Mgr. Petr Hoček, člen Republikové rady SU ČR

V naprosté většině svých Slov soudce jsem celá léta na tomto místě a v této době psal oddychový článek o tom, kolikátý že nám v letošním květnu proběhl golfový turnaj Justice open, kde jsme se sešli, jaké jsme měli počasí, nedejbože, kdo v jaké kategorii zvítězil. 

Domníval jsem se, že i letos to bude na tu samou notu. A skutečně v uplynulých dnech turnaj Justice open skutečně proběhl. Konal se na krásném hřišti Čertovo břemeno. Účastnilo se solidních 26 hráčů ve skoro absolutní většině z řad našich kolegů, jejichž herní dovednost se každým rokem krásně zlepšuje. 

No a krom tohoto tradičního tématu jsme dostali letos na jaře několik fajnových dárečků, asi proto, aby mi v tomto Slovu soudce snad nedošlo slov. 

Loni v lednu hovořil na shromáždění předsedů okresních soudů tehdejší ministr Blažek. Ve svém projevu, který byl, ostatně jako celé shromáždění, protkán tehdejším hlavním problémem - platy administrativy a dalšími platovými žalobami soudců. Hovořil dlouho, ne moc k věci, ale mimo jiné sdělil, že vlastně můžeme být šťastní, v jaké že úžasné zemi žijeme, jak se má justice skvěle, když řeší jako hlavní problém, jestli soudci budou či nebudou mít o pár tisíc korun navíc. Varoval před jakousi "Visegradizací" českého justičního prostoru, uživ přitom neblahých aktuálních dění na Slovensku a Maďarsku a jen o málo starší problémy v Polsku. Samozřejmě jsme to všichni pojali jen jako velmi nešikovnou snahu o odvrácení tehdejšího problému strašením "Mikulášem v létě". No a sešel se rok s rokem a máme to, co tehdy říkal. Jen s tím rozdílem, že na "tamté" straně barikády už zůstalo jen Slovensko. Nejprve byly během zimy rozčeřeny stojaté justiční vody sdělenou reformou justice, když slovo reforma by mělo býti nahrazeno pravdivým slovem zeštíhlení jménem úspor. Jasně, šetřit chce každý, i stát. Je-li ovšem veřejnosti, nadto soudcovské, předkládáno k věření, že úspory je třeba hledat ve zrušení předsednických míst nejmenších našich soudů, pak je to skoro až k zasmání. Předsedové nejmenších soudů mají koeficient 0,15, je-li v těch potenciálech pidisoudů řekněme deset, tak měsíčně šetříme 10 krát 0,15. Ať počítám jak počítám, cca jeden plat okresního soudce. Hm. Pak s tím ovšem kontrastuje B, že se to má týkat i všech soudů "aglomeračních". Jasně, Plzeň, jasně, Brno, pak celé Míčánky. No a to už jsou mnohdy soudy, které vesměs jsou všechno možné, jen ne malé. Takže jak to vlastně tedy je? Rušíme jen ty malé? Nebo jen ty malé a pak ještě nějaké? Podle jakého klíče? No a aby toho nebylo málo, tak ještě řekneme, že to je jen první etapa, která bude do půlky 2026, následovat bude další, kde zmizí všechny soudy do 25 soudních oddělení a sloučí se do nějakého maxisoudu se svým velkým okresním soudem. Když tohle vzbudí rozruch, po nějaké době z pod Vyšehradu zazní, že nikdo vlastně neví, kdo, kdy, proč a kde to řekl. Proč že zaznělo zrovna číslo 25, že to si snad vymyslel nějaký novinář nebo co.  A blíží se konec pololetí a nějaké demontážní komise, které by se jaly sundávat vývěsní štíty malých soudů, zatím nevyjely. Ale nejistotu do řad soudců, administrativy, občanů to tedy rozhodně zaselo. Tím více pak do řad našich budoucích kolegů, asistentů. Lidí, kteří justici dali docela dost svých plodných let, která prožili v nejistotě stran své budoucnosti. Tak těm bylo v podstatě natvrdo v zimě sděleno, že se s nimi nepočítá, protože justice je plná. Až moc. Jsou to lidi na počátku pracovní i rodinné kariéry, v justici se, zvláště ti, kteří již mají po justičních zkouškách, dost naučili, tedy oni dali dost justici, ale z justice  teď slyší z úst nejpovolanějších, že o ně nestojíme. Střih. Klapka. Nový záběr. A najednou o ně sice vlastně pořád nestojíme, ale pro ty, kteří už se prokousali tak či onak daleko tedy nakonec vymyslíme výběrové řízení. Ale bude jich jen málo, Co se vejde na prsty jedné ruky. Nebo ne. Tak víc. Takže je to takový král Hostivít II. z Pyšné princezny "...odvolávám co jsem odvolal a slibuji, co jsem slíbil...nojoo..., co já jsem vlastně slíbil..." 

A protože je ohledně justice již delší dobu klid, vůdce Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, tedy opravdu ne nějaký předseda baráčníků v hospodě, sdělí národu, že v podstatě každý rozsudek našich soudů je justiční zločin. 

Jsem v justici dlouho, nastupoval jsme v době, kdy měla více prodavačka v Narpě, o té v zelenině ani nemluvě. Ale s velikým politováním musím konstatovat, že takovouto úroveň lidové, ale spíše bych napsal pouliční diplomacie a politiky z vlády k justici, tedy směrem k třetímu pilíři státní moci, si tedy buď nevybavuji, nebo prostě nebyla.