„Dejte přečíst svůj rozsudek vlastnímu dítěti. Pokud mu nebude rozumět, není to dobrý rozsudek“, řekl v zásadním projevu na výročním zasedání Soudcovské unie její prezident Jaromír Jirsa. Kritický pohled na justici, tedy do vlastních řad, byl jedním ze sympatických rysů velmi otevřeného jednání české profesní organizace soudců. Zároveň se tu jako naprosto zásadní objevily apely na sebedůvěru soudcovského stavu, ať to bylo ve vystoupeních četných zahraničních i tuzemských hostů nebo samotných soudců – delegátů. Za prvořadý úkol justice považuje předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček emancipaci soudní moci ve vztahu k ostatním mocenským pilířům státu. V této souvislosti vyzval k nové diskusi o soudcovské samosprávě.
Význam Soudcovské unie jako centrálního partnera nejvyšších orgánů exekutivy i legislativy vyplynul i z vystoupení místopředsedy vlády a ministra spravedlnosti Pavla Němce, ministra Jaroslava Bureše či senátora Jaroslava Kubery. O významné pozici Soudcovské unie uvnitř soudcovského stavu svědčily diskusní příspěvky předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy, zástupců mezinárodních a zahraničních soudcovských organizací i Českého helsinského výboru.
Vedle dlouhodobých stěžejních témat, jakými jsou nezávislost soudce jako ústavního činitele, soudcovská etika či pracovní podmínky práce soudce, se jednání soustředilo i na zcela aktuální záležitosti platových a sociálních poměrů s cílem dosažení jejich stability. Pozitivní stanovisko k této otázce zaujal na sněmu i ministr Němec.
Soudcovská unie se podle svého prezidenta Jirsy musí soustředit na posilování svého vlivu angažovaností při řešení skutečně palčivých úkolů – hledání spravedlnosti a efektivního uplatňování práva. Jednání vrcholného orgánu Soudcovské unie, které proběhlo v pátek a v sobotu v Jindřichově Hradci, odstartovalo patnáctý rok působení tohoto profesního sdružení v České republice.