Vážení přátelé,
když jsem se chystal ke psaní tohoto úvodníku, zamýšlel jsem, že by bylo hezké využít datum zveřejnění tohoto příspěvku na webu k nějakému aprílovému žertíku či fabulaci. Nejprve jsem zvažoval představy o době, kdy se soudci mohou soustředit na svou běžnou práci, aniž by museli řešit výši svého platu a nebyli v této souvislosti neustále veřejně okopáváni jako nenasytné bytosti třetí kategorie. Je to však téma, které se jen za dobu mého výkonu funkce soudce, tj. nyní více jak třinácti let, opakovalo nikoli naší vinou asi desetkrát, a proto se objevovalo a objevuje často i na těchto místech časopisu, pročež by už asi nikoho nepobavilo. To platí i přes to, že určitý svěží vítr do našeho věčného snažení přineslo nedávné rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie.
Druhé téma, které mě napadlo, byla představa o demokratických státech se standardně fungujícím právním státem, které dokázaly odolat autokratickým, populistickým či jiným destrukčním tlakům. Tyto tlaky se však i kolem nás v současné době objevují až příliš na to, aby bylo na místě o nich vtipkovat. Naopak s velkým zaujetím čekám, jak se bude vyvíjet a jaké následky bude mít nyní velmi sledovaný souboj amerického prezidenta s mocí soudní, zejména pak s Nejvyšším soudem, kterému se asi nelze vyhnout. Z pohledu aktivit Soudcovské unie pak v této souvislosti velmi vítám, že bychom se v dohledné době měli podílet na organizaci odborné konference, jejímž tématem budou právě ataky na právní stát zejména v nám blízkých státech a možná ponaučení z nich. ...