Monitoring médií


Datum:  Zobrazit


Další posilou NSS by se měl stát generální sekretář Ústavního soudu Pospíšil

21.6.2018 - ceska-justice.cz (Justice)

Novým soudcem Nejvyššího správního soudu (NSS) by se mohl stát nynější generální sekretář Ústavního soudu Ivo Pospíšil. Jako kandidáta jej předběžně vybral předseda NSS Josef Baxa. V polovině srpna se Pospíšil představí plénu, tedy sboru současných soudců NSS.

O jmenování Pospíšila soudcem by musel rozhodnout prezident republiky, o přidělení k NSS ministr spravedlnosti.

K dnešnímu dni má NSS v seznamu vedeném ministerstvem 35 členů. Tři z nich však vykonávají desetiletý mandát ústavních soudců a Jan Passer působí v Tribunálu Soudního dvora EU.

Baxa při personální skladbě soudu vybírá nejen kariérní soudce či asistenty, ale také akademiky a advokáty. Loni se například novou členkou soudu stala advokátka Lenka Krupičková. Česká justice dnes také informovala, že ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) rozhodl, že NSS posílí od 1. září Milan Podhrázký z Krajského soudu v Brně.

Pospíšil vystudoval v Brně právo a politologii. Po studiích nastoupil do nově vznikající Kanceláře veřejného ochránce práv, později dělal asistenta ústavní soudkyni Elišce Wagnerové a od roku 2009 vedl analytický odbor Ústavního soudu.

Od roku 2013 je generálním sekretářem Ústavního soudu, kromě toho je členem Legislativní rady vlády, vyučuje ústavní, evropské a mezinárodní právo. Je autorem či spoluautorem více než 70 odborných textů.

Soudcem NSS je také Tomáš Langášek, který vykonával funkci generálního sekretáře Ústavního soudu před Pospíšilem.

(čtk, epa)


Prezident stáhl stížnost, měl by znovu rozhodnout o profesorech

21.6.2018 - ceska-justice.cz (Politika)

Prezident Miloš Zeman vzal zpět kasační stížnost proti rozsudku, podle nějž má znovu rozhodnout o profesuře fyzika Ivana Ošťádala a uměleckého historika Jiřího Fajta. Původně je odmítl jmenovat. Zeman dnes uvedl, že sám nic nepodával a odkázal na své právní oddělení. Právník Hradu Marek Nespala řekl, že stížnost se stala po nepřiznání odkladného účinku nadbytečnou a že Zeman ve věci rozhodne na základě podkladů, které si prostřednictvím ministerstva školství vyžádal od Univerzity Karlovy.

Důsledkem stažení kasační stížnosti je to, že verdiktem Městského soudu v Praze se už nebude zabývat vyšší instance, tedy Nejvyšší správní soud (NSS), který dnes řízení zastavil. Usnesení je dostupné na webu soudu.

Fajtův a Ošťádalův jmenovací dekret Zeman nepodepsal na jaře 2015 ještě společně s dekretem politologa Jana Eichlera. Zdůvodnil to údajnými vážnými prohřešky akademiků z minulosti. Pražský městský soud na základě žalob Fajta, Ošťádala a Univerzity Karlovy koncem letošního dubna vrátil záležitost prezidentovi k dalšímu řízení. Upozornil na to, že žádný orgán výkonné moci nemůže po řádném řízení o jmenování profesorem sám znovu posuzovat, zda kandidát splňuje podmínky. Nepřípustně by tím totiž zasáhl do autonomie vysokých škol.

Prezident se obrátil na NSS a požádal, aby přiznal jeho kasační stížnosti odkladný účinek, který sama o sobě nemá. Soud mu ale nevyhověl s vysvětlením, že v návrhu postrádal dostatečně konkrétní tvrzení o případné hrozící újmě. „Poněvadž projev vůle, jímž došlo k zpětvzetí podání, nevzbuzuje pochybnosti, NSS usnesením řízení (…) zastavil,“ stojí ve stručném usnesení.

„Já jsem sám žádnou stížnost zpět nepodával, tohle řeší jednak naše právní oddělení, jednak náš právník Nespala. S důvěrou se obraťte na něj,“ uvedl dnes Zeman v závěru své cesty v Ústeckém kraji. Připomněl své výhrady k Ošťádalovi i Fajtovi. „Je otázka, aby soud posoudil, zda tyto argumenty jsou, nebo nejsou relevantní,“ dodal prezident.

„Rozhodování o kasační stížnosti by nemělo smysl, protože by probíhala dvě řízení zároveň,“ vysvětlil právník Nespala. Zeman podle něj o věci rozhodne v řízení obdobném správnímu. Právník vyvrátil interpretaci, že Zeman stažením kasační stížnosti vyklízí pozice. „Naopak. Prezident do toho teď půjde čelem, věc se bude posuzovat meritorně, tedy co do jejího základu. Samozřejmě veškeré argumenty zůstávají. Setrváváme na právním postavení hlavy státu jakožto ústavního orgánu a jeho aktů jakožto aktů ústavních,“ řekl.

Nespala zároveň upozornil, že Hrad v tuto chvíli „s napětím čeká“ na dodání doplňujících podkladů. Marně je podle něho v únoru 2016 žádal už od tehdejší ministryně Kateřiny Valachové (ČSSD). „Ihned po rozhodnutí Městského soudu v Praze jsme znovu požádali pana ministra Roberta Plagu (ANO) a poté, co bylo rozhodnuto o nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti, tak jsme to urgovali,“ popsal právník, který už dříve uvedl, že jde o zásadní právní otázku ohledně postavení hlavy státu a její suverenity.

Zemanovi u Fajta vadí jeho údajná žádost, aby mu banka prostřednictvím sponzorského daru poskytla doplatek k platu ředitele Národní galerie. U Ošťádala prezident kritizoval kontakty s komunistickou Státní bezpečností. Své rozhodnutí o nejmenování oznámil v lednu 2016 dopisem Valachové.

Zeman v následném správním sporu argumentoval mimo jiné tím, že za výkon jeho pravomocí ho žádný jiný státní orgán nemůže volat k odpovědnosti. Soud však tento výklad ústavy vyvrátil. Zdůraznil, že prezident je při výkonu pravomocí vždy vázán ústavními i ostatními zákony a jeho postup lze přezkoumat právě z hlediska zákonnosti.

(čtk)


Soud EU: Členské země mají právo odejmout postavení uprchlíka

21.6.2018 - ceska-justice.cz (Politika)

Ustanovení směrnice Evropské unie o uprchlících, která členskému státu umožňují nepřiznat nebo odejmout postavení uprchlíka, jsou v souladu s unijním právem. Konstatoval to dnes generální advokát Soudního dvora EU Melchior Wathelet, který posuzoval tři případy týkající se nepřiznání nebo odnětí postavení uprchlíka. Jejich podstatou bylo, že se běženec v členské zemi EU dopustil trestného činu. Jeden případ se týkal i České republiky.

V kauze šlo o muže z Čečenska, jemuž byl v Česku udělen azyl, ale který byl dvakrát odsouzen za závažný trestný čin. Jednou se tak stalo před udělením azylu a podruhé po jeho udělení. S odůvodněním, že muž představuje nebezpečí pro stát i jeho občany, mu byl na základě českého zákona provádějícího směrnici o uprchlících azyl odňat.

Muž toto rozhodnutí napadl u českých soudů. Po zamítnutí své žaloby podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Ten se s takzvanou předběžnou otázkou obrátil na Soudní dvůr EU. Stejný postup použily belgické soudy, které řešily dvě obdobné kauzy. Předběžné otázky se týkají například sporů o výklad práva unie.

Podstatou otázky bylo, zda jsou ustanovení unijní směrnice o uprchlících umožňující členským státům nepřiznat nebo odejmout azyl v rozporu s ženevskou úmluvou o postavení uprchlíků. Znamenalo by to totiž, že jsou neplatná i z hlediska ustanovení listiny základních práv EU a smlouvy o fungování EU, podle nichž se musí společná azylová politika ženevskou úmluvou řídit.

Generální advokát Wathelet dnes uvedl, že nemůže-li být uprchlík navrácen, přestože představuje nebezpečí, má členský stát podle směrnice o uprchlících možnost zbavit jej postavení uprchlíka. Wathelet ale zdůraznil, že nepřiznání nebo odnětí postavení uprchlíka nemá za následek, že by daný jedinec přestal být uprchlíkem.

(čtk)


Soudce Podhrázký zamíří k NSS, rozhodl Pelikán

21.6.2018 - ceska-justice.cz (Justice)

Soudce Krajského soudu v Praze Milan Podhrázký posílí od 1. září Nejvyšší správní soud (NSS). Jeho přesun na návrh předsedy NSS Josefa Baxy schválil ministr spravedlnosti Robert Pelikán, potvrdila České justici Lucie Machálková z tiskového odboru ministerstva.

O Podhrázkého se přitom Baxa doslova přetahoval s šéfem pražského krajského soudu Ljubomírem Drápalem. Ten si České justici postěžoval, že kvalitního soudce nebude mít na správním úseku nahradit adekvátním kandidátem a chtěl jeho odchod odložit o rok. „Doktorovi Podhrázkému jsem řekl, že nemohu souhlasit s jeho přestupem v letošním roce, protože nemohu zajistit chod našeho správního úseku tak, aby běžel alespoň v současné podobě. Zhoršení situace, které by nastalo jeho odchodem, je evidentní. Nejsem schopen mu zabránit. Nemohu k nám na krajský soud poslat ani stážistu z okresu, kde nám tabulkově chybí asi 4 lidé a dalších 19 soudkyň máme na mateřské dovolené,“ uvedl Drápal v květnu. Nakonec uspěl Baxa.

Osmatřicetiletý soudce správním úseku Krajského soudu v Praze JUDr. Milan Podhrázký, Ph.D. zde i přes svůj relativně nízký věk předsedá senátu již od roku 2013, soudcem byl jmenován v roce 2010.

Milan Podhrázký Foto: C.H. Beck Charakteristiku soudce si stáhněte zde.

Nejvyšší správní soud sídlí v Brně a spolu s Nejvyšším soudem tvoří nejvyšší článek soustavy soudů v Česku. Rozhoduje ve věcech správních o mimořádných opravných prostředcích, tj. o kasačních stížnostech. Mimoto tomuto soudu přísluší i určitá zvláštní agenda, např. rozhodování ve věcech volebních, o rozpuštění, pozastavení nebo znovuobnovení činnosti politických stran a hnutí nebo o některých kompetenčních sporech.

(epa)


Zaměstnanci soudů mají dostat přidáno, mělo by jich být ale méně

21.6.2018 - ceska-justice.cz (Justice)

Vládní záměr rozpočtu na příští dva roky slibuje přidat zaměstnancům na soudech a státních zastupitelstvích. „Celkové navýšení prostředků závisí ale také na druhém, premiérem rovněž avizovaném faktu, a tím je výzva k redukci počtu zaměstnanců resortů,“ uvedla mluvčí Ministerstva spravedlnosti Tereza Schejbalová. Podle informací České justice jen pro letošek dal odcházející ministr spravedlnosti Robert Pelikán 50 milionů korun na platy justiční administrativy navíc.

Z kabinetem projednaného materiál vyplývá, že nárůst průměrného platu na soudech a státních zastupitelstvích je oproti roku 2018 plánovaný o 7,9 %, tedy 6 % z objemu prostředků na platy plus 500 korun na každé plánované pracovní místo. „Zvýšení úrovně odměňování způsobem přidání 500 Kč měsíčně na zaměstnance u vybraných skupin zaměstnanců (zejména soudů, státních zastupitelství, příspěvkových organizací Ministerstva kultury, Katastrálních úřadů) s rozpočtovým dopadem 0,14 mld. Kč,“ uvádí materiál doslova.

Sumu na platy ve veřejné sféře chce vláda zvednout celkem o deset procent. Hodlá přidávat hlavně učitelům a špatně placeným profesím či oborům, v nichž chybějí pracovníci. Učitelům by tak měly platy stoupnout o 15 procent. Celkově ve stání správě, tedy hasičům, policistům či úředníkům, se částka na platy zvýší o šest procent. Kolik přesně nakonec administrativní pracovníci na výplatnici dostanou navíc, ale zatím není jasné. „Ministryně financí a příslušní zástupci ministerstev budou v této debatě dále pokračovat, proto nebudeme v tuto chvíli sdělovat další podrobnosti,“ dodala Schejbalová. Ministerstvo financí navrhuje omezit neobsazená tabulková místa na úřadech, na které jsou vypláceny peníze.

Nízké platy administrativních pracovníků soudů a státních zastupitelství jsou dlouhodobým problémem, o kterém Česká justice informuje opakovaně. Letos už Pelikán v lednu soudům přidal na platy 25 milionů korun, v pondělí na poradě s předsedy soudů podle informací z kuloárů oznámil, že uvolní dalších 25 milionů korun.

První návrh státního rozpočtu pro příští rok počítá s tím, že Ministerstvo spravedlnosti dostane na výdaje o 1,816 miliardy korun více než letos. Součástí rozpočtu jsou například výdaje na výstavbu justičního areálu v Ústí nad Labem. Oproti původnímu výhledu má úřad získat o 200 milionů více na investice do vězeňských zdravotnických zařízení, na výměnu eskortních autobusů či na opravy věznic.

(epa)


Prezident Miloš Zeman už zná jména všech 10 ministerských kandidátů za hnutí ANO

21.6.2018 - ČRo Radiožurnál (18:00 Zprávy)

Magdaléna KORCOVÁ, moderátorka
--------------------
Prezident Miloš Zeman už zná jména všech 10 ministerských kandidátů za hnutí ANO. V rozhovoru pro Radiožurnál řekl, že k žádnému z nich nemá výhrady. Z 5 možných ministrů navržených sociální demokracií Zeman opakovaně odmítá kandidáta na ministra zahraničí, europoslance Miroslava Pocheho. Své výhrady s ním projedná zítra na schůzce na zámku v Lánech.

Miloš ZEMAN, prezident České republiky
--------------------
Pan Poche se domnívá, že mě přemluví a já nechci předem svoje stanovisko vyjadřovat. Doufám, že nedojde ke kompetenčnímu sporu.

Magdaléna KORCOVÁ, moderátorka
--------------------
Místopředseda ČSSD Martin Netolický dříve řekl, že prezident má povinnost jmenovat ministry navržené premiérem. Pokud to odmítne, měl by podle Netolického věc řešit Ústavní soud.


Prezident Zeman stáhl kasační stížnost v případu nejmenování fyzika Ošťádala a historika umění Fajta profesory

21.6.2018 - ČRo Radiožurnál (18:00 Zprávy)

Magdaléna KORCOVÁ, moderátorka
--------------------
Prezident Miloš Zeman stáhl kasační stížnost v případu nejmenování fyzika Ivana Ošťádala a historika umění Jiřího Fajta profesory. Původně napadl rozsudek Městského soudu v Praze. Ten mu nařídil, aby se jmenováním profesorů znovu zabýval.

Jakub HORÁČEK, redaktor
--------------------
Nejvyšší správní soud už dřív Zemanově stížnosti nepřiznal odkladný účinek. Podle prezidentova právníka Marka Nespaly to byl důvod, proč ji teď stáhl.

Marek NESPALA, právník prezidenta Miloše Zemana
--------------------
Zbytečně probíhala dvě řízení.

Jakub HORÁČEK, redaktor
--------------------
Zatím ale není jasné, jestli a kdy Ošťádal a Fajt profesorský titul získají

Jiří FAJT, historik umění
--------------------
Neočekávám, že by k té věci došlo k nějakému pozitivnějšímu posunu. Jak znám pana prezidenta.

Jakub HORÁČEK, redaktor
--------------------
Myslí si Jiří Fajt. Zeman teď čeká, až dostane další podklady od ministerstva školství a teprve potom rozhodne, doplnil Nespala.

Marek NESPALA, právník prezidenta Miloše Zemana
--------------------
Výsledkem toho řízení bude rozhodnutí, které bude odůvodněno a bude použita veškerá argumentace, která již byla použita v kasační stížnosti.

Jakub HORÁČEK, redaktor
--------------------
Zeman odmítl Fajta a Ošťádala jmenovat profesory na jaře 2015, vysvětlil to jejich údajným prohřešky z minulosti. Jakub Horáček, Radiožurnál.

Magdaléna KORCOVÁ, moderátorka
--------------------
A k tématu se vrátíme za pár minut.


Ústavní soud se zastal muže původně odsouzeného za porušení zákazu řízení

21.6.2018 - ČRo Radiožurnál (18:00 Zprávy)

Magdaléna KORCOVÁ, moderátorka
--------------------
Ústavní soud se zastal muže původně odsouzeného za porušení zákazu řízení. Automechanik si odseděl ve vězení 8 měsíců za to, že v areálu autoservisu popojížděl s auty několik metrů po dílně. V té době měl zakázané řízení. Podle ústavních soudců ale nebylo jeho jednání trestné.

Kateřina SOUČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Jak vysvětluje soudkyně Kateřina Šimáčková, muž popojížděním nemohl nikoho poškodit, ani ohrozit.

Kateřina ŠIMÁČKOVÁ, soudkyně Ústavního soudu
--------------------
Vůbec se neúčastnil veřejného dopravního provozu, on jenom vykonával svou práci.

Kateřina SOUČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Případ se teď vrátí Obvodnímu soudu pro Prahu 5, obhájce automechanika Robert Plicka bude v případě pravomocného zproštění žádat pro svého klienta odškodné.

Robert PLICKA, obhájce odsouzeného automechanika
--------------------
Nevinný člověk byl 8 měsíců ve vězení. Přišel o 8 měsíců života, které mu samozřejmě nikdo nevrátí.

Kateřina SOUČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Případ soudy řeší od roku 2016. Policisté muže usvědčili na základě záznamů z kamer, které do autoservisu nainstalovali kvůli jinému podezření, to se ale nepotvrdilo. Kateřina Součková, Radiožurnál.


Ústavní soud zamítl stížnost majitele solární elektrárny v Čáslavi

21.6.2018 - ČRo Radiožurnál (12:00 Zprávy)

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka
--------------------
Ústavní soud zamítl stížnost majitele solární elektrárny v Čáslavi. Ten chtěl od státu náhradu skoro 3 miliony korun za takzvaný solární odvod. Speciální daň, kterou vláda zavedla v roce 2009 kvůli předchozímu zvýhodnění výkupu sluneční energie, měla původně platit 3 roky. Parlament ale její účinnost prodloužil. Provozovatelé odvod kritizovali jako protiústavní zásah do svého podnikání a podávali na stát žaloby. Rozhodnutí Ústavního soudu je proto důležité i pro další podobné případy, protože potvrzuje dosavadní rozsudky českých soudů.


Bývalý šéf Úřadu vlády Lubomír Poul nedostane čtvrt milionu korun

21.6.2018 - ČT 1 (19:00 Události)

Michal KUBAL, moderátor
--------------------
Bývalý šéf Úřadu vlády Lubomír Poul nedostane čtvrt milionu korun, které policie zabavila při razii v sídle vlády v roce 2013. Dnes o tom pravomocně rozhodl pražský městský soud. Detektivové zadrželi kromě Jany Nagyové a dalších lidí i pana Poula. Následně ho ale z ničeho neobvinili. Vyšetřovatelé peníze později Úřadu vlády vrátili, neprokázali, že by byly spojené s trestnou činností. Lubomír Poul chtěl vrácení peněz dosáhnout u soudů.

redaktor
--------------------
Bývalý šéf Úřadu vlády Lubomír Poul se sem do budovy Městského soudu v Praze osobně nedostavil. Samotné jednání pak trvalo asi půl hodiny. Podle soudu Poul nijak neprokázal, že peníze uložené ve vládním trezoru byly jeho. Dnešní rozhodnutí soudu je pravomocné. Je možné se dovolat k Nejvyššímu soudu. To ale nemá odkladný účinek.


Kauza automechanik se zákazem řízení

21.6.2018 - ČT 1 (19:00 Události)

Michal KUBAL, moderátor
--------------------
Tři verdikty ho poslaly na osm měsíců za mříže, porušil podle nich zákaz řízení. Ústavní soudu ale všechna předchozí rozhodnutí dneska zrušil. Jde o případ automechanika, který mezi garážemi popojížděl opravovanými vozy. Policie ho sledovala kvůli podezření na jinou trestnou činnost. To se nepotvrdilo, ale sečetla mu metry za volantem. Muž teď bude chtít odškodné.

Kateřina ŠALOUNOVÁ, redaktorka
--------------------
Garáž, ve které už zase opravuje auta. A u které opravovanými auty popojížděl. Podle rozsudků celkem 28x, maximálně 15 metrů. Areál ohraničují cedule zákazy vjezdu. Podle nižších soudů je ale prostor uvnitř veřejně přístupný a zákaz řízení se tak musí dodržovat i tam. Ústavní soud ale na řízení automechanika uvnitř nahlíží jinak.

Ludvík DAVID, soudce zpravodaj, Ústavní soud
--------------------
Taková právní kvalifikace neodpovídá trestnímu zákoníku.

Kateřina ŠALOUNOVÁ, redaktorka
--------------------
Konkrétně jízda, i když se zákazem řízení, mezi těmito garážemi není společensky škodlivá. A není ani trestným činem.

nález Ústavního soudu
--------------------
Stěžovatel pouze vykonával činnost automechanika, kterou jako takovou zakázanou neměl.

Kateřina ŠALOUNOVÁ, redaktorka
--------------------
Jako důkaz posloužily i záznamy z kamer, které k servisu nainstalovala policie kvůli podezření z dalších trestných činů. To se nepotvrdilo, muž byl odsouzen jen za popojíždění auty.

Robert PLICKA, automechanikův advokát
--------------------
Policie přibližně tři měsíce klienta monitorovala a každý den si monitorovala, kolikrát a kolik metrů popojel.

Kateřina ŠALOUNOVÁ, redaktorka
--------------------
Trest si automechanik odpykával tady, ve věznici Rapotice na Vysočině. Soud ho sem za porušení zákazu řízení poslal na 8 měsíců. Odseděl si je všechny, na svobodu se dostal loni v červenci.

Robert PLICKA, automechanikův advokát
--------------------
S největší pravděpodobností budeme žádat odškodnění po státu, i když samozřejmě i ta finanční částka našemu klientovi nevrátí 8 měsíců svobody.

Kateřina ŠALOUNOVÁ, redaktorka
--------------------
Případ ale musí nejdřív znovu projednat obvodní soud. Redakce a Kateřina Šalounová, Česká televize.


Porušení zákazu řízení

21.6.2018 - ČT 1 (19:00 Události)

Michal KUBAL, moderátor
--------------------
Automechanik, který přejížděl mezi garážemi vzdálenými pár metrů. Jeho případ se dostal až k Ústavnímu soudu. Předchozí verdikty ho za porušení zákazu řízení poslaly za mříže na osm měsíců. Ústavní soud se ho ale zastal. Zdůvodnění i podrobnosti příběhu v reportáži.


ÚS zamítl stížnost majitele elektrárny

21.6.2018 - ČT 1 (12:00 Zprávy ve 12)

Tereza KRUČINSKÁ, moderátorka
--------------------
Ústavní soud zamítl stížnost fotovoltaické elektrárny Eliška - Čáslav. Ta se domáhala náhrady škody, která jí měla vzniknout povinným solárním odvodem ze státní podpory vyplácené elektrárnám. Podnikatelé měli kvůli změně zákona přijít o tři miliony korun.

Kateřina ŠIMÁČKOVÁ, soudkyně zpravodajka, Ústavní soud, Brno
--------------------
Evropská unie sice podporuje obnovitelné zdroje energie, ale nedává jednotlivcům nebo jednotlivým společnostem žádná konkrétní vymahatelná práva. Cesta, kterou se mají ty společnosti domáhat, je cesta prostřednictvím daňového řádu ve správním soudnictví, pokud potom neuspějí u daňových orgánů.


ÚS zrušil trest automechanikovi

21.6.2018 - ČT 1 (12:00 Zprávy ve 12)

Tereza KRUČINSKÁ, moderátorka
--------------------
A Ústavní soud ještě jednou. Dnes totiž taky zcela zrušil rozsudek nad automechanikem, který si odpykává osm měsíců vězení za porušení zákazu řízení. Muž ve své dílně opakovaně popojížděl několik metrů s auty. Podle Ústavního soudu všechny nižší instance při posuzování případu enormně pochybily. Jednání sledovala Martina Tlachová. Martino, pěkné poledne. Jak soudce verdikt odůvodnil?

Martina TLACHOVÁ, redaktorka ČT
--------------------
Hezké poledne. Tak podle soudce ten automechanik nemohl vůbec nikoho ohrozit. Ta silnice před dílnou sice byla veřejně přístupná, byl tam ale zákaz vjezdu právě s výjimkou jeho a ostatních majitelů garáží. Navíc on s těmi auty skutečně pouze popojížděl při výkonu svého povolání, popojel s nimi celkem 28krát a vždycky deset až patnáct metrů a vždycky to trvalo minutu až tři. Automechanika ale sledovala kamerami policie, která měla podezření ze spáchání jiného trestného činu, to se ale nakonec nepotvrdilo, takže nahlásili alespoň tedy toto pochybení, protože měl zákaz řízení na osmnáct měsíců a skutečně nakonec celkem tři soudy včetně toho nejvyššího mu potvrdily osm měsíců ve vězení. Podle Ústavního soudu by ale neměly soudy rozhodovat takto mechanicky a nastavovat trestní spravedlnost za každou cenu. Automechanik si ten trest už odseděl, takže nejspíš bude po státu požadovat nějaké odškodnění.


Solární daň na fotovoltaiku z roku 2010 je v pořádku

21.6.2018 - ČT 24 (22:00 Události, komentáře)

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Solární daň na fotovoltaiku z roku 2010 je v pořádku. Řekl ústavní soud a zamítnul stížnost elektrárny Eliška Čáslav. Její majitel chtěl skoro 3 miliony jako škodu, která mu měla vzniknout po zdanění solárního byznysu. Soud ale mimo jiné řekl, že se změnami paragrafů musejí podnikatelé počítat a potvrdil tak předchozí verdikty tuzemské justice. Advokát elektrárny potom prohlásil, že další kolo sporu se odehraje u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.


Bankéř Hampl chce, aby na oddlužení dosáhl každý

22.6.2018 - Hospodářské noviny (Události)

Viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl je pro, aby se osobní bankrot vztahoval na jednotlivce stejně jako na firmy a další organizace. Mít možnost absolutního oddlužení je podle něj správné. Z pozice jednoho ze sedmi členů bankovní rady, která určuje cenu peněz v ekonomice a zároveň dohlíží na finanční trh, tak reaguje na návrh novely úpadkového zákona kritizované řadou bank i insolvenčních správců. „Tento princip už dnes funguje u firem a připadá mi správný. Když se právnická osoba dostane do situace, že není schopna splácet své závazky, zbankrotuje a skončí, ale neznamená to, že skončil svět. Proč by tedy nemohl fungovat i u osob fyzických,“ uvádí Hampl v rozhovoru pro HN v době, kdy se statisíce lidí v Česku ocitly v dluhové pasti, ze které v současnosti nemají šanci uniknout.
Odpůrci toho, aby na osobní bankrot dosáhl širší počet dlužníků, namítají, že vyvolá větší chuť obyvatel se zadlužovat, což paradoxně může ještě podpořit růst počtu dlužníků, kteří nesplácejí své závazky.
Přestože počet nově zahájených exekucí od roku 2014 klesá, jejich celkový počet se nezmenšuje. Podle serveru Mapaexekucí.cz jich loni bylo 863 tisíc, tedy o 3,4 procenta více než o rok dřív. Celková výše vymáhané jistiny loni dosáhla 239 milionů korun. Zvyšuje se též počet lidí s několika exekucemi. Více než jednu má přes 70 procent dlužníků.
Česko proto nemusí být zdaleka tak bohatá země, jak se jeví podle HDP na osobu. Eurostat uvádí, že Česká republika je mezi státy s nejmenším počtem obyvatel na hranici příjmové chudoby. Pokud by se však zohledňoval i počet exekucí a insolvencí, propadli by se Češi z dnešní deváté pozice daleko níž, míní Radek Hábl, autor mapy exekucí.
Možnost zbavit se dluhů zcela či muset z nich zaplatit jen minimální procento, je proto podle viceguvernéra Hampla důležitá. „Chápu, že některým věřitelům se to nelíbí. Klíčové jsou podmínky. I věřitelé díky tomu možná získají cestu, jak z dlužníků dostat s jistotou alespoň část závazků,“ říká Hampl a zdůrazňuje, že cesta k osobnímu bankrotu není nic, co by si člověk přál. „Motivační prvek vidím také v tom, že věřitelé budou rozumněji hodnotit, zda si jejich dlužník může závazek vůbec dovolit, což by mohlo nastolit novou rovnováhu.“
Návrh novely insolvenčního zákona, která rozšiřuje možnost vyhlášení osobního bankrotu na všechny jednotlivce, navrhl už loni ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Narazil však na odpor politické opozice a zástupců věřitelů. Ti návrh označují za morální hazard.
„Novela, tak jak je dnes navržena, zavádí do našeho právního řádu zcela nové schéma, které říká, že zadlužit se není ostuda a že nesplatit dluh je v zásadě v pořádku, a to s posvěcením státu,“ tvrdí například náměstek České bankovní asociace Filip Hanzlík.
Podle viceguvernéra se však zmírněním podmínek osobního bankrotu výchovný prvek neztratí. Aby člověk na oddlužení dosáhl, musí po sedm let plnit přísné podmínky a splácet vše, co splatit dokáže.
„Záleží na tom, jak to pojmenujete. Když tomu řeknete oddlužení, automaticky to evokuje domněnku, že dlužník nemusí splácet své závazky. Pokud to ale pojmenujete absolutní bankrot, najednou se na to lidé budou dívat jinak,“ řekl Hampl, který v ČNB v listopadu končí.
Dlužník v osobním bankrotu musí dnes během pěti let splatit alespoň třetinu dluhů. Většina z nich na oddlužení tedy nedosáhne kvůli nízkým příjmům. Počet podaných návrhů na osobní bankrot loni meziročně klesl o pětinu.
Robertu Pelikánovi se návrh prosadit nepodařilo a z funkce ministra odstoupil, v úterý navíc složil i poslanecký mandát. Novela je nyní v parlamentních výborech a čeká na další projednání ve sněmovně. Podle informací HN k tomu však nedojde dříve než v září, protože na její podobě neexistuje shoda.

Foto autor| Foto: HN – Lukáš Bíba

O autorovi| Markéta Řeháková, marketa.rehakova@economia.cz

Markéta Řeháková

Příběh o tom, jak se z Čechů stali landlordi

22.6.2018 - Hospodářské noviny (Názory)

Politici se snaží přesvědčit o výhodách nájemního bydlení. Poté co stát třicet let podporoval bydlení ve vlastním.

Prudké zdražování bytů, postupné omezení dostupnosti hypoték centrální bankou, extrémní byrokracie při povolování nových staveb a z toho plynoucí nedostatek nové nabídky donutily komunální i státní politiky popřemýšlet o výhodách nájemného bydlení. Ministerstvo pro místní rozvoj chce kampaní přesvědčit Čechy, že bydlet v pronájmu není nic špatného, a chystá rozšíření podpor pro výstavbu nájemných bytů. Velká města hodlají investovat do výstavby nájemného bydlení miliardy. Dostupné bydlení pro střední třídu se stává novým hitem i v nadcházejících komunálních volbách. Záměry jsou skvělé. Bohužel státní i komunální politika posledních třicet let dělala vše pro to, aby se z Čechů, kteří do roku 1989 neměli ve městech skoro žádnou šanci bydlet ve vlastním, stali majitelé bytů. V některých případech i několika. Anglicky by se řeklo „landlordi“.
Nejde jen o privatizaci nájemného obecního fondu, kdy se do roku 2011 ocitlo na 80 procent bytů v soukromých rukou. Nejvíc a nejrychleji se privatizovalo v Praze, nejméně a nejpomaleji v Brně, kde se nájemnému bydlení věnují dlouhodobě a kde nyní vznikla koncepce s výhledem na několik desítek let dopředu. Na rozdíl od Prahy, kde politiky bydlení naopak zajímá chvíli před komunálními volbami. Každopádně privatizace udělala ze statisíců lidí nové vlastníky nemovitostí – pouhým rozhodnutím magistrátu.
Podíl na touze po vlastnictví mají i restituce z počátku 90. let minulého století. I když v poměru k celkovému objemu vrácených nemovitostí potomkům původních vlastníků byly excesy (nucené vystěhování „pomocí“ uzavření přívodu vody, elektřiny, plynu, případně rekonstrukce) v menšině, dostalo se jim široké publicity. Oprávněný dlouhodobý tlak majitelů domů na deregulaci nájemného v lidech, kteří byli zvyklí díky státní regulaci platit za bydlení řádově jednotky stokorun, touhu zůstat doživotními nájemníky také nevyvolal.
Postupně se měnil vztah politiků k deregulaci nájemného. Pokud v 90. letech bylo regulované nájemné součástí sociální politiky státu, k jejich konci už převážil názor, že kvůli pokračující cenové regulaci trh s nájemnými byty nefunguje a lidé platí za tržní nájmy mnohem více než jejich „vyvolení“ sousedé v jiných nájemných bytech. Podle vyjádření politiků šlo o nespravedlivé zvýhodnění jedné skupiny nájemníků proti ostatním.
Po šarvátkách mezi Ústavním soudem, který několikrát zrušil regulaci nájemného, a vládou, která se ho naopak snažila minimálně zmrazit, bylo jasné, že jeho ceny rychle porostou a že k tzv. sociálnímu bydlení budou mít hodně daleko. Koupi vlastního bydlení začaly podporovat i banky, rozjely se hypotéky, úrokové sazby začaly klesat.
První boom (respektive bublina na trhu nemovitostí) přišel v roce 2007. Přicházející krize od roku 2008 sice zmrazila ceny bytů na mnoho let, vlastnické bydlení bylo přesto první volbou každého, kdo chtěl bydlet. Tehdy se do cen bytů nepromítala spekulativní investiční poptávka ani pozdější zájem cizinců.
Další impulz k vlastnickému bydlení přišel záhy po krizi. Koupě bytu se stala vhodnou investiční příležitostí – úrokové sazby byly extrémně nízké, hypotéky dostupné a ceny bytů se držely na krizových úrovních. Vlastnictví bytu představovalo výhodnější alternativu k prostředkům uloženým na bankovních účtech. Mít byt se stalo po roce 2010 rovněž součástí propagace penzijní reformy, respektive zabezpečení na stáří. Bydlení, auto, spotřebiče – to vše měl mít člověk pořešené dřív, než odešel do důchodu.
Ze stručné historie vývoje vztahu k bydlení je jasné, proč chtějí mít byt i ti, kteří by podle všech pravidel obezřetnosti měli preferovat nájemní bydlení. Jestliže v jižních státech Evropy, jako je Řecko, Itálie či Španělsko, bylo vlastnictví bytu dlouhodobou ochranou před vysokou inflací a devalvací tamních měn před zavedením eura, v Česku se vlastnictví stalo ochranou před nekoncepční politikou státu v této oblasti. Nutno také dodat, že vlastnictví, nikoliv nájem bytu, stát dlouhodobě podporoval – především možností úrokových odpočtů od základu daně, v době drahých hypoték také úrokovou dotací.
Před současným zdražováním bytů prostě neexistoval jediný důvod, proč by měl kdokoliv preferovat nájemní bydlení. Obce a města daly od nájemníků ruce pryč, stát propagoval vlastnictví. Pokud chtějí politici tuto mentalitu změnit, budou na to potřebovat dost času. A také dost bytů, kterých se lehkovážně zbavili při budování ideálu vlastnického bydlení.

Foto popis|

O autorovi| Julie Hrstková julie.hrstkova@economia.cz

Julie Hrstková

Eurozóna a německo-francouzský summit

22.6.2018 - Lidové noviny (Názory)

Monitor Jana Macháčka

Francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Merkelová se v úterý na summitu poblíž Berlína krom jiného dohodli na určitých obrysech či základech reformy eurozóny.
První otázka je, zda taková dohoda bude platit také v rámci celé Evropské unie či eurozóny. Zde musíme říci, že nevíme, protože nevíme, jak se k tomu ostatní členské země eurozóny postaví. Můžeme odhadnout, že severnímu křídlu zemí od Nizozemska přes Finsko po baltské země se představa nějakého společného rozpočtu pro eurozónu moc líbit nebude. S kritikou již přišel koaliční partner Merkelové, bavorská CSU, který svolal koaliční řízení. Nadšené nebude ani konzervativní křídlo CDU, o liberálech z FDP ani nemluvě. Možná důležitější je, že dohodu těžko můžeme soudit, když přesně neznáme její obsah. Za průlomové a historické můžeme považovat, že Německo v principu souhlasí s rozpočtem pro eurozónu, který bude mít vlastní zdroje a který má mít za cíl konvergenci členských zemí a jejich ekonomik. Až dosud Německo něco takového principiálně odmítalo. Rovněž je průlomové, že se obě strany dohodly, že EU bude muset za tímto účelem otevřít základní smlouvy. To ovšem znamená, že přijetí něčeho takového potrvá dlouho, protože to budou muset schválit všechny členské státy.
Na velikosti rozpočtu se má teprve dohodnout celá euroskupina, návrh má přijít na konci letošního roku a rozpočet má začít fungovat v roce 2021. Samostatný rozpočet pro eurozónu má mít tři zdroje: příspěvky členských států, daň z finančních transakcí a příspěvky z rozpočtu (to je asi onen samostatný „řádek“ pro eurozónu, o kterém mluvil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker).
Financial Times konstatují, že rozhodně nejde o žádný rozpočet s proticyklickou silou, který si představovala Francie. Konvergenci ekonomik mají zajišťovat domácí zdroje a reformy. Osobně bych tipoval, že se na stůl vrátí myšlenka, že tento „zvláštní rozpočet“ se nakonec přejmenuje na rozpočet pro ekonomickou konvergenci a bude ho moci využívat každý členský stát EU, který bude ochoten do něj přispět a který bude ochoten schválit daň z finančních transakcí.
Zatím není ani přesně jasné, jestli výpadky členských příspěvků do takového rozpočtu může nahradit záchranný val ESM, který se změní v Evropský měnový fond. Také nezapomínejme, že případné větší finanční kontribuce Německa musí schvalovat Bundestag, jak před časem jasně rozhodl přísný německý ústavní soud. Merkelová a Macron se dohodli i na snížení počtu komisařů a společné vojenské kapacitě rychlého rozmístění. Americký prezident Donald Trump, jak známo, spustil cla na ocel a hliník, a to i proti spojencům, jako je EU nebo Kanada. To je ale možná teprve předehra, čeká se, že budou spuštěna i cla na evropské (německé) automobily. To je přitom opravdová noční můra šéfů německého autoprůmyslu. V tomto ohledu přišel s velmi zajímavou zprávou americký deník The Wall Street Journal. Šéfové německých automobilek BMW, Volkswagen a Daimler prý jednali s americkým velvyslancem v Německu Richardem Grenellem a navrhli mu zrušení všech celních tarifů na auta mezi Evropskou unií a Spojenými státy.
Manažeři prý přislíbili v tomto směru lobbovat, a to krátce poté, co Evropská unie stanovila odvetnou daň na dovoz amerického zboží, jako jsou motocykly, která se bude týkat dovozů ve výši necelých 3,5 miliardy dolarů. Není to ale žádné poraženectví: EU by zrušila svoje 10procentní cla na dovoz amerických aut, ale USA by musely zrušit 25procentní clo na dovoz náklaďáků, dodávek a mikrobusů.
Manažeři německých automobilek sice nemohou mluvit za Německo, a už vůbec ne za EU, ale již brzy uvidíme, jak je jejich lobby vlivná.

Foto popis|

O autorovi| Autor je předsedou správní rady Institutu pro politiku a společnost


Loajální Malá sahá po spravedlnosti

22.6.2018 - Lidové noviny (Domov)

Horkou kandidátkou na obsazení postu ministryně spravedlnosti v příští Babišově vládě je poslankyně Taťána Malá, která čelí kritice za neprávnické vzdělání a možný střet zájmů.

PRAHA Designovaný premiér Andrej Babiš plánuje seznam jmen budoucích ministrů za ANO zveřejnit dnes odpoledne. Za největší favoritku na obsazení křesla ministra spravedlnosti zatím platí poslankyně Taťána Malá.
V souvislosti s vedením resortu spravedlnosti se v posledních týdnech spekulovalo o dalších dvou jménech. Adeptem byl bývalý předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc, který po odchodu ze stranické politiky jako náměstek kryje záda dosavadnímu šéfovi resortu Robertu Pelikánovi (ANO). Dalším aspirantem byl právník Petr Mlsna, bývalý člen Nečasovy vlády. Zdroje LN ale uvádí, že místo ostříleného politika či uznávaného právníka, usedne na nejvyšší právnický post sedmatřicetiletá politička.
Malá ke svým ministerským ambicím uvedla, že případnou nabídku by zvážila. O Babišovi se přitom traduje, že se rád obklopuje loajálními ženami. Příkladem toho může být současná ministryně financí v demisi Alena Schillerová. Členkou hnutí ANO je Malá od roku 2013. Politickou kariéru odstartovala po volbách 2014, kdy se stala zastupitelkou obce Lelekovice. Na podzim 2016 jíž stála v čele frakce ANO v Jihomoravském kraji a o rok později obsadila poslanecký mandát.
Do povědomí veřejnosti se Malá zapsala v lednu, když se ve sněmovně rozhodovalo o vydání Babiše a Jaroslava Faltýnka (ANO) k trestnímu stíhání v kauze podvodu s dotacemi. Malá se tehdy svých stranických nadřízených horlivě zastala. „Moji kolegové z mandátového a imunitního výboru za ANO, a je nás tam osm, jsme se naprosto jednomyslně shodli na tom, že prostě ta kauza je prapodivná. Jsou dány důvody pro to, abychom pochybovali o tom, zda opravdu jde jen o spravedlnost, a že úmysly policie a státního zastupitelství jsou fakt dlážděny jen čistými úmysly,“ pronesla v lednu v České televizi. Později serveru Info.cz řekla, že trestní stíhání by se mohlo odsunout o čtyři roky, tedy do následujících voleb.
Tyto její výroky kritizuje bývalý ministr spravedlnosti a současný šéf TOP 09 Jiří Pospíšil. „To jsou hodně nešťastné výroky, jsou v rozporu s principy trestního práva, které platí pro všechny stejně, a pro aspiranta na ministra spravedlnosti jsou naprosto nepřijatelné,“ řekl LN Pospíšil.

Blízko insolvenčním správcům

Kritiku Malá, co by pravděpodobná šéfka resortu spravedlnosti, sesbírala i za absenci klasického právnického vzdělání. Studovala totiž Panevropskou vysokou školu v Bratislavě, která má mezi právnickou veřejností špatné renomé. Absolventy univerzity kvůli chybějící akreditaci na české právo nezapíše do svých seznamů ani žádný tuzemský právnický stav.
Česká advokátní komora absolventy Panevropské univerzity výjimečně přijímá, ale jen ty, kteří studium skutečně absolvovali v Bratislavě a vždy na základě individuálního posouzení žádosti a po složení srovnávacích zkoušek. K právnické profesi má Malá blízko ještě jinak. Její manžel je insolvenčním správcem a spolumajitelem společnosti Swisscredit, která podle informací z obchodního rejstříku poskytuje nebankovní půjčky. Vztahy správců s ministerstvem jsou přitom v poslední době na bodě mrazu. Resort začal jejich prohřešky tvrdě sankcionovat a ostře kritizuje provozování poboček. Díky nim získají insolvenční správci práci napříč celou zemí, nejen v jednom regionu. Pelikán v posledních dnech svého angažmá stihl podepsat vyhlášku, která takovou praxi stěžuje. Insolvenční správci začali volat po odříznutí z dohledu ministerstva a chtějí vlastní profesní komorou.
Současně Malá do minulého pátku s manželem vlastnila společnost All 4 Law. Kvůli nařčení z možného střetu zájmů ji ale převedla do manželova výlučného vlastnictví. Právě kvůli uvedeným skutečnostem se v právnických kuloárech o Malé hovoří s obavou. Přímo ale její možné angažmá ve vládě nechtěl kromě Pospíšila komentovat žádný z pěti oslovených bývalých šéfů resortu.
V poslaneckém klubu ANO není rozhodně lidí s právnickým vzděláním přebytek. Absolventa pražské právnické fakulty Adama Vojtěcha poslal Babiš řídit resort zdravotnictví. Za vzdělání neodpovídající resortu je také Vojtěch některými z opozičních stran kritizován.

Foto popis|

KATEŘINA KOLÁŘOVÁ

Pomazání

22.6.2018 - Lidové noviny (Titulní strana)

S L O U P E K L N

Prezident Miloš Zeman stáhl kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Fakticky to znamená, že se bude muset vypořádat s výrokem městského soudu, dle něhož ani hlava státu nestojí nad zákony. A tedy nemůže blokovat jmenování profesorů.
Nejen oponenti Miloše Zemana slaví: stav, v němž hlava státu dle své libovůle rozhoduje o tom, kdo bude či nebude mít akademický titul, je, s prominutím, úplně na hlavu. Ale na hlavu je ve své podstatě i postoj většiny českých akademiků.
V drtivé většině světa nejste univerzálním, státním profesorem, ale jste profesorem na konkrétní škole (Stanfordu, v Edinburghu, v Curychu). Snad jen v Česku, na Slovensku, v Německu a Rakousku je profesor „státní“. A teď ten paradox: naši akademici trvají na tom, aby jim tituly podepisoval a uděloval prezident (nikoli rektor či ministr školství), ale pokud prezident odmítne, zuřivě volají o zásahu do akademických svobod.
Ano, opravdu a očividně jde o zásah do akademických svobod – ale proč tedy, paní docentky a páni docenti, tak urputně požadujete od mocipána pomazání?

Foto popis|

P E T R K A M B E R S K Ý

Zeman mění roli prezidenta

22.6.2018 - Lidové noviny (Domov)

Znovuzvolená hlava státu používá extenzivní výklad ústavy k posilování svého vlivu. Podle filozofa práva Jiřího Přibáně tím mění celý ústavní systém. Další experti oslovení LN míní, že Zemana by mohl zbrzdit odpor premiéra Andreje Babiše.

PRAHA Miloš Zeman se rád vidí jako český Donald Trump. Dokonce se tak označil v dopise, jímž amerického prezidenta před dvěma lety neúspěšně zval na návštěvu Prahy. Do jednoho z nejmocnějších mužů planety má sice z pouze desetimilionového Česka pořádně daleko, snaží se mu však vyrovnat alespoň pozicí, jakou si buduje v rámci domácí politiky.
Podle odborníků, které LN oslovily, se Zeman vytrvale pokouší posunout Českou republiku blíže k prezidentskému systému, jehož vzorem jsou Spojené státy. Důkazem je jeho vměšování se do tvorby vlády, již se značnými obtížemi sestavuje premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
„Toto období vejde do ústavních dějin této země jako doba rozpadu parlamentního ústavního režimu, v němž se prezident i premiér měli pohybovat,“ říká odborník na filozofii práva Jiří Přibáň.

Brutální pokus

Profesor z univerzity ve velšském Cardiffu upozorňuje, že na posilování svého vlivu na úkor ostatních politiků začal Zeman pracovat už mnohem dříve, už krátce po startu svého prvního období na Pražském hradě.
„Brutální byl již jeho konfrontační pokus prosadit důvěru v Poslanecké sněmovně pro Rusnokovu vládu,“ říká Přibáň.
Úřednické vládě v čele s ekonomem Jiřím Rusnokem se někdy přezdívalo „Zemanova“. Prezident si její vznik prosadil a nominoval do ní své lidi. Blízko k hlavě státu má dlouhodobě i její tehdejší premiér, jejž prezident později jmenoval guvernérem České národní banky. Svými zásahy do tvorby současného Babišova kabinetu pak Zeman podle Přibáně navazuje právě na rok 2013, kdy dočasná „vláda odborníků“ na jeho popud vznikla.
Jak moc dokáže Zeman posílit, bude záležet na Andreji Babišovi. Premiér je tím, kdo může hlavě státu nastavit hranice, v nichž se bude pohybovat. Jde ale o to, zda se předseda hnutí ANO dokáže proti Hradu vymezit.
To je zvláště důležité nyní. Babiš se pokouší sestavit koalici s ČSSD a podporou komunistů. Vše ale drhne na požadavku oranžových, kteří by na ministerstvu zahraničí nejraději viděli svého vlivného europoslance Miroslava Pocheho. Zeman ho však odmítá jmenovat a dává najevo, že ze svého požadavku neustoupí.
Babiš tak má možnost buď vyhovět ČSSD, Pocheho do vlády jmenovat a riskovat přímý střet s prezidentem, nebo poslechnout přání Hradu a tím se hned na počátku dostat do sporu s koaličními partnery.
Je na Babišovi, jaký prostor Zemanovi poskytne. „Pokud by si nechal diktovat, kdo bude v jeho vládě, role prezidenta by se posílila oproti tomu, jak je v ústavě myšlena,“ říká ústavní právník Jan Wintr z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Záleží na vyjednávání

Designovaný premiér už dopředu řekl, že se do války s Hradem nepustí. Otevírá se tak pole pro Zemana. Ústavní právník Jan Kysela to vidí jako chybu. „Mocichtivému prezidentovi nedokáže institucionální okolí čelit, protože je vnitřně rozloženo rozpornými zájmy. Nikomu, kdo není ochoten bojovat za svá práva, kompetence a celkové nastavení systému vládnutí, ústava nepomůže,“ říká.
Od sametové revoluce dosud platilo, že prezidenti jmenovali člena vlády, kterého jim premiér navrhl, i když k němu měli vážné výhrady. V minulém období se tak zachoval i Zeman. Proti Bohuslavem Sobotkou navrženému Jiřímu Dienstbierovi sice nešetřil slovní municí, nakonec ho ale do Strakovy akademie vpustil.
Podle Wintra proto ještě existuje možnost, že Babiš hlavu státu přemluví během vzájemných schůzek. „Je to pokaždé věc politického vyjednávání. Zatím to vždycky bylo tak, že pokud premiér na svém návrhu na jmenování nějakého ministra trval, prezident ho jmenoval,“ připomíná.
Zeman je sice predátor na politickém lovišti, není ale neporazitelný. Včera byl nucen stáhnout kasační stížnost kvůli sporu o nejmenování fyzika Ivana Ošťádala a kunsthistorika Jiřího Fajta profesory. Prezident jim před třemi lety nepodepsal jmenovací dekrety. Žalovali ho za to a soud Zemanovo rozhodnutí zrušil.
Hrad proto podal kasační stížnost. Po Nejvyšším správním soudu pak chtěl, aby stížnosti přiznal odkladný účinek. NSS mu nevyhověl a celé řízení tak zastavil. Předchozím verdiktem soudu se tak už nebude zabývat.

Foto popis| Na řadě je problém Poche. Na závěr třídenní cesty po Ústeckém kraji navštívil včera Miloš Zeman zámek Jezeří v Horním Jiřetíně na Mostecku. Dnes už se zase začne věnovat rozhovorům o vládě. Sejde se s šéfem ČSSD Janem Hamáčkem a také, jak řekl, jediným předpokládaným problémovým adeptem – s Miroslavem Pochem. Foto autor| FOTO MAFRA – IVETA LHOTSKÁ

TOMÁŠ TOMÁNeK

Elektrárna neuspěla s ústavní stížností

22.6.2018 - Mladá fronta DNES (Střední Čechy)

ČÁSLAV Majitel solární elektrárny v Čáslavi na Kutnohorsku, který žádal od státu náhradu za takzvaný solární odvod, neuspěl s ústavní stížností. Ústavní soud (ÚS) ji zamítl, nález je důležitý i pro další podobné spory. Potvrzuje dosavadní rozhodování českých soudů.
Firma Fotovoltaická elektrárna Eliška – Čáslav chtěla od státu náhradu 2,9 milionu korun. Podle stížnosti odvod zásadním způsobem ovlivnil podnikání firmy a představoval nucené omezení základního práva vlastnit majetek.
Firma se nejprve obrátila na Obvodní soud pro Prahu 1, poté hledala zastání u Městského soudu v Praze a Nejvyššího soudu. Justice ale odkázala na dřívější zásadní nález ÚS, podle kterého se zákonné zavedení solárního odvodu neprotivilo ústavnímu pořádku. České soudy nevyhověly ani návrhu firmy, aby se obrátily s předběžnou otázkou na Soudní dvůr Evropské unie.

Daň jako reakce na boom slunečních elektráren

Šestadvacetiprocentní daň pro solární elektrárny uvedené do provozu v letech 2009 a 2010 schválili poslanci na konci roku 2010 v reakci na boom nových slunečních elektráren vyvolaný zvýhodněným výkupem energie. Platit měla tři roky, později Parlament její účinnost prodloužil a snížil sazbu na deset procent. Provozovatelé elektráren zavedení odvodů kritizovali jako nečekaný a protiústavní zásah do svých podnikatelských záměrů. Podávali proto žaloby, případně iniciovali arbitráže.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Čechy

(ČTK)

Soud zrušil vězení mechanikovi, který nesměl řídit

22.6.2018 - Mladá fronta DNES (Praha)

Brno, Praha

Ústavní soud zcela zrušil rozsudek nad automechanikem, který si odpykává osm měsíců vězení za porušení zákazu řízení. V uzavřeném areálu autoservisu při opravách přemisťoval auta na vzdálenost deseti či 15 metrů. Podle ústavních soudců v tom nelze spatřovat trestný čin. Je pravděpodobné, že automechanik se brzy dostane z vězení na svobodu, po zásahu Ústavního soudu totiž není odsouzen, a to ani nepravomocně. Obžalobu by měl znovu projednat Obvodní soud pro Prahu 5. Základem celé kauzy je starší trest zákazu řízení, který automechanik dostal. Policisté na něj přišli, když sledovali autoservis kamerami, protože vyšetřovali trestnou činnost, která se zákazem nesouvisela. Jejich podezření se neprokázalo.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha

(ČTK)

Zeman: Předčasné volby? Klidně už v říjnu

22.6.2018 - Mladá fronta DNES (Titulní strana)

Prezident republiky Miloš Zeman by nebyl proti, kdyby místo Miroslava Pocheho – jehož odmítá jmenovat ministrem zahraničí – dočasně řídil českou diplomacii předseda ČSSD Jan Hamáček. S oběma se sejde dnes.
Zeman však v rozhovoru pro MF DNES připustil i možnost, že jednání o vládě Andreje Babiše zkrachují a budou předčasné volby. A to už současně s volbami komunálními, tedy 5. a 6. října.

* V pátek máte schůzku se středobodem aktuální vládní šlamastyky, kandidátem na ministra zahraničí za ČSSD Miroslavem Pochem. Sociální demokraté v čele s Janem Hamáčkem či Jaroslavem Foldynou si od té schůzky slibují, že si tam vše vysvětlíte a vy následně ustoupíte. Existuje vůbec něco, čím by vás mohl Poche přesvědčit?


I když si rozhodně nemyslím, že moje schůzka s panem Pochem je jakýmsi středobodem – to ani náhodou – tak musím férově říct, že dokud s ním nebudu mluvit, pak nevidím důvod, abych tuto schůzku předem hodnotil.

Pokračování na str. 2

Hra o vládu s důvěrou

Pokračování ze str. 1

* Tomu rozumím, nicméně o panu Pochem jste mluvil během vaší třídenní návštěvy Ústeckého kraje dvakrát, respektive třikrát, když počítám i zmínku v Pobořanech, že se těšíte na dovolenou do Nového Veselí, kde na člunu vypustíte Pocheho z hlavy. V ostatních dvou případech jste kategoricky tvrdil, že ho do vlády nejmenujete. Asi tedy není moc šancí, že by vás něčím obměkčil, ne?


Víte, zaprvé jste sám řekl, že jsem pana Pocheho jednou zmínil v legraci v souvislosti se svým člunem. Na druhé straně musím přiznat, že přišla nová informace. Jakub Michálek, místopředseda Pirátů, nedávno na Seznamu.cz prohlásil, že – cituji – Pan Poche neměl být nikdy navržen, protože je součástí korupčního prostředí pražského magistrátu. Konec citátu. Nu, já bych byl rád, aby pan Michálek toto tvrzení případně i doložil, ale působí na mě solidním dojmem a myslím si, že sociální demokracie by se nad tímto výrokem pana Michálka měla sama zamyslet.

* Určitě lze polemizovat o důvěryhodnosti Michálkova tvrzení, nicméně vy jste Pochemu vyčítal na mítincích i další věci. Vstřícné názory vůči migrantům a také, že není přítelem Izraele. Sociální demokraté říkají, že to není pravda… No, tak si přečtěte jeho dopis straníkům, kde o vztahu k Izraeli mluví a konkrétně kritizuje politiku Benjamina Netanjahua. Pokud ten dopis znáte, tak o čem se máme bavit?


Nicméně Poche je v ČSSD poměrně silným zákulisním hráčem. Pomohl Janu Hamáčkovi ke zvolení předsedou, pak prostřednictvím svých spojenců v předsednictvu strany pomáhal prosadit obnovení jednání s hnutím ANO a roli prý sehrál i ve vnitrostranickém referendu, aby prošlo. Tím pádem tedy hrozí, že pokud nedosáhne svého, připojí se se svými spojenci proti vládní účasti a shodí ji. Není to příliš velké riziko? To je trochu divoká spekulace, ale já bych si s vámi jako bývalý osm let sloužící předseda ČSSD dovolil trochu polemizovat. Zaprvé, jestliže někdo někomu pomůže k nějaké funkci, tak to ještě není kvalifikace pro ministra. Díkybohu. Zadruhé, když si spočtete hlasy při volbě předsedy na sjezdu, tak zjistíte, že v prvním kole zvítězil Jiří Zimola náskokem dvaceti hlasů. Ve druhém kole zvítězil Jan Hamáček díky tomu, že dostal hlasy Milana Chovance. Nikoli tedy pana Miroslava Pocheho. Já si Jana Hamáčka vážím a velmi bych si nepřál, aby se zde vytvořila situace, že jím bude někdo manipulovat, jako s Topolánkem manipuloval Dalík nebo jako se Sobotkou manipuloval Radek Pokorný.

* Socialisté dnes mluví o různých plánech B. Jedním z nich by prý mohlo být, že by Poche zamířil na jiné ministerstvo. On sám – prý v legraci – zmínil resort zemědělství. To by pro vás bylo akceptovatelné?


Myslím, že pokud pan Poche usiluje o jakékoli ministerstvo, tak tím jen dokazuje, že na žádné ministerstvo nemá nárok. Je to analogie výroku, který jsem často citoval z uniknuvších e–mailů Bohuslava Sobotky: Slávku, je mi šedesát let, chtěl bych být politický náměstek na jakémkoli ministerstvu. Už tím, že chce jakékoli ministerstvo, dokazuje, že nemá nárok na žádné.

* Dalším plánem prý může být, že funkce ministra zahraničí zůstane dočasně neobsazená a resort by zatím řídil Jan Hamáček. Proti tomu bych vůbec nebyl.

Přitom by socialisté chtěli přesvědčit Andreje Babiše, aby na vás podal kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu a pan Poche na ministerstvo mohl časem nastoupit. Babiš tvrdí, že nic takového neudělá, přesto: obával byste se takového sporu?

Samozřejmě že kdyby k němu došlo, tak by to na pět let zhatilo naši spolupráci s Andrejem Babišem, to je nepochybné. Nicméně věřím ujištění Andreje Babiše, že nic takového nechystá. Chtěl bych jen pro pořádek připomenout, že jediný kompetenční spor, kterým mi kdy bylo vyhrožováno, byl spor, jímž mi vyhrožoval Bohuslav Sobotka. A to kvůli tomu, že jsem odmítal odvolat Andreje Babiše z funkce ministra financí.

* Pokud vytrváte, budete první prezident v polistopadové historii, který by něco takového udělal. Sám si můžete vzpomenout, jak jste s Václavem Havlem válčil třeba o jmenování Jana Kavana ministrem zahraničí. Také jste to tehdy uválčil, byť to trvalo asi tři měsíce…


Ale ne. Dokonce jednou došlo k tomu – a tady bych naopak chtěl Bohuslava Sobotku pochválit – že mi přinesl návrh na jmenování Tomáše Prouzy ministrem průmyslu. Já jsem tento návrh odmítl, protože podle mého názoru pan Prouza průmyslu vůbec nerozumí. A pan Sobotka na tomto návrhu netrval, dočasně se stal ministrem průmyslu sám. Za poměrně krátkou dobu mi přinesl návrh na nového ministra Jiřího Havlíčka, kterého jsem akceptoval. Takže jak vidíte, oceňuji tento přístup pana premiéra Sobotky a myslím si, že věc se vyřešila.

* Aha, to se veřejně vůbec nevědělo. Na druhé straně se nejen v ČSSD říká, že pokud Hamáček ustoupí tlaku, ke kterému se kvůli Pochemu přidali i Andrej Babiš a komunisti, bude vnímán jako slabý předseda. Socialisté namítají: Přece nám nemůže koaliční partner a komunisti kádrovat lidi, a pokud by to náš předseda dopustil, mohl by to být jeho konec. Myslíte, že na tom něco je?


Ne, naprosto ne. Před chvílí jsem vám citoval příklad Bohuslava Sobotky a myslím, že v tomto konkrétním případě jednal velmi rozumně. Zadruhé, jestliže mají komunisté pocit, že je pro ně pan Poche nepřijatelný, tak samozřejmě nekádrují sociálnědemokratické ministry. Klidně mohou počkat, a když by tato vláda včetně pana Pocheho předstoupila před Sněmovnu, tak by mohli hlasovat proti ní. Co by se stalo? Vláda by nedostala důvěru. Tak co je lepší? Kdyby pan Poche ve vládě nebyl a ta důvěru dostala, anebo aby tam byl, ale vláda nezískala důvěru? Vždyť smysl této hry je v tom, abychom měli vládu s důvěrou.

* Socialisté však zatím tvrdí: Pokud tam nebude Poche, nedáme kabinetu důvěru my…


V tom případě bude třetí pokus. Ten podle ústavy vyhlašuje předseda Sněmovny. Nu, a když nevyjde ani třetí pokus, tak má prezident republiky možnost – nikoli povinnost – vyhlásit předčasné volby.

* To je mimochodem jedna z možností, o které Babiš uvažoval v době, kdy mu část jeho vlastních poslanců a předsednictvo smetly možnou dohodu s SPD Tomia Okamury. Pakliže by se tento scénář naplnil, měl by podle vás Babiš opět zkusit zmobilizovat vlastní poslance a dohodnout se s SPD, anebo se pokusit o dohodu na předčasných volbách? Piráti a ODS se tvářili, že by tomu byli přístupni, pokud by se konaly příští rok spolu s eurovolbami. Co byste preferoval?


No, v takovém případě by se možná stihly i předčasné volby spolu s komunálními, které jsou 5. a 6. října. Samozřejmě je to možné kombinovat i s eurovolbami. Ale zatím je to teoretická úvaha, jednání nezkrachovala. Důvěřujme, že kvůli jednomu člověku sociální demokracie nezahodí to, co se investovalo – včetně mé práce – do fungující vlády.

* Varianta s SPD už podle vás nepřipadá v úvahu?


Já si myslím, že člověk má mít dostatek fantazie, aby udržoval co nejširší spektrum variant.

* Co by podle vás pro ČSSD znamenalo, pokud by z vlády vypadla?


Už jsem citoval jednoho prvorepublikového sociálního demokrata Rudolfa Bechyněho, že suchá je skýva opozice. Myslím, že by to sociální demokracii výrazně poškodilo.

Foto autor| Foto: Iveta Lhotská, MAFRA

Foto popis| Petr Kolář reportér MF DNES

O autorovi| Petr Kolář, reportér MF DNES

Petr Kolář

Náhradu za solární odvod nedostanou

22.6.2018 - Právo (Zpravodajství)

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost majitele solární elektrárny v Čáslavi na Kutnohorsku, který žádal od státu finanční náhradu za solární odvod. Jde o 26procentní daň, kterou majitelé těchto zařízení musí hradit.
Soud tuto stížnost zamítl s tím, že žádost je neodůvodněná. Spor patrně skončí až u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Rozhodnutí ÚS je důležité i pro další majitele solárních elektráren v Česku.
Fotovoltaická elektrárna Eliška – Čáslav chtěla od státu náhradu škody ve výši 2,9 miliónu korun. Podle stížnosti jejího vedení zřízení odvodu zásadním způsobem ovlivnilo podnikání firmy a představovalo nucené omezení základního práva vlastnit majetek.
Vedení firmy tvrdí, že v dobré víře investovalo do stavby solární elektrárny a očekávalo, že pravidla pro její provoz budou platit 20 let. Tak to tehdy stanovil zákon. Pak ale přišla novela, která zavedla zdanění. Čáslavská elektrárna je sice stále v provozu, zisk je prý ale po zavedení solárního odvodu minimální.
Firma se kvůli náhradě nejprve obrátila na Obvodní soud pro Prahu 1, poté na pražský městský soud a následně na Nejvyšší soud. Justice ale odkázala na dřívější nález ÚS, podle něhož nebylo zavedení solárního odvodu proti ústavnímu pořádku. Odvody se tedy hradit musí.

(vtk)

Prezident Zeman stáhl stížnost kvůli profesorům

22.6.2018 - Právo (Zpravodajství)

Prezident Miloš Zeman vzal zpět kasační stížnost proti rozsudku, podle kterého má znovu rozhodnout o profesuře fyzika Ivana Ošťádala a uměleckého historika Jiřího Fajta. Původně je odmítl jmenovat.
Důsledkem stažení stížnosti je to, že verdiktem Městského soudu v Praze už se nebude zabývat vyšší instance, tedy Nejvyšší správní soud, který včera řízení zastavil. Fajtův a Ošťádalův jmenovací dekret Zeman nepodepsal na jaře roku 2015 ještě společně s dekretem politologa Jana Eichlera. Zdůvodnil to vážnými prohřešky akademiků z minulosti. Stížnost ohledně profesorů byla po nepřiznání odkladného účinku nadbytečná, uvedl právník Hradu. Zeman nyní čeká na doplnění podkladů z univerzity.

ČTK

Dostavba dálnic na východě země má novou naději

21.6.2018 - TV Nova (06:30 Ranní Televizní noviny)

redaktorka
--------------------
Řidiči na východě republiky mají opět o něco větší šanci, že budou brzy jezdit po dlouho očekávaných nových úsecích dálnic D49 a D55. Nejvyšší správní soud totiž zamítl žalobu Dětí Země a Krajský soud v Brně zase zamítl žalobu spolku Egeria. Důležité projekty za miliardy korun by mohly být hotové v roce 2021.

Copyright © SOUDCOVSKÁ UNIE ČR 2011