Pohledy a názory


Doporučujeme vaší pozornosti článek: "Vnitrostátní soudce jako soudce práva Společenství". Autorem je JUDr. Petr Vaněček z Okresního soudu v Pardubicích. Z textu vybíráme: "V termínu od 11. do 14. října 2004 se v Lucemburku konal seminář nazvaný „Vnitrostátní soudce jako soudce práva společenství“. Jednalo se o první setkání organizované Soudním dvorem Evropských společenství pro soudce z nových členských států Evropské unie. Akce byla pořádána s ohledem na výjimečný kontext rozšíření Evropské unie a jejím účelem bylo seznámit účastníky s hmotněprávní i procesní praxí práva Společenství. Vedle třinácti českých soudců se semináře zúčastnili i kolegové z ostatních do Evropské unie nově přistoupivších zemí, přičemž největší skupinu tvořili polští soudci (28 soudců) a naopak počtem nejmenší byla výprava soudců z Malty (3 soudci).




Návštěvu významných institucí Evropské unie popisují v časopisu Soudce 11/2004 JUDr. Radka Šimková z Městského soudu v Praze a JUDr. Martina Lorencová z Okresního soudu v Litoměřicích. Foto Evropského soudního dvora: JUDr. Ladislav Derka. Autorky článku "Za dvanácti hvězdičkami" mimo jiné uvádějí: "V květnu tohoto roku se z nás, občanů České republiky, stali, ať jsme si to přáli nebo ne, občané Evropské unie. Slýchali jsme o ní už dlouho před tím. O jejích zakládacích smlouvách a těch dalších, které na ně navazovaly. Dále jaké orgány Unie má a o čem rozhodují, o třech pilířích, i o tom, že naše právní předpisy musejí být v souladu s předpisy komunitárními a že komunitární právo má přednost před právem vnitrostátním. Nyní Evropská unie sestává z 25 členů a je nazývána „Evropou zítřka“.




Věc: dopis ze dne 8.9. 2004 - rozhovor z Respektu 1) Článek v Respektu neprošel autorizací; psal jsem sice redaktorovi připomínky, ale bohužel nebyly vždy vzaty na vědomí. Řadu spojení bych nikdy nepoužil a nejsou ani v souladu s mými názory. Například spojení "na Západě si soudcovská lobby vymohla...", stejně tak spojení o "superfeminizovaném odvětví práva" nebylo přesné, a mezi takové věty patří i "úplatnost vysoká a vládne tam Orient nejhoršího kalibru", které se Vám nezdá, a které jsem také nepoužil.




Všichni jsme neustále v jakémsi vleku událostí. A události – zdá se – přicházejí rychleji, než kdy v dějinách přicházely. Není pravdou, že nikdo nemá na nic čas. Má. Jenže zpravidla ne na to, co byste si zrovna vy (čtenář těchto řádků) nebo já představovali. Soudci, jak známo, nemají čas absolutně, definitivně a vůbec. Při každé příležitosti vysvětlují důvody tohoto tvrzení a já rozhodně nechci komukoliv vykrádat téma, takže se teď nebudu zabývat výčtem všech těch překážek, které jsou soudcům stavěny do cesty zlou mocí zákonodárnou a ještě zlejší mocí výkonnou.




Vážený pane kolego, pravidelně soudce vyzývám, aby byli vstřícní k médiím, aby se nebránili rozhovorům s novináři. Jsem tedy rád, pokud jste se rozhodl poskytnout rozhovor pro týdeník Respekt a prezentoval jste zde své názory na justici a soudce. S většinou Vašich názorů zveřejněných v rozhovoru souhlasím. Mám však vážné výhrady k té části rozhovoru, ve které jste se vyjadřoval ke korupci na českých rejstříkových soudech. Budu Vás nyní citovat: „Není sporu, že třeba na obchodních rejstřících, což je dnes součást soudů, je úplatnost vysoká a vládne tam Orient nejhoršího kalibru“.




Vrchní státní zastupitelství v Praze vyjádřilo politování nad možným únikem interních materiálů vztahujících se k vyšetřování případu soudce J.B. Mediální kampaň, kterou údajně pravdivé informace vyvolaly, označilo za uměle odvozenou.




Ministerstvo spravedlnosti se momentálně zabývá problémem zavedení tiskových mluvčích u českých soudů. Ještě před několika měsíci bylo rozhodnutí ministra Čermáka v nedohlednu, dnes je téměř skutečností. Projednávají se konkrétní detaily. Jaké informace a komu bude tiskový mluvčí podávat a co bude v jeho kompetenci. Dr. Paul Springer, soudce Vrchního soudu v Hammu a poradce v rámci twinnigového programu EU v Čechách, má dlouholeté zkušenosti s německou justicí. Systém tiskových mluvčích tam mají zavedený od roku 1981. Jak vypadá a co obnáší funkce tiskového mluvčího v Německu?




Soudcovská unie ČR uspořádala v pátek 4. června 2004 kulatý stůl s novináři na téma tiskoví mluvčí a existující způsoby informování veřejnosti ze strany soudů. Jako řečníci se setkání zúčastnili Mgr. Jaromír Jirsa, prezident SU ČR, PhDr. Iva Chaloupková, tisková mluvčí Ministerstva spravedlnosti ČR, Dr. Paul Springer, soudce Vrchního soudu v Hammu a poradce v rámci twinningového programu EU a Mgr. Ivana Picková, tisková mluvčí Sdružení obrany spotřebitelů ČR a novinářka.




I když už prý jsou lidé schopni se zase soudit o grunty, dnes zřejmě o objekty podnikatelského baroka, běžní spotřebitelé do soudních síní se svými problémy míří neradi. A tak zamítnuté reklamace, z nichž jako sláma z bot čiší nechuť prodejce se tím vůbec zabývat, natož uznat právo spotřebitele, jsou tím nejlepším a nejbezpečnějším způsobem, jak dnes se zákazníkem v obchodě jednat. Prodejce totiž ví, že i když spotřebitel tvrdí, že ho dá k soudu, pravda bývá jiná. Málokterý spotřebitel v sobě najde odvahu se do soudního sporu pustit.




Nejen mezi odbornou, ale i mezi širokou veřejností se dnes často hovoří na téma komunikace soudců s veřejností, nebo potažmo s médii. Poprosili jsme proto ředitele zpravodajství České televize Mgr. Zdeňka Šámala o odpověď na otázku: „Myslíte si, že by na soudech měli existovat tiskoví mluvčí?“ Musím konstatovat, že jako novinář nemám bezprostřední zkušenost se soudy a soudci. Funkci tiskového mluvčího však obecně doporučit mohu. Případná neochota odpovídat novinářům na jejich leckdy banální dotazy se dá možná někdy lidsky i profesně pochopit. V praxi pak ale vytváří vcelku jednoznačný dojem, že dotazovaný něco skrývá, že má důvod to skrývat, že něco neudělal tak jak měl - anebo naopak udělal to, co neměl. U veřejnosti, jíž je novinář zástupcem, pak může vznikat dokonce dojem jisté přezíravosti. Soudy u nás mají takovou pověst jakou mají a je v tomto ohledu celkem jedno, že se dá diskutovat, do jaké míry je to pověst oprávněná. Laik nakonec vidí jen to, že novinář nedostal odpověď na otázku.



Copyright © SOUDCOVSKÁ UNIE ČR 2011