Monitoring médií


Datum:  Zobrazit


Eshopy budou muset varovat zákazníky, že si objednali zboží a mají ho zaplatit

19.2.2019 - ceska-justice.cz (Česká justice PLUSLegislativní monitor)

Novou povinnost varovat zákazníky, že si objednávají zboží v e-shopu a že se tím zavazují za zboží zaplatit, musí zavést český stát. Tlačítka v e-shopech budou muset obsahovat formulaci, že kupující činí objednávku zavazující k platbě. Vyplývá to z novely spotřebitelské části občanského zákoníku. Stát tím doslova transponuje směrnici Evropské unie o právech spotřebitelů. Majitelé elektronických obchodů budou muset nově zajistit, aby „spotřebitel při učinění objednávky výslovně vzal na vědomí, že se objednávkou zavazuje k zaplacení.“ Obchodník to bude moci učinit jakkoli, ale funkce nebo tlačítko, kterým si zákazník objednává zboží, budou muset být „označeny ,objednávka zavazující k platbě´ nebo jinou odpovídající jednoznačnou formulací“. Pokud tak obchodník neučiní, smlouva nebude platná.

Stát je povinen tlačítko v e-shopech zajistit Podle důvodové zprávy k novele nového občanského zákoníku (NOZ) je příčinou této novely fakt, že takové ustanovení chybí v českých zákonech Evropské unii a Česká republika je musí do své legislativy převzít. „Ustanovení transponuje čl. 8 odst. 2 směrnice č. 2011/83/EU, který ve stávající právní úpravě chybí. Jedná se o specifické informační povinnosti v elektronickém obchodě (e-shopu),“ uvádí ministerstvo spravedlnosti krátce k tomuto bodu. Ministerstvo spravedlnosti proto navrhuje NOZ rozšířit o zcela nový § 1826a:

.lm-info-message { background: *e8e8e8; padding: 10px 20px 30px 20px; border: 1px solid lightgrey; text-align: center; }

.lm-info-message .btn { background: *084B79; margin: 0 10px; padding: 10px; font-size: 16px; color: white!important; }

Celý text je přístupný předplatitelům Legislativního monitoru.

Přihlásit se Registrovat se Více informací

Irena Válová


NSS podpořil právo obětí kriminality na peněžitou pomoc od státu

19.2.2019 - ceska-justice.cz (Justice)

Nejvyšší správní soud (NSS) novým rozhodnutím podpořil právo obětí trestného činu na peněžitou pomoc. Tam, kde se oběť nedomůže peněz jinak, typicky přímo od pachatele, by měl pomoc vyplatit stát, konkrétně ministerstvo spravedlnosti. Soud dnes zpřístupnil rozhodnutí na svém webu. (Pokračování textu…)


Průtahy v desítkách případů, ztráta spisů: kladenská státní zástupkyně odešla s mírným trestem

19.2.2019 - ceska-justice.cz (Justice)

Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) v čele s předsedou Jiřím Pallou dnes uznal vinnou kladenskou okresní státní zástupkyni Martinu Elfmarkovou. Tu pohnala před kárný soud její nadřízená, vedoucí Okresního státního zastupitelství v Kladně (OSZ) Nina Brozová. Soud ovšem vyhověl žalobě jen zčásti a výrazně snížil také navržený trest. (Pokračování textu…)


Příplatky, odměny, náhradní volno, na co má zaměstnanec nárok

19.2.2019 - ČRo Dvojka (10:04 Poradna)

Šárka VOLEMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě jednou přejeme hezké dopoledne i 4,5 minuty po 10. hodině. Dnes máme úterý s datem 19. února. Slibovali jsme Poradnu, otevře se za malý okamžik. Takže mi dovolte říct kontakty, kudy k nám můžete i dnes buď přes SMSky na čísle 702222220 nebo e-mailem dvojka@rozhlas.cz, popřípadě do třetice 221552525. O čem to dneska bude?

Jiří HOLOUBEK, moderátor
--------------------
No, abych navázal na Šárku a její kudy k nám můžete, tak můžete samozřejmě použít i dveře, pokud jste ve druhém patře Českého rozhlasu.

Šárka VOLEMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Římská, Vinohradská, ano.

Jiří HOLOUBEK, moderátor
--------------------
Můžete přijít z Římské nebo z Vinohradské, přesně tuto cestu zvolil náš dnešní host a tím je pan doktor Dominik Brůha, advokát. S tím budeme mluvit o příplatcích, odměnách, náhradních volnech vším, co s tím souvisí. Takže doufáme, že to bude zajímavé a také užitečné. Pěkné dopoledne.

/ Písnička /

Jiří HOLOUBEK, moderátor
--------------------
Hezké dopoledne přejeme teď v 10 hodin a 9 minut. Především všem zaměstnancům, protože pro ně je především určena naše dnešní Poradna s pane doktorem Dominikem Brůhou, advokátem. Pěkné dopoledne.

JUDr. Dominik BRŮHA, advokát
--------------------
Dobré dopoledne.

Jiří HOLOUBEK, moderátor
--------------------
Příplatky, odměny, náhradní volno a podobné kratochvíle, ty dnes budeme probírat. Když jsem řekl všem zaměstnancům, byla to správná formulace?

JUDr. Dominik BRŮHA, advokát
--------------------
Nebyla úplně přesná, protože zaměstnancem je i brigádník, který vykonává práci třeba na Dohodu o pracovní činnosti nebo na Dohodu o provedení práce a na něj se příplatky ty zákonné nevztahují, musel by si je sjednat přímo v té dohodě, to samé náhradní volno a nebo nějakou kompenzaci. Čili týká se to zaměstnanců v pracovním poměru. Dohodáři mají úplně jiný režim.

Šárka VOLEMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná bychom mohli začít hned prvním dotazem našeho posluchače, ten se ptá, jestli lze pro účely příplatků zaokrouhlovat v evidenci pracovní doby například přijdu do práce v 5:40, mám právo na příplatek za noční i za těch 20 minut do 6 hodin? Ptá se Petr.

JUDr. Dominik BRŮHA, advokát
--------------------
Je to poměrně častá chyba v praxi, ale zaokrouhlovat se nesmí. Zákoník práce chrání zaměstnance do té míry, že říká nelze nebo nárok na mzdu, plat jejich jednotlivé složky náleží i za zlomky hodin. Čili pokud někdo dorazí v 5:40 a zbývá 20 minut ještě z té noční doby do 6:00, tak skutečně má příplatek za noční práci i za těch 20 minut.

Jiří HOLOUBEK, moderátor
--------------------
Výše těch příplatků je u každého zaměstnavatele určena smlouvou pravděpodobně jinak, neexistuje žádný plošný recept?

JUDr. Dominik BRŮHA, advokát
--------------------
Naopak existuje a sice u zaměstnavatelů takzvané rozpočtové příspěvkové sféry, to znamená zaměstnanci navázání na veřejné rozpočty, příspěvkové organizace a tak dále, zkrátka zaměstnanec je odměňován takzvanými tabulkovými platy, tak mají výši příplatku danou pevně sazbu zákonem, například za přesčas 25 %, přesčasová práce o víkendu 50 %. A pouze u zaměstnavatelů takzvané mzdové sféry, to znamená zaměstnavatelé s ručením omezeným, akciové společnosti, zkrátka zaměstnavatelé, kteří nejsou přímo navázáni na veřejné rozpočty, tak u nich říká zákon nejnižší možnou sazbu příplatku, to znamená pokud jde třeba o přesčas, tak nejméně 25 % průměrného výdělku. Mohou poskytovat více, ale není to tedy tak, že by se příplatky dohodovali individuálně s každým zaměstnancem, jsou víceméně stanoveny zákonem.

Jiří HOLOUBEK, moderátor
--------------------
A když jste zmínil ten tabulkový systém, tak jenom pro pořádek ať jsem na jakémkoliv jaksi místě té tabulky v té hierarchii tabulek, tak procentuálně příplatky jsou pořád stejné?

JUDr. Dominik BRŮHA, advokát
--------------------
Ano.

Šárka VOLEMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Podíváme se na další dotaz, ten nám do Poradny, jejíž hostem je dnes advokát pan doktor Dominik Brůha, poslala Pavlína. Asi se ptá za svého manželka nebo partnera: "Měla bych dotaz na pana doktora, zda nám můžete poradit jak se počítají hodiny přesčas u řidičů nákladní dopravy, který jsou na cestách celý den, ale ne v noci, to se totiž vrací domů. Jestli existuje nějaký paragraf, kterým se tato pracovní doba řídí?"

JUDr. Dominik BRŮHA, advokát
--------------------
Doprava je velice specifický resort, potýká se obecně velice složitě s úpravou pracovní doby, takže si vydobylo dokonce své vlastní nařízení vlády 589 z roku 2006 o nerovnoměrně rozložené pracovní době v dopravě. Tak do toho by se musel pan manžel podívat, kde se přesně popisuje, co je a co není pracovní dobou i v případě řidiče dálkové dopravy. Poměřovalo by se to tedy tou jeho dobou řízení, kdy skutečně řídí, mají bezpečnostní přestávky, které se u řidičů započítávají do pracovní doby. Čili muselo by se to porovnat s jeho rozvrhem směn, jak jsou nařízeny ty jednotlivé jízdy a s tím takzvaným kolečkem nebo tedy tím, co skutečně strávil, jaký čas strávil v tom kamionu řízením. Pokud by ta práce byla konaná nad rámec jeho rozvrhu stanovené týdenní pracovní doby, protože i u řidičů v dopravě je povinnost nejprve stanovit rozvrhl jak má, kdo pracovat, a to, co je nad rámec toho rozvrhu, tak to by byla ta práce přesčas.

Šárka VOLEMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Tématem dnešní Poradny jsou příplatky, odměny, náhradní volno. Pan doktor Dominik Brůha, advokát je naším dnešním hostem. Budeme si povídat zase za chvíli. Samozřejmě tu možnost pro vás, pokud chcete využít k dotazu možné prostředky, můžete. Může to být SMS brána 702222220, e-mailová adresa dvojka@rozhlas.cz a nebo nám třeba teď hned můžete zavolat 221552525.

/ Písnička /

Jiří HOLOUBEK, moderátor
--------------------
Je úterý 19. února 17 minut po 10. hodině a tématem naší dnešní dopolední Poradny jsou příplatky, odměny, náhradní volno a podobné výdobytky zaměstnanecké, na naše a vaše dotazy odpovídá advokát pan doktor Dominik Brůha. Využili jste i naše telefonní číslo 221552525 a můžete položit dotaz. Vítáme vás, hezké dopoledne.

osoba
--------------------
Dobrý den, Štefan. Já jsem se chtěl zeptat, já jsem pracující důchodce, pracuji u bezpečnostní agentury a mám dvě smlouvy. Jednu podepsanou a druhou podepsanou na dohodu, a tam se právě nevztahuje nic, ani na přesčas, ani na svátek, ani na nic jinčího a setkávám se s názorama, že vlastně nás okrádají a teď nevím, jestli to je právně dobře ta bezpečnostní agentura, co dělá, anebo není?

Jiří HOLOUBEK, moderátor
--------------------
Hm, pracující důchodce, co k tomu říct, pane doktore, ale tam asi nepůjde o zaměstnanecký vztah, což by nám možná ještě posluchač mohl objasnit.

JUDr. Dominik BRŮHA, advokát
--------------------
Já si myslím, že půjde o zaměstnanecký vztah, protože důchodce může pracovat a současně pobírat starobní důchod, to není zakázáno. Takže spíše půjde o kvalitu toho vztahu. Jestli jsem rozuměl správně, já jsem nechytl úplně ten začátek, tam jsou dvě dohody?

Šárka VOLEMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.

osoba
--------------------
Jedna je sepsaná, ano, a ta druhá je sepsaná na něco inčího, takže vlastně ...

JUDr. Dominik BRŮHA, advokát
--------------------
Domnívám se, že to je klasické obcházení zákoníku práce, kdy se část té práce vyvede jakoby do samostatné dohody právě proto, aby ta práce navíc třeba přesčasová se tvářila, že je vykonávána v jiném pracovněprávním vztahu, tudíž není příplatková, tudíž jde o samostatný vztah a není to prací přesčas. Čili záleží jaký je faktický stav věci. Pokud se vykonává práce pořád stejná, to znamená druh práce je totožný jak na základě té prvé smlouvy, tak na základě té druhé, tak zákoník práce na to pamatuje ustanovením, které říká, že zaměstnanec u jednoho a téhož zaměstnavatele nemůže vykonávat v různých pracovněprávních vztazích práci, která je stejně druhově vymezena právě, abychom neobcházeli ustanovení o příplatcích. Čili domnívám se, že je-li tomu tak, tak pak ta druhá dohoda je vlastně na vodě a jejím smyslem je obcházení zákoníku práce, teoreticky lze tedy ten nárok uplatňovat jako práci přesčas a chtít ho doplatit.

Šárka VOLEMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme za odpověď. Podíváme se na e-mailový dotaz, píše nám naše posluchačka Jitka: "Dobrý den. Chtěla bych se zeptat na příplatek za neděli. Směna začíná v neděli v 18 hodin a končí v pondělí v 3 ráno. Příplatek za neděli náleží za hodiny odpracované v neděli, nebo za celou směnu, protože započala v neděli?"

JUDr. Dominik BRŮHA, advokát
--------------------
Obě varianty jsou možné, záleží na přístupu zaměstnavatele. V tomto případu je speciální ustanovení dané jaksi zákoníkem práce, které umožňuje počítat jak tedy kalendářním časem od 00 do 24:00, to znamená v tomto případě pokud jsem zaregistroval správně, směna začíná v 18.

Šárka VOLEMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.

JUDr. Dominik BRŮHA, advokát
--------------------
A je možno příplatek poskytovat do 24:00 a pak by se jednalo vlastně už o směnu pondělní, a ten 10% příplatek za práci v neděli by náležel tedy jenom za část té směny. A pak je speciální ustanovení, které umožňuje pro účely odměňování stanovit pravidlo, že se budou počítat jaksi směny nebo nástupy zaměstnanců podle toho, která směna u zaměstnavatele nastupuje jako první v týdnu, čili za určitých podmínek lze u zaměstnavatele stanovit vlastně zvláštní opatření, že se bude brát ten příplatek za celou tu směnu, ale záleží na zaměstnavateli, povinné to není, je to jenom možnost daná zákoníkem práce.

Šárka VOLEMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkujeme za odpověď.

Jiří HOLOUBEK, moderátor
--------------------
A je tady další telefonát, kdo se dovolal právě teď? Vítáme vás.

osoba
--------------------
Tady Vladimír, dobrý den.

Šárka VOLEMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den.

osoba
--------------------
Já se chci zeptat ohledně řidičů, kdy vlastně, kdy se zavedl AETR, tak měl chránit řidiče a dneska je to tak, že zaměstnavatel, vlastně řidič odpracuje dvojnásobnou pracovní dobu s tím, že AETR nesmí překročit, ale oni to využijou jako zrovna, že ho využije plně, což je jako potom pracovní doba je dvojnásobná, co s tím?

Šárka VOLEMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, pane doktore?

JUDr. Dominik BRŮHA, advokát
--------------------
Za to, že vstoupil v účinnost AETR před mnoha lety rozhodně není jeho důsledkem poškození zaměstnanců, je to uplatňování práva v praxi. V tom je celý problém. Čili záleží na konkrétním zaměstnavateli. Určitě nemůže AETR za to, že měli řidiči pracovat dvojnásobnou ...

Jiří HOLOUBEK, moderátor
--------------------
Já se omluvám, pane doktore, ale ne všichni naši posluchači jsou řidiči, o čem to vlastně mluvíte?

JUDr. Dominik BRŮHA, advokát
--------------------
Je to mezinárodní úmluva, která stanoví speciální pravidla na evropské úrovni o pracovní době řidičů.

Jiří HOLOUBEK, moderátor
--------------------
Děkuji.

JUDr. Dominik BRŮHA, advokát
--------------------
Speciální nařízení přímo použitelné v jednotlivých zemích EU. S tím, že spíše jde o to, že zaměstnavatelé v praxi mají různé tendence to ustanovení obcházet ať už s formou rozvrhování pracovní doby, nevykazování všech úseků. Čili to jsou problémy praktické. Já jsem z toho dotazu ani přesně nepochopil v jakém směru má být tedy to obcházení, ale určitě za to nemůže legislativa. Legislativa je nastavena korektně jak, pokud jde o přestávky, jde o její uplatňování v praxi.

Šárka VOLEMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká host dnešní Poradny advokát pan doktor Dominik Brůha. Tématem dnešní Poradny jsou příplatky, odměny, náhradní volno. Máme tu spoustu vašich dotazů a odpovědí na ně samozřejmě bude věnován i další čas po písničce.

/ Písnička /

Jiří HOLOUBEK, moderátor
--------------------
Advokát Dominik Brůha je dnes hostem dnešní Poradny. Příplatky, odměny, náhradní volno okolo toho všeho se točí naše Poradna a vy se hojně ptáte SMSkami, mailem i telefonicky. Pane doktore, je tady jeden dotaz o jaksi nešvaru, o kterém mám pocit, se mluvilo v minulých letech poměrně hodně, ale v posledních ten termín tak nějak zmizel, ale jistě si ho naši posluchači pamatují. "Dobrý den, chci se zeptat, mám nárok na příplatky, když firma funguje na takříkajíc Švarc systém, děkuji." Ptá se Šárka. Možná v jedné větě, co to je nebo byl ten Švarc systém?

JUDr. Dominik BRŮHA, advokát
--------------------
Co byl, on je pořád. Myslím si, že část české ekonomiky funguje na Švarc systému možná, nechci nikoho podezírat, ale z advokátní praxe mám takoví zkušenosti. Je to zastírání výkonu závislé práce v mimo pracovněprávním vztahu, to znamená navenek se to tváří jako vztah dodavatel - odběratel, ale reálně jde o výkon závislé práce, to znamená musí se tam dostavovat v předem stanovené pracovní době, musí plnit pokyny nadřízených, ale není podepsaná pracovní smlouva, ale nějaká jiná smlouva podle občanského zákoníku.

Jiří HOLOUBEK, moderátor
--------------------
S těmi příplatky je to tedy jak?

JUDr. Dominik BRŮHA, advokát
--------------------
S těmi příplatky je to tak, že samozřejmě pokud má někdo podepsanou smlouvu podle občanskoprávních předpisů, tak má takovou odměnu jakou si vyjednal, ale žádné příplatky podle zákoníku práce nemá, protože to není pracovněprávní vztah. Musel by jedině taková osoba prokázat zřejmě nějakým podnětem k inspekci práce, u soudu, jiným vážným seriózním způsobem, že sice byla podepsána smlouva, ale ta je ve skutečnosti smlouvou pracovněprávní, je to tedy zastřené právní jednání a pak se domáhat zaplacení příplatků, ale to je velice složitý proces, kde bychom museli mít postaveno na jisto, že se skutečně jedná o Švarc systém, je to i s pokutou pro zaměstnance až 100 tisíc, pro zaměstnavatele až 10 milionů korun.

Šárka VOLEMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane doktore, lze příplatky poskytovat třeba ve formě paušálu?

JUDr. Dominik BRŮHA, advokát
--------------------
Ve sféře rozpočtových příspěvkových organizací nikoli, ve sféře mzdové ano, někde se to používá, a to z toho důvodu, aby zaměstnavatelé, zejména mzdová účtárna měli administrativně jednodušší poskytování příplatků, to znamená, že se na výplatní pásce poskytne příplatek třeba 4 tisíce korun měsíčně za práce v noci kupříkladu, nicméně ten paušalizovaný příplatek musí být vždy nastaven s určitou rezervou, aby zaměstnanec na konci měsíce, kdy je mu zúčtována mzda za to příslušné období, nedostal na tom paušalizovaném příplatku méně než kolik by byl ten nárok ze zákona, to znamená není možné nastavit příplatek třeba 300 korun ač reálně ty zákonné příplatky by byly třeba 3 tisíce, to by samozřejmě bylo obcházení zákona.

Jiří HOLOUBEK, moderátor
--------------------
Velmi stručný dotaz, počítám, že bude i velmi stručná odpověď: "Můj zaměstnavatel mi určuje výběr celé dovolené, má na to právo?"

JUDr. Dominik BRŮHA, advokát
--------------------
Ano, má. Dovolenou určuje zásadně zaměstnavatel s určitými velmi omezenými výjimkami, například pokud se vrací zaměstnankyně z mateřské dovolené a požádá o čerpání dovolené bezprostředně před nástupem na rodičovskou, tak to je výjimka, kdy si ona sama určí čerpání dovolené. A pak je tady druhý výjimka, čerpání takzvané staré dovolené z předchozího roku, pokud by zaměstnavatel nenařídil ani do 30.6. roku následujícího, to znamená dovolenou z roku 2018 mi nenařídí k vyčerpání ani do 30.6.2019, tak pak přechází právo určit si ten zůstatek na dovolené na zaměstnance, ale jinak platí, že určuje zaměstnavatel.

Šárka VOLEMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď nevím, Jirko, jestli tam zazněl dotaz od naší posluchačky ohledně toho výjezdního zasedání? Myslím, že jsme na něj neměli čas.

Jiří HOLOUBEK, moderátor
--------------------
Myslím, že ne.

Šárka VOLEMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak ho dejme: "Dobrý den. Jedeme s firmou na dva dny na výjezdní zasedání v pracovní době pondělí a úterý, tedy dva pracovní dny. Bude se nám to počítat do docházky, ale museli jsme podepsat dohodu, že pokud na tomto zasedání dojde k úrazu, nebude brán jako pracovní. Je to vůbec možné, když v době výjezdního zasedání jsme vlastně v práci?"

JUDr. Dominik BRŮHA, advokát
--------------------
Myslím si, že to dost dobře možné není, protože k tomu existuje řada judikátu Nejvyššího soudu, a ty vyznívají poměrně jednoznačně. Dokonce i pokud se stane úraz zaměstnanci při takzvaném teambuildingu nebo zkrátka organizované aktivitě zaměstnavatele i o víkendu na nějakých výjezdních zasedáních a podobně, tak je-li to v rámci té organizované aktivity, je to v rámci dispozice zaměstnavatele, dokonce i při sportovních aktivitách, tak je to pořád úřad pracovní, nebo-li úrazem pracovní nějaký svévolný výlet zaměstnance a podobně, ale je-li to v rámci organizovaného výjezdu, tak ano.

Jiří HOLOUBEK, moderátor
--------------------
A poprosím o stručnou odpověď na poslední důležitý dotaz: "Pokud dárce krve pracuje v nepřetržitém provozu, má nárok na proplacení dárcovství krve nebo musí chodit dávat krev pouze ve svém volnu a bez nároku na volno a proplacení?"

JUDr. Dominik BRŮHA, advokát
--------------------
Je to zákonem předpokládaná překážka v práci, kdy zaměstnanec má nárok na pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu za dobu nezbytnou k cestě na ten odběr, absolvování odběru, cesty zpět do zaměstnání.

Jiří HOLOUBEK, moderátor
--------------------
Tolik dnešní Poradna.

Šárka VOLEMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan doktor Dominik Brůha, advokát byl hostem dnešní Poradny. Děkujeme za návštěvu, budeme se těšit na další příště.

JUDr. Dominik BRŮHA, advokát
--------------------
Děkuji za pozvání.

Jiří HOLOUBEK, moderátor
--------------------
Hezký den.


Ministerstvo vnitra chce po Varnsdorfu na Děčínsku vysvětlení kvůli měření povolené rychlosti v obci

19.2.2019 - ČRo Radiožurnál (17:00 Zprávy)

Tereza TOMÁŠKOVÁ, redaktorka
--------------------
Ministerstvo vnitra chce po Varnsdorfu na Děčínsku vysvětlení kvůli měření povolené rychlosti v obci. O případu informovala Česká televize. Město na pokutách od loňského května vybralo 25 000 000 Kč. Podle Ministerstva ale zřejmě v rozporu se zákonem. Varnsdorf totiž za každý naměřený přestupek platí soukromé firmě, která systém radarů spravuje.

Daniela PILAŘOVÁ, redaktorka
--------------------
Ministerstvo vnitra vycházelo z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, říká mluvčí ministerstva Ondřej Krátoška.

Ondřej KRÁTOŠKA, mluvčí Ministerstva vnitra
--------------------
Dle kterého si obec může pronajmout od soukromých subjektů měřicí zařízení, nicméně částka placená za pronájem nesmí být odvozena od výsledků měření těchto zařízení.

Daniela PILAŘOVÁ, redaktorka
--------------------
Varnsdorf teď pracuje na odpovědi pro Ministerstvo. Potvrdil mluvčí města Tomáš Secký.

Tomáš SECKÝ, mluvčí Varnsdorfu
--------------------
Město Varnsdorf bylo vyzváno k vyjádření a v současné době připravujeme reakci tak, aby byla odeslána ve stanovené lhůtě. Teprve poté, co Ministerstvo vnitra České republiky vyhodnotí naši reakci, určíme další postup.

Daniela PILAŘOVÁ, redaktorka
--------------------
Varnsdorf má na odpověď čas do konce února letošního roku. Daniela Pilařová, Radiožurnál.


Odstraňování billboardů od silnic

19.2.2019 - ČRo Radiožurnál (18:10 Ozvěny dne - publicistika)

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Proč u Ústavního soudu neuspěl podnět senátorů ohledně odstraňování billboardů od silnic? Proč na dnešní schůzce českého a izraelského premiéra nepřišla řeč na možný přesun české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma? A jak poznamenala trendy ve světové módě jedna z jejich ikon. Návrhář Karl Lagerfeld? Z blízkosti českých silnic a dálnic se vytrácejí billboardy a teď už ani po právní stránce nic nebrání tomu, aby zmizely úplně. Provozovatelé venkovních reklam s napětím čekali jestli Ústavní soud vyjde vstříc skupině senátorů, žádajících zrušení části zákona, podle kterého měli poutače od dopravních tepen odstranit. Senátoři se odvolávali nato, že norma zasahuje mimo jiné do práva na podnikání, porušuje principy právní jistoty a podobně. Ústavní soud jim ale nevyhověl. Podle něj se dá toto omezení velkých reklamních tabulí zdůvodnit veřejným zájmem na bezpečnosti provozu. Podle ministerstva dopravy zůstávají u dálnic desítky nelegálních poutačů, u silnic první třídy stovky. Já zvu do vysílání mluvčího Svazu provozovatelů venkovní reklamy Lukáše Váňu, dobrý den.

Lukáš VÁŇA, mluvčí Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Dobrý den.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
A také Vojtěcha Razimu, ředitele obecně prospěšné společnosti Kverulant, která řadu let prosazovala odstraňování billboardů od silnic. Dobrý den i vám.

Vojtěch RAZIMA, ředitel, obecně prospěšná společnost Kverulant
--------------------
Dobrý večer.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Já jenom dodám, že jsme zvali řadu senátorských předkladatelů, ovšem bez úspěchu nebo bez odezvy. Tak, pane Váňo, za jak přesvědčivé vlastně považujete argumenty Ústavního soudu podle něhož v případě odstraňování billboardů převážil veřejný zájem, tedy bezpečnost provozu, ochrana životů a zdraví lidí, životního prostředí nad právy soukromých vlastníků, podnikatelů?

Lukáš VÁŇA, mluvčí Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Musím říct, že budu reagovat na něco, co nemám v písemné formě, jsem neměl možnost se nějakým způsobem prostudovat a ani nikdo z mých kolegů. Nicméně z toho, co jsem se zatím dočetl v médiích, myslím si, že to není argument, který by nějakým způsobem měl obstát a měl být zásadní, ale je potřeba říct, že když ho vyřkl Ústavní soud, tak pochopitelně tento argument musíme vzít a budeme ho respektovat.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
A proč by neměl podle vás obstát?

Lukáš VÁŇA, mluvčí Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Protože se domníváme, že co se bezpečnosti silničního provozu týká, tak billboardy nejsou ty největším rizikem.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Pane Razimo, vy si nemyslíte, že veřejný zájem byl v tomhle směru definován vágně? Byli třeba v rámci toho projednávání zákona a třeba i při tom líčení před Ústavním soudem předložené studie, které prokazují nadevší pochybnost, že billboardy jsou opravdu hlavní hrozbou pro bezpečnost?

Vojtěch RAZIMA, ředitel, obecně prospěšná společnost Kverulant
--------------------
V podstatě tomu tak naprosto je. To odůvodnění Ústavního soudu celý ten výrok si pan Váňa mohl na internetu přečíst hodinu po tom, co byl ten rozsudek vynesen, a to odůvodnění je velmi dobré a velmi rozsáhlé. Já bych z něj vypíchl dva body. První bod je, že soudce zpravodaj Sládeček v zásadě řekl, že stát měl právo a že by to bylo legitimní, kdyby zakázal ty billboardy z důvodu jejich nebezpečnosti okamžitě. To, že tam dali ještě tu pětiletou lhůtu, po kterou se billboardáři jaksi mohli připravit na ten zákon a po kterou mohli ještě na těch billboardech vydělávat, je z hlediska státu zbytečné a jaksi mohli čekat, že to takovýmhle způsobem dopadne. Ta druhá věc, kterou Ústavní soud jednoznačně také řekl, je to, že je naprosto s podivem, že ta ústavní stížnost 17 senátorů byla podána vlastně těsně před tím, než ten zákon v roce 2007, 2017 pardon, měl vstoupit v platnost. Tedy pět let, více než pět let poté, co byl přijat. Já myslím, že billbordáři vůbec nejsou překvapeni. Oni chtěli jenom oddálit tu definitivní tečku za tím jejich byznysem. Z pozornosti řidičů, s dopravními nehodami a tak dále?

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Počkejte, ale neodpověděl jste mi na otázku. Jsou opravdu, je prokázané, odborníky, že opravdu ty billboardy způsobují nebezpečné dopravní nehody třeba?

Vojtěch RAZIMA, ředitel, obecně prospěšná společnost Kverulant
--------------------
Určitě, prokázala to celá řada studií. My v této souvislosti operujeme s nejlepší studií nebo nejlepším příkladem to je izraelská studie, kdy na podobné komunikaci jako je naše dálnice billboardy nejdřív byly, po dobu asi dvou let, a pak tam po dobu dvou let nebyly. A ta nehodovost je prostě jasně horší v okamžiku, kdy tam ty billboardy jsou. Ono je to přeci logické, vždyť ty billboardy jsou tam proto, aby se na ně někdo díval, aby si četl to reklamní sdělení a když se někdo dívá na billboard, tak se samozřejmě nevěnuje zcela řízení motorového vozidla.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Máte, pane Váňo, pořád dojem, že opravdu billboardy nebezpečím pro silniční provoz nejsou?

Lukáš VÁŇA, mluvčí Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Ano, mám ten dojem. Jsou v podstatě nebezpečnější činnosti při řízení ať už je to navigace, kouření, jídlo, pití, těch faktorů, které ohrožují silniční dopravu je pochopitelně celá řada, tak těch vjemů, které působí na řidiče, je také celá řada. Billboardy nepůsobí pouze na řidiče, působí i na spolujezdce. Tuším 1,8 posádky, 1,8 člověka v běžném automobilu, takže oslovují i lidi, kteří nevěnují pozornost řízení. Z toho důvodu se domníváme, že ten billboard má své uplatnění. Co se silničního provozu týká. Má informační hodnotu pro to území, kudy řidič projíždí. Má velký význam pro podnikatele, pro města. Zkrátka a dobře domníváme se, že billboard má své místo.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
A nemá pravdu ale pane Váňo, Ústavní soud, když říká, teď to citoval i pan Razima, že ten zákon mohl nakázat okamžité odstranění billboardů, ale vzal v úvahu i zájmy vlastníků, dal jim lhůtu ještě dalších pět let? Nebyla to dostatečná doba na to, aby se podnikatelé s dopady toho zákona vypořádali?

Lukáš VÁŇA, mluvčí Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Já si myslím, že ta doba byla velmi dobrá, že bylo v pořádku, že zákonodárci tu dobu nějakým způsobem stanovili. Nicméně měli být za tu dobu vyřešeny vlastnická práva, a to je vlastně to, oč šlo u toho Ústavního soudu. Vemte si, že provozovatelé těch billboardů měli platné smlouvy i po skončení této lhůty platili nájemné, v podstatě stát tímto rozhodnutím poškodil jejich vlastnické zájmy. To, že tu lhůtu zákonodárci dali, si myslím, že je v pořádku, na druhou stranu měli říct i B a měli se vypořádat s vlastníky těch billboardů.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Neměl se, pane Razimo, opravdu stát v tomhle případě, když ty smlouvy byly delší dobu, než těch pět a těm provozovatelům unikly nějaký zisk, neměl se s nimi stát nějakým způsobem vyrovnat?

Vojtěch RAZIMA, ředitel, obecně prospěšná společnost Kverulant
--------------------
Ale samozřejmě, že jim neunikl vůbec žádný zisk. To, že máte jaksi smlouvu na nějaký pozemek, že na něm budete cosi dělat, to přece ještě neznamená, že máte zákonné povolení. Jako v okamžiku, kdy si pronajmete pozemek, že na něm budete, dejme tomu vyrábět heroin, tak vás to neopravňuje k tomu, abyste vyráběl heroin.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Tak, to jste možná trošku přehnal s tím přirovnáním billboardů k heroinu, ale beru to opravdu jako nadsázku.

Vojtěch RAZIMA, ředitel, obecně prospěšná společnost Kverulant
--------------------
Určitě, nicméně prostě děláte určitou škodlivou věc a zákon vám řekl, že do určitého data a dál jí dělat nemůžete. Ať už máte pronajatý kus u silnice nebo nemáte. To je přece irelevantní. Když dovolíte ještě bych krátkou reakci na to, jak pan Váňa říkal, že samozřejmě mnoho dalších rušivých ruší řidiče. Nepochybně tomu tak je, ale tak jako proč bysme přidávali ještě další rušivý jev v podobě billboardů. Pojďme tento rušivý jev už konečně z našich silnic odstranit.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Tak, pane Váňo, senátoři chtěli, aby ten zákon platil výběrově, ale ovšem i když platí plošně, tak se ho nedaří beze zbytku vynucovat. Jak jsme řekli u dálnic i rok a půl od jeho platnosti pořád zůstávají podle ministerstva dopravy desítky nelegálních poutačů. U silnic první třídy jsou to stovky. Takže, kdyby prošel jenom výběrový zákaz, možná by nezmizelo z těch billboardů nic, co říkáte?

Lukáš VÁŇA, mluvčí Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Úplně přesně nerozumím vaší otázce, abych řekl pravdu, ale co se tý problematiky týká, tak samozřejmě když to rozdělíme do dvou částí, jsou tam billboardy, které tam jsou nelegální a které tam nelegálně vznikly. Tam není znám kolikrát vlastník, a to jsou pochopitelně billboardy, které je potřeba odstranit, protože nemají veškeré bezpečnostní prvky a jsou to billboardy, které u těch silnici nikdy neměly být. Pak tam jsou billboardy, které zůstávají a jejich provozovatelé je stále provozují. To je tuším v našich zeměpisných šířkách společnost /nesrozumitelné/, která nějakým způsobem ignoruje rozhodnutí českých zákonodárců a pak jsou billboardy, které zmizely, tedy billboardy, které jsou zastupované naším svazem Global a tam jsme se podřídili tomu zákonu, odstranili jsme je a billboardy, které tam jsou v tuto chvíli u dálnic a laická veřejnost se může domnívat, že to jsou billboardy, které jsou pryč, tak to jsou billboardy, které tam zůstávají na základě toho, že se na ně nevztahuje tento zákon. Jsou to billboardy, které jsou, řekněme, na zastavitelném území obce, když to řeknu zjednodušeně.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Pane Razimo, jenom velice stručně, prosím odpovězte. Myslíte si, že po tom rozsudku Ústavního soudu se budou úředníci vůči těm provozovatelům, kteří nechali billboardy na těch místech nelegálně, chovat důrazněji?

Vojtěch RAZIMA, ředitel, obecně prospěšná společnost Kverulant
--------------------
Já v to chci věřit a především bych chtěl, aby se chovali důrazněji v tom, aby vymáhali náhrady škody za to, že ty billboardy odstraňují kraje a stát a ne billboardaři, kterým to uložil před sedmi lety zákon. To je první záležitost. Druhá záležitost je, já bych velmi chtěl, aby stát za to dával pokuty. V okamžiku, kdy jaksi někdo tady ignoruje zákon, ignoruje ho před zraky veřejnosti, tak by za to měl být penalizován.

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor
--------------------
Pánové, děkuji. Děkuji vám oběma. Tolik Lukáš Váňa a Vojtěch Razima, díky a na slyšenou.

Lukáš VÁŇA, mluvčí Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Hezký večer, na slyšenou.

Vojtěch RAZIMA, ředitel, obecně prospěšná společnost Kverulant
--------------------
Na shledanou.


Rozhovor s prezidentem Svazu provozovatelů venkovní reklamy Markem Pavlasem

19.2.2019 - ČRo Radiožurnál (17:06 Dvacítka Radiožurnálu)

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Zákaz billboardů podél silnic a dálnic platí. Ústavní soud dnes odmítl stížnost, kterou na zákon podali senátoři. Co na rozhodnutí soudu říkají majitelé billboardů? Jak se dívají na to, že víc než rok bez trestu porušovali zákon a kdy zmizí od silnic ty billboardy, které tam dál nelegálně zůstávají? Ve studiu vítám Marka Pavlase, prezidenta provozovatelů venkovní reklamy, který je dnes mým hostem. Dobrý den.

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Dobrý den.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Co říkáte na rozhodnutí Ústavního soudu, který dnes konstatoval, že tedy schválený zákaz billboardů podél silnic I. a II. třídy platí?

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Tak, pochopitelně mě to mrzí, nicméně na začátku bych rád objasnil, že to vaše tvrzení, že zákaz billboardů u dálnic i nadále platí, to není správně řečeno. Vy to máte vlastně dneska jako headline na svých stránkách. Dneska v tom Brně se vůbec nerozhodovalo o tom, jestli platí zákaz u dálnic nebo ne.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, rozhodovalo se o přechodných ustanoveních.

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Ten prostě, ano, ten bude platit. Já jenom si myslím, že tohle by posluchači měli slyšet, protože docela důležitá věc, která i v České televizi dneska nezazněla. Ten zákaz billboardů u dálnic a silnic I. třídy, ten prostě platí a nikdo s tím nic neudělá, ani ten dnešní, to dnešní rozhodnutí na to nemělo nejmenší vliv. Dneska vlastně ten Ústavní soud rozhodoval pouze o tom, jakým způsobem ten zákon byl implementován a jestli při implementaci nedošlo k poškození ústavy.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Ústavní soud rozhodoval o tom, zda ten zákon, zákaz platí od 1. září 2017, což by jste zpochybňovali, a řekl, že platí.

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
My jsme, ten zákon samozřejmě platí od 1. září 2017, my jsme zpochybňovali to, že stát se žádným způsobem regulérně nevypořádal se svými závazky, které pro něho plynuly ze smluv, které uzavřel před tímto, dlouho před tímto obdobím na dobu určitou a zároveň i vydal povolení na dobu určitou, které přesahovaly tenhle datum, no. A my jsme říkali, že by od státu bylo fér, jestliže někomu něco slíbí na nějakou dobu určitou, tak aby se s tím nějakým způsobem vyrovnal. On sice tam dal to přechodné ustanovení těch 5 let, ale ta smlouva byla na delší dobu. Takže prostě provozovatelé se cítí poškozeni tím, že nedostali vlastně nějakou náhradu za to, za to období, které nemohli vlastně ty reklamy využívat přesto, že měli smlouvu a povolení v ruce.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ale Ústavní soud řekl, že to pětileté přechodné období, o kterém jste hovořil, naprosto fér je.

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
To nám samozřejmě nezbývá, než respektovat, když to řekl Ústavní soud, tak to tak asi je.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Kterým, se kterým z těch argumentů, které použil Ústavní soud, vy třeba nejvíce nesouhlasíte? Já bych vám řekla třeba konkrétně, abychom se mohli od něčeho odrazit. Ústavní soud například na závěr konstatoval a zpochybnil to, že jste se se svojí ústavní stížností na soud obrátili na poslední chvíli, v podstatě pár měsíců ne-li týdnů předtím než ten zákaz začal platit, byť zákon byl schválen 5 let v té době.

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Především jsme se na něj neobrátili my, ale skupina senátorů. Jak asi víte, tak ústavní stížnost nemůže podat každý, kdybychom ji mohli podat, tak jsme ji dávno podali. My na ten problém upozorňujeme od té doby, kdy ten zákon byl přijatý. Nikdo nás bohužel neposlouchá, byla tady nějaká iniciativa poslance Berkovce, ta byla hned v zárodku umlčena.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže jinými slovy vy jste do té doby nesehnali podporu dostatečného počtu senátorů nebo poslanců, kteří by byli ochotni tuto ústavní stížnost podat?

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Nebylo to tak zajímavé téma, já jsem vděčný, že se našla ta skupina těch sedmnácti odvážných senátorů, které dneska všichni považují za bojovníky za billboardy, ale ten, ta jejich stížnost neměla vlastně billboardy nic společného, ta měla společného něco s tím, že když jednou stát něco slíbí a na nějakou dobu vám garantuje smlouvu a povolení, takže by to měl dodržet, a jestliže to nedodrží, tak by z toho měl, měly vyplynout nějaké závazky pro ten stát.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrá, tedy zpětně, když bychom si řekli není tady chyba, že jste zkrátka dříve nedokázali najít dostatečnou skupinu zákonodárců, které by se na ten soud obrátila.

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Kéž bychom mohli, asi na poslední chvíli jak viděli někteří senátoři, jak se blíží to datum a jak prostě se blíží i datum toho, že by prostě mohla vzniknout státu nějaká škoda, tak na to začali upozorňovat. Nikdo z nás nečekal, že ten ústavní soud bude rozhodovat 1,5 roku, to samozřejmě nikdo nečekal. Mysleli jsme si, že to bude třeba záležitost týdnů a že ta záležitost mohla být dávno.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak nezlobte se na mě, při lhůtách rozhodování Ústavního soudu jste přece nemohli čekat, že to bude v řádu týdnů?

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
No, čekal bych, že Ústavní soud třeba přihlédne k nějaké specifičnosti téhle té situace s tím, že my čekáme ...

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Jako vy 5 let čekáte na to, než podáte ústavní stížnost a Ústavní soud ...

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Čekáme s tím reklamním zařízením s těmi vlajkami na to, jak Ústavní soud rozhodne, že jo.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Počkejte, nezlobte se, tak vy 5 let oddalujete podání nebo 5 let není podána ústavní stížnost v době, kdy být podána mohla. Pak podána je a vy očekáváte rozhodnutí během týdnů?

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Ale jak jsme ji jako měli podat dřív? My nemáme možnost podávat ústavní stížnost. My jsme se na ten problém snažili upozorňovat jinými způsoby, ale nikoho to nezajímalo. Popravdě řečeno do té doby než se objevily vlajky podél dálnice, tak to nezajímalo ani média ani veřejnoprávní média.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, když se ten zákon schvaloval nebo ten zákaz, tak se o tom vedla poměrně široká debata v roce 2012. Nicméně abychom tedy pokročili dále. Jak se díváte dnes zpětně na vaši akci, kterou jste už zmínil, akci s vlajkami.

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Nemohli bychom se ještě vrátit k tomu rozhodnutí toho Ústavního soudu a ještě probrat ty ostatní jak jste říkala, že tohle je první argument a ty ostatní.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrá, povídejte, co vám na tom vadí?

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Já vám musím říct, že mě zklamal ten institut toho veřejného, veřejného zájmu, že vlastně ten je tam definován velice vágně jako zvýšení bezpečnosti silničního provozu a ...

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
A to podle vás není veřejný zájem?

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
To by samozřejmě bylo, pokud billboardy měly negativně prokazatelně negativní vliv na zhoršení bezpečnosti silničního provozu, ale ani ten zákon v tom roce 2012 v té důvodové zprávě žádná taková analýza nebyla, ani teď se žádná analýza neobjevila. A jestliže teda budeme se snažit zlepšit bezpečnost silničního provozu, tak bych chápal, že zakážeme třeba billboardy podél nejnebezpečnější silnice v republice, což je nějaká III. mezi Lanškrounem a ...

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže to budeme měnit podle toho, která silnice zrovna vyjde nejobtížnější?

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Ne, že začínáme od těch nejbezpečnější komunikací, kterýma jsou dálnice. Jestli nám tedy jde o zlepšení bezpečnosti silničního provozu, tak ...

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná je to proto, že po nich jezdí nejvíce aut.

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
... proč nejdeme po těch, kde skutečně ti lidi umíraj a kde jsou třeba nebezpečná místa.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Říkám, že to je možná proto, že po těch sinicích jezdí nejvíce aut.

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
No, a tím pádem jsou nebezpečnější, tak proč bychom měli od nich odstraňovat billboardy? Proč je neodstraníme od těch skutečně nebezpečných?

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Protože to jsou silnice, kde je největší provoz.

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Mimochodem za tu dobu, co se billboardy odstranily, tak ta nehodovost se zhoršila, pokud vím.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem Ústavní soud v tom svém rozhodnutí, když tedy zmiňujete právě to, že podle vás tedy neexistují důkazy o nebezpečnosti billboardů, Ústavní soud konstatuje, že je zcela na vůli zákonodárců jak si mohou nastavit pravidla, zejména třeba, když budeme mluvit konkrétně pro silniční provoz a pro to, co podle zákonodárců nebo podle ministerstev je bezpečné a co bezpečné není, nepíší nic o tom, že by k tomu potřebovali nějaké analýzy, což je jedna věc. Další věc, Ústavní soud konstatuje, že billboardy, reklamní nosiče ze své podstaty přitahují pozornost řidičů, protože zkrátka to je jejich účel, s tím nesouhlasíte?

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Samozřejmě, že přitahují, úplně stejně jako rádio třeba při poslechu v autě přitahuje pozornost a nikdo ho kvůli tomu nechce zakázat. Samozřejmě lidé řidiči nejsou hloupí a vědí řidiči nebo spolujezdci, kdy na ten billboard se na zlomek vteřiny podívat mohou a kdy ne.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte? Já jsem myslela, že vy chcete, aby se na ty billboardy dívali pokud možno co nejvíce.

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Když stojí v zácpě, tak ať se na něj dívají třeba půl hodiny, ale samozřejmě pokud jsou v nějaké nebezpečné situaci, v dešti, v zimě, potmě, tak se na ně nikdo nedívá, to vám jako můžu garantovat. Ale zároveň existuje nějaký průzkum agentury STEM, který říká, že vlastně i cigarety, i nastavování navigace i vlastně pití a kouření je, odtahuje vlastně pozornost od řízení víc než billboardy. Tak proč někdo neřeší teda tyhle činnosti, které tady zjevně mají také vliv na bezpečnost silničního provozu. Proč jsme si vybrali zrovna ty billboardy, u kterých, které jsou až za těmihle všemi faktory?

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Rozumím tomu dobře, že vy tedy nebezpečnost billboardů při silničním provozu neuznáváte?

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Já říkám, že jejich nebezpečnost je zanedbatelná a zcela opomíjíme ten přínos těch billboardů, to znamená jestliže budeme říkat, že mají jenom samá negativa, že jsou nebezpečná pro bezpečnost silničního provozu, tak samozřejmě mi ...

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžete mi říct jaký je přínos billboardů na dálnici nebo na silnici I. třídy kromě toho, že z něj máte přínos?

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Těch přínosů je hned několik, krom toho, že samozřejmě odvádíme nějaké daně a zaměstnáváme nějaké lidi, tak ...

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
To je v pořádku.

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Tak je tam přínos samozřejmě pro ty pronajimatele, to se netýká jenom ŘSD, to se týká i těch jednotlivých měst a obcí, kteří ti obyvatelé si možná neuvědomují, že za to, že jsou tam ochotni strpět ty tři billboardy.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže finanční přínos.

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Tak se tam může opravit chodník nebo postavit prostě dětské hřiště. A ten třetí samozřejmě nezanedbatelný přínos je ten, že pomáháme těm podnikatelům a těm živnostníkům. Ten veřejný zájem už vůbec nikdo nezjišťuje, jestli náhodou zákaz billboardů na D1 nezpůsobí to, že nějaký motorest má dneska problém, protože bohužel ten zákon je napsán tak, že tam nemůže být žádná navigace na sjezd na ten, na tu provozovnu, jestliže leží dále než 200 metrů od dálnice, což je drtivá většina.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže vy mi tady říkáte, že veřejný zájem podnikatelů na to, aby prezentovali své podnikání podél dálnic a silnic I. je vyšší než veřejný zájem na bezpečnost provozu na těchto komunikacích?

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Ne, neříkám, vy jste se mě ptala na ty, to jsem neřekl, vy jste se mě ptala na ty, na ta pozitiva a tak se vám snažím vysvětlit nějaká pozitiva venkovních reklam.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká můj dnešní host, kterým zůstává Marek Pavlas, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy. Kolik nelegálních billboardů podle vašich údajů, které vy máte na svazu k dispozici, nadále zůstává kolem dálnic a silnic I. třídy?

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Nemáme k dispozici přesná čísla.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Rámcově.

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Můj odhad je 95 % všech těch reklamních zařízení zmizelo a těch 5 %, co tam zůstává, velká většina z nich jsou legální plochy, protože jak asi víte, tak v zastaveném území i kolem dálnice ta reklamní zařízení být mohou, plus samozřejmě tam zůstávají nějaká reklamní zařízení, která jsou i dneska nelegální, a to se nám nelíbí, a doufám, že brzo zmizí.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Na to jsem se zrovna chtěla zeptat, dokážete odhadnout kdy zmizí nebo jestli se dá čekat, že třeba v tuto chvíli ministerstvo dopravy zintenzivní svoje snažení v rámci správních řízení, aby mohli odstraňovat nelegální billboardy?

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
To samozřejmě nemůžu říct, protože tyhle společnosti, je jich desítky u nás, nejsou členy našeho svazu a nemáme žádný vliv na jejich fungování. Stejně tak nemůžu mluvit za ministerstvo dopravy. Nicméně myslím si, že ten problém, ten hlavní problém je i vyřešení a těch, ty jednotky procent, které zůstávají, tak je otázkou času, kdy zmizí.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste také výkonným ředitelem největší outdoorové společnosti reklamní české společnosti BigMedia. Vaše billboardy už jsou všechny pryč od silnic I. třídy a od dálnic?

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
No, BigMedia je ta prodejní organizace, ale všechny billboardy společnosti BigBoard nebo holdingu BigBoard od dálnic, které podlehly té nové regulaci, tak jsou pryč. Ty, co tam zůstaly, tak jsou legální, protože jsou v tom zastavitelném území.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem totiž dnes hovořila s představitelem spolku Kverulant.org Vojtěchem Razimou, on říkal, že právě některé vaše billboardy jeho spolek eviduje mezi těmi, které porušují zákon. Předpokládám, že vy si stojíte za tím, že je všechno v pořádku?

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Já si stojím za tím, že je všechno v pořádku a myslím si, že pan Razima by měl udělat ten domácí úkol a měl by si ty jednotlivé reklamní zařízení prověřit stejně jako to udělal mimochodem váš bývalý kolega pan Moláček, který se taky tou problematikou billboardů zabýval, také ho zajímaly billboardy kolem dálnic, ale šel na to, řekl bych podstatně sofistikovaně a podstatně poctivěji. Udělal analýzu, nechal si vlastně vytáhnout dokumentaci k vybraným cca 15 billboardům, kterou jsme mu zaslali, on si to potom od nás nechal vysvětlit, sešel se i s právníkem a byl nucen konstatovat, že všechny ty billboardy, které jsme mu vlastně jsme mu, které si vybral, tak vlastně stojí v souladu se zákonem dneska. A tuhle úlohu si pan Razima neudělal a místo toho nás očerňuje, což mě nepřekvapuje.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdy jste vy odstranili poslední nelegální billboard vaší firmy, jak dlouho po tom zákazu od 1.9.2017 vaše billboardy?

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Cca 1 rok po té době odhaduji.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Kolik jste za tu dobu dostali pokut?

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Nějaké pokuty tam byly, já nevím, nejsem úplně, to byste se musela zeptat těch jednotlivých firem, které jsou v rámci svazu.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
řekněte mi třeba konkrétně za vaše firmy, kde vy působíte jako výkonný ředitel, jak jsem říkala.

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Já působím v BigMedia, která ty billboardy jenom prodává, takže ...

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrá, ale patří pod vás billboardová jednička Czech Outdoor.

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Jasně, ale říkám vám, že nemám tyhle informace k dispozici, takže bohužel. Takže určitě nějaká pokuta tam padla, ale to je jakoby záležitost úplně jiného oddělení.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale říkáte, že nějaké pokuty tedy uděleny byly, není to tak, že by zkrátka ty billboardy rok stály kolem dálnic a bylo by to takříkajíc úplně beztrestně, jak se říká v médiích, protože o těch pokutách se nikde žádné informace neobjevily.

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Nejsem si jistej, nejsem schopen se k tomu vyjádřit.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
A za jiné společnosti taky nevíte, nemáte o tom řekněme celkovou žádnou statistiku, přehled?

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Nedostala se ke mě žádná informace o tom, že by někde padla nějaká velká pokuta, ale nemůžu to ani vyloučit.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak říkáte, vy jste své billboardy odstraňovali řekněme zhruba rok a půl poté, co začal platit zákaz toho, aby billboardy kolem silnic I. třídy a dálnic stály.

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Ne rok a půl, ale rok jsme skončili s tím odstraňováním.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrá rok, v dubnu 2018 se objevila zpráva o autonehodě, která se stala na dálnici D11. Auto, osobní automobil vrazil do konstrukce billboardu. Konstrukce, která na tom místě dávno už neměla stát, protože na ni spadal přesně ten zákaz zákona. Ta konstrukce patřila společnosti Czech Outdoor, tudíž společnosti, která spadá pod BigMedia. Vnímali jste to jako svoji chybu nebo připouštíte podíl viny na té autonehodě, která se stala?

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Rozhodně ne, protože jestli se podíváte na ty fotografie z té autonehody, tak za prvé ten reklamní nosič, který tam byl, tak byl vybaven takzvanou příhradovou konstrukcí, to znamená úplně stejnou konstrukcí jako mají dopravní značky, je to úplně stejné jako by tam stála dopravní značka se šipkou Pardubice. A ten člověk, který tam bohužel přišel o život, což je nám líto, nicméně ten člověk řídil v opilosti, byl nepřipoután a ten billboard, jestli se podíváte na ty fotky, byl, měl jednu nohu ohnutou tak, jak vlastně kolem něho proletěl, jestli něco stálo toho člověka život, tak bohužel ten nezapuštěný kanál, který, o který to auto vyletělo do vzduchu a bohužel ho to stálo život.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Já tedy bohužel i vím v jakém stavu ten řidič byl, protože jsem i před vysíláním hovořila s policejní mluvčí daného policejního oddělení, které autonehodu vyšetřovalo.

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Ale je potřeba se podívat i na ty fotografie toho, jak bylo to zařízení i po té nehodě, abyste věděla, že to zařízení na to nemělo žádný vliv.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Jde mi o to, že roli při té nehodě tam hrála ona pevná konstrukce billboardu. Podle vás tedy neměla v této nehodě ...

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Nehrála, policie to přece vyšetřovala a odložila to. Vy chcete zpochybňovat to, co policie vyšetřila?

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne, ne, já se vás jenom ptám na to, protože reálně ten automobil do konstrukce billboardu narazil, protože se vás ptám. Podle vašich informací ...

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Nenarazil.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
... jakou roli to sehrálo při té celé autonehodě?

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
To jsem se vám snažil tady 5 minut vysvětlovat. Podle mě žádnou, protože ta konstrukce byla bezpečností, to auto se o ni otřelo, podívejte se na ty fotografie, ta konstrukce za život toho člověka bohužel nebo díkybohu nemůže.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká, říká můj dnešní host, kterým zůstává Marek Pavlas, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy. My jsme tady narazili na to, že kolem silnic zůstává celá řada nelegálních billboardů z nichž podle informací, které se pravidelně objevují v médiích, poměrně velká část patří společnosti A.C.E. Media. Ministerstvo dopravy v tomto případě často argumentuje tím, že tuto společnost nemůže kontaktovat, velmi složitě je shání a tudíž se i protahují správní řízení, která vedou k odstraňování jejich billboardů. Řekněte mi, oni nejsou členi, členové vašeho svazu, je to tak?

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Nejsou členy našeho svazu.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Máte s tou společností nějaké kontakty nebo nějaké vazby alespoň v rámci branže, jestli se znáte?

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Bohužel ne, i když jsem je zkoušel kontaktovat, ale bohužel jsem neuspěl.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Jestli máte nějaké cesty jak je přimět k tomu, aby ty billboardy odstranili, protože poškozují jméno celé branže.

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Oni jsou ve specifické situaci, oni jsou jako jedna z mála jsou skutečně americká společnost, která tady nemá ani organizační složku, prostě je to americká společnost se sídlem v Americe. Získali poměrně řekl bych velmi velkorysá povolení v 90. letech, která jim umožňují na neomezenou dobu provozovat jejich reklamní zařízení. A celé jejich počínání dnes směřuje k tomu, aby mohli z České republiky vytáhnout řekl bych stamiliony na arbitráži, kterou nepochybně připravují. Ostatně Česká republika je si toho vědoma, protože už ministerstvo financí vybralo vlastně renomovanou nadnárodní právní kancelář, která bude Českou republiku v tomhle, v téhle arbitráži zastupovat a odhadnutý náklad je 10 milionů plus. Takže to je specifická, řekl bych specifická situace téhle společnosti, která hodlá uplatnit nějakou smlouvu mezi Českou republiku a Spojenými státy a vést arbitráž proti České republice.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem podle vašich informací už tu arbitráž zahájili, podali nějakou žalobu na Českou republiku?

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Já myslím, že oni mohou zahájit ve chvíli, kdy jim vznikne nějaká škoda, jelikož jim zatím žádná velká škoda nevznikla, nikdo, stát jim ty zařízení neodstranil, tak nemají vlastně o jakou škodu žádat, že jo. Ve chvíli, kdy stát jim ty jejich zařízení odstraní, tak v tu chvíli jim vyčíslí, jaká škoda jim tím odstraněním vznikla, a to budou po České republice, podle mého názoru, žádat.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle vašich informací z trhu hrozí nějaké podobné žaloby, řekněme od nějakých dalších provozovatelů nebo nějakých dalších společností, které hrají významnou roli na trhu?

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Můj názor je, že ne.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
A vy řekněme, jestli vy se budete nějakým způsobem ještě dále právně bránit, nebo je to pro vás, řekněme vyřešená záležitost?

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Jestli se mi ptáte jako svazu?

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Tak jako svaz se samozřejmě ani bránit nemůžeme, to se mohou ti jednotliví provozovatelé, a tam samozřejmě nemůžu předjímat jak oni se zachovají. Ten nález Ústavního soudu je velice čerstvý, takže sám jsem ho ještě celý nemohl přečíst, takže uvidíme, jestli tam jsou nějaké možnosti, ale osobně to moc neočekávám.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Ředitelství silnic a dálnic v průběhu toho řešení celého sporu odstraňovalo několik billboardů. Podle informací ministerstva jich bylo odstraněno více než 900, není přesně jasné kolik bylo na náklady Ředitelství silnic a dálnic a kolik odstranili jednotliví majitelé, nicméně hradí majitelé těchto billboardů ministerstvu dopravy náklady na odstranění takových billboardových konstrukcí?

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Já myslím, že zatím to ředitelství silnic a dálnic nevyčíslilo, ten, ta část, kterou odstranilo ŘSD byla dle mého názoru v jednotkách procent, byl to zlomek. A každopádně jelikož ta největší společnost Czech Outdoor i nadále platila nájemné přesto, že tam měla ty vlajky, z kterejch neměla ani korunu, platila nájemné v několika desítkách milionu ročně. Tak to určitě má ŘSD v případě potřeba z čeho si ty náklady odečíst.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak především jste ale porušovali zákon celou dobu, je to tak?

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Myslíte?

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Společnost Czech Outdoor, když měla vlajky na oněch billboardech, celou tu dobu, za kterou říkáte, že jste platili nájemné.

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Zákon říká zakrýt a odstranit. My jsme zakryli motivem české vlajky, chtěli jsme, aby všichni věděli, že z toho pronájmu nemáme ani korunu a čekali jsme na rozhodnutí Ústavního soudu. Ve chvíli, kdy se ukázalo, že Ústavní soud rozhodnutí se potáhne, tak jsme sami vyšli vstříc a demontovali jsme i ty konstrukce.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak samozřejmě váš argument, který zatím neprošel žádným zkoumáním řekněme ať už úřadů nebo soudů ...

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Tak mě řekněte jak Czech Outdoor na tom jako vydělával na té situaci, že tam měl ty české vlajky? jak to bylo pro ně výhodné?

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Já neříkám, že byste na tom měli vydělávat, já říkám, že jste porušovali zákon, protože od 1.9.2017 ty billboardy neměly být.

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
On to dělal jenom z toho důvodu, že nechte si to ode mě vysvětlit, vy tomu zřejmě nerozumíte, a já vám vysvětluju proč tam byly. Už jsem to tady říkal několikrát.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy už jste to říkal před rokem a před dvěma tuším.

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Přesně tak, ve chvíli, kdy by po jednom měsíci Ústavní soud řekl, že ano, že ta smlouva má běžet až do konce roku 2018, tak by ty billboardy tam mohly zůstat. Ve chvíli, kdy by byly demontované, tak by vlastně s tím byly mnohem větší náklady, které by hradil stát. Takže my jsme se snažili vyjít i státu vstříc tím, že budeme čekat na rozhodnutí Ústavního soudu.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Přemýšlím, jestli by takto mohli postupovat všichni, kterým by zákon něco zakázal, oni by se rozhodli zákon porušovat prostě s tím, že čekají na to ...

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Já si myslím, že nejste schopna jmenovat jedinou podobou situaci, kde někdo uzavře dlouhodobou smlouvu se státem a stát potom působením nějakého zákona tu smlouvu zneplatní.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Církevní restituce.

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Tam stát uzavřel nějakou dohodu?

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne zneplatní, ale změní pravidla. Takových bylo Dvacet minut Radiožurnálu s mým dnešním hostem, kterým byl Marek Pavlas, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy. Děkuji vám za vaše odpovědi.

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Taky děkuji, na shledanou.

Marie BASTLOVÁ, moderátorka
--------------------
A od mikrofonu se loučí Marie Bastlová.


Ústavní soud o zrušení části zákona k billboardům u silnic

19.2.2019 - ČRo Radiožurnál (08:00 Ozvěny dne)

Martin KŘÍŽEK, moderátor
--------------------
O zrušení části zákona omezujícího billboardy u českých silnic dnes rozhodne Ústavní soud v Brně. Návrh podalo 17 senátorů, kterým vadí například to, že novela zasahuje do práva na podnikání. Zákon od září 2017 povoluje billboardy až ve vzdálenosti 250 m od dálnic a 50 m od silnic první třídy.

Alena HESOVÁ, redaktorka
--------------------
Opatření mělo podle zákonodárců zvýšit bezpečnost řidičů. Senátoři argumentují tím, že existují i jiné způsoby. Navrhují například odstranit nepovolené reklamní plochy nebo neprodlužovat nájemní smlouvy na billboardy na státních pozemcích. Ústavní soud se návrhem senátorů zabývá od poloviny roku 2017. Z údajů Ministerstva dopravy vyplývá, že do konce loňského roku zmizela zatím víc než polovina problematických poutačů. Alena Hesová, Radiožurnál.


Ústavní soud rozhodne o zrušení části novely, která zakazuje billboardy u silnic a dálnic

19.2.2019 - ČRo Radiožurnál (12:00 Zprávy)

Kateřina CAUSIDISOVÁ, redaktorka
--------------------
Ústavní soud rozhodne o zrušení části novely, která zakazuje billboardy u silnic a dálnic. Své stanovisko zveřejní už za 2 hodiny. Případ se k němu dostal v létě v roce 2017, kdy zákaz napadla skupina senátorů.

Martin KARLÍK, redaktor
--------------------
17 zákonodárců tehdy podalo návrh na zrušení části zákona, která zakazuje billboardy stojící blíž než 250 m od dálnic a 50 m od silnic. Podle nich zákaz zasáhl třeba do práva na podnikání, protože firmy už měly uzavřené smlouvy na pronájem ploch.

Václav CHALOUPEK, senátor /OPAT/
--------------------
Tady vlastně dochází k tomu, že zařízení, na které mají řádné povolení a instalovali je v domnění, že to bude na určitou dobu platit, tak to najednou je všechno jinak.

Martin KARLÍK, redaktor
--------------------
Řekl předloni v srpnu senátor Václav Chaloupek z Občanů Patriotů. Zákaz billboardů platí od 1. září 2017. Martin Karlík, Radiožurnál.


Zákaz billboardů u dálnic a silnic první třídy platí dál

19.2.2019 - ČRo Radiožurnál (17:00 Zprávy)

Tereza TOMÁŠKOVÁ, redaktorka
--------------------
Zákaz billboardů u dálnic a silnic první třídy platí dál. Rozhodl o tom Ústavní soud. Nevyhověl návrhu 17 senátorů na zrušení dvou pasáží novely zákona o pozemních komunikacích. Svaz provozovatelů venkovní reklamy rozhodnutí respektuje. Případné další kroky zatím nechce komentovat, říká mluvčí Lukáš Váňa.

Lukáš VÁŇA, mluvčí, Svaz provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
My jsme odmítli předjímat to rozhodnutí a víceméně panovala shoda na tom, že počkáme na rozhodnutí a poté se podle něho zachováme, ať už to rozhodnutí bude jakékoliv.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, redaktorka
--------------------
Podle ministra dopravy Dana Ťoka za ANO od dálnic zbývá odstranit desítky poutačů. V případě silnic první třídy jsou jich stovky.


Zákaz billboardů u dálnic a silnic první třídy platí dál

19.2.2019 - ČRo Radiožurnál (18:00 Zprávy)

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zákaz billboardů u dálnic a silnic první třídy platí dál. Ústavní soud v Brně odmítl návrh 17 senátorů, který chtěli omezení reklamy ze zákona vyškrtnout. Podle nich to zasahuje do práva podnikat. Billboardy od roku 2017 nesmějí být v pásmu 250 m od dálnic a 50 m od silnic prvních tříd.

Vladimír SLÁDEČEK, ústavní soudce
--------------------
Důležitější je otázka posouzení veřejného zájmu, veřejný zájem na bezpečnosti a plynulosti toho silničního provozu a ochrana života zdraví převažují.

Alena HESOVÁ, redaktorka
--------------------
Říká ústavní soudce Vladimír Sládeček. Senátor Václav Chaloupek z uskupení Občané patrioti přiznal, že kdyby soud návrhu vyhověl, bylo by problémů víc.

Václav CHALOUPEK, senátor /OPAT/
--------------------
S vyřizováním majetkoprávních vztahů, jakým způsobem by chtěli majitelé billboardů náhradu.

Alena HESOVÁ, redaktorka
--------------------
Pavlína Stránská, mluvčí Bigboard, největší skupiny vlastníků venkovní reklamy, nechtěla věc komentovat.

Pavlína STRÁNSKÁ, mluvčí skupiny Bigboard
--------------------
My se seznámíme s vyhlášeným nálezem a poté budeme komentovat.

Alena HESOVÁ, redaktorka
--------------------
Podle ministerstva dopravy mají provozovatelé odstranit ještě 1400 nelegálních billboardů z původních 3000. Alena Hesová, Radiožurnál.

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
A víc k tomu řekneme už za pár minut.


Reakce na rozhodnutí ÚS o billboardech

19.2.2019 - ČT 1 (19:00 Události)

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem Událostí je teď Marek Pavla, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy, dobrý večer vám přeju.

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Dobrý večer.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká je tedy vaše reakce na dnešní rozhodnutí Ústavního soudu, uznáváte v tuto chvíli, že zákaz billboardu u silnic platí, nebo se chcete ještě nějakým způsobem bránit?

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Tak pochopitelně cítíme určité zklamání, nicméně chtěl bych říct, že všichni členové našeho Svazu provozovatelů venkovní reklamy plně respektují rozhodnutí Ústavního soudu a ostatně oni se tomu zákonu přizpůsobili už v předstihu, kdy vlastně k dnešnímu dni není jediný reklamní zařízení nějaké člena našeho svazu, které by bylo nelegální a bylo u dálnic nebo u silnic první třídy.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Před rokem a půl jste mluvili i o arbitrážích, na těch stále ještě trváte, nebo také tímto nálezem Ústavního soudu od nich ustupujete?

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Tak můj osobní názor je, že určitě uvidíme jednu arbitráž a to bude arbitráž mezi společností AC Media a Českou republikou, je to americká společnost, která podle mého názoru bude chtít využít té smlouvy o ochraně investic mezi Českou republikou a Spojenými státy, o žádné jiné arbitráži nevím, ani neočekávám.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Úřady stále ještě registrují, evidují zhruba tisícovku nelegálních poutačů, máte proto nějaké vysvětlení, proč někteří provozovatelé od začátku zákon, od začátku jeho platnosti zákon porušovali?

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Jak jsem říkal, členové našeho svazu zákon respektují a už všechny svoje poutače odstranili. Bohužel v České republice venkovní reklamu provozují desítky, možná i nízké stovky provozovatelů a my samozřejmě nemáme žádnou páku, jak tyto přinutit, jako můj vlastní názor je, že si myslím, že ten problém reklamy u dálnic je z 95 % vyřešen a sám se těším, až bude odstraněno i těch posledních 5 % těch nelegálních nosičů, aby to našemu oboru nedělalo špatnou reklamu.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Marek Pavlas, já vám děkuji za informace, na shledanou.

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Děkuji, na shledanou.


Spor o silniční radar

19.2.2019 - ČT 1 (18:00 Události v regionech - Praha)

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
V obci Studánka nedaleko Varnsdorfu někdo poškodil silniční radar na měření rychlosti, stojí asi 350 000 korun. Policie zjišťuje, jak se to stalo. Jenže věc má ještě jiný rozměr. Měřicí zařízení patří soukromé firmě Water Solar Technology, která ho městu Varnsdorf za poplatek pronajímá. Jde přitom o podíl na vybraných pokutách od řidičů. Podle ministerstva vnitra se město chová nezákonně a nezákonně tak vybralo už desítky milionů korun. Jako první na to upozornil pořad Reportéři ČT.

Rudolf HONZA, řidič
--------------------
Tak už jsem zase platil pokutu, to už je pátá, jestli je normální, To jsou ty pokuty, co už jsem platil,

Lucie HEYZLOVÁ, redaktorka
--------------------
Pan Rudolf žil 10 let ve Švýcarsku, za tu dobu podle svých slov nedostal tolik pokut jako za půl roku jízdy přes Varnsdorf. Jen od začátku loňského roku vybralo město přes 100 000 pokut, nejvíce kritizovaným je ten v obci Studánka.

Rudolf HONZA, řidič
--------------------
Když jsem přišel na ten úřad, tak tam stálo asi 15 lidí, všichni šli platit pokuty.

obyvatel Varnsdorfu
--------------------
Protože tam nejsou chodníky a bydlej tam lidi, tak tam jsou 2 těžké nehody.

obyvatel Varnsdorfu
--------------------
Měla by se zpomalovat rychlost, ale místy se mi to zdá trochu drsné.

obyvatelka Varnsdorfu
--------------------
Určitě by měli jezdit pomalu, ale tohle už mi připadá jako buzerace.

Lucie HEYZLOVÁ, redaktorka
--------------------
Jeden z radarů ve Studánce se přes víkend stal dokonce terčem vandalů.

Petra TRYPESOVÁ, mluvčí PČR Děčín
--------------------
V současné chvíli se škoda pohybuje na hranici zhruba 350 000 korun. A v případě odsouzení může pachatel inkasovat trest odnětí svobody v délce až do jednoho roku.

Roland SOLLOCH, 2. místostarosta Varnsdorfu /nestr./
--------------------
Město chce samozřejmě nadále měřit to znamená, že radar bude v nejbližší době zprovozněný.

Lucie HEYZLOVÁ, redaktorka
--------------------
Problém, kterému se detailněji věnovali Reportéři ČT, ale zůstává. Firmě, která radary Varnsdorfu pronajímá, musí město za každý rychlostní přestupek zaplatit 363 korun.

Ondřej KRÁTOŠKA, mluvčí ministerstva vnitra
--------------------
Z našeho pohledu se jedná o nezákonné rozhodnutí města, protože částka placená za pronájem v tomto případě nesmí být odvozena od výsledků měření.

Lucie HEYZLOVÁ, redaktorka
--------------------
Podle ministerstva vnitra by ale usnesení rady města mělo být zrušeno. Lidé se do té doby mohou odvolat na rozsudek Nejvyššího správního soudu.

Ondřej KRÁTOŠKA, mluvčí ministerstva vnitra
--------------------
Ten člověk může požádat o obnovu přestupkového řízení a může tam žádat, aby mu byla pokuta vrácena zpátky. Lucie Heyzlová, Česká televize, Varnsdorf.


Zákaz billboardů

19.2.2019 - ČT 1 (18:00 Události v regionech - Brno)

Jakub VÁCHA, moderátor
--------------------
Přehled témat zahájil Události v regionech, vítejte, dobrý podvečer. Ústavní soud dnes ponechal v platnosti zákaz billboardu podél dálnic a silnic první třídy. Zrušení části novely zákona navrhovala skupina senátorů. Podle soudu veřejný zájem, konkrétně zvýšení bezpečnosti silničního provozu převyšuje právo provozovatelů reklamy na vlastnictví poutačů.

Vladimír SLÁDEČEK, soudce zpravodaj, Ústavní soud
--------------------
Skutečně ten veřejný zájem na bezpečnosti toho a plynulosti toho silničního provozu a ochrany života a zdraví tady převažuje.

Lenka REZKOVÁ, mluvčí, Ministerstvo dopravy
--------------------
Obstruující majitelé zbývajících desítek billboardů tak tady ztratili poslední naději, že by jejich reklamní zařízení byla legální a mohla tak zůstat na svém místě.

Jakub VÁCHA, moderátor
--------------------
Teď konkrétní příklad, náš štáb se vyjel přesvědčit do terénu a projel si trasu dálnice D1 z Vyškova do Velké Bíteše. Zatímco v září 2017 tam napočítal v obou směrech 120 billboardů a většinu s českými vlajkami, dnes jich kolegové viděli jen 27.

Martina TLACHOVÁ, redaktorka
--------------------
A zatím první dva billboardy, oba dva jsou ale přikryté. Trasa Vyškov-Velká Bíteš, mezi Vyškovem a Brnem pohled do jarní krajiny téměř nic nehyzdí. Billboardy tu stojí jen 4. Tady je třetí a čtvrtý, oba dva jsou zase zakryté bílým plátnem, takže pokud je řidič vyloženě nehledá, tak si jich nevšimne. Nejvýraznější na tomto úseku je obrovský orel, reklama na minerální vodu u Rousínova. Lest cedulí začíná houstnout až za Brnem a objevují se i billboardy s reklamami. První dva billboardy i s reklamou a zase dva zakryté, tři s reklamou, čtyři, pět. Jenže billboardy jsou sice u dálnice, zároveň ale v zastavěném území přilehlých obcí a v zástavě podle stávajícího zákona billboardy být můžou. Podle stávajícího zákona nesmí být billboardy do vzdálenosti 250 metrů od dálnice. Na trase je nejvzdálenější tento světle modrý billboard u Ostrovačic. Podle měření v mapách stojí zhruba 180 metrů od D1. Na zhruba 70. kilometrovém úseku z Vyškova do Velké Bíteše jsme nakonec napočítali 27 billboardů, reklama ale byla pouze na desíti z nich. Většina vypadá takto, jsou potažené plátnem, prázdné a nebo vybledlé. Za více než rok jich od dálnice zmizela téměř stovka. Martina Tlachová, Česká televize.

Jakub VÁCHA, moderátor
--------------------
Podívejme se teď kolik billboardů od silnic první třídy loni ubylo přímo v našem regionu, šlo o stovky reklamních ploch. Třeba ve Zlínském kraji to bylo konkrétně 232 billboardů, na jihu Moravy pak necelých 100. Z okolí jihomoravských silnic ale billboardy mizely spíš už v minulých letech, nejvíc jich odstranili dělníci mezi lety 2015 a 2017. Vůbec nejvíc jich pak na jihu Moravy ubylo v roce 2016 a to téměř 240.

Vojtěch RAZIMA, ředitel, Kverulant.org
--------------------
Máme radost, že se Česká republika vlastně jako první z postkomunistických zemí v tomto ohledu vrací na Západ, protože na Západě se s komercí u silnic dokázali vypořádat už před lety.

Jakub VÁCHA, moderátor
--------------------
A vyhlášení nálezu Ústavního soudu sledoval Michal Cagala. Michale, zdravím tě, už jsme jeden argument slyšeli, bezpečnost dopravy převážela nad vlastnickým právem majitelů billboardů, jaké další argumenty soud uvedl?

Michal CAGALA, redaktor
--------------------
Pěkný podvečer i ode mě, podle Ústavního soudu je ten zákon zkrátka transparentní, nikoho nediskriminuje, no a pokud by skutečně přistoupil k tomu jeho zrušení po těch dlouhých skoro 7 letech od jeho zavedení, tak by to vneslo do celé té situace velkou právní nejistotu. Ale Ústavní soud zároveň taky připomněl, že se tady nejedná o žádné vyvlastňování nebo dokonce o nějakou krádež ze strany státu, jak někteří majitelé těch billboardů v minulosti naznačovali. Zkrátka proto, protože stát dal těm majitelům dostatečnou lhůtu 5 let na to, aby si ty billboardy jednoduše odmontovali a odvezli pak je mohli využít někde jinde. Pokud tak neučinili během těch 5 let a museli, musel to za ně udělat stát, no tak to už je potom jenom následek jejich vědomého rozhodnutí.

Jakub VÁCHA, moderátor
--------------------
No, a jaké byly ty hlavní důvody, které senátory vedly k podání té stížnosti, proč je podle nich a taky podle majitelů těch poutačů zákaz chybný?

Michal CAGALA, redaktor
--------------------
Tak ten základní argument bylo zkrátka zaručené právo vlastnit majetek, taky právo na podnikání, ale hlavně to právo na majetek. Senátoři říkali, že je tu možnost nějaké méně závažné regulace. Zkrátka stát může upravovat ten počet billboardů například tak, že bude odstraňovat ty nepovolené, nelegální, no a taky může ukončovat nájmy na těch pozemcích, které patří státu, městům a podobně. Popřípadě vyvlastňovat ale jenom ty konkrétní billboardy, které jsou skutečně nebezpečné, ne všechny plošně.

Jakub VÁCHA, moderátor
--------------------
A rozhodnutí si do Brna přijel vyslechnout jediný ze 17 senátorů, kteří chtěli ten zákaz zrušit sice Václav Chaloupek. Jak na neúspěch z jeho strany neúspěch reagoval?

Michal CAGALA, redaktor
--------------------
No, to jeho, ta jeho reakce byla poněkud paradoxní, protože on na jednu stranu říkal, že každý nerad prohrává, na druhou stranu, že když jel do Brna po D1 a viděl kolik těch billboardů skutečně za ta léta ubylo, tak si uvědomil, že pokud by Ústavní soud skutečně dal za pravdu senátorům a ten zákon zrušil po tak dlouhé době a za této současné situace, tak by to mohlo znamenat velké komplikace hlavně pro stát třeba i spoustu majetkoprávních sporů. Takže je nakonec možná i dobře, že Ústavní soud rozhodl tak jak rozhodl.

Jakub VÁCHA, moderátor
--------------------
Michal Cagala zprostředkoval pohled odpůrců zákazu billboardů u dálnic a silnic první třídy, děkujeme za to. A prostor teď dáme straně, která likvidaci billboardů podporuje, Jan Rýdl mluvčí Ředitelství silnic a dálnic je teď s námi ve spojení po telefonu, dobrý den.

Jan RÝDL, mluvčí, Ředitelství silnic a dálnic
--------------------
Dobrý podvečer.

Jakub VÁCHA, moderátor
--------------------
A prosím, kolik billboardů zůstává v těsné blízkosti dálnic a silnic první třídy?

Jan RÝDL, mluvčí, Ředitelství silnic a dálnic
--------------------
A neřeknu vám úplně přesně, protože to konečné číslo se neustále mění, protože někteří lesníci a speciálně si myslím, že potom dnešním rozhodnutí ty svoje reklamní zařízení především billboardy asi budou stahovat a zároveň někteří odvážlivci možná například se lokálně někde na silnicích první třídy třeba zase nějakou novou reklamu zkusí opřít o kus balík sena a slámy a podobně, to se nám stává. To znamená, to konečné číslo nemáme, nicméně čísla, která máme bezpečná a přesná, tak to jsou čísla, která jsme odstranili, což je 912 reklamních zařízení na dálnicích a 820 na silnicích první třídy.

Jakub VÁCHA, moderátor
--------------------
A pokud se vrátím k té reportáži, kterou jsme viděli, bylo to tam naznačené, nehřeší provozovatelé na to, že billboardy v uvozovkách nasázejí do těsné blízkosti obcí de facto do zastavěného území, ale namíří je na dálnici. Bylo to v té reportáži jak jsem říkal, protože do toho zastavěného území je možné je umístit. Setkáváte s tím, a jak případně postupujete?

Jan RÝDL, mluvčí, Ředitelství silnic a dálnic
--------------------
Přesně jak říkáte, ať už zhřeší nebo nezhřeší to je spíš otázka řekněme nějakého emocionálního vnímání, ale pokud to ten zákon umožňuje, tak samozřejmě my se určitě budeme držet zákona, protože jsme státní instituce, státní firma, to znamená, že pokud to ten zákon umožňuje a ti majitelé reklamy získají stavební povolení, respektive povolení toho příslušného úřadu, tak je samozřejmě všechno v pořádku. Pokud naopak ta reklama je v ochranném pásmu dálnice, což je od osy dálnice 250 metrů do každé ze stran a není v zastavěné oblasti, to znamená ta reklama přesně podle zákona tam nemá být, pokud tam ještě je, ať už je zakrytá či nikoliv je úplně jedno, pořád je to reklamní zařízení, tak musí proběhnout samozřejmě správní kroky a výsledkem toho musí být tak či tak odstranění reklamy.

Jakub VÁCHA, moderátor
--------------------
A teď několik datumů, sněmovna schválila novelu, kterou dnes řešil Ústavní soud v roce 2012, zákaz vstoupil v platnost v roce 2017 tedy po 5 letech, teď je rok 2019 a stále se bavíme o tom, že otázka billboardů není vyřešená, jak je to možné podle vás?

Jan RÝDL, mluvčí, Ředitelství silnic a dálnic
--------------------
A je to především otázka respektu vůči zákonu. Já bych vás s dovolením maličko napravil, ten zákaz vstoupil v platnost už v tom roce 2012.

Jakub VÁCHA, moderátor
--------------------
Ale firmy měly 5 let na to /souzvuk zvuků/ ty billboardy odstranit.

Jan RÝDL, mluvčí, Ředitelství silnic a dálnic
--------------------
Přesně tak, to znamená, zákon říkal, ta reklama je tam, je odsud třeba odstranit a nejpozději musí být pryč k tomuto konkrétnímu datu v roce 2017.

Jakub VÁCHA, moderátor
--------------------
To se mnohdy /souzvuk zvuků/ nepovedlo.

Jan RÝDL, mluvčí, Ředitelství silnic a dálnic
--------------------
Všichni, všichni ti majitelé to věděli, nicméně z logických řekněme ekonomických důvodů předpokládám tam ty billboardy tu reklamu nechávali do poslední chvíle a potom ještě zkusili v uvozovkách co ten stát vydrží. No a ten stát jak se ukázalo i na Ústavním soudu stojí konzistentně, ten zákon platí, stejně tak jako ten zákaz.

Jakub VÁCHA, moderátor
--------------------
Pane mluvčí, velmi stručně vás poprosím, Ústavní soud vlastně podpořil vás, tedy stranu, která zákaz vymáhá, co to pro vás znamená, budete mít teď silnější pozici, stručně prosím?

Jan RÝDL, mluvčí, Ředitelství silnic a dálnic
--------------------
A jak už jsem řekl, my jsme státní instituce, to znamená, respektujeme platný zákon a ze svého pohledu úředníka pokud vnímám, že ústavní řekněme Nejvyšší ústavní činitelé a ústavní orgány dávají za pravdu kontinuitě toho práva, to znamená, tak jak bylo v roce 2012 stanoveno, tak je stále platné, tak to samozřejmě jako úředník rád vidím.

Jakub VÁCHA, moderátor
--------------------
Jan Rýdl mluvčí Ředitelství silnic a dálnic, díky za váš čas a komentář. A já jen dodám, že tématu billboardu u dálnic a silnic prvních třídy v souvislosti s dnešním nálezem Ústavního soudu se budou věnovat i Události, přidají další úhly pohledu, dívejte se od 7 večer na 1 a 24.


Zákaz billboardů u dálnic a silnic platí

19.2.2019 - ČT 1 (19:00 Události)

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Potvrzeno. Zákaz billboardů v okolí českých dálnic a hlavních silnic platí, jednomyslně o tom rozhodl Ústavní soud, odmítl stížnost skupiny senátorů, podle kterých regulace zasáhla do práva na podnikání, dnešní nález nejvyšší instance by měl vyřešit skoro 18 měsíců trvající nejistotu okolo venkovních poutačů.

Vladimír SLÁDEČEK, ústavní soudce
--------------------
Podle mého názoru asi nejdůležitější a je to určité novum, je otázka posouzení veřejného zájmu. Veřejný zájem na bezpečnosti toho a plynulosti toho silničního provozu a ochrany života a zdraví tady převažuje.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Zákon je účinný od září 2017, část provozovatelů se jim ale do teď neřídí a stát odklízel poutače od silnic jen pomalu.

Jan BERÁNEK, redaktor
--------------------
Ten billboard u dálnice D1 jsme sledovali rok a půl, pár dnů před začátkem zákazu na něj majitel vylepil na protest českou vlajku i když se papír začal časem kravatět, v tomhle stavu přežil skoro všechna roční období. Teď ho tady ale už řidiči nenajdou a už se sem ani nevrátí.

Pavel RYCHETSKÝ, předseda Ústavního soudu
--------------------
Návrh se zamítá.

Jan BERÁNEK, redaktor
--------------------
Ve stejnou chvíli o 180 km dál v Brně rozhoduje Ústavní soud, obrátila se na něj skupina 17 senátorů, podle nich novela zasáhla do svobody podnikání. Návrh senátorů řešil Ústavní soud zhruba rok a půl, na verdiktu se soudci shodli jednomyslně.

Vladimír SLÁDEČEK, ústavní soudce
--------------------
Já samozřejmě nemůžu říkat, jak se hlasovalo, ale je to bez odlišných stanovisek.

Jan BERÁNEK, redaktor
--------------------
Novelu schválila Sněmovna ještě za Nečasovi vlády, nařídila, že do pěti musejí zmize poutače, které jsou blíž než 250 metrů od dálnice a 50 metrů od silnice první třídy, jenže když začal zákaz platit, podřídila se nejdřív jen malá část firem, ta největší se je rozhodla sundat až za další rok a bylo okolo toho hodně rozruchu.

Dan ŤOK, ministr dopravy /nestr. za ANO/
--------------------
Firma Czech Outdoor tady odstraňuje billboardy, které slíbila, že odstraní.

Richard FUXA, jednatel, Czech Outdoor
--------------------
Dokážeme drtivou většinu billboardů odstranit do konce září.

Jan BERÁNEK, redaktor
--------------------
Kulisu tehdy ministrovi tvořili dělníci, kteří jeden poutač demonstrativně odklízeli, přitom daleko větší a od jiné firmy stál hned opodál, stát teď předpokládá, že i ostatní provozovatelé se naděje na legalizaci poutačů po dnešku vzdají.

Jan RÝDL, mluvčí, Ředitelství silnic a dálnic
--------------------
Možná, že někteří ty majitelé reklamy na to čekali, aby se zorientovali, jestli ještě nějaká v uvozovkách naděje pro ně tady není, není, to znamená, že předpokládáme, že by je měli odstranit sami.

Jan BERÁNEK, redaktor
--------------------
Okolo dálnic jsou billboardů už jenom desítky a přesvědčil se o tom i lídr senátorů, právě když mířil po dálnici do Brna.

Václav CHALOUPEK, senátor /OPAT/
--------------------
Pro mě bylo překvapením, že billboardy už nejsou, představa, co by následovalo v případě, že by soud nám vyhověl, tak si myslím, těch problémů by bylo najednou daleko víc.

Jan BERÁNEK, redaktor
--------------------
Okolo dálnic smějí zůstat jenom ty billboardy, které jsou v zastavěném území a také ty, které upozorňují na blízkou provozovnu, přesto se stále řeší i případy, kdy se majitelé snaží sporné plochy vydávat za umělecké dílo. Michal Cagala a Jan Beránek, Česká televize.


Zákaz reklamních poutačů a billboardů u dálnic a silnic první třídy dál platí

19.2.2019 - ČT 1 (18:00 Události v regionech - Praha)

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Zákaz reklamních poutačů a billboardů u dálnic a silnic první třídy dál platí. Ústavní soud zamítl návrh skupiny 17 senátorů na zrušení části novely zákona o pozemních komunikacích. Ústavní soud svůj verdikt odůvodnil bezpečností provozu, nutnou ochranou životů a zdraví lidí i ohledem na životní prostředí.


Billboardy u dálnic a silnic musí zmizet

19.2.2019 - ČT 24 (22:00 Události, komentáře)

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Zákaz umístění billboardů u českých dálnic a hlavních silnic platí. Ústavní soud dnes odmítl stížnost skupiny 17 senátorů, kteří se domáhali zrušení dvou pasáží novely zákona o pozemních komunikacích. Ta v roce 2017 nařídila, aby zmizely poutače, které jsou blíž, než 250 m od dálnice a 50 m od silnice první třídy. Když začal zákaz platit, podřídila se nejdříve jen malá část firem, ta největší se je rozhodla sundat až za další rok. Stát teď doufá, že billboardy stáhnou i ostatní provozovatelé.

Jan Rýdl, mluvčí Ředitelství silnic a dálnic
--------------------
Možná, že někteří ti majitelé reklamy na to čekali, aby se zorientovali, jestli ještě nějaká v uvozovkách naděje pro ně tady není, není, to znamená, že předpokládáme, že by měli odstranit sami. Pokud ne, tak samozřejmě standardní cesta, kterou už máme vyzkoušenou. To znamená Ministerstvo dopravy, respektive silniční správní úřad vydá rozhodnutí a my samozřejmě odstraníme reklamu.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Hostem je navrhovatel zrušení části zákona, senátor Václav Chaloupek, dobrý večer.

Václav CHALOUPEK, senátor /OPAT/
--------------------
Dobrý večer.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Byl jste pro zrušení části zákona, Ústavní soud Vám nevyhověl a Vy jste byl přesto po verdiktu spokojen a říkal jste, že Vám to vlastně vyhovuje. Upřímně, jakou to má logiku?

Václav CHALOUPEK, senátor /OPAT/
--------------------
No, ono je to trošinku vytržené ze souvislostí.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Ne, Vy jste to v rozhovoru řekl, že Vám to vlastně vyhovuje, že to tak je správně.

Václav CHALOUPEK, senátor /OPAT/
--------------------
No, já jsem řekl, že v současné době, když jsem jel teda do Brna z Plzně, tak jsem zjistil, že billboardy už dávno zmizely tedy, toho jsem si předtím nevšim a nám v podstatě, když jsme podávali tu stížnost, tak nešlo o to, zastávat se majitelů billboardů a zastávat se těch, kteří je rozmístili. Nám šlo o to, jestli nejsou narušována, nebo poškozována práva lidí vlastnit věc a podnikat.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Čili Vy jste chtěl nějaké vysvětlení od Ústavního soudu?

Václav CHALOUPEK, senátor /OPAT/
--------------------
Ano.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Dobře, ale Ústavní soud je dost vysoká instance na to, aby něco někomu vysvětloval a myslím, že už i opakovaně v minulosti.

Václav CHALOUPEK, senátor /OPAT/
--------------------
Ono to jinak nejde, když.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
I v minulosti opakovaně zaznívalo, třeba, i když prezident Miloš Zeman chtěl od Ústavního soudu něco posoudit, tak ústavní právníci říkali, že to vlastně není standardní postup, že se musí podat normální podání, což jste tedy udělali.

Václav CHALOUPEK, senátor /OPAT/
--------------------
Ano, samozřejmě.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Přesto ale je otázka, jestli Ústavní soud je k tomuhle ta instituce, která to má dělat?

Václav CHALOUPEK, senátor /OPAT/
--------------------
A kdo by to jiný udělal předtím?

Václav CHALOUPEK, senátor /OPAT/
--------------------
Čili, Vy nejste žádný zastánce billboardů, ale přesto jste.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Rozhodně ne, rozhodně ne.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Přesto jste byl ochoten jít až k Ústavnímu soudu a orodovat za to, aby tam zůstali?

Václav CHALOUPEK, senátor /OPAT/
--------------------
No, my jsme chtěli, aby ten zákon byl nějakým způsobem revidován, protože ti vlastníci billboardů dostali pět let na to, aby je odstranili. Oni měli smlouvy na dobu neurčitou. Smlouvy jim vydávali někteří úředníci, kteří potom na nich chtěli, aby je odstranili.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Pane senátore, co kdyby Vám ale Ústavní soud vyhověl?

Václav CHALOUPEK, senátor /OPAT/
--------------------
Kdyby nám vyhověl, tak by se, by vlastně dal za pravdu tomu, že stát nemůže ve veřejném zájmu podnikat takovéhle věci, vyvlastňovat třeba.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Ve studiu je teď i Jakub Michálek, místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru a také místopředseda Pirátů, vítám Vás, dobrý večer.

Jakub MICHÁLEK, předseda poslaneckého klubu /Piráti/, místopředseda ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna
--------------------
Dobrý den.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Jak Vy hodnotíte celou tuhle iniciativu a to dnešní jednání u Ústavního soudu?

Jakub MICHÁLEK, předseda poslaneckého klubu /Piráti/, místopředseda ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna
--------------------
Tak my tím opravdu překvapení nejsme, ostatně ze Senátu občas přicházejí takové zvláštní ústavní stížnosti, podle mě ta ústavní stížnost neměla žádnou oporu.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Ale každý má na ní, promiňte, každý má na ní právo, tedy každý senátor má na ní právo.

Jakub MICHÁLEK, předseda poslaneckého klubu /Piráti/, místopředseda ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna
--------------------
Skupina 17 senátorů má na ní právo.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Skupina senátorů, ano.

Jakub MICHÁLEK, předseda poslaneckého klubu /Piráti/, místopředseda ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna
--------------------
Nicméně, pokud podává tedy návrh a ten je potom odmítnut, v podstatě Ústavní soud smetl všechny ty poznámky, co tam psali, včetně toho, že senátoři tvrdili, že ten zákaz billboardů s pětiletým přechodným obdobím bude mít rdousící efekt na ty provozovatele reklamy a celou řadou dalších tvrzení, která se obsáhla do té stížnosti, tak.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Ale proč by vlastně lidé a firmy, promiňte, nemohli svobodně inzerovat kdekoliv cokoliv, třeba u dálnic, nebo kdekoliv?

Jakub MICHÁLEK, předseda poslaneckého klubu /Piráti/, místopředseda ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna
--------------------
To není ta otázka, kterou teď řešíme.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
No ale zkuste na ní odpovědět.

Jakub MICHÁLEK, předseda poslaneckého klubu /Piráti/, místopředseda ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna
--------------------
To, co se řešilo, je, že senátoři tvrdili, že ten návrh je protiústavní a Ústavní soud na základě různých testů, které Ústavní provádí, když kontroluje ústavnost zákonů, tak to razantně odmítl.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Dobře, ale pojďme z právnické řeči do merita věci. Proč by lidé a firmy nemohli inzerovat kdekoliv chtějí cokoliv chtějí?

Jakub MICHÁLEK, předseda poslaneckého klubu /Piráti/, místopředseda ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna
--------------------
Tak samozřejmě inzerce, reklama, je záležitost, která je regulovaná.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Ať už nazveme jakkoliv regulovaná.

Jakub MICHÁLEK, předseda poslaneckého klubu /Piráti/, místopředseda ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna
--------------------
To znamená, podléhá zákonu o reklamě a máme tady platný zákon, který zakázal billboardy u silnic a ten zákaz měl být respektován. Žijeme v právním státě a já považuji za nepřijatelné, že ti provozovatelé té reklamy otáleli s tím odstraněním, i když tu lhůtu dostali velmi benevolentní, pět let na odstranění, a stejně to tam někteří nechali. My jsme dávali oznámení ministrovi dopravy, kde jsme uvedli 150 konkrétních případů billboardů, které jsou tam nelegálně a ten zisk neoprávněný jsme vyčíslili na 40 milionů korun.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Pane Chaloupku, hlavní argument, proč by billboardy neměly být u dálnic, byl bezpečnostní. I s tím byste tedy souhlasil, a i přesto jste tedy chtěli, aby tam ty billboardy zůstaly?

Václav CHALOUPEK, senátor /OPAT/
--------------------
Já jsem před rokem, když ten zákon, když se o tom tolik mluvilo a když tenkrát byly billboardy polepeny vlajkami, tak jsem počítal, kolik jich.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
To jsme se pak, ale promiňte, ve filmu, ve filmu o prezidentu Blaníkovi jsme se pak dozvěděli, že to vlastně byla reklama, nebo že to byl jeho.

Václav CHALOUPEK, senátor /OPAT/
--------------------
Bohužel no. Takže když jsem jel do Plzně, tak jsem napočítal a obou stranách silnice, na těch 72 km, 37 billboardů a bigboardů.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
To jenom tedy to, že jste řídil a přitom jste něco počítal, to je tak jako trošku na hraně.

Václav CHALOUPEK, senátor /OPAT/
--------------------
Jo, jo, jo. Přejel jsem to, bohužel, no.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Dobře.

Václav CHALOUPEK, senátor /OPAT/
--------------------
Přejel jsem hranice města a na dvou kilometrech ve městě v Plzni jich bylo 87.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Jakou to má souvislosti?

Václav CHALOUPEK, senátor /OPAT/
--------------------
Má to souvislost v tom, že jestliže billboardy rozptylují na dálnici, rozptylují i ve městě. Jestliže na dálnici je rychlejší doprava, ve městě je zase hustší a jestliže může nabourat řidič do billboardu a zranit se, nebo si něco udělat, jak je úplně jedno, jestli to udělá ve městě, nebo na dálnici.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Reklamní poutače, pánové, tedy postupně z okolí dálnic mizí a měly by zmizet, ale dovolím si obecnější otázku. Pokud má být bezpečnost nadřazena svobodě podnikání, kam to má zajít? Třeba, neměly by zmizet reklamy z metra u eskalátorů, upadnout na nich, protože se člověk nedívá pod nohy, nýbrž na reklamy, může být přece taky vážnou věcí. Na druhou stranu člověk se může rozpotylovat třeba hezkou scenérií, která je, která je kolem silnice. Já vím, že to říkám trošku absurdně, pane Michálku, ale zkuste, zkuste mi říct nějaký protiargument?

Jakub MICHÁLEK, předseda poslaneckého klubu /Piráti/, místopředseda ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna
--------------------
No tak, když občas jedete po eskalátorech třeba na Národní třídě, tak často mám pocit, že to umístění té reklamy je velmi nevhodné, je extrémně otravné, když tam například teďkonc umístili reklamu, která je živá, to znamená, jsou tam obrovské množství televizních obrazovek, které se neustále jaksi upravují a člověk by z toho dostal pomalu epileptický záchvat, takže nejde jenom.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Takže i v těchto místech byste třeba byl pro to, aby ty poutače, nebo jak už to nazveme, tam nebyly?

Jakub MICHÁLEK, předseda poslaneckého klubu /Piráti/, místopředseda ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna
--------------------
Jako absolutně není potřeba, protože to je majetek Dopravního podniku, Dopravní podnik je firma, která je vlastněna Prahou a Praha se má chovat tak, aby s tím byli spokojení občané. Takže nějaká.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Prahu vede Vaše strana, takže.

Jakub MICHÁLEK, předseda poslaneckého klubu /Piráti/, místopředseda ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna
--------------------
Samozřejmě, takže proto jde o to, aby se v rámci reklamy, která je veřejných prostranstvích nastavila nějaká rozumná úroveň. To je taky proč jsem mluvil o té regulaci, protože všichni nesnášíme, když to město je třeba zapleveleno tou reklamou. Myslím si, že i v té Plzni to je občas problém, že té reklamy je tam nadbytek a to je věc, kterou by města regulovat měla a ona to samozřejmě regulují i v rámci památkové rezervace a podobně.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Opakuji, že Praha je ve Vašich rukou, tak je to spíš na Vás, nebo na Vaší stranu. Poslední věc na Vás, pane Chaloupku, jaký bude třeba Váš další postup v této věci, bude vůbec nějaký a nebo pro Vás to skončilo?

Václav CHALOUPEK, senátor /OPAT/
--------------------
Pro nás to tím skončilo, ale zajímavý je, že když pojedete po dálnici v současné době, tak budete potkávat kamiony, na kterých jsou umístěny reklamy, vzadu mají reklamy s bankovním spojením, s mailovými adresami, které jsou ve velikosti těch billboardů a to zatím nikomu nevadí.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Takže by to mělo být také omezeno, nebo?

Václav CHALOUPEK, senátor /OPAT/
--------------------
Já jsem přesvědčenej o tom.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
A nebo budete zase protestovat proti tomu, aby to bylo omezeno, ale Vy byste chtěl, aby to bylo omezeno? Já se omlouvám.

Václav CHALOUPEK, senátor /OPAT/
--------------------
Ne, já říkám, že pro někoho to platí a pro někoho ne.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Dobře. Já většinou jezdím vlakem, takže to na té dálnici naštěstí nepotkávám. Doporučuju vám to také, je to docela příjemné, do Plzně se navíc teďka jezdí rychleji díky tunelu. Děkuji, že jste přišli pánové oba. Díky, na shledanou.

Jakub MICHÁLEK, předseda poslaneckého klubu /Piráti/, místopředseda ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna
--------------------
Děkuji za pozvání, na shledanou.

Václav CHALOUPEK, senátor /OPAT/
--------------------
Na shledanou.


Peníze pro oběti trestných činů

19.2.2019 - ČT 24 (13:00 Zprávy)

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Pokud se oběť trestného činu nedomůže peněz přímo od pachatele, měl by pomoc vyplatit stát. Potvrdil Nejvyšší správní soud. Ten řešil přepadení, kdy pachatel oběti způsobil fyzická zranění i psychickou újmu a měl jí vyplatit 200 tisíc korun. Žena by se ale peněz nedomohla dřív, než by si muž odpykal trest vězení. Obrátila se proto na ministerstvo spravedlnosti. To jí nevyhovělo. Zastal se jí ale Městský soud v Praze a teď tedy i Nejvyšší správní soud.


Zákaz billboardů u dálnic dál platí

19.2.2019 - ČT 24 (20:00 90' ČT24)

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Zákaz reklamních poutačů u dálnic a silnic první třídy dál platí. Ústavní soud zamítl návrh skupiny 17 senátorů na zrušení části novely zákona o pozemních komunikacích. Soud své rozhodnutí zdůvodnil bezpečností provozu, zdůraznil ale také ochranu životů a zdraví lidí,

Michal CAGALA, redaktor
--------------------
Ten billboard u dálnice D1 jsme sledovali rok a půl. Pár dnů před začátkem zákazu na něj majitel vylepil na protest českou vlajku. I když se papír začal časem krabatět, v tomhle stavu přežil skoro všechna roční období. Teď ho tady ale už řidiči nenajdou. A už se sem ani nevrátí. Ve stejnou chvíli o 180 kilometrů dál v Brně rozhoduje Ústavní soud. Obrátila se na něj skupina 17 senátorů . Podle nich novela zasáhla do svobody podnikání. Návrh senátorů řešil Ústavní soud zhruba rok a půl. Na verdiktu se soudci shodli jednomlslně.

Vladimír SLÁDEČEK, soudce Ústavního soudu
--------------------
Já samozřejmě nemůžu říkat, jak se hlasovalo, ale je to bez odlišných stanovisek.

Michal CAGALA, redaktor
--------------------
Novelu schválila sněmovna ještě za Nečasovy vlády. Nařídila, že do pěti let musejí zmizet poutače, které jsou blíž než 250 metrů od dálnice a 50 metrů od silnice první třídy. Jenže, když začal zákaz platit, podřídila se nejdřív jen malá část firem. Ta největší si je rozhodla sundat až za další rok a bylo okolo toho hodně rozruchu. Kulisu tehdy ministrovi tvořili dělníci, kteří jeden poutač demonstrativně odklízeli. Přitom daleko větší a od jiné firmy, stál hned opodál. Stát teď předpokládá, že i ostatní provozovatelé se naděje na legalizaci poutačů po dnešku vzdají.

Jan RDL, mluvčí, Ředitelství silnic a dálnic
--------------------
Možná, že někteří ty majitelé reklamy na to čekali, aby se zorientovali jestli ještě nějaká v uvozovkách naděje pro ně tady není. Není, to znamená, že předpokládáme, že by měli odstranit sami.

Michal CAGALA, redaktor
--------------------
Okolo dálnic jsou billboardů už jenom desítky. A přesvědčil se o tom i lídr senátorů. Právě, když mířil po dálnici do Brna.

Václav CHALOUPEK, senátor /OPAT/
--------------------
Pro mě bylo překvapení, že billboardy už nejsou představa, co by následovalo v případě, že by soud nám vyhověl, tak si myslím těch problémů by bylo najednou daleko víc.

Michal CAGALA, redaktor
--------------------
Okolo dálnic smějí zůstat jenom ty billboardy, které jsou zastavěné území taky ty, které upozorňují na blízkou provozovnu. Přesto se stále řeší i případy, kdy se majitelé snaží sporné plochy vydávat za umělecké dílo. Michal Cagala, Česká televize.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
K rozhodnutí Ústavní soudu se v Událostech vyjádřil také prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy Marek Pavlas. Členové svazu podle něj už všechny billboardy odstranili.

Marek PAVLAS, prezident Svazu provozovatelů venkovní reklamy
--------------------
Pochopitelně cítíme určité zklamání, nicméně chtěl bych říct, že všichni členové našeho Svazu provozovatelů venkovní reklamy plně respektují rozhodnutí Ústavního soudu a ostatně oni se tomu zákonu přizpůsobili už v předstihu, kde vlastně k dnešnímu dni není jediný reklamní zařízení nějakého člena našeho svazu, které by bylo nelegální a bylo u dálnic nebo u silnic prvních tříd. Bohužel v České republice venkovní reklamu provozují desítky, možná i nízké stovky provozovatelů a my samozřejmě nemáme žádnou páku jak tyto přinutit. Jako můj vlastní názor je, že si myslím, že ten problém reklamy u dálnic je z 95 % vyřešen a sám se těším, až bude odstraněno i těch posledních 5 % těch nelegálních nosičů, aby to našemu oboru nedělalo špatnou reklamu.


Zprávy v 10, 19. 2. 2019

19.2.2019 - ČT 24 (10:00 Zprávy)

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
ZPRÁVY Premiér Andrej Babiš je v Jeruzalémě, jednat bude se svým izraelským protějškem. Stav nouze kvůli situaci na americko-mexické hranici budou řešit soudy - Žalobu podalo už 16 států. Ukrajinci si připomínají pět let od demonstrací na Majdanu, první střety vypukly osmnáctého února. Soud řeší okolnosti železničního neštěstí ve Studénce - náraz vlaku do spadlého mostu nepřežilo 8 lidí. Ústavní soud se vyjádří k zákazu billboardů u dálnic - podnět mu podalo sedmnáct senátorů. Dobré dopoledne, začaly ZPRÁVY. Premiér Andrej Babiš bude v Jeruzalémě jednat se svým izraelským protějškem Benjaminem Netanjahuem. Původně se měl na místě konat summit zemí visegrádské skupiny a Izraele. Polsko ale svou účast kvůli sporu s nejvyššími izraelskými činiteli odvolalo, plánovaný summit byl proto změněn na bilaterální jednání. I po víc než 70 letech od konce druhé světové války stín holocaustu dopadá na izraelsko- polské vztahy. -Poláci kolaborovali s nacisty. Bývalý izraelský premiér Jicchak Šamir, jehož otce zavraždili Poláci, řekl, že se obává, že sají antisemitismus už s mateřským mlékem. Nikdo nemůže přikrašlovat historii. -Varšava kvůli kontroverznímu výroku odřekla účast na summitu visegrádské čtyřky a Izraele v Jeruzalémě. -Rozhodl jsem se tak, protože prohlášení pana Katze, muže, který byl jmenován izraelským ministrem zahraničí, je absolutně nepřijatelné. Jeho slova jsou nepřijatelná nejen v diplomacii, ale jsou nepřijatelná kdekoliv ve veřejné sféře. Poláci byli národem, který během druhé světové války trpěl společně s Židy a Romy nejvíc. - A z nejvyšších pater polské politiky se ozývají už hlasy požadující omluvu. -Tohle nemůže nikdo tolerovat. Požaduje a očekáváme oficiální omluvu od izraelské vlády, premiéra Netanjahua, izraelského ministra zahraničí Katze. -Poláky nepobouřilo jen kontroverzní prohlášení izraelského ministra zahraničí. Celý spor začal údajným výrokem izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Podle listu The Jerusalem Post ve Varšavě prohlásil, že Poláci za války pomáhali Němcům zabíjet Židy. To ale izraelská velvyslankyně v Polsku i Netanjahův úřad vyvrátily. -Při briefingu premiér Netanjahu mluvil o Polácích, ale ne o polském národu nebo celém Polsku. Bylo to chybně citováno a překrouceno v tisku. Následně vše bylo napraveno novinářem, který počáteční mylnou informaci zveřejnil. -Do Jeruzalému už odletěl český premiér Andrej Babiš. Podle něj se sice summit neuskuteční, ale jednání se odehrají na úrovni bilaterálních schůzek. -Doufejme, že se konflikt urovná a Česká republika převezme předsednictví V4 De facto už od června a předpokládám, že bychom tu V4 mohli uspořádat s Izraelem společně někdy na podzim. -Na území Polska vyvraždil nacistický režim asi tři miliony Židů, tedy zhruba polovinu z celkového počtu vyhlazených evropských Židů. Na druhou stranu podle historiků zhruba 100 tisíc polských židů před holokaustem zachránili právě Poláci. -Pro Izrael je V4 jakési regionální uskupení v rámci EU, které Izraeli umožňuje artikulovat některé věci s větší empatií izraelským zájmům a potřebám než třeba Brusel, Berlín, Paříž a další metropole, pro státy je to výhodné v tom, že Izrael historicky má blízko k Americe za všech amerických i izraelských vlád a spojenectví s Izraelem je V4 jakási zkratka nepřímá na Ameriku. V4 tak trochu hraje svoji diplomacii a dokáže se na ledasčem dohodnout. Kalifornie společně s dalšími patnácti státy žaluje vyhlášení stavu nouze. Prezident Donald Trump chce díky němu chce získat peníze pro stavbu zdi na hranici s Mexikem bez souhlasu kongresu. Podle prokurátora nejlidnatějšího amerického státu jedná Trump protiústavně. Trump původně dostal od Kongresu na vybudování bariéry zhruba jednu a půl miliardy dolarů, Bílý dům ale požadoval téměř čtyřikrát více a proto vyhlásil nouzový stav. -Pokusíme se prezidentovi zamezit v porušování ústavy a dělby moci, v krádeži peněz Američanům a státům, které jim podle zákona přidělil Kongres. A pokusíme se zajistit, aby prezident přestal hrát divadlo a zneužívat úřad prezidenta ke svému licitování. Zdá se mi, že se zkrátka snaží poslat své voličské základně ? hroutící se voličské základně, že plní své sliby. -Ještě před podáním žaloby se proti vyhlášení stavu nouze strhly ve Washingtonu protesty. Demonstrující zpochybňovali důvody tohoto kroku. -Několik věcí je jasných. Zaprvé, jak jsme dnes slyšeli, žádný stav nouze není. Řekli to členové Kongresu, řekli to bezpečnostní experti. Řekli to američané, konkrétně američané žijící na hranicích. A dokonce sám Trump řekl, že žádná taková situace není. -Bílý dům počítá s možností využít přes 6 a půl miliardy dolarů z rozpočtů Pentagonu a ministerstva financí. Americký Kongres na stavbu dovolil uvolnit necelé půldruhé miliardy. Celkem by tak prezident dostal zhruba osm miliard - v přepočtu 182 miliard korun. Už v pátek, při vyhlášení stavu nouze Trump počítal se soudní dohrou. -Nakonec skončíme u Nejvyššího soudu a snad se nám dostane spravedlivého jednání, proces u Nejvyššího soudu vyhrajeme. -Kongres nesmí podle ústavy prezidentovo rozhodnutí zrušit, ale hlasováním může rozhodnout o ukončení vyhlášeného stavu nouze. Příslušná rezoluce se už podle listu The New York Times připravuje ve Sněmovně reprezentantů. Kromě demokratů s prezidentovým postupem nesouhlasí také část republikánů. Obávají se, že nynějšího precedentu, kdy hlava státu vyhlašuje tak mimořádné opatření bez pádného důvodu, by mohli zneužít budoucí demokratičtí prezidenti. Ukrajina si připomíná pět let od rozsáhlých demonstrací na náměstí Nezávislosti, známém jako Majdan. K prvním střetům došlo u budovy parlamentu v Kyjevě 18. února. V následujících dnech prezident Viktor Janukovyč a zástupci opozice podepsali dohodu o ukončení politické krize. Při násilných střetech tehdy zahynulo přes 80 lidí. Byla obava, kam bude směřovat Ukrajina dál. Od roku 91 Ukrajina je rozlehlá země, která je na východě na Rusko, na západě směrem k Evropě. Tehdy došlo k tomu, že vyjednávaná dohoda, která měla nabídnout Ukrajině také finanční prostředky, nakonec byla převážena Moskvou. Tak přišla s nabídkou více peněz. Problémem bylo pak zklamání, protože Janukovyč byl ten, kdo vedl jednání s EU nakonec to odmítl. Později, když v roce 2010 po jeho nástupu, docházelo k utužování, ke změně ústavy, ke koncentraci do hlavních politických sil do jeho rukou a to vyústilo, že poté, co prohlásil, že odstupuje od asociační dohody, tak 21. listopadu 2013 přišli sem na Majdan první demonstranti a to trvalo do 24. února 2014. Tady pak došlo k převzetí vlády poté, co Janukovyč utekl do Ruska. Okresní soud v Novém Jičíně pokračuje v projednávání železničního neštěstí ve Studénce. Původní verdikt zprostil viny všech deset obžalovaných, odvolací soud ho ale loni v září zrušil. Náraz rychlíku do spadlého mostu v srpnu 2008 nepřežilo osm lidí - 95 dalších utrpělo zranění. Jednání soudu sleduje kolega Marek Slavík. Marku, jak to na jednání vypadá? Dnes pokračuje výslech soudních znalců. 3 obžalovaní se omluvili. nyní soud vyslýchá druhého ze znalců. Včera přinesl výsledky expert, ten řekl, že hlavní bylo nedodržování podmínek na staveništi. dnes bude vyslýchán také soudní znalec z oboru stavebnictví. Ústavní soud se vyjádří k novele o zákazu billboardů v blízkosti silnic a dálnic první třídy. Ta měla zvýšit bezpečnost řidičů na silnici, podle sedmnácti senátorů ale nebyl plošný zákaz nutný a dalo se najít jiné řešení. Například odstraněním nepovolených reklamních ploch nebo neprodloužením nájemních smluv. Senátoři poukazují na to, že není možné, kvůli veřejnému zájmu, takto zasahovat do vlastnického práva. Mimochodem, zastupuje u US bývalý ústavní soudce Stanislav Malý, ten připomněl, že ÚS už podobný zákon jednou zrušil. Jednalo se o zákon, který plošně umožňoval vyvlastnit pozemky kvůli stavbě třetí rozjezdové dráhy na pražském letišti a tehdy ÚS tu situaci připodobnil k situaci, kdy by stát umožnil postavit někomu 3patrové domy a potom přijal takový zákon, který by nařídil majitelům těchto domů např. odstranit 2. patro. Senátoři mluví o tom, že situace bezpečnosti v dopravě v okolí dálnic a silnic 1. tříd má jiná řešení. Třeba se mohou odstraňoval billboardy, postavené nelegálně bez povolení, stejně tak neprodlužovat nájem na veřejných státních a městských pozemcích a také vyvlastňovat konkrétní nebezpečné billboardy, ale ne všechny plošně. Zákon nařizuje, že žádný billboard nesmí být blíž dálnici než 250 m a blíž než 50 m od silnic prvních tříd. Legálně billboardy mohou zůstávat v zastavěných zónách popř. v obcích a městech. Podle vyjádření MD stále zbývají desítky billboardů kolem dálnic a stovky kolem silnic 1. tříd. Silničáři začali opravovat provizorní most přes Novomlýnské nádrže. Důvodem je únavová porucha, která je způsobená velkým provozem a taky vysokou rychlostí řidičů. Ocelová konstrukce přitom na místě stojí teprve od listopadu. V Pasohlávkách je kolegyně Aneta Beránková. Aneto, tvoří se na místě kolony? Doprava začíná houstnout. Na obou stranách se tvoří kolony. Provoz je veden jen jedním pruhem, doprava je kyvadlová přes semafory. Řidiči musí počítat se zdržením. Opravy jsou nutné proto, že je tu rušný provoz a konstrukce utrpěla lokální poškození. KOntroly tu budou pravidelné. Ocelový most tu má být do roku 2020. Původní pak půjde k zemi. Evropská komise pohrozila rychlou odvetou v případě, že by se americký prezident Donald Trump rozhodl zavést nová cla na dovoz aut z Evropské unie. Ta by mohla dosáhnut až 25 %. Obavy ale mírní předseda evropské komise Jean-Claude Juncker. Americký prezident mu údajně už dřív řekl, že nic podobného zatím zavádět nebude. Americké ministerstvo obchodu v neděli poslalo Trumpovi vyjádření, zda dovoz aut a jejich součástek z Evropy představuje pro USA bezpečnostní hrozbu, jeho znění ale neuveřejnil. Trump přitom už loni v květnu prohlásil, že uvažuje až o 25% clu. -Evropská komise si je vědoma, že americké ministerstvo obchodu dokončilo vyšetřování, zda dovoz automobilů představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA. Pokud jeho zpráva povede ke krokům poškozujícím evropský export, bude Evropská komise reagovat rychlým a adekvátním způsobem. -Trump a Juncker se loni v létě dohodli, že Evropská unie a Spojené státy budou pracovat na odbourávání obchodních bariér. Tehdy americký prezident souhlasil, že zatím nová cla na dovoz aut nebudou, pokud se v Evropě vybuduje terminálů na zkapalněný zemního plynu z USA a doveze se více americké sóji. -Dohodli jsme se, že se oba státy zdrží kroků, které by byly v rozporu se společným prohlášením. Předseda Juncker prezidentu Trumpovi věří. Evropská unie dodrží své slovo, pokud jej dodrží i Spojené státy. -Jednou ze zemí, které by cla výrazně zasáhla, je Německo. -Pokud by platila pětadvacítka, tak si Němci namodelovali ztráty asi na polovinu z těch 60 miliard, které do USA vyvezou. -Právě Německo je naším největším obchodním partnerem v automobilovém průmyslu a případné zavedení tarifů by tak mělo dopad i na českou ekonomiku. -Když to očistíme ten export do Německa, tak se bavíme o nějakých 190 miliardách korun na exportu, které jsou potenciálně ohroženy. -Přední světové automobilky už loni varovaly, že 25procentní clo na dovoz aut a součástek by výrazně zvýšilo ceny automobilů v USA a vedlo by k zániku stovek tisíc pracovních míst. Americký prezident má teď 90 dní, aby se rozhodl, zda bude jednat podle zatím utajovaného doporučení ministerstva obchodu. Zastupitelé Prahy 11 by si po čtyřech měsících měli zvolit nové vedení. Koaliční smlouvu tam minulý týden podepsali zástupci Pirátů, hnutí ANO, ODS, TOP 09 a STAN. Jde o poslední městskou část hlavního města, kterou po říjnových volbách vedla její stará rada. Jednání zastupitelstva sleduje Barbora Měkotová. Barboro, už se zastupitelé dostali ke zvolení nového vedení města? Zatím ne. Jedná se o 4. zasedání po volbách. To je třeba nejprve odhlasovat. A to má hodně bodů. Hnutí chce nulovou toleranci nebo výstavbu nového bazénu. Naposledy se věnovali 4 hodiny. Prvním bodem po schválení programu je pak volba nového předsedy. Hnutí vyjednávalo s Piráty, nezískali ale nadpoloviční většinu a ani další strany nepřesvědčili. Piráti nechtěli spolupracovat s těmi, kteří jsou trestně stíhaní. Do Česka přichází Apple Pay - nová možnost, jak zaplatit v obchodech a restauracích. Místo platební karty nebo podobně fungující nálepky stačí uživatelům zařízení Apple přiložit k terminálu mobilní telefon. V Česku už lze platit prostřednictvím služby Google Pay mobilním telefonem s operačním systémem Android. Vlastní aplikace pro platby telefonem mají některé banky. -Je to bezpečnější než používání běžné karty. Pokud vám někdo vezme platební kartu, může s ní platit do 500 korun, aniž by znal váš PIN. U telefonu máte zabezpečení PINem. také otiskem prstů. Do telefonu se člověk nedostane. Já jako útočník, bych musel do telefonu dvakrát. Musí tam být vždy aktivování displeje. Mohu zaplatit i mobilními hodinkami stačí je přiložit k terminálu. Nemusím aktivovat ani ten telefon. Mohu si také volit, kterou kartou zaplatím, zda osobní nebo firemní. SPORT Další vysílání patří SPORTU, dobré dopoledne. Hokejový útočník David Krejčí přispěl v NHL třemi asistencemi k vítězství Bostonu 6:5 v prodloužení nad San Jose a bodoval počtvrté za sebou. Michael Frolík se podílel gólem a nahrávkou na vítězství hokejistů Calgary 5:2 nad Arizonou. Mezi střelce se zapsal i Lukáš Sedlák, který zmírnil porážku Columbusu 1:5 s Tampou Bay. Tampa Bay potvrdila suverénní postavení v NHL. Ve fantastické formě hraje především Nikita Kučerov, který v předchozích 4 utkáních bodoval 13x a zazářil také na ledě Columbusu. První dvě branky sám dal a další 3 připravil. V 60 utkáních nasbíral už 99 bodů a pokud tempo udrží, může získat až 135 bodů, což by bylo nejvíc od sezony 1995/96, kdy si podmanil ligu Mario Lemieux se 161 body. Na vítězství Tampy už nezměnila ani korekce stavu Lukáše Sedláka z předposlední minuty. Lightning v Columbusu zvítězili 5:1. Hokejový útočník Jaromír Jágr se při své premiéře v této prvoligové sezoně sice bodově neprosadil, ale radoval se s Kladnem z výhry 2:0 v Havířově. 47letý hráč nastoupil k plnohodnotnému soutěžnímu zápasu po roce a jednom dnu. -Hrát jsem nezapomněl, nevěřím tomu, že to člověk zapomene, ono, když člověk z toho vypadne, tak získat tu chuť a motivaci jít hrát a dávat góly, to je hrozně těžký. Na druhou stranu jsem rád, že máme tým, který jsme složili a věřím, že je to tým schopný. Fotbalisté Sparty v dohrávce 21. kola Fortuna ligy zvítězili na hřišti Dukly 3:2 a poskočili na třetí místo tabulky. Skóre na Julisce otevřel ve třetí minutě domácí Branislav Miloševič, chvíli poté vyrovnal Kanga. V 65. minutě si Dominik Plechatý vstřelil vlastní gól, na který opět brzy odpověděl Ondřej Zahustel. V 83. minutě zápas rozhodl Tetteh. Dukla zůstala poslední o skóre za Karvinou. Sparta tak porazila Duklu 3:2. -Výhra se nerodila lehce, věděli jsme, že to bude těžký zápas, to se potvrdilo, ale jsme rádi, že jsme to zvládli. Fotbalisté Manchesteru United postoupili do čtvrtfinále Anglického poháru. Obhájce prvenství Chelsea porazili 2:0. V loňském finále Rudí ďáblové na Chelsea nestačili, ale v osmifinále letošního ročníku se dokázali pomstít a zastavit londýnský klub v cestě za obhajobou. United dominovali ve vzduchu, když o svém postupu rozhodli dvěma góly hlavou. Významnou postavou byl Paul Pogba. Francouzský záložník nejprve v 31. minutě nacentroval míč Anderu Herrerovi a v samotném závěru prvního poločasu sám navýšil náskok na 2:0. Manchester se tak oklepal z první porážky pod vedením trenéra Oleho Gunnara Solšera, kterou utrpěl minulý týden v osmifinále Ligy mistrů s Paris St. Germain. Díky vítězství 2:0 norský kouč triumfoval na lavičce United pojedenácté ze třinácti utkání. Lídr německé fotbalové ligy Dortmund remizoval na hřišti posledního Norimberku 0:0. Po třetím nerozhodném výsledku v řadě vede tabulku před Bayernem Mnichov už jen o tři body. Volejbalisté Českých Budějovic vyhráli po osmi letech a pošesté v historii Český pohár. Vedoucí tým nejvyšší soutěže si ve finále v Kutné Hoře poradil s Kladnem 3:0 na sety. České Budějovice - Kladno 3:0 Futsalisté Chrudimi suverrene vládnou Varta lize už 14 let, a tak se nic jiného než výhra proti nováčkovi z Uherského Hradce nečekala. V první 20minutovce se ale Terapak nečekane trápil, první gol až ve 14. minutě Pavel Drozd. Uklidnujici gol dal Bagatini. Chrudimští skorovali ještě 4x. na konečných 6:0 upravil Mareš. Včera se v Monaku udělovaly trofeje Laureus. Na ocenění označované za sportovního Oscara byla nominována i Ester Ledecká. Dvojnásobná olympijská vítězka ale v prestižní anketě neuspěla. Jako Petra Kvitová před 7 lety, také Ester Ledecká svou nominaci ve vítězství neproměnila. Dvojnásobná olympijská vítězka se musela sklonit před americkou gymnastkou Simone Bilesovou. Mezi muži triumfoval srbský tenista Novak Djokovič. Za výjimečného sportovního ducha byla oceněna americká lyžařka Lindsey Vonnová, která před pár dny ukončila kariéru. -Děkuji vám za váš respekt. Bude mi to moc chybět. Cenu za celoživotní dílo převzal fotbalový trenér Francouz Arsene Wenger. Skryté titulky: Z. Finglová


Žaloba na vyhlášení stavu nouze v USA

19.2.2019 - ČT 24 (08:00 Zprávy)

Roman FOJTA, moderátor
--------------------
Kalifornie společně s dalšími 15 státy žaluje vyhlášení stavu nouze. Prezident Donald Trump chce díky němu získat peníze pro stavbu zdi na hranici s Mexikem bez souhlasu Kongresu. Podle prokurátora nejlidnatějšího amerického státu ale prezident jedná protiústavně.

redaktor
--------------------
Trump původně dostal od Kongresu na vybudování bariéry zhruba 1 a půl miliardy dolarů, Bílý dům ale požadoval téměř 4krát více, a proto vyhlásil nouzový stav.

Xavier BARCERRA, generální prokurátor Kalifornie
--------------------
Pokusíme se prezidentovi zamezit v porušování ústavy a dělby moci, v krádeži peněz Američanů a států, které jim podle zákona přidělil Kongres a pokusíme se zajistit, aby prezident přestal hrát divadlo a zneužívat úřad prezidenta ke svému licitování. Zdá se mi, že se zkrátka snaží poslat své voličské základně, hroutící se voličské základně vzkaz, že plní své sliby.

redaktor
--------------------
Ještě před podáním žaloby se proti vyhlášení stavu nouze strhly ve Washingtonu protesty. Demonstrující zpochybňovali důvody tohoto kroku.

Manar WAHEED, demonstrantka, American Civil Liberties Union
--------------------
Několik věcí je jasných, za prvé, jak jsme dnes slyšeli, žádný stav nouze není. Řekli to členové Kongresu, řekli to bezpečnostní experti, řekli to Američané, konkrétně Američané žijící na hranicích, a dokonce sám Trump řekl, že žádná taková situace není.

redaktor
--------------------
Bílý dům počítá s možností využít přes 6 a půl miliardy dolarů z rozpočtu Pentagonu a ministerstva financí. Americký Kongres na stavbu dovolil uvolnit necelé půldruhé miliardy. Celkem by tak prezident dostal zhruba 8 miliard dolarů, v přepočtu 182 miliard korun. Už v pátek při vyhlášení stavu nouze Trump počítal se soudní dohrou.

Donald TRUMP, americký prezident
--------------------
Nakonec skončíme u Nejvyššího soudu a snad se nám dostane spravedlivého jednání, proces u Nejvyššího soudu vyhrajeme.

redaktor
--------------------
Kongres nesmí podle ústavy prezidentovo rozhodnutí zrušit, ale hlasováním může rozhodnout o ukončení vyhlášeného stavu nouze. Příslušná rezoluce už se podle listu The New York Times připravuje ve Sněmovně reprezentantů. Kromě demokratů s prezidentovým postupem nesouhlasí také část republikánů. Obávají se, že nynějšího precedentu, kdy hlava státu vyhlašuje tak mimořádné opatření bez pádného důvodu, by mohli zneužít budoucí demokratičtí prezidenti.


Od silnic prvních tříd a dálnic by už brzy mohly zmizet stovky zakázaných billboardů

19.2.2019 - Frekvence 1 (18:00 Rozhlasové noviny)

Martin BENDA, moderátor
--------------------
Od silnic prvních tříd a dálnic by už brzy mohly zmizet stovky zakázaných billboardů. Ústavní soud dnes zamítl stížnost 17 senátorů, kteří chtěli zákaz zrušit. Podle senátorů, totiž zákon zasáhl do práva na podnikání. Ústavní soud jejich podnět řešil od roku 2017. Na dálnicích rozhoduje o zákazu billboardů ministerstvo dopravy, na silnicích první třídy jsou to krajské úřady, ty se ale často báli billboardy odstranit a čekali na dnešní rozhodnutí Ústavního soudu.


Krátce

20.2.2019 - Hospodářské noviny (Události)

Já se těchto voleb nezúčastním. Nevylučuji ale, že za 12 let mě tu znovu jako kandidáta uvidíte.

Robert Fico

Šéf vládní strany (Směr-SD) včera oznámil, že se v březnu nebude ucházet o funkci ústavního soudce.


Ústavní soud: Billboardy od dálnic musí zmizet

20.2.2019 - Hospodářské noviny (Události)

Léta se táhnoucí kauza billboardů, které nelegálně lemují české silnice, dospěla k rozuzlení. Ústavní soud včera rozhodl, že beze změn platí novela, jež majitelům nařídila poutače z okolí silnic odstranit. Zamítl tak stížnost 17 senátorů, kteří chtěli novelu zrušit.
Vytýkali jí, že zasáhla do práva na podnikání a porušila zásady právní jistoty. „Také jsme se obávali vzniku nebezpečného precedentu, který bude ve veřejném zájmu omezovat základní lidská práva a svobody,“ říká senátor Václav Chaloupek (Občané patrioti). Senátoři nechápali ani to, proč se zákon nevztahuje na hlavní tahy v obcích či na plachty nákladních aut, které často připomínají pojízdné billboardy.
Ústavní soud však včera uvedl, že omezení billboardů lze odůvodnit veřejným zájmem na bezpečnosti provozu, ochraně životů a životního prostředí. Ocenil navíc, že zákonodárci vzali v úvahu i zájmy majitelů, když jim na odstranění poutačů dali pět let. „Toto řešení je transparentní a nediskriminační, zároveň zajišťuje legitimní cíl a současně šetří zájmy vlastníků zařízení,“ uvedl Ústavní soud.
Majitelé billboardů, které sdružuje Svaz provozovatelů venkovní reklamy, si nejdříve chtějí rozhodnutí prostudovat. „Pochopitelně ho respektujeme, ale neznáme podrobnosti. Až ho získáme, sejdou se naši členové, kteří se jím budou zabývat a projednají další postup,“ uvedl mluvčí svazu Lukáš Váňa.
Celá záležitost se táhne od května 2012, kdy sněmovna schválila odstranění billboardů z okolí všech silnic první třídy a dálnic. Tedy přesněji z jejich ochranného pásma, které je u dálnic 250 metrů a u silnic prvních tříd 50 metrů. Na svém místě mohly zůstat jen reklamní plochy v obcích nebo v zastavěném území, pokud byly povoleny podle stavebního zákona nebo označují provozovny.
Když však v roce 2017 začal zákaz platit, mnoho vlastníků billboardy odstranit odmítlo. Místo toho na ně vylepili české vlajky, čímž podle svazu změnili jejich charakter. Ministerstvo dopravy však takový výklad zákona odmítlo.
Přesto se však situace zlepšila. Před začátkem platnosti zákazu stálo v ochranném pásmu na tři tisíce nepovolených billboardů. Část z nich si majitelé odvezli. Odstranění dalších 912 kolem dálnic a 820 kolem silnic první třídy si už museli úředníci vynutit. U další asi tisícovky se jim to zatím nepovedlo – kolem dálnic pořád stojí desítky nelegálních poutačů a kolem silnic prvních tříd jsou jich stovky.
Úředníci zdržení omlouvají složitou administrativou. „U každého billboardu musí silniční správní úřad prověřit jeho legalitu, a pokud je provozován v rozporu se zákonem, musí vlastníka vyzvat k odstranění. Pokud vlastníka nezná, musí vynaložit veškeré úsilí, aby jej zjistil,“ říká mluvčí ministerstva dopravy Lenka Rezková.

O autorovi| Jakub Heller, jakub.heller@economia.cz

Jakub Heller

Fico vzdal snahu být ústavním soudcem

20.2.2019 - Lidové noviny (Svět)

S L O V E N S K O

BRATISLAVA Bývalý slovenský premiér a šéf nejsilnější vládní strany Smer Robert Fico včera oznámil, že se v březnu nebude ucházet o funkci ústavního soudce. Minulý týden před první neúspěšnou volbou kandidátů na ústavní soudce se Fico kandidatury vzdal. Činnost slovenského Ústavního soudu je nyní paralyzována, protože devíti z celkového počtu třinácti soudců skončilo dvanáctileté funkční období.

Regionální mutace| Lidové noviny - Morava

čtk

Varnsdorf čelí kritice za radary. Jeden někdo zničil

20.2.2019 - Mladá fronta DNES (Severní Čechy)

Ministerstvo vnitra se po stížnostech lidí začalo zabývat měřením rychlosti v místní části Studánka. Probíhá podle něj nezákonně.

VARNSDORF Hledáním pachatele, který zničil radar na měření rychlosti ve varnsdorfské části Studánka, se zabývají děčínští policisté. Stalo se tak přitom v době, kdy se po stížnostech místních na ministerstvu vnitra začalo mluvit o tom, že měření rychlosti tu probíhá nezákonně. Jestli zničení radaru s touto kauzou souvisí, ale zatím není jasné.
„Informace o zničení zařízení jsme obdrželi v neděli 17. února a na případu pracujeme. Prověřujeme ho jako poškození cizí věci, kde hrozí trest odnětí svobody až na jeden rok. Škoda je odhadnuta na 350 tisíc korun,“ uvedla včera děčínská policejní mluvčí Petra Trypesová.
„Ve tři ráno jsme s manželkou slyšeli ohlušující ránu a vylítli jsme. Střepy byly všude rozházené po dvoře. Poškodilo to zeď,“ vylíčil pro televizi Prima událost jako výbuch svědek Antonín Písař, který bydlí v domě nedaleko.
Jak a čím byl radar poškozen, ještě není jasné. Kriminalisté zajistili stopy, které odeslali na expertizu. Nevylučují, že zařízení mohl poškodit výbuch například zábavní pyrotechniky. Jisté je ale podle Trypesové zatím jen to, že šlo o cizí zavinění. Kvůli radarům na Studánce, a to hned třem, varnsdorfskou radnici prověřuje ministerstvo vnitra. Nelíbí se mu, že zařízení spravuje soukromá firma Water Solar Technology a z každého naměřeného přestupku inkasuje 290 korun. Čím více překročení rychlosti tedy naměří, tím větší příjmy má. To je podle ministerstva špatně. Odvolává se přitom na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který už v minulosti takový postup označil za nezákonný.
„Obec si může pronajmout od soukromých subjektů měřicí zařízení, nicméně částka placená za pronájem nesmí být odvozena od výsledků měření,“ vysvětluje mluvčí ministerstva Ondřej Krátoška.
Podle Krátošky navíc varnsdorfská radnice porušuje i část zákona o silničním provozu. „Měření je součástí celkového dohledu nad bezpečností a plynulostí provozu, a je tedy výkonem veřejné správy. V případě Varnsdorfu se jedná o automatické měření rychlosti. Pokud soukromý subjekt provádí vlastní nastavení a údržbu zařízení a zároveň je hmotně zainteresovaný na výsledcích měření, jde o porušení zákona o silničním provozu,“ říká mluvčí.
Ministerstvo vnitra radnici vyzvalo, aby do konce února poslala vyjádření k jeho výtkám. MF DNES se na věc také snažila zeptat starosty Stanislava Horáčka (ANO), odpověď ale nezískala, politik je na dovolené.
„Reakci město aktuálně připravuje tak, aby byla odeslána ve stanovené lhůtě. Teprve poté, co ministerstvo vyhodnotí reakci, určí další postup. Vyhodnocení ministerstva v sobě obsahuje předběžné posouzení správního orgánu, z něhož nelze odvozovat neplatnost uzavřených smluv či usnesení,“ lze se zatím pouze obecně dočíst na webu města.

***

„Pokud soukromý subjekt provádí vlastní nastavení a zároveň je zainteresovaný na výsledcích měření, jde o porušení zákona.“ Ondřej Krátoška, mluvčí min. vnitra

Foto popis| Zničený radar Svědci mluvili o ráně, kusy zařízení byly všude okolo. Policie nevylučuje, že mohlo jít o výbuch např. zábavní pyrotechniky. Foto autor| Foto: Prima FTV

O autorovi| Foto: Prima FTV Mirka Salavová, redaktorka MF DNES

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy

Mirka Salavová

Vražda i mazání důkazů: 116 policistů obviněno

20.2.2019 - Mladá fronta DNES (Z domova)

Nový šéf GIBS dokončuje „úklid“ v organizaci, kterou řídí

Generální inspekce bezpečnostních sborů dokončuje vyšetřování své momentálně nejzávažnější kauzy. Jde o expolicistu obviněného loni v červnu z více než deset let staré vraždy v Aši. Spolu s komplicem podle obvinění přivázal oběť za auto a usmýkal ji k smrti. Obviněný bývalý policista obvodního oddělení v posledních letech mimochodem provozoval v Aši hospodu lidově zvanou „U Vraha“... Zavražděný mladík se v očích vraha „provinil“ jen tím, že se v baru bavil s jeho přítelkyní – motivem byla tedy žárlivost. „Do konce února by měl padnout návrh na podání obžaloby,“ sdělil včera šéf GIBS Radim Dragoun.
Inspekce, která vyšetřuje policisty, celníky či vězeňské dozorce, loni podle čerstvých statistik pracovala na 460 případech. „Trestně stíhaných nebo podezřelých osob ve zkráceném přípravném řízení bylo celkem 188,“ upřesnil Dragoun. Je to sice pokles o 63 lidí oproti roku 2017, ale neznamená to automaticky, že by se příslušníci ozbrojených sborů polepšili.
Pokles může souviset třeba i s tím, že inspekce měla loni starosti spíše sama se sebou; kromě jiného dvakrát měnila šéfa. „Statistika má samozřejmě vypovídací hodnotu. Na druhou stranu bych byl opatrný. Já bych to nepřeceňoval, že by mělo dojít k nějaké extrémní očistě u bezpečnostních sborů,“ komentuje čísla Dragoun. „Chtěl bych se soustředit na větší případy, takže jich ve statistice může být příště ještě méně,“ řekl Dragoun.
Ze zmíněných 188 obviněných jich nejvíc připadá na policisty – celkem 116. Nejčastěji jde o dopravní trestnou činnost, protože i když policista chybuje jako řidič ve volném čase, vyšetřuje to GIBS. Ale třeba za korupci bylo v roce 2018 stíháno 15 příslušníků bezpečnostních složek.
Ne všechny z těchto 460 kauz skončily stíháním. Celkem 74 jich inspekce předala ke kázeňskému potrestání. Další případy se pořád ještě prověřují nebo byly odloženy.

Dvacet tisíc za smazání důkazu

Jednou z oněch patnácti korupčních kauz je i prosincový případ kriminalisty, který si řekl o úplatek 20 tisíc korun od zlodějky v drogerii. Inspekce o něm informovala minulý týden, ale MF DNES zjistila další podrobnosti. Policista obviněný z korupce pracoval u brněnské městské kriminálky a měl na starosti krádeže aut. Obviněn je kvůli kauze, kterou jako policista neměl vůbec přidělenou. V databázi elektronických spisů si údajně našel řízení se zlodějkou a nabídl jí, že za peníze smaže kamerový záznam z obchodu, který ji usvědčuje. Kriminalista je stíhán na svobodě. „Byl zadržen při předání peněz. Tahle kauza je pro nás cenná, protože jsme museli reagovat poměrně rychle,“ potvrdil včera naše informace ředitel GIBS Radim Dragoun. Případ oznámila inspekci sama zlodějka.
Do třetice si inspekce hodně cení ještě jednoho „zářezu“. V prosinci zatkla policistu, který se pokoušel s vietnamským komplicem prodat do Asie roh chráněného nosorožce tuponosého. Prodej by jim mohl vynést až 100 tisíc dolarů.

Výměna krajských šéfů

Dragoun dokončuje po půl roce ve funkci i „úklid“ ve vlastní organizaci, která neměla v minulosti úplně nejlepší pověst. „Na třináct míst krajských šéfů jsme znovu vyhlásili výběrová řízení. Z těch stávajících jich funkci obhájilo osm,“ sdělil MF DNES. Nového šéfa má třeba olomoucká expozitura GIBS. Zrovna o jeho předchůdci panovaly pochybnosti. V říjnu 2015 byl zatčen v kauze Vidkun náměstek olomouckého policejního ředitele Karel Kadlec a obviněn ze zneužití pravomocí. Sám Kadlec dříve pracoval na inspekci a znal se s olomouckým šéfem GIBS. Inspekce byla kritizována, že oznámení na Kadlece neřešila.
Dragounův předchůdce ve funkci ředitele GIBS Michal Murín zase vysvětloval při výsleších styky s expolicistou obviněným z vynášení informací ze spisů.

Sporný zátaras

Nedávno obrátil pozornost k inspekci ještě jeden případ. Policista byl obviněn za to, že postavil zátaras proti zběsile jedoucímu motorkáři. Ten se pak zranil při srážce ve vysoké rychlosti. Soud ale policistu osvobodil s tím, že dělal svoji práci. „Je to sporný případ. Asi ho bude přezkoumávat Nejvyšší soud po dovolání a do budoucna bychom se mohli dočkat návodu, jak při posuzování podobných věcí postupovat,“ komentoval případ Dragoun.

Foto autor| Foto: David Neff, MAFRA

O autorovi| Jakub Pokorný, reportér MF DNES

Jakub Pokorný

Jižní Město má pirátského starostu

20.2.2019 - Právo (Praha - střední Čechy)

Starostou Prahy 11 byl více než čtvrt roku po volbách zvolen zdejší pirátský lídr Jiří Dohnal (41). Ve volbách druzí piráti vytvořili koalici s ANO, ODS a s klubem TOP 09/STAN. V opozici skončil vítěz voleb – Hnutí pro Prahu 11 (HPP 11).

Pro Dohnala ve veřejné volbě, tajná volby byla zamítnuta, hlasovalo 28 z celkových 45 zastupitelů. O jeho vyzývatelce, Šárce Zdeňkové z HPP11, se pak už nehlasovalo. Ani o Robertu Vašíčkovi (SPD), který do volby nominoval sám sebe.
Novou dělbu moci nad Jižním Městem kritizovalo zejména HPP 11. Doufalo, že s piráty vytvoří koalici samo, ale nepodařilo se jim sehnat chybějící jeden hlas. Podle lídra HPP 11 Jiřího Štylera koalice pirátů s ANO, ODS a TOP 09/STAN vytvořila nezvykle vysoký počet, deset placených míst.
Zdeňková (HPP 11) označila koalici, na níž se piráti podílejí, za výsměch voličům. Koalice podle ní nemůže přinést na radnici změnu, proklamovanou piráty. „Očekávali jsme, že když něco slibují před volbami, budou to po volbách také plnit,“ uvedla Zdeňková. Kritikou nešetřil ani senátor Ladislav Kos (HPP 11), jehož v roce 2016 podpořili právě piráti. Kosa zajímalo, zda bude radnice pod piráty chránit občany před developerskými plány, a to zejména na Hájích a na Roztylech.
Dohnal hájil umírněný rozvoj města. „Nejsem pro to, aby byla stavební uzávěra (zákaz stavět), a nejsem pro to, aby byla megalomanská výstavba,“ řekl. Podle něho je důležité do rozhodování vtáhnout občany. Zdůraznil, že piráti chtějí zavést písemná pravidla pro vznik plánovacích smluv s developery, kteří by se podíleli na rozvoji obce. „Navrhneme konkrétní částku za metr čtvereční podlahové plochy,“ sliboval Dohnal. HPP 11 o tom má pochybnosti. „Viděli jsme mnoho lidí, které moc změnila,“ konstatovala Zdeňková. V minulém volebním období Dohnal v zastupitelstvu městské části reprezentoval právě HPP 11.
Nový jihoměstský starosta slíbil, že se do půl roku vzdá mandátu pražského zastupitele, rovněž elektrotechnickou firmu hodlá v rodině předat. Nerozhodl se, zda zůstane členem dozorčí rady Výstaviště Praha. Dohnal se také od roku 2003 věnuje integraci vietnamské menšiny do společnosti.
Koalici s ANO, ODS, TOP 09/STAN schválili piráti na svém jihoměstském fóru poměrem hlasů 12 ku 1. Podle krajského předsednictva pirátů má koalice v Praze 11 „sice daleko k dokonalosti, ale je nejlepší dosažitelnou variantou“. Piráti v jednáních couvli od požadavku, aby členem rady nebyl dosavadní starosta Petr Jirava (ANO).
Podle podepsané koaliční smlouvy připadla pirátům v radě tři místa, další kluby obsadily po dvou křeslech. Piráti vedle magistrátu obsadili ještě posty starostů v Praze 5 a 12.
Nový starosta Prahy 11 byl zvolen 136 dní po volbách. Déle to v hlavním městě v poslední době trvalo jen v Praze 10. V roce 2006 zde byla nová rada zvolena 140 dnů po volbách, otázku platnosti voleb ale řešil Ústavní soud.

Nový starosta Prahy 11 byl zvolen 136 dní po volbách

Foto popis| Jiří Dohnal

Regionální mutace| Právo - Praha - střední Čechy

Petr Janiš

Poslední pokus

20.2.2019 - Právo (Publicistika)

Sloupek

Sedmnáct senátorů se u Ústavního soudu pokusilo i a obhajobu práva mar jitelů billboardť ohrožovat na životě a majetku své spoluobčany, protože v onom byznysu mají peníze. Naštěstí pro všechny, kdo v reklamní branži penízi e nemají, neuspěli, Soudci vyložili veřejný zájem tak, že ochrana zdi raví a přírody je víc. ákový výklad není /skutku překvapivý, málokdo by si v civilizované zemi vsadil na jiný. Zarážející je, s jakou domýšlivostí to majitelé plakátovacích tabulí zkusili, ačkoli jim stát na odstranělí staveb z ochranných pásem dálnic a silnic prvních tříd poskytl fešáckých pět let. Už rok a půl je provozují protiprávně.
Ti, kteří plochy navíc polepili státními vlajkami, jako by chtěli světu sdělit: „Pozor, tohle je ta země, kde se nedodržují zákony, nepoplést!“
Kdyby čistě teoreticky soud vyhověl návrhu senátorů Václava Chaloupka a spol., jak by to asi vypadalo? Nezmizely by nikdy. Stát by měl na vlastní pěst odhalovat nepovolené plochy, vypovídat smlouvy, které kdovíkdo a jak podepsal, soudit se s každým provozovatelem a dosáhnout pouze na vlastní pozemky. Vzhledem k tomu, že při vyjednávání s provozovateli byl Dan Ťok zatím úspěšný asi jako s výstavbou dálnic, lze si takový postup snadno představit. Odstranění billboardů sliboval už jedno září, pak druhé září a cedule stále stojí. Ne všechny, desítky u dálnic, stovky u rychlostních silnic.
Vybalancovat svobodu podnikání s veřejným zájmem může být náročné, viděli jsme to třeba u hazardu. V oblasti dopravy jde také o hazard, ale se životem.
Jestliže Stanislav Balík včera označil odstranění billboardů z ochranných pásem za zásah do soukromých práv srovnatelný s pravomocí úředníků vstupovat lidem do domácností kvůli kontrole kotlů, pak to jako bývalý ústavní soudce poněkud přeťápl.
Přímo nárazem do reklamní konstrukce se zabije skutečně „jen“ několik lidí ročně, rozptylují však pozornost řidičů. Na okresce také, ale na ní se jezdí pomaleji. Ve sto třicítce a silném provozu není čas ani vnímat krajinu, natož luštit něčí inzerci.
Dopravní experti dávno volají i po omezení reklamy u silnic ve městech, kde lze přes různá blikající díla přehlédnout nejen chodce, ale i semafor. Takové opatření se nejspíš nikdo ani nepokusí prosadit.
Na každý pád současný zákon, o nějž byla svedena bitva ještě půldruhého roku od nabytí účinnosti, představuje nejměkčí variantu, jaká mohla reklamní průmysl potkat.

Foto popis|

Josef Koukal

Ústavní soud: Billboardy musí u dálnic zmizet

20.2.2019 - Právo (Titulní strana)

Billboardy podél dálnic a silnic první třídy musí defi nitivně zmizet. Včera to potvrdil Ústavní soud (ÚS), když konstatoval, že zákon, který to nařizuje, je v pořádku.
„Rozhodnutím padly všechny výmluvy majitelů billboardů. Doufám, že ti, kteří zákon porušují a odstraňování reklamních tabulí zdržují, od toho teď ustoupí,“ přivítal včera verdikt ministr dopravy Dan Ťok (za ANO).
Billboardy neměly u dálnic a silnic první třídy být už nejméně rok a půl. Novela zákona, která je zakazuje, byla přijata v roce 2012, avšak její účinnost byla odložena o pět let. Provozovatelé přesto odstranili jen část z nich, další stovky poutačů nechávají na místě.
Proti novele se totiž postavila skupina senátorů a obrátila se na Ústavní soud s cílem dosáhnout zrušení normy.
Konkrétně jejich návrh mířil proti ustanovením o pětiletém přechodném období a povinnosti odstranit billboardy po jeho uplynutí.
Podle návrhu, který pro senátory zpracoval bývalý ústavní soudce Stanislav Balík, novela porušila principy právní jistoty a zákaz retroaktivity, dále zasáhla do práva na podnikání a ocitla se v rozporu s mezinárodní ochranou investic. (Pokračování na str. 2)

Ústavní soud: Billboardy musí u dálnic zmizet

(Pokračování ze str. 1)

Zvýšení bezpečnosti silničního provozu bylo podle senátorů možné dosáhnout i jinými metodami než plošným řešením, například odstraňovat nepovolené reklamní plochy a neprodlužovat nájemní smlouvy billboardům na státních pozemcích či mostech.

Norma je v zájmu bezpečnosti

ÚS, který se návrhem zabýval od poloviny roku 2017, však včera námitkám nevyhověl. „Úprava sleduje legitimní cíl, tedy veřejný zájem v podobě zvýšení bezpečnosti silničního provozu a ochrany života a zdraví jeho účastníků. Ačkoli by bylo z hlediska účelu nejvhodnější přistoupit k okamžitému odstranění billboardů, zákonodárce vzal v úvahu i zájmy jejich vlastníků a formuloval přechodné ustanovení, kterým umožnil reklamní zařízení provozovat ještě pět let. Toto řešení je transparentní a nediskriminační,“ prohlásil v odůvodnění soudce zpravodaj Vladimír Sládeček.
Senátor Václav Chaloupek, který za skupinu senátorů jednal, po vyhlášení přiznal, že jej verdikt vlastně ani nijak nerozladil. „Jel jsem dneska po dálnici a byl jsem překvapený, protože billboardy zmizely. A tak jsem začal přemýšlet o tom, co by se stalo, kdyby ÚS vyhověl naší žádosti, a trochu jsem se obával toho, jaké by byly problémy s majetkoprávními vztahy a jak by majitelé odstraněných billboardů chtěli nahradit škodu,“ zamyslel se Chaloupek. Na rozhodnutí ÚS vzápětí reagovali i další politici. „Nález Ústavního soudu dal jasně najevo, že naplnění téměř sedm let starého zákona nestojí v cestě žádné právní komplikace. Teď leží vše v rukách ministerstva dopravy a jeho schopnostech,“ zdůraznil pirátský poslanec Ondřej Polanský.
Rozhodnutí ÚS považuje za kompetentní i poslanec Jiří Dolejš (KSČM). „Není zaměřeno proti reklamě, vždyť i ta musí mít na paměti pravidla a nebýt v rozporu s bezpečností silničního provozu,“ uvedl.
Naopak předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) Právu řekl: „Jsem odpůrce billboardů, ale do smrti budu hájit právo na svobodu podnikání, a to je tímto zákonem porušeno. Tvrzení, že billboardy velmi ohrožují bezpečnost provozu, se dá snadno vyvrátit. Nebezpečné jsou i stromy, a přesto nikdo nenavrhuje je všechny u silnic vykácet.“

Provozovatele verdikt zklamal

Rozhodnutí Ústavního soudu, že omezení billboardů je veřejným zájmem, by teď mělo proces jejich odstraňování urychlit. „Věřím, že po tomto rozhodnutí někteří z vlastníků reklamních tabulí, kteří dosud vyčkávali, je sami zruší,“ řekl včera mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Rýdl.
Provozovatelé billboardů jsou rozhodnutím Ústavního soudu zklamáni. „Nezbývá nám ale než verdikt Ústavního soudu respektovat,“ konstatoval mluvčí Svazu provozovatelů venkovní reklamy Lukáš Váňa. Případné další kroky nechtěl předjímat, dokud si provozovatelé rozhodnutí ÚS důkladně neprostudují v jeho písemné podobě. Na dotaz ČTK ovšem Váňa nevyloučil ani „možnost dalších právních řešení“. Podle ministerstva dopravy je pro stát výhodnější, když se o likvidaci billboardů postarají sami vlastníci, byť to jde pomalu. ŘSD ušetří náklady za likvidaci nelegálních billboardů, které se pohybují mezi dvaceti a padesáti tisíci korun za každý.
Největší provozovatel venkovní reklamy v České republice, společnost Czech Outdoor, odstranila poslední ze svých 661 billboardů u dálnic loni koncem září. Přispěla k tomu dohoda s MD.
Naopak A. C. E. Media Ventures, vlastněná americkým podnikatelem Georgem Nussbaumem, se snažila celý proces odstraňování zdržovat. Spoléhala zřejmě na to, že Ústavní soud dá stížnosti senátorů na zmíněnou novelu zákona o pozemních komunikacích za pravdu.
Podobně ještě loni nabízela k pronajmutí své reklamní plochy u dálnic a „jedniček“ firma BigMedia ze skupiny BigBoard. Jak Právo informovalo, firma nabízela billboardy hnutí SPD pro předvolební kampaň. Cena za měsíční pronájem bigboardů u dálnice D1 přitom přesahovala sto tisíc korun.
Stejný zdržovací přístup k novele zákona dosud volila i řada provozovatelů reklamy v krajích.

Padly všechny výmluvy majitelů billboardů Dan Ťok

Foto popis| V zastavěném území podle zákona mohou billboardy nadále zůstat. Tak je tomu i na začátku dálnice z Prahy na Plzeň. Foto autor| Foto PRÁVO – Milan Malíček

Petr Kozelka, Jiří Novotný

18letá dívka půjde na 19 let za mříže za vraždu přítele

19.2.2019 - Prima (18:55 Velké zprávy)

Klára DOLEŽALOVÁ, moderátorka
--------------------
Je jí 18 let a přesně tolik let má teď strávit za mřížemi. Tahle dívka podle soudu brutálně ubodala svého o 20 let staršího přítele. Umírajícího muže si přitom podle obžaloby natáčela na mobil. Mladá žena se dnes u soudu zhroutila. V jednací síni byl i reportér Tomáš Petržela.

Tomáš PETRŽELA, redaktor
--------------------
Osmnáctiletá studentka střední školy Simona a její 38letý přítel, otec dvou malých dětí. To jsou hlavní postavy příběhu, který skončil brutální smrtí. Na začátku mělo být údajně několik sexuálních kontaktů. Jeden prý přes odpor dívky. Když si chtěl muž s mladou ženou všechno vyříkat, přišel zuřivý útok dvěma noži a třináct bodných ran.

Stanislav CIK, mluvčí Vrchního soudu v Olomouci
--------------------
Obžalovaná vlastně spáchala, ne běžnou, ale docela výjimečnou vraždu, jednak způsobem útoku kterým usmrtila poškozeného, pak taky s ohledem na její věk a zejména chování vlastně po vraždě kdy si poškozeného natáčela a fotila.

Tomáš PETRŽELA, redaktor
--------------------
Dívka se před odvolacím soudem rozplakala a zhroutila. Prý si nedovede představit, že by měla za mřížemi strávit tolik roků, kolik je jí let. A hlavně s ohledem na svůj nízký věk žádala snížení trestu. Podle předsedy senátu, ale krajský soud rozhodoval naprosto správně a na rozsudku není co měnit. Po vyhlášení rozhodnutí mladá žena opustila jednací síň viditelně rozrušena.

Pavla ASKMANOVÁ, obhájkyně
--------------------
Klientka si nepřeje, abych toto rozhodnutí jakkoliv komentovala.

Tomáš PETRŽELA, redaktor
--------------------
Dnešní rozhodnutí soudu, už je v každém případě konečné a dívka proti němu může podat maximálně takzvané mimořádné dovolání. To by pak projednal Nejvyšší soud v Brně.


Správní soud se zastal obětí trestných činů

19.2.2019 - TV Nova (17:00 Odpolední Televizní noviny)

redaktorka
--------------------
Nejvyšší správní soud se zastal obětí trestných činů. V případě, že se nemohou domoci náhrady od pachatele, mají mít nárok na pomoc od státu, konkrétně ministerstva spravedlnosti. Nejvyšší správní soud řešil případ přepadení, kdy soudy přiřkly oběti 200 tisíc korun jako bolestné a náhradu psychické újmy. Pachatel ale skončil ve vězení. Peněz by se oběť dočkala až po skončení trestu a protože ministerstvo jí nepřiznalo žádnou kompenzaci, celou náhradu oběti má zaplatit stát a sám pak peníze vymáhat po pachateli.


Zákaz billboardů u dálnic dál platí

19.2.2019 - TV Nova (17:00 Odpolední Televizní noviny)

Martin POUVA, moderátor
--------------------
Zákaz billboardů u dálnic dál platí, rozhodl o tom Ústavní soud. Neuspěla tak skupina 17 senátorů v čele s Václavem Chaloupkem, která se snažila zrušit část novely zákona o pozemních komunikacích, podle nichž nesmí v ochranném pásmu dálnic a silnic I. třídy billboardy stát.


Značky upozorňující na jízdu v protisměru stále nejsou

19.2.2019 - TV Nova (19:30 Televizní noviny)

Martin POUVA, moderátor
--------------------
Ondřej Špalek teď ještě jednou živě. Ondřeji, minulý týden se vedly velké debaty o tom, proč ještě nejsou u dálnic nové značky upozorňující na jízdu v protisměru, které ministr dopravy sliboval už v létě. Už se k tomu Dan Ťok nějak vyjádřil?

Ondřej ŠPALEK, redaktor
--------------------
Dobrý večer. My jsme dnes ministra dopravy Dana Ťoka stejně jako minulý týden vzali přímo sem do živého vysílání. Bohužel to už podruhé odmítl. Prý snad někdy jindy, mi přímo řekla jeho mluvčí. Co se týče těch značek, které jsou v řadě evropských zemí naprostou samozřejmostí, tak ty slibuje Ministerstvo dopravy už od loňského srpna. Na žádné české dálnici ale zatím instalovány nebyly, přestože Ředitelství silnic a dálnic tvrdí, že jakmile dostane pokyn od Ministerstva, je schopno osadit s nimi vytipovaná riziková místa během dvou týdnů. My se tomuto tématu samozřejmě budeme dál věnovat. Teď ovšem ještě jedna zpráva, která se týká dálnic. Ústavní soud dnes potvrdil, že platí zákaz billboardů v ochranném pásmu dálnic a silnic první třídy. Zamítl tak návrh skupiny senátorů na zrušení dvou pasáží novely zákona o pozemních komunikacích. Více k tomuto tématu už v následující reportáži.

Lucie COCHLAROVÁ, redaktorka
--------------------
Zákaz billboardů okolo silnic a dálnic první třídy neplatí. Takový je verdikt Ústavního soudu a billboardy nesmí být blíž než 250 m od dálnic a 50 m od silnic první třídy. I když některé už zmizely, skupina senátorů bojovala za jejich zachování. Ústavní soud jim ale teď překazil plány.

soudce
--------------------
Návrh se zamítá.

osoba
--------------------
Člověk málokdy prohrává rád, ale na druhou stranu představa co by následovalo v případě, že by soud nám vyhověl, tak si myslím těch problémů by bylo najednou daleko víc.

osoba
--------------------
Dosud od dálnic zmizelo 912 reklamních zařízení a výrok Ústavního soudu potvrdil, že se tak jednak dělo podle práva.

osoba
--------------------
Samozřejmě, že mají. Tam nemají co dělat. Nikde ve světě nejsou jenom u nás.

osoba
--------------------
Ani mi nevadí.

Lucie COCHLAROVÁ, redaktorka
--------------------
Zákon ponechal pro starší billboardy pětileté přechodné období, které vypršelo v roce 2017. A stanovil návaznou povinnost odstranit reklamní poutače bez zbytečného odkladu.

osoba
--------------------
Budeme billboardy odstraňovat a náklady nárokovat na majitelích reklamy dál. Očekáváme ale, že po dnešku mnozí majitelé reklam dostanou rozum a nelegální billboardy raději odstraní sami.

Lucie COCHLAROVÁ, redaktorka
--------------------
Důvodem zákazu je bezpečnost.

osoba
--------------------
To odstranění billboardu vítám, protože billboardy patří mezi významné rozptylovače pozornosti řidičů motorových vozidel.

Lucie COCHLAROVÁ, redaktorka
--------------------
Je jasné, že havárie auta, které v zatáčce z vozovky vyletí a skončí v konstrukci billboardu, dobře často nedopadne. Lucie Cochlarová, televize Nova.

Copyright © SOUDCOVSKÁ UNIE ČR 2011