Monitoring médií


Datum:  Zobrazit


Ministerstvo upouští od investorského principu u hromadných žalob, mění i název

5.12.2019 - ceska-justice.cz (Politika)

Další zásadní změny u návrhu zákona o hromadných žalobách učinilo Ministerstvo spravedlnosti. Po výtkách Legislativní rady vlády mění název předpisu na zákon o hromadném řízení, upouští od investorského principu a opět ztížilo účast v odhlašovacím druhu řízení.

Podstatou hromadného řízení je to, že různým lidem umožňují uplatnit stejné nebo podobné nároky v jednom soudním řízení. Původní znění návrhu zákona bylo založeno na správci skupiny – akreditovaném investorovi, který sleduje v první řadě své ekonomické cíle. „I ve světle EU směrnice jsme se rozhodli správce vypustit,“ uvedla vedoucí oddělení civilního práva procesního Anežka Janoušková. Směrnici podpořila většina států EU minulý týden.

Nově bude správcem skupiny buď přímo poškozený či neziskové organizace. Nejvýhodnější postavení při podávání žalob by pak měly mít tzv. spotřebitelské neziskové osoby zapsané u Evropské komise, kterých je v ČR aktuálně sedm jako Sdružení českých spotřebitelů, dTEST nebo Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace. Ty jsou zapsané na seznam vedený Evropskou komisí by při hromadném řízení platily poloviční soudní poplatek. Řízení by také mohly vést nezávislé neziskové organizace, které aktivně působí minimálně dva roky. Zatímco evropská směrnice umožňuje vedení ad hoc neziskovými organizacemi, česká verze definuje rozsah zkušeností v oblasti, ve které chce organizace vést žalobu.

Základní koncepční změny udělal resort podle Janouškové po posledních námitkách vládních legislativců a zároveň se tak přiblížilo více připravované směrnici Evropské unie o reprezentativních žalobách. „Obavy před zneužitím institutu hromadného řízení jsou legitimní. Naším cílem je využívané a nezneužívané hromadné řízení,“ řekla Janoušková s tím, že řízení má cílit na nepoctivé podnikatele a poctiví, kterých je většina, se „nemusí ničeho obávat“. Zásadní výtky vládních legislativců najdete zde.

Zneužívání má zabránit také písemný souhlas poškozených s podáním žaloby. U přihlašovacího řízení je to deset osob a u odhlašovacího nově sto osob. Právě odhlašovací princip hromadného řízení (tzv. opt-out) dlouhodobě kritizují odborníci na civilní proces. Účastníky odhlašovacího řízení se stávají i poškození, kteří se do nich sami aktivně nepřihlásili. Zatímco v původním návrhu exministra spravedlnosti Roberta Pelikána byl s přihlašovacím principem rovnocenný, nyní je odhlašovací režim výrazně upozaděn a uplatňovat půjde pouze u nároků do 3000 korun. Výjimku z podpisů mají výše uvedené neziskové resp. spotřebitelské neziskové organizace.

Zákon o hromadném řízení – nové znění zde.

Došlo také k omezení zpřístupnění důkazů, které slouží k narovnání informačního deficitu, kdy údaje má jen jedna strana a druhá se k nim nemůže dostat. Nyní lze využít jen v případě, pokud je žalobcem neziskovka nebo v odhlašovacím řízení. Došlo také k vypuštění drakonických pokut ukládaných soudem z moci úřední, posílena je ochrana obchodního tajemství.

Nová právní úprava by také nově neměla dopadat na spory v oblasti přeměn obchodních společností, například na případy tzv. squeez-outu podle zákona o obchodních korporacích

Vypuštěna z návrhu byla i zvláštní úprava insolvenčního řízení, pokud je žalovaný subjekt v insolvenci. Původně mohl být věřitelem za všechny poškozené jen žalobce v hromadném řízení, nyní bude věřitelem každý sám za sebe. „Vyhověli jsme poctivě nejzávažnějším připomínkám,“ uvedl náměstek pro legislativu Michal Franěk. Ten reagoval i na námitku některých předních civilistů, že by měl resort vyčkat na podobu nového civilního řádu soudního a teprve poté vypracovat proces k hromadnému řízení. Podle Fraňka je taková námitka irelevantní, protože ČR stejně bude muset brzy přijmout směrnici EU. Legislativní rada vlády se návrhem bude znovu zabývat 12. prosince.

„I přes provedené změny i nadále platí, že hromadná žaloba v českém pojetí jde oproti úpravám v ostatní evropských státech i návrhu evropské směrnice výrazně dál – blíž k americkému pojetí,“ okomentovala nový návrh Kateřina Šveřepová z advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný.

Ohledně opuštění koncepce soukromého investora poukázala advokátka na to, že v návrhu zůstala 25procentní odměna žalobci z vysouzeného nároku. „I nezisková osoba musí hromadný spor nějak financovat, takže pravděpodobně bude nucena navazovat spolupráci s komerčními subjekty. Zneužitelnost tedy snad byla v některých ohledech částečně omezena, rozhodně však riziko trvá dál,“ uvedla.

Eva Paseková, čtk


Polský nejvyšší soud zpochybnil nezávislost soudcovské rady

5.12.2019 - ceska-justice.cz (Politika)

Polský nejvyšší soud dnes rozhodl, že soudcovská rada, převážně zvolená parlamentem ovládaným vládní stranou Právo a spravedlnost (PiS), není dostatečně nezávislá na politické moci. Zpochybnil tak podle agentury AFP spornou soudní reformu, prosazovanou vládou PiS. Rozhodnutí nejvyššího soudu může podle expertů posloužit k napadení verdiktů stovek soudců, jejichž jmenování soudcovská rada schválila, a vyvolat chaos v soudním systému, upozornila agentura Reuters.

„Národní soudcovská rada neskýtá dostatečné záruky nezávislosti na orgánech zákonodárné a výkonné moci,“ uvedl soudce nejvyššího soudu Bohdan Bieniek s tím, že žádost soudcovské rady o odročení dnešního jednání nejvyššího soudu dorazila devět minut po podepsání verdiktu, a tak „nelze odročit něco, co už skončilo“.

Předseda soudcovské rady Leszek Mazur nicméně rozhodnutí odmítl a ujistil, že „nebude mít žádný vliv na fungování rady, ani disciplinárního kolegia nejvyššího soudu“.

Zpochybnění nezávislosti rady totiž zároveň zpochybňuje i nové disciplinární kolegium nejvyššího soudu, jehož členy jmenoval prezident na návrh rady. Tento nový kárný orgán má rozhodovat o penzionování soudců, a to i z nejvyššího soudu.

Minulý měsíc ale Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že polský nejvyšší soud musí ověřit nezávislost svého nového kárného orgánu. Podle unijního soudu nezávislost členů disciplinárního kolegia není zpochybněna tím, že je jmenuje prezident. Tuto nezávislost je však třeba prověřit s ohledem na fakt, že hlavě státu navrhuje soudce kárného orgánu soudcovská rada. Tu vybírá parlament, kvůli čemuž je podle kritiků rada závislá na vůli polské vlády disponující většinou poslanců.

Polský nejvyšší soud by při zkoumání nezávislosti kolegia měl podle unijního soudu vzít v potaz okolnosti, „za kterých byli členové nové Národní rady soudnictví určeni“ a jak „plní svou úlohu chránit nezávislost soudů a soudců“.

Kvůli zákonům o nejvyšším soudu a soudcovské radě vede s Polskem téměř dva roky řízení Evropská komise, podle níž nové právní úpravy ohrožují nezávislost justice a vládu práva v zemi. Procedura může teoreticky skončit až odebráním hlasovacích práv Polsku v Radě EU, avšak kvůli nutnému jednomyslnému souhlasu ostatních států a přislíbené maďarské podpoře polského postoje je tento závěr nepravděpodobný.

Nejvyšší soud nadále vede Malgorzata Gersdorfová, která byla jmenována ještě před příchodem PiS k moci. Pod tlakem EU ustoupila polská vláda od pokusů donutit soudkyni k odchodu do penze. PiS se nicméně podařilo do čela ústavního soudu, který rozhoduje o platnosti zákonů, prosadit soudkyni, o které předseda PiS hovoří jako o „blízké přítelkyni“, poznamenal Reuters.

(čtk)


Prokrastinující státní zástupce se nepolepšil, čelí návrhu na odvolání

5.12.2019 - ceska-justice.cz (Justice)

Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Ostravě (OSZ) Martin Pavelka čelí kárné žalobě za opakované a rozsáhlé průtahy. Vedoucí OSZ Libor Malý požaduje trest odvolání z funkce státního zástupce. Pavelka byl minulý rok na podzim kárně potrestán za průtahy snížením platu.

Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) v čele se soudcem Petrem Mikešem bude 18. prosince projednávat hned dvě kárné žaloby, které byly na Pavelku podány s odstupem jen několika měsíců.

První kárný návrh podal na Pavelku vedoucí OSZ v červenci. Vytýkal mu v něm průtahy v 29 věcech, přičemž v některých z nich mělo k průtahům docházet opakovaně. Jako kárné opatření bylo navrženo maximální možné snížení platu při recidivě, což je 30 % na dobu 2 let.

Pavelka byl totiž již jednou za průtahy kárně postižen, a to poměrně nedávno, v říjnu minulého roku. Tehdy kárný senát přihlédl k tomu, že Pavelka byl po odborné stránce pozitivně hodnocen svými nadřízenými a projevil sebereflexi. Plat mu tak kárný senát snížil pouze o 10% na půl roku, místo navržených 30% na rok.

Na svoji obhajobu před rokem Pavelka uvedl, že s přechodem na hospodářskou kriminalitu v roce 2017 se změnil i styl práce, který jej, zjednodušeně řečeno svedl k odkládání složitých úkolů. Přiznal, že má problém s prokrastinací a s tímto problémem také navštěvuje odbornou pomoc. „Nicméně ze svých pochybení, která jsou projednávána v tomto kárném řízení, si vzal velké ponaučení. Nyní si je vědom, že věci nemůže odkládat a musí v nich v přiměřené době rozhodnout navzdory riziku, že se v nich dopustí nějaké chyby. Myslí si, že se již ničeho podobného nedopustí,“ shrnuje se v rozhodnutí kárného senátu NSS z října minulého roku.

Po kárném návrhu z letošního července, který dával Pavelkovi ještě šanci ve funkci setrvat byl však podán další, ve kterém mu byly vytýkány pokračující průtahy ve 4 věcech, které již byly předmětem červencového kárného návrhu, a nově průtahy v dalších 9 věcech. Podle vedoucího OSZ Malého se sliby ze strany kárně obviněného o tom, že se již bude snažit lépe si práci organizovat, ukázaly jako plané, navíc Pavelka už nereaguje ani na pokyny vedoucího státního zástupce. Proto Malý požaduje, aby kárný senát NSS rozhodl o zániku funkce státního zástupce. Pavelka na dotazy České justice nereagoval.

(pd)


Soudce Šimka k případu Kydalka: Situace je neudržitelná, neslouží dobré pověsti justice

5.12.2019 - ceska-justice.cz (Justice)

Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) v čele se soudcem Karlem Šimkou ve středu projednal kárnou žalobu, kterou na soudce Městského soudu v Praze (MS) Kamila Kydalku podal předseda soudu Libor Vávra. Rozhodnutí vyhlásí kárný senát v polovině ledna příštího roku.

O kárné žalobě na soudce Kydalku Česká justice podrobně informovala. Stručně řečeno, soudci jsou vedením soudu vytýkány průtahy při projednávání případů, které u MS rozhoduje jako předseda senátu, neaktivita a nedostatečná komunikace při řešení obtíží, které jsou spojeny s tím, že soudce Kydalka má déletrvající zdravotní obtíže.

Předseda MS Libor Vávra, který se s Kydalkou zná od dob studií, k písemnému návrhu žaloby dodal, že sice nezpochybňuje zdravotní problémy soudce, avšak ty už mají objektivní dopad na práci soudu. V případech dochází často k situacím, kdy se musí opakovaně odročovat na poslední chvíli a některé již musely být přerozděleny jiným soudcům.

Přitom u velkých a složitých případů si Vávra nepamatuje, aby soudce, který má zdravotní obtíže, nevyužil alespoň povolené vycházky k práci, že by soudce pouze „lehkou rukou odročil“. „Měli jsme kolegy soudce na revers v jednací síni, přivezli jsme i kolegyni z nemocnice k hlavnímu líčení,“ popsal Vávra některé specifické příklady osobního nasazení soudců MS.

Pokud soudce začne odročovat, práce se mu začne hromadit a stav senátu se stane neřešitelným, uvedl Vávra. Ten nezpochybňuje fyzický stav soudce Kydalky, avšak nemůže vyloučit, že by to mělo vliv i na jeho psychiku, protože pád úrovně jeho práce je podle Vávry „obrovský“. Soudce na MS má přitom až na výjimky asistenta a vedení MS s ohledem na charakter a rozsah práce nemůže sledovat průběh všech věcí, proto panuje z jeho strany jistá míra benevolence, kdy si mohou soudci spisy brát i domů, aby nemuseli odročovat.

Neslouží dobré pověsti justice

Soudce Kydalka kárnou žalobu odmítl, podle něj jsou v ní nejen věci popsány neobjektivně, ale i nepravdivě.

Předseda kárného senátu Karel Šimka před dokazováním účastníkům popsal, k čemu kárný senát dospěl při předběžném prostudování případu. Podle něj je zřejmé, že neslouží dobré pověsti justice, když nedochází k plynulému vyřizování v 17 věcech. Senát tak bude zkoumat, zda zde byly příčiny subjektivní či objektivní povahy.

Předseda Šimka také konstatoval výchozí premisu kárného senátu, podle něhož je na soudce coby ústavní činitele třeba klást z pohledu jejich pracovního nasazení vyšší nároky. „Po soudci je třeba požadovat, aby se v přiměřené míře obětoval více než běžný zaměstnanec. Pokud to jde, měl by postupovat i nad rámec striktních pracovních povinností,“ uvedl Šimka.

Z předložených výkazů kárný senát zjistil, že soudce Kydalka byl v pracovní neschopnosti, bez necelých dvou měsíců, po celý rok 2019 a po delší dobu tomu tak bylo i v roce 2018 a v roce 2015. „Upřímně řečeno, z objektivního hlediska je ta situace neudržitelná,“ uvedl Šimka.

Šimku zajímalo, zda a jak se snažilo vedení soudu situaci manažersky se soudcem Kydalkou řešit. Vávra k tomu uvedl, že prvním krokem bylo zastavení nápadu, kdy letos nedostal soudce jediný spis a z věcí napadlých od roku 2014 odebrali každý rok spisy, v nichž soudce Kydalka nezačal konat, a ty pak byly přiděleny jiným soudcům.

Podle Vávry jsou ale případy, které jsou před rozhodnutím a byla odvedena obrovská práce. Ty byly soudci ponechány, neboť by muselo celé řízení v nich začít od počátku. „Moc těch manažerských opatření nebylo, ani mne jiná nenapadla,“ konstatoval Vávra, podle něhož se spoléhali, že „česká medicína postaví pana kolegu na nohy“.

Vávra také navrhl soudci Kydalkovi, zda by z prvního stupně nepřešel na odvolací. „Reagoval tak, že odvolačka by ho nebavila a uvažoval by o tom jen tehdy, pokud by si mohl vybrat senát. Což mě, přiznám se, zaskočilo a nechtěl jsem to už dál řešit,“ dodal.

„Nikdo mi nic neřekl“

Podle soudce Kydalky však s ním vedení soudu „neprojednávalo nikdy nic“. „Nikdo mi nic neřekl, nikdo mi nevytýkal žádné průtahy,“ prohlásil. „V dubnu jsme měli jednání, kdy jsme se bavili jen o mojí operaci kolene, padlo tam, zda bych nechtěl na odvolačku. Vzhledem k mým zkušenostem jsem zmínil, že jen tehdy, pokud bych si vybral vlastní lidi. Nevím, co je na tom skandálního,“ uvedl Kydalka.

„Chodil jsem v minulosti i v horečkách, nakonec to skončilo na JIPce s mozkovou příhodou, od té doby si dávám pozor, abych to nedělal,“ ohradil se soudce proti tomu, že by neprojevil dostatek osobního nasazení. Stejně tak je podle něj nekorektní argumentovat obtížemi ostatních soudců s jeho přerozdělenými věcmi, neboť i on sám v minulosti takové přerozdělené věci dostával a musel se s nimi vypořádat.

Soudce také zmínil objektivní problémy s jednacími místnostmi, u nichž musí čekat na termíny. Ohledně svého zdravotního stavu a predikce konstatoval, že potíže přetrvávají, a v lednu se pravděpodobně rozhodne o reoperaci.

Soudce Kamil Kydalka Reprofoto: ČT Předsedu senátu Šimku zajímalo, zda vedení soudu uvažovalo vést místo řízení kárného řízení o nezpůsobilosti. Podle Vávry ta úvaha byla, a proto požádali soudce Kydalku o přístup ke zdravotní dokumentaci, což on odmítl.

Výpověď sestry na její žádost

Před kárným senátem došlo také na výpovědi svědkyň. K soudu se na vlastní žádost dostavila sestra soudce Kydalky, s níž se jednak několik let nestýká, a především je poškozený v trestní věci, ve které je ona v postavení obžalované. Její svědectví tak bylo velmi osobní, přičemž k věci samé se vztahovala pouze věta, že nejsou v kontaktu od roku 2015 a o pozdější době ví pouze z doslechu.

Vedoucí trestní kanceláře, do níž patří vedle dalších tří i senát soudce Kydalky, uvedla, že důvody odročování v době, kdy nebyl v soudce Kydalka v pracovní neschopnosti, byly obdobné, jako u ostatních soudců. Všem soudcům posílá oznámení ohledně stavu věcí a lhůt, přičemž se nestalo se, že by soudce Kydalka na výzvu věc nenařídil. Nevzpomněla si, že by kdy u jeho případů nedošlo k prodloužení lhůty, pokud to bylo potřeba a že by došlo k jejímu překročení.

Kydalkova asistentka, s níž soudce spolupracuje od roku 2017, uvedla, že se snaží nyní „vést senát, jak to jde“. Což znamená odročovat hlavní líčení a odpovídat na přípisy. V pracovní neschopnosti soudce byli spolu v emailovém kontaktu, „párkrát“ si i telefonovali. Nosila žádosti o prodloužení pro úkony místopředsedovi soudu, který v některých případech nevyhověl a pak se nařídilo jednání. Nepamatuje si, že by kdy měl výhrady k práci soudce Kydalky.

Uvedla ale, že „nebyl rád“, že se věci opakovaně prodlužují a nekoná se. Na dotaz kárného žalobce pak uvedla, že častěji volala ve věci stavu senátu soudci ona. Protože pracovala i pro jiné soudce, tak „dá se říci, že byli výkonnější, měli více jednacích dnů“. Svědkyně také připustila problémy s kapacitami jednacích síní při velkých věcech. Aktuálně potíže v senátu nejsou, řada věcí byla přerozdělena, do senátu nastoupila nová předsedkyně a obnovil se nápad.

Kárný senát také provedl letmo důkaz osobním spisem soudce a konstatoval zběžně stanovisko soudcovské rady MS. V něm byla vyslovena nelibost nad vyšším zatížením ostatních soudců v důsledku dlouhodobé nepřítomnosti soudce Kydalky, zmíněna byla údajná nekomunikace a nedostatek sebereflexe, konstatováno vyhoření soudce, přičemž rada kárný senát požádala, aby předchozí kárná opatření kárných senátů nebyla zahlazována a byť nesouvisejí s nyní vytýkanou věcí, měla by být brána v potaz. Soudce Kydalka stanovisko soudcovské rady kritizoval s tím, že mu není zřejmé, jak vzniklo a odcitoval k tomu i emaily dvou trestních soudců, v nichž je vyslovena taktéž jistá pochybnost.

Z návrhu nemá Vávra radost

Kárný senát pak postupně zamítl návrhy na další svědky, a to výslech členů senátu Kamila Kydalky a nakonec také místopředsedy soudu pro trestní úsek. Jeho výslech měl vést podle předsedy Šimky k tomu, zda byla aktivita ze strany vedení soudu k řešení situace ohledně častého odročování jednání v senátu soudce Kydalky. Kárný senát však má podle něj za prokázané, že „ostřejší řešení“ ze strany vedení soudu, než byly kolegiální výhrady, nebylo.

V závěrečné řeči předseda Vávra konstatoval, že trvá na podaném návrhu, jakkoliv přiznává drobné chyby. Nemá z toho žádnou radost, nevěří ovšem v návrat formy soudce Kydalky z doby před pěti lety. „To by se vrátil a dal to během půl roku do pořádku,“ uvedl Vávra. Podle něho se navíc během posledních pěti let změnila i kvalita rozhodování senátu Kamila Kydalky, kdy začala převažovat zrušující rozhodnutí odvolacího soudu nad potvrzenými. „Je mi líto, jak na tom zdravotně je, ale více je mi líto kolegů, kteří musí dělat věci za něj, musím vyvažovat nálady kolegů na soudu,“ uzavřel Vávra.

Podle soudce Kydalky je podaný návrh nekvalifikovaný. Není podle něj pravdou, že by byly průtahy s nařizováním věcí, nebyla žádná pochybení, což měly dosvědčit i obě svědkyně z MS v Praze. Počet zrušených věcí odvolacím soudem podle jeho názoru nevypovídá nic o kvalitě rozhodování, je to pouze věc právního názoru. Chápe způsobené komplikace, ale se svým zdravotním stavem nic neudělá. Sám dostal ale v předchozích letech po kolegyni přerozdělené případy, které byly složité a nikdy si nestěžoval, přičemž s kolegyní se kárné řízení nevedlo. Kárný návrh považuje za osobní odplatu a podivil se, že mu nebyly nikdy sděleny vedením soudu výhrady k jeho práci. „Netvrdím, že je vše v pořádku, nepopírám, že jsou problémy, štve mne to, ale abych v době, kdy mám zdravotní problém, sklízel takovéto věci, to si nezasloužím,“ uzavřel soudce Kydalka s tím, že se léta snažil podřídit práci na soudu i svůj osobní život, což mělo zdravotní následky a nadále již tak činit s ohledem na zdravotní stav nemůže.

Petr Dimun


Bývalý slovenský premiér Robert Fico byl obviněn ze dvou trestných činů

5.12.2019 - ČRo Radiožurnál (18:10 Ozvěny dne - publicistika)

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Bývalý slovenský premiér Robert Fico byl obviněn ze dvou trestných činů. V jednom případě jde o hanobení národa rasy a přesvědčení a dále taky o schvalování trestného činu. Sdělila dnes slovenská policie. Fico se před několika týdny zastal ve videonahrávce na Facebooku krajně pravicovou poslance odsouzeného za rasismus. V případu se chce předseda nejsilnější vládní strany SMER vyjádřit zítra. Na lince je naše bratislavská zpravodajka Pavlína Nečásková, dobrý večer.

Pavlína NEČÁSKOVÁ, redaktorka
--------------------
Dobrý večer.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
O co tady policie opírá svůj postup? Co pronesl Robert Fico na zmíněném videozáznamu?

Pavlína NEČÁSKOVÁ, redaktorka
--------------------
Tak musíme asi začít u případu Milana Maturita, který byl tedy jako zaznělo odsouzený za to, že v roce 2016 v regionální Želinském rozhlase mluvil hanlivě o Romech. Za to mu Nejvyšší soud odebral poslanecký mandát a uložil pokutu ve výši v přepočtu zhruba 250 tisíců korun. Robert Fico před několika týdny krátce po tom rozhodnutí Nejvyššího soudu natočil video na svůj oficiální facebookový profil, kde v podstatě hodnotil soudní proces jako mediální justice podle něj pod tlakem médií a dle toho také jedná. No a zaznělo tam z jeho úst také výroky, že Milan Mazurek řekl v podstatě to, co si myslí téměř celý národ a že takhle by mohla policie podle něj dorazit do jakékoliv restaurace na Slovensku a zatknout všechny hosty. A za tyto výroky tedy teď policie Roberta Fica obvinila. Odůvodnila to tím, že si to schválil výrok, za který byl Mazurek odsouzený a ještě ho pak šířil a sociálních sítích.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jaké ohlasy na politické scéně vyvolalo to dnešní sdělení policie?

Pavlína NEČÁSKOVÁ, redaktorka
--------------------
Před minutou skončila tisková konference poslaneckého klubu strany SMER. Postavilo se tady několik členů této strany, tedy mimo Roberta Fica tím, že považují tyto informace za útok proti SMERu, proti tedy jejich předsedovi, že všichni souhlasí s tím co Fico řekl a odmítají takové jednání. Zazněla tady slova o potírání svobody slova, o honu na čarodějnice, skutečně o šikaně strany SMER krátce před volbami. A Robert Fico byl dnes také v národní radě, nicméně novinářů se ho nepodařilo zastavit a dle jeho mluvčího se ke všemu vyjádří až zítra. Premiér Peter Pellegrini také ze strany SMER se k tomu během dne vyjádřil poměrně neutrálně, a to tak, že je prostě třeba respektovat jakékoliv rozhodnutí orgánů činných trestném konání a počkat co z nich vzejde. No a slovenská opozice, třeba lídr hnutí OĽaNO Igor Matovič napsal na sociálních sítí, to že Robert Fico udělal vše podle nich cíleně, že věděl, že za tyto výrobky může být stíhaný. Nicméně podle tedy podle Igora Matoviče chce před únorovými volbami se více přiblížit voličům Mariana Kotleby, tedy voličům strany Naše Slovensko ze které právě pochází i Milan Mazurek a získat tak již preference.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
V krátkosti, jaký by tady měl být další postup vyšetřování?

Pavlína NEČÁSKOVÁ, redaktorka
--------------------
Ale v podstatě nějaká tedy národní kriminální agentura se tímto případem už zabývala jednou ale vyšetřovatelé pak další jednání zamítl s tím, že nevidí důvod nebo, že to nepovažují za trestný čin, ale teď přišel, tedy pokyn zřejmě ze speciální prokuratury od stejného prokurátora, který se zabýval i případem Milana Mazureta s tím, že to vyšetřování by mělo být obnoveno a na to konto přišlo obvinění. Není tedy jisté, zda už byl v minulosti v této věci Robert Fico vyslechnuty nebo teď se budete muset učinit znovu to teprve zjistíme. No a pak bude opět na prokuratuře, aby rozhodla, jak dál tento pořad posune, jestli třeba k podání obžaloby.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pavlína Nečásková, Slovensko. Díky, na slyšenou.

Pavlína NEČÁSKOVÁ, redaktorka
--------------------
Na slyšenou.


Rozhovor s poslancem ČSSD Petrem Dolínkem

5.12.2019 - ČRo Radiožurnál (17:06 Dvacítka Radiožurnálu)

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
?Česká republika má od včerejška opět trestně stíhaného premiéra. Poslanecká sněmovna dnes navíc řešila další záležitost týkající se premiéra - audit Evropské komise, který podle všeho dospěl k tomu, že je Andrej Babiš ve střetu zájmů. Bude na to nějak reagovat druhá vládní strana, tedy ČSSD? Má se Česká republika proti závěrům auditu bránit? A proč většina poslanců ČSSD nepodpořila návrh svých vlastních stranických kolegů na navýšení platů učitelů? Dnešním hostem 20 minut Radiožurnálu je poslanec ČSSD Petr Dolínek. Dobrý den, vítejte v našem sněmovním studiu.

Petr DOLÍNEK, poslanec /ČSSD/
--------------------
Dobrý den.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Vy jste včera pro server Echo24 řekl, že hnutí ANO by mělo zvážit, zda konečně přestane zatěžovat úspěšnou vládu problémy svého majitele, to jsou vaše slova, mám to chápat jako výzvu hnutí ANO, aby vyměnila premiéra?

Petr DOLÍNEK, poslanec /ČSSD/
--------------------
Tak já dlouhodobě říkám, že tato vláda opravdu úspěšná. Sociální demokracii se daří v oblasti sociální politiky, stejně jako v oblasti třeba zahraniční politiky jasně definovat a také na ministerstvu vnitra, jestliže pan vicepremiér je velmi úspěšný, jak stabilizace zaměstnanců, tak ale i technického zázemí je velmi důležitá, jsou to kroky, které jsou, bohužel opravdu zatěžovány tím, že neustále se kolem nějaké věci točíme, která ale má samozřejmě řešení, to řešení je si přiznat, jestli se ta chyba stala, když se stala, tak se dá ta chyba vyřešit, jestli opravdu někdo čerpal a neměl, tak přece může ty peníze vrátit a zaplatit je, ty mechanismy jsou všude známé. My nejsme jediná země na světě, těch zemí bylo více.co mělo různé problémy v různém stadiu některých firem, subjektů čerpajících.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Takže kam tedy směřuje ta výzva? Směřuje k tomu, aby hnutí ANO vyměnilo premiéra?

Petr DOLÍNEK, poslanec /ČSSD/
--------------------
Ta moje výzva, kterou v dlouhodobě říkám, směřuje k jedné prosté věci buď, ať se k tomu postaví jednoduše a neschovávají se za něco, že se někdo bude někde pořád k něčemu odvolávat a řekne se, tak toto je, tak to se něco nepovedlo, anebo ať zváží pan premiér, zda opravdu v tuto chvíli není jednoduší všechny osobní věci vyřešit, ale..

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Dobře, měl by být tedy v čele vlády někdo jiný z hnutí ANO?

Petr DOLÍNEK, poslanec /ČSSD/
--------------------
To je na hnutí ANO.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Takže ta výzva není vyloženě k tomu, aby tedy hnutí ANO vyměnilo premiéra?

Petr DOLÍNEK, poslanec /ČSSD/
--------------------
Ta výzva je k ANO, aby si zvážili, který postup je pro ně jednoduší, jestli se jsou schopni postavit konečně otevřeně k tomu, že je tady pořád nějaký dotační problém, anebo k tomu, že ta vláda...

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Pardon, a co je z vašeho pohledu otevřené postavení se k tomu, co tedy vy očekáváte, že by hnutí ANO mělo udělat?

Petr DOLÍNEK, poslanec /ČSSD/
--------------------
Já myslím, že třeba dneska už to začala paní ministryně pro místní rozvoj, daleko lépe komunikovat tu problematiku, která se v posledních dnech a hodinách řeší, že konečně přesně se začalo říkat, nejde to zatím zveřejnit, protože, a je zdůvodněno proč, ale ta původní silácká prohlášení, budeme se do poslední věty soudit, nebo budeme rozporovat a podobně, to přece není na místě. A dá se k tomu postavit otevřeně a říct, ano, jestli to tady, je to problém, vidíme, že to je problém, my jsme dali na to odpověď, teďka zkusím ještě něco vysvětlit, ale pakliže to nepůjde vysvětlit, tak řádně stát své závazky vůči EU srovná a zároveň uvnitř České republiky bude u nějaké firmy, která státu dluží, pakliže se to prokáže, že dluží, ty peníze vymáhat, je to prostě standardní postup, a takto má koaliční partner fungovat a ne se schovávat za nějaké silácké prohlášení.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Vy jste dnes 2 hodiny debatovali na plénu Poslanecké sněmovny o výsledku auditu, tedy bez toho, že by ten audit byl oficiálně zveřejněný. Měla ta dnešní debata z vašeho pohledu nějaký smysl?

Petr DOLÍNEK, poslanec /ČSSD/
--------------------
Tak minimálně aspoň ten závěr, který nakonec byl přijat, byl důležitý, to znamená, že sněmovna se vrátí k tomu problému nebo k této tématice po projednání v kontrolním výboru, to si myslím, že se konečně zase dostává zpátky do nějakých intencích, jak by to mělo vypadat, je zda nějaký nález, ten až bude dodán v češtině, což ona je v češtině, v angličtině a tam do nějaké ty závadné lhůty, v ten okamžik bude projednána na kontrolním výboru, sněmovna se seznámí s těmi závěry, to si myslím, že se vracíme tam, kam to patří, takže ta dvouhodinová diskuse smysl měla. Co tam smysl nemělo, je, že tam začali vystupovat kolegové z ANO a začali vyprávět, jak někdo v minulosti tady někde něco špatně čerpal a podobně. To je přece úplně jedno. Já nemůžu přece říct, tady se kdysi kradlo, tak budu krást taky, prostě ta diskuse byla lichá, z jedné části v tom, že někdo se snažil pořád v minulosti něco bylo, a tak teď je to taky, a to se může dít, nemůže se to prostě dít.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Váš předseda Jan Hamáček řekl, že pro ČSSD by zásadní problém nastal ve chvíli, kdyby Česko mělo vracet peníze a platit by to měla veřejnost. Chápu správně, že splněno by muselo být oboje, obě ty podmínky?

Petr DOLÍNEK, poslanec /ČSSD/
--------------------
A o tom jsem teď hovořil před chvíli, je opravdu potřeba, aby se Česká republika vůči Evropské unii postavila čelem a své závazky si srovnala. Následně musí ministři si říct, co to znamená v praxi pro státní rozpočet, jestli jsme za někoho zaplatili něco, co jsme platit nechtěli, nebo jestli to byl výdaj, který bysme stejně chtěli platit, takže ho promineme, anebo zda někdo prostě použil peníze tak, jak by vláda nechtěla, kdyby to byly národní zdroje a bude je vymáhat zpátky, takže pan Hamáček tam přesně pojmenoval ten postup, jak by měl být a co my chceme, aby standardně proběhl ten postup. To, že se chybuje, se stát může, ale je potřeba si tu věc přiznat, je potřeba umět ty peníze vrátit, jestli se ta chyba stala a ne se pořád schovávat za něco, protože dotace jsou něco navíc, to není povinnost, to není nárokovat, to je možnost.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Budete v téhle situaci požadovat od hnutí ANO třeba nějaké garance, že pokud Česká republika bude vracet nějaké peníze, takže to vláda bude vymáhat po společnosti Agrofert nebo po společnostech z toho koncernu?

Petr DOLÍNEK, poslanec /ČSSD/
--------------------
Ale my takové garance nepotřebujeme, protože to je samozřejmostí přece. V každé slušné vládě...

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Je to samozřejmost, to znamená, v tomto směru vůbec nemáte pochybnosti?

Petr DOLÍNEK, poslanec /ČSSD/
--------------------
V každé slušné společnosti je to tak, že když něco někdo neoprávněně čerpá, tak to má vrátit, takže v tu chvíli si to prokáže, jestliže to je pravda, tak potom není potřeba žádná garance, to je přece samozřejmost, je to odpovědnost toho politika, toho ministra, jeho úřadu, to nejsou jenom volení politici, tam jsou i úředníci, kteří podléhají zákonu, a tím, jestli...

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Proč potom Jan Hamáček říká, že by nastal problém, kdyby to měla platit veřejnost, když vy říkáte, že je samozřejmé, že to veřejnost nebude platit.

Petr DOLÍNEK, poslanec /ČSSD/
--------------------
Protože Jan Hamáček naznačil, že kdyby někdo tuto samozřejmost nebral vážně a chtěl jít mimo standardní postupy...

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Právě proto se ptám, jestli budete chtít tu samozřejmost mít nějak garantovanou, nějaké slovo od někoho, že to bude opravdu samozřejmost, jak vy říkáte?

Petr DOLÍNEK, poslanec /ČSSD/
--------------------
Já jsem nezaznamenal v Poslanecké sněmovně ani na jednání jakéhokoliv výboru, že by někdo nechtěl plnit své zákonné povinnosti.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Měla by se Česká republika proti těm závěrům, alespoň když tedy budeme vycházet z informací, která jsou, které se objevují v médiích, nebo tak, jak o nich mluvil i pražský radní, který měl šanci si přečíst ten audit. Měla by se proti těm závěrům Česká republika bránit?

Petr DOLÍNEK, poslanec /ČSSD/
--------------------
Já jsem zastánce toho, že v jednu chvíli je potřeba říci, si říct dost, to znamená, argumentoval jsem nebo stát argumentoval, snažil se něco vysvětlit, ale v jednu chvíli pakli je řečeno, a teď tam je to slovíčkaření, jestli je to finální, závěrečný, nebo jaký dokument a pak je tam něco sděleno, tak v jednu chvíli je potřeba si prostě říct, ano, zřejmě se to pochybení stalo, pakliže je to tam v tom dokumentu.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
A ta chvíle tedy je teď, když přišel ten audit?

Petr DOLÍNEK, poslanec /ČSSD/
--------------------
Já si myslím, že ano, to se musí vyhodnotit, ale zase na všechno jsou tady standardní mechanismy, opravdu se čerpají desítky miliard z evropských fondů a na všechno jsou kontrolní mechanismy, na všechno jsou postupy, a je potřeba ty postupy pouze velmi precizně aplikovat i v tu chvíli a neschovávat se.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Znamená to, že ČSSD bude ve vládě prosazovat, aby se Česká republika nebránila?

Petr DOLÍNEK, poslanec /ČSSD/
--------------------
V tu chvíli ČSSD bude chtít, aby se ministerstvo pro místní rozvoj chovalo podle všech standardních scénářů, to znamená nedělal žádné kroky, které by byly proti standardním postupům, čerpání korekcí, nebo vracení peněz v případě pochybení.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Podle informací Deníku N, který ten audit má k dispozici, auditoři výslovně konstatují, že pan Babiš kontroluje společnosti ve skupině Agrofert, a to i po jejich vložení do svěřenských fondů. Vy to vnímáte stejně?

Petr DOLÍNEK, poslanec /ČSSD/
--------------------
Já jsem to tvrdil už před několika měsíci, já mám připravenou i novelu zákona o svěřenských fondech, kterou projednávám s kolegy v poslaneckém klubu, aby ten zákon byl přísnější, ale netýká se to pana Babiše. Pouze jeho, žádný lex Babiš, to pro mě není, ale ten zákon tak, jak je napsán, nebo ta novela, kterou má připravenu, ta spíš řeší to, že podobně jako jsme měli kdysi korunové dluhopisy, vypadalo to jako zajímavý nástroj, nakonec se zjistilo, že to je obcházení danění peněz, tak v tu chvíli já mám svěřenské fondy úplně ve stejné rovině ve svých očích, oni se začali jako houby po dešti objevovat, protože je to výhodné, jak někam zaparkovat svůj majetek, kontrolovat a přitom se tvářit, že není můj, takže podle mě toto je slepá cesta a je velmi velká chyba, že historicky vůbec byla umožněna taková ta právní klička, protože buď něčí majetek je nebo není, oba máte svůj byt, anebo jste v nájmu a nejste přece u toho, že někomu jste svůj byt nechali a bydlíte tam a tváříte se, že váš není, buď váš je a nebo není...

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
To znamená, že ty svěřenské fondy chcete úplně zrušit nebo zásadním způsobem změnit?

Petr DOLÍNEK, poslanec /ČSSD/
--------------------
Návrh není zrušit úplně, protože samozřejmě už je to v právním systému nějak uvedeno, /nesrozumitelné/ většina pracovat ale, výrazně je tam zpřísnit podmínky a omezit některé věci.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Měl by se změnit i zákon o střetu zájmů? Ukazuje tahle ta kauza, že ten takzvaný lex Babiš, to znamená, ta novela je neúčinná.

Petr DOLÍNEK, poslanec /ČSSD/
--------------------
Tady je potřeba si nejprve uvědomit, že ať je v zákonech cokoliv, tak přece společnost má fungovat na bázi toho, že co zákon striktně nezakazuje, tak tam všude budu hledat nějaké mezírky, abych to zneužil. Mělo by to byl vnímán, takže zákon dávají nějaké normy, pak je tady nějaká norma slušného chování, pak jsou tady nějaké normy, které nemusí všechny psané, ale i ten duch zákona má nějaký význam a nemusí být všechno striktně napsáno. Samozřejmě pohled pana premiéra na to, jestli nebo není ve střetu zájmů a jeho právníků je jeho záležitost. Já si myslím, že by mělo být úplnou samozřejmostí, že kdo chce zastávat význačné funkce, jako třeba premiér nebo více premiér vlády, tak by měl v tu chvíli se odstřihnout od věcí, které mu zákon naznačuje, nebo říká, že by neměl dělat a hlavně premiér, člověk, to není povinnost, to není nutnost, to je volba, někdo chce tu funkci dělat...

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Ale k té otázce změnu zákona o střetu zájmů prosazovat nebudete, chápu to dobře?

Petr DOLÍNEK, poslanec /ČSSD/
--------------------
V tuto chvílí není to na stole, protože si myslím, že zákon sám o sobě dost jasně říká, co se má a nemá dít, spíš bysme se měli podívat, zda ta aplikace v praxi se opravdu doslovně stala, nebo zda někdo právě hledá takové ty drobné nuance, co jsou mezi řádky a používá je.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Dnešním hostem 20 minut Radiožurnálu je poslanec ČSSD Petr Dolínek. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman včera zrušil rozhodnutí o zastavení trestního stíhání premiéra Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo. Nejvyšší státní zástupce je přitom zvláštní situaci včera rozhodl o tom, že bude pokračovat v trestním stíhání, nebo že bude pokračovat trestní stíhání premiéra. Přitom stejný premiér spolu se zbytkem vlády může kdykoliv rozhodnout o odvolání Pavla Zemana z funkce. Pane poslanče, myslíte si, že po tom včerejším rozhodnutí je pozice Pavla Zemana ve funkci nejvyššího státního zástupce ohrožena?

Petr DOLÍNEK, poslanec /ČSSD/
--------------------
Já myslím, že pozice jeho je stále stejná. ČSSD již před několika měsíci jasně deklarovala, že nemůže nikdo používat žádné tlaky a možnosti na odvolání v rámci výkonu činnosti politických stran nebo jejich funkcionářů, my jsme jasně řekli, že v okamžiku, kdy přijde na program jednání vlády, případné odvolání pana Zemana, takže po nás ta vláda končí.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
A to stále platí?

Petr DOLÍNEK, poslanec /ČSSD/
--------------------
Samozřejmě, tam se vůbec nic nezměnilo, ale já si myslím, že pan Zeman svoji práci dělá profesionálně, a řekl bych to i v případě, kdyby to neobnovil, to znamená je vidět, že on si svůj čas vzal, on prošel některé věci a prostě nějak rozhodl, ale bylo vidět, že to není na nějako politickou objednávku, protože jednoznačně tam prošel nějaký proces standardní, a on na závěr toho procesu se nějak rozhodl. A myslím si, že je potřeba podržet takovéto to profesionály dále, aby mohli mít oni prostor pro svoji práci a nebyli ovlivňováni.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Když mluvíte o profesionálech, tak nejvyšší státní zástupce včera při vysvětlování svého rozhodnutí řekl, že z toho spisu o rozsahu 23 tisíc stran se v tuto chvíli nedá jednoznačně rozhodnout, jestli ten případ má skončit u soudu, nebo ne, že je potřeba to dokazování doplnit. Orgány činné v trestním řízení přitom na té kauze pracují už přes 3,5 roku. Svědčí to o jejich profesionalitě?

Petr DOLÍNEK, poslanec /ČSSD/
--------------------
Mně to nepřísluší hodnotit bezesporu, to si musí vyhodnotit ty jednotlivé složky, které pracovaly na této kauze...

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Před chvílí jste hodnotili, jestli je profesionálem nejvyšší státní zásah, stejnou logikou nemůžete hodnotit, jestli profesionálně postupoval třeba státní zástupce pan Šaroch?

Petr DOLÍNEK, poslanec /ČSSD/
--------------------
Já mohu říct, že to, co jsem viděl, je standardní postup státního zástupce, který si přesně vzal ten čas a postupoval tak, jak má a nakonec se nějak rozhodl. A říkám, řekl bych tu pochvalu, i kdyby rozhodl naopak.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Ale když po 3,5...

Petr DOLÍNEK, poslanec /ČSSD/
--------------------
Řekl bych, že i ty nižší složky...

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
...vyšetřování není jasné.

Petr DOLÍNEK, poslanec /ČSSD/
--------------------
I ty nižší složky, které na tom pracovaly, mají nějaký svůj úsudek, něco někdo dovodil, navrhl, jestli pan Šaroch nějak rozhodl, podívejme se na historii pana Šarocha, on měl řadu složitých kauz, pokaždé nějak rozhodl a věřím, že tak, jak jsem mohl mediálních vyjádření, já se s ním osobně neznám, se mohl čerpat, tak on vždycky rozhodl podle svého vědomí a svědomí, což ale je zároveň přesně jeho práce, on musí nějakou chvíli umět si rozhodovat, ale důležité je, že právě proto máme ten vícestupňový systém těch kontrol, že někdo jiný to může vidět jinak a může to umožnit, ale myslím, že je důležité to, co jste řekl, že nikdo neřekl, že je někdo vinen, tady nikdo nikoho neodsoudil předem, tady je pouze řečeno, že to je na takové hraně, že je záhodno to dál prokazovat, to znamená, já bych byl velmi nerad, aby někdo měl pocit, že pan premiér něco spáchal, je to jenom tak, že je zde jisté podezření, někdo se snaží, aby případně rozptýlil jakékoliv pochyby, že chce doložit některé věci, to si myslím, že je ta profesionalita.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Dobře. A pokud to vyšetřování trvá už přes 3,5 roku, u vás to nevyvolává otazníky nad tím, jak kvalitně pracuje policie nebo státní zastupitelství?

Petr DOLÍNEK, poslanec /ČSSD/
--------------------
Vítek, já bych připomněl výroky, tuším, že to byl i pan Rychetský, kterej mluvil nedávno u Ústavní soudu a nějaká věc tam leží, také politická část...

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Lex Babiš.

Petr DOLÍNEK, poslanec /ČSSD/
--------------------
Ano, přes 3,5 roku a také řekl, že z toho není šťastní, ale že jsou takové věci, to znamená, ona každá kauza, každý příběh má nějaké své konotace, nějaké, nějaký svůj rozsah a my politici by měli být poslední, kteří budeme říkat, jestli něco trvá dlouho nebo krátce, by se měli respektovat, že justice je nezávislá a měli bychom jí dávat zázemí tak, aby měli prostor bez našeho vlivu rozhodovat. A samozřejmě, čím rychleji, tím pro mě lépe, ale zase, aby ta efektivita byla vysoká, tak je asi potřeba ten čas tam někde nechat.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Ještě jedna věc k tomu včerejšímu rozhodnutí. Nejvyšší státní zástupce také zkritizoval orgán Regionálního operačního programu střední Čechy, který o té dotaci v minulosti rozhodoval, vaše strana vedla Středočeský kraj od roku 2008 do roku 2016. Nezanedbali jste tam něco?

Petr DOLÍNEK, poslanec /ČSSD/
--------------------
Musíme si uvědomit, že nejenom ve střední Čechách, ale na všech krajích, tam, kde různě se čerpaly v minulosti fondy, tak těch projektů byly tisíce. A ten rozsah peněz byl násobně větší, než o čem se nyní bavíme, to znamená, jestli se v některých jednotlivostech, některé věci nemusely úplně zadařit, tak říkám, jsou to jednotlivosti, ale těch projektů opravdu byly tisíce aktivních, úspěšných, v sociálních službách zemědělství, zaměstnanosti...

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
To znamená, že z vašeho pohledu, a můžeme pokračovat třeba do severních Čech, kde policie vyšetřovala a vyšetřuje některé případy. Z vašeho pohledu sociální demokraté, kteří byli ve vedení těch příslušných krajů, všechno udělali v pořádku a nenesou na těch kauzách svojí vinu?

Petr DOLÍNEK, poslanec /ČSSD/
--------------------
Celý systém kontroly a vůbec čerpání peněz a kontroly toho čerpání je nastaven z pozice Evropské unie, vládě, vláda nastavuje podmínky těm krajům, to znamená, kraje samy o sobě nemohou obcházet ty věci, ale musím bude mít jednu věc, vždycky se nakonec prokázalo, že když došlo k chybě, je to selhání jednotlivce nebo organizované skupiny a ne systému. Ten systém je nastaven správně a většina peněz doputovala tam, kam má, a pomohla v projektech, kde měla. Takže pakliže selhá jednotlivec, za to nemůže ale nést systém odpovědnost jako celek.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Petr Dolínek, poslanec ČSSD, zůstává dnešním hostem 20 minut Radiožurnálu. Poslanecká sněmovna večer schválila státní rozpočet na příští rok. Předtím hlasovala o pozměňovacích návrzích a mimo jiné o návrzích na navýšení platů učitelů, respektive o přesunu peněz tak, aby se platy učitelů mohly navýšit, k tomu těch návrhů bylo několik, a jeden z nich podali i vaši straničtí kolegové Kateřina Valachová a Václav Votava, ovšem proti tomu návrhu se postavila většina, respektive nepodpořila ten návrh většina vašeho klubu, pro ten návrh byly jenom 4 hlasy. Jak tomu má volič rozumět, znamená to že většina ČSSD si myslí, že učitelé větší platy nepotřebují?

Petr DOLÍNEK, poslanec /ČSSD/
--------------------
Já si myslím, že ČSSD dlouhodobě ukazuje, že zabezpečila růst důchodů, zabezpečila růst platů učitelů i státních úředníků. Když se podíváme, stávající pan ministr školství je tam 2 roky necelé, jako ministr, nebo plus minus 2 roky. V předchozí vládě, kde rostly, výrazně rostly platy učitelů, tak byl ministr vždycky z ČSSD.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Dobře, ale teď, když se na to podíváme, tak teď za dobu současné vlády ty platy rostou meziročně víc než rostly za vás, ale k mé otázce, máte tedy pocit, že učitelé už teď mají dost a není potřeba jim pro příští rok přidat víc?

Petr DOLÍNEK, poslanec /ČSSD/
--------------------
Ne, tady je potřeba opět zopakovat, čtyřletý růst za vlády sociální demokracie pana Sobotky v platů učitelů byl výraznější, než teďka, o čem jsme se bavili, takže sociální demokracie tu svoji roli plní a opravdu máme jednu z priorit platy učitelů. V tu chvíli jsem to byli a 3 další kolegové, kteří včera podpořili ten pozměňovací návrh, protože jsme chtěli ukázat, že ty peníze tam opravdu musí přijít urychleně, aby se splnily sliby, které se daly učitelům, když se něco co slíbí, má se to splnit. Jan Hamáček, jakožto zodpovědný vicepremiér, vyjednával o rozpočtu řadu měsíců a přišel s jasnou tezí, co jsme vyjednali, jsme doteď vyjednali, další možnosti jsou po schválení rozpočtu, dílčí úpravy podle čerpání rozpočtu a rozpočtových možností státu. V tu chvíli nedali jsme si to mezi všechny produkty tak, že bysme řekli, i tuto konkrétní částku, takže vyjednali se platy pro hasiče, pro policisty, vyjednaly si peníze na sociální služby a na další věci. A jasně zaznělo, v tuto chvíli jako koaliční partner máme být férový, máme podpořit rozpočet tak, jak ho schválila vláda, respektive dílčí úpravy, které se dohodly v rámci jednání. Na platy učitelů pan Plaga tvrdí, že peníze má, a kdyby neměl, během roku jsme schopni ty peníze tam zajistit a poslat.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Pokud tedy, pardon, že do toho skáču, pokud tedy toto bylo stanovisko vedení vaší strany, proč jste hlasovali proti tomu?

Petr DOLÍNEK, poslanec /ČSSD/
--------------------
Tak například já jsem z z učitelské rodiny a vlastní oba moji rodiče jsou učitelé. Já jsem si neuměl představit, že bych pro tento návrh, pakliže už byl na stole, nehlasoval. Navíc ho sepsal kolega Votava, který byl ještě 4 roky předseda rozpočtového výboru, takže ode mě to byla moje osobní odpovědnost, že cítím ten problém tak, že ti učitelé nemají čekat, že během roku se jim pomůže a mají předem vědět, do čeho jdou.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
A vnímáte to jako zradu třeba směrem k vedení ČSSD, když mluvíte o postoji pana předsedy.

Petr DOLÍNEK, poslanec /ČSSD/
--------------------
Jak říkám, jsem z učitelské rodiny, vnímám ty věci možná trošičku intenzivněji než někteří, kteří v tom leží od svého narození, ale na druhou stranu tak, jak říkám, bavili jsme se o tom, že v případě potřeby ty peníze během roku lze uvolnit, lze je najít. A pro mě je důležité to, že vím, že Jan Hamáček nechce nechat učitelé na druhé koleji. A stejně jako se snaží...

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Ale včera, když tohle, použiju tak nechal.

Petr DOLÍNEK, poslanec /ČSSD/
--------------------
Nenechal, protože říkám, pro něho byl silnější závazek koaličnímu partnerovi, že na vládě schválili finální rozpočet v nějaké podobě než dílčí činnost této věci, protože on jako celek jednoznačně řekl, že je pro něho stěžejní, aby učitelé měli přidáno, je pro ně důležité dodržet ty sliby, které řekl, ne třeba on, ale nikdo jiný z koaličních partnerů, ale v tuto chvíli rozpočet měl nějaké možnosti, proto byl takto schválen a zároveň, pakliže pan ministr Plaga neprokáže ty peníze, že tam má, což on tvrdí, že je tam má, tak my jsme připraveni kdykoliv během roku ty peníze pomoc s paní ministryní financí nalézt tak, aby učitelé to, co si zaslouží, určitě v těch růstech měli, ale zapomeňme, my jsme tam mimo jiné právě bojovali třeba i o peníze v sociálních službách a jinde. Ono to není jenom o učitelích, ten rozpočet je velmi vyvážený a příčiny...

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Dobře, ale u těch učitelů to byla velmi sledovaná otázka. O čem to vypovídá směrem k ČSSD, když vedení strany slíbí koaličním partnerovi, že bude hlasovat pro ten rozpočet, potom se najdou 2 poslanci té strany, kteří navrhnou, že se přidají další 3 miliardy, potom se najdou další 2, kteří to podpoří, většina to nepodpoří. Co si z toho má volič vzít?

Petr DOLÍNEK, poslanec /ČSSD/
--------------------
No, za prvé to, že všechny body, které ta sociální demokracie dala, jsou ve prospěch zaměstnanců, důchodců a další, to znamená, když...

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Dobře, ale když /souzvuk hlasů/, který pak nepodpoří.

Petr DOLÍNEK, poslanec /ČSSD/
--------------------
Už v tuto chvíli ten rozpočet je velmi vstřícný pro obyvatele a rozhodně hájí víc zájmy obyčejných lidí, než třeba jakých investorů. Ten rozpočet tak, jak je sestaven. A ten bonus navíc, že jsme tam chtěli mít ty 3 miliardy navíc, to je věc, která by byla příjemná, aby tam byla, pro mě byla důležitá, ale důležitější byl ten rozpočet jako celek. A pan předseda jasně deklaroval, že je na straně učitelů a ČSSD bude na straně učitelů...

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
A proto hlasoval proti, respektive se zdržel.

Petr DOLÍNEK, poslanec /ČSSD/
--------------------
Ta cesta, ta cesta je taková, že už nyní je tam růst těch platů, to není, že by tam nerostly ty platy. A jak já říkám, naše dohoda je, že v průběhu roku, pakliže to bude možná, budeme ty peníze hledat a přidávat tam tak, aby učitelé opravdu měli ten garantovaný růst. A pro mě je stěžejní jedna věc, učitel má mít čas učit a ne si někde přivydělávat, aby měl dvě práce a uživil rodinu. A myslím si, že tyto kroky, ať ty 3 miliardy tam jsou nebo ne, tak neustále ty vládní kroky napomáhají tomu, aby ty učitelé měli adekvátnější hodnocení, než tomu bylo před 6, 8 lety. Za posledních 6 let opravdu ty platy výrazně vzrostly.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Říká dnešní host 20 minut Radiožurnálu poslanec ČSSD Petr Dolínek. Díky, že jste byl naším hostem. Na viděnou. Na slyšenou.

Petr DOLÍNEK, poslanec /ČSSD/
--------------------
Děkuji a na slyšenou.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Od mikrofonu se loučí Tomáš Pancíř.


Jednání sněmovního výboru

5.12.2019 - ČT 24 (06:30 Zprávy)

Jana BÍLEK MAREČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vládní novelou zákonů o zdravotních pojišťovnách všeobecné resortních a dalších se bude odpoledne zabývat zdravotní výbor sněmovny. Návrh počítá s rozšířením okruhu subjektů, které mohou volit členy rad pojišťoven. Reaguje na loňský verdikt Ústavního soudu. Ten z podnětu senátorů zrušil část zákona týkající se právě volby orgánů. Podle zákonodárců zvýhodňoval při tvorbě správních a dozorčích rad velké podniky.

Vít KAŇKOVSKÝ /KDU-ČSL/, místopředseda zdravotnického výboru
--------------------
Podle našeho názoru ten vládní návrh úplně neodpovídá tomu, co rozhodl Ústavní soud. To znamená, že ta metodika voleb do těch resortních zdravotních pojišťoven do správní rady a do dozorčí rady je v tuto chvíli nevyhovující. My se domníváme, že /nesrozumitelné/ režimem by mělo být, aby to probíhalo stejně jako ve Všeobecné zdravotní pojišťovně. To znamená pomocí voleb v Poslanecké sněmovně.


Sněmovna o auditní zprávě EK

5.12.2019 - ČT 24 (20:00 90' ČT24)

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Pane hejtmane, já vám s dovolením přečtu jeden citát. Mě by jenom zajímalo, jestli ho poznáte: už dál nebudu vystavovat koalici a vládu atakům, že nějakým způsobem ovlivňují toto řízení a kauzu, která se vleče už řadu měsíců, stín tohoto ovlivnění by se mohl objevit a já jsem z tohoto důvodu odstoupil. Víte, kdo to řekl v roce 2007?

Jiří ČUNEK, hejtman Zlínského kraje, senátor, bývalý ministr pro místní rozvoj
--------------------
Já si myslím, že jsem to řekl já.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
A máte pravdu, skutečně jste to řekl vy. Nechtěl jste zatěžovat koalici, nechtěl jste zatěžovat vládu a odstoupil jste ze své pozice ministra pro místní rozvoj. Teď premiér říká, že i když tu třeba podezření jsou, tak on neodstoupí. Je ta situace jiná?

Jiří ČUNEK, hejtman Zlínského kraje, senátor, bývalý ministr pro místní rozvoj
--------------------
Ta situace je stejná, já jsem v té době odstupovat neměl taky.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Litujete toho zpětně tedy po 12 letech?

Jiří ČUNEK, hejtman Zlínského kraje, senátor, bývalý ministr pro místní rozvoj
--------------------
No dneska ve chvíli, kdy jsem poté byl zvolen senátorem a pak na to jsem byl zvolen v prvním kole senátorem, to znamená, se ukázalo, že lidé tolik nedbají na to, co se kdysi říká a jaké řeči se vedou, ale co ten člověk dělá, jak ho znají, tak můžu říct, že toho nemohu litovat, protože já jsem špatně nedopadl. Problém jenom je, že kromě Věry Jourové, mě a v tuto chvíli ještě Andreje Babiše už není v politice nikdo, samozřejmě Andrej Babiš nemá řízení ukončeno, kde skončilo řízení tak, že člověk nebo ten politik daný byl očištěn soudem nebo státním zástupcem a vrátil se do politiky. Podařilo se to asi jenom nám dvěma a myslím si, že u některých je to hrozná škoda, že v politice nejsou, protože ti lidé byli prostě odstraněni a místo politických prostředků použili policejní prostředky. A u mě to bylo stejné.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Ale promiňte, co se teď říká, tedy říkají to zejména opoziční politici, že zkrátka není místo pro presumpci neviny v politice, že by se mělo odstupovat už za pouhého podezření, nikoliv nechat běžet celé trestní řízení v té politické funkci, tak to neplatí podle vás? Nutno zůstat v politické funkci a vydržet to. Já to možná zjednodušuju, ale to jsem přečetl mezi řádky.

Jiří ČUNEK, hejtman Zlínského kraje, senátor, bývalý ministr pro místní rozvoj
--------------------
To jste zjednodušil dobře až na to, že jde o to, že presumpce neviny má platit pro každého. A myslím si, že by to mohlo být tak, že politici by, řekněme, odstoupili i v případě byť jenom obvinění, ale to by tedy u nás musela policie, justice a hlavně státní zástupci být v jiné morální kondici. A jak vidíte, jak se nakonec ukázalo na mně, ten případ zřejmě znám dobře, tak se ukázalo, že jak konstatoval Nejvyšší soud, tam byla řada chyb v můj neprospěch. To znamená, byl porušován standardní proces a samozřejmě nešlo o půl miliardy nebo stamiliony jako u Andreje Babiše, ale šlo 500 000 údajných.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Ano, to měl být ten údajný úplatek. Já jenom připomenu tu kauzu, která se táhla několik let.

Jiří ČUNEK, hejtman Zlínského kraje, senátor, bývalý ministr pro místní rozvoj
--------------------
Ano, jenomže víte, skončí to tak, že se prokáže, že jsem to nemohl ani udělat. A státní zástupce, který tu zprávu vydal, tak ta zpráva nikdy, nikdy nikým nebyla napadena, žádný právník neupozornil, že by tam byla nějaká chyba, protože to zřejmě bylo odůvodněno dobře. A ten, kdo to spáchal, ta oznamovatelka, tak pochopitelně jsem na ni dal trestní oznámení. A to skončilo tak, že ona nemluvila pravdu, nevědomky.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Já se omlouvám, pane hejtmane, já vím, že jsem to rozpoutal já, ale nechtěl jsem se vracet úplně o 12 let zpátky. Pojďme se věnovat spíše tomu aktuálu.

Jiří ČUNEK, hejtman Zlínského kraje, senátor, bývalý ministr pro místní rozvoj
--------------------
Vy jste to rozpoutal, ale víte co, ta situace dneska je úplně stejná. Já vůbec nechci mluvit o svém případu. Já o něm mluvím jako o případu, který znám, ale už je to mimo mě, já nějak emočně už v tom nejsem zainteresován. Ale pravdou je, že když to prožijete a znáte postup, kdy téměř kdekdo může vznést obvinění a hned poté by někdo měl odstupovat a podobně, a tak podíváte se, jak jedná opozice, tak ti, kterých se to kdysi týkalo anebo se jich to posléze týkalo, tak se vždycky chovají, myslím politici, tak, že teď se mi to hodí, tak na někoho útočím. Pak mě někdo nespravedlivě třeba nařkne a hned je všechno jinak. Já si myslím, že u nás presumpce neviny, má se držet a vzhledem k tomu, že jsem přesvědčen, že státní zástupci v těch veřejných případech vlastně se dostávají na politické kolbiště, tak je vidět, že bohužel mu mnohdy podléhají, a to, co se stalo i včera, tak se mi zdá, že to je spíše politický krok. U mě to bylo stejné.


Závěry auditu

5.12.2019 - ČT 24 (20:00 90' ČT24)

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Dobrá, tak díky aspoň za toto vyjádření tedy. Pojďme si ale teď ukázat některé závěry z finální verze auditu Evropské komise. Ještě jednou to připomenu, jako první ji zveřejnil Deník N. Jenom upřesním, že tohle není oficiální překlad, který by přišel z Evropské komise, toto je překlad, který jsme pořídili v České televizi. Tak budu citovat: služby Evropské komise mají za to, že pan Babiš stále ovládá společnosti ve skupině Agrofert a že finance poskytnuté skupině Agrofert po 9. únoru 2017 porušují zákon o střetu zájmů. Anebo: nestrannost a objektivita funkcí Andreje Babiše byla porušena, protože se podílel na rozhodování, které se týkalo také skupiny Agrofert. Podle Evropské komise i po převedení firem do svěřenských fondů Andrej Babiš nepřímo ovládá skupinu Agrofert, a proto podle tedy neoficiálního překladu dokumentu, ještě jednou to budu akcentovat, porušuje český zákon o střetu zájmů. Audit, který se teď v médiích objevil, se zaměřuje i na český systém rozdělování dotací. Budu opět citovat: česká legislativa nezamezovala poskytnutí fondu společnostem, kde je účasten veřejný činitel, a také co se týče projektů, které byly předmětem auditu, český systém správy dotací nezajistil efektivní kontrolu možného střetu zájmů. A dokument, pozor, také obsahuje doporučení, například změnu systému kontroly, prověření všech dotací po 9. únoru 2017 a také třeba zrušení podpory z veřejných zdrojů, pokud budou na základě prověření zjištěny nějaké nesrovnalosti. Tady ale potřeba dodat, že premiér Andrej Babiš jakékoliv pochybení nadále odmítá. A podle něj není proces auditu ukončen, protože Česká republika se prý ještě může ke zprávě vyjádřit.

Andrej BABIŠ, předseda Vlády ČR /ANO/
--------------------
Já si myslím, že velice důležité je, co dnes řekl komisař Johannes Hahn, to je komisař, který to má v referátu a který řekl: musíme postupovat standardně a dodržovat pravidla hry, pokud to samé chceme po členských státech. O obsahu auditu se nyní nemohu vyjádřit. Finální zpráva byla odeslána do České republiky a ta se k ní nyní může vyjádřit. Ano, to je jasný, že to není konec. Procesu auditu ale není uzavřen, ještě může dojít ke slyšení obou stran. Další důkaz toho, že je to stále otevřeno. Závěr celého procesu můžeme očekávat ve druhé polovině roku 2020, až pak bude možné závěry zveřejnit. A pan komisař dále řekl, že pojem závěrečná zpráva je zcestný a Evropská komise poslala interní předběžné konstatování a Česká republika může dát stanovisko. Pak teprve bude závěr procesu. Takže, prosím vás, já už několikrát jsem vyzval média, aby neříkali, že se něco bude vracet. Nebude se vracet nic, není na to důvod a jsme v procesu, kde Česká republika se zkrátka k tomu vyjádří. A teď k tomu magistrátu. Já jsem skutečně udiven, že v podstatě pražský magistrát dneska měl koaliční roztržku kvůli potencionálnímu střetu zájmů, který neexistuje, protože bylo "lex Babiš", já jsem podle toho postupoval. Dokonce tam, údajně jsem slyšel, zazněly nějaké hlasy, aby pan Hřib odstoupil. A je jasné, že Piráti pustili tu zprávu tomu antibabišovskému deníku. A pan Čižinský velice správně konstatoval: pokud chceme, aby premiér respektoval pravidla Evropské unie, tak bychom ji měli taky respektovat. Takže nechápu, proč vůbec magistrát to řeší, je to politika. Dokonce TOP 09 si stěžovala, že vlastně magistrát nedal ten audit i jim, aby mohli dělat PR, tak že to dostali jenom Piráti, který tady něco vykládají, na interpelace nepřišli, já jsem se na ně těšil. Takže dokonce paní Marvanová řekla, že pan Hřib se nechová korektně a poskytl důvěrný dokument třetím osobám, říkala "lidem od Pirátů". No takže je to velice zvláštní, takže já chápu, že někdo vlastně tady vytváří atmosféru nějakého problému, žádný problém není. Ono je to v procesu, potrvá to ještě relativně dlouho, takže zkuste ne stále opakovat, že se má něco vracet, nic se vracet nebude.

reportérka
--------------------
Čili když ty prezentované závěry o těch svěřenských fondech, když jste říkal, že je to stále v procesu, znamená to, že to, že byste ovládal ty firmy ve svěřenských fondech, budete odmítat? Pokud to tam je v té zprávě.

Andrej BABIŠ, předseda Vlády ČR /ANO/
--------------------
Prosím vás, my žijeme v České republice. V České republice máme české zákony. České zákony může vykládat jenom český soudce nebo Ústavní soud, ano, ale určitě ne auditor Evropské komise, určitě ne. Vemte si tu směrnici o zbraních. Česká republika nesouhlasila s tou směrnicí a žalovala vlastně Evropskou komisi u Evropského soudu. 2 roky to trvalo. To znamená, že český zákon, a to je "lex Babiš", má vykládat česká justice a zákony v České republice musí být dodržovány. Zákony o Evropské unie nebo nařízení nebo vyhlášky samozřejmě nejsou naše zákony a Česká republika by je měla implementovat, akceptovat, ale pokud má proti tomu výhrady, tak samozřejmě se může soudit. Takže je to úplně absurdní situace, kde kvůli tomu, aby mě odstranili z politiky vymyslely tradiční strany lex Babiš. Já jsem podle něj postupoval teďka auditor Evropské komise přichází a vlastně vykládá český zákon. Takže absolutně neuvěřitelný příběh, který samozřejmě je nesmyslný a chápu, že média stále něco opakují. Ale zkuste dneska pustit to, co řekl pan komisař, že je to jenom začátek a že tady vlastně říká, že výsledek se dá očekávat v druhé polovině 2020 a potom můžou být zveřejněny závěry.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Ano skutečně pravda je taková, že ještě je možné podniknout slyšení Evropské komise následně třeba hypoteticky stání u Evropského soudního dvora. Takové prostředky tu ještě jsou a Jiří Čunek stále s námi ve spojení. Máte pane hejtmane pocit, že se to vyplatí investovat možná ten politický kapitál do sporu s Evropskou komisí a teď, nikoliv tedy pouze za Andreje Babiše, ale vlastně za celou Českou republiku. Česká republika se bude bránit, říkají vládní politici.

Jiří ČUNEK, bývalý ministr pro místní rozvoj, /KDU-ČSL/
--------------------
Tak určitě teď jsem úplně neporozuměl tomu, jak to myslíte. To znamená to se vyplatí, že by Andrej Babiš měl odstoupit a nehrát tu hru.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
No jde o to, že jsme slyšeli, že jednu z možností, kterou třeba premiér zvažuje je také stání u Evropského soudního dvora. Já jenom připomínám, že třeba teď jsme viděli, jak dopadla česká stížnost na zbraňovou směrnici. Citoval to i premiér. Málokdy se stane, že členská země uspěje ve sporu s evropským orgánem, když už tady je dokument podobného formátu, jako je třeba auditní zpráva.

Jiří ČUNEK, bývalý ministr pro místní rozvoj, /KDU-ČSL/
--------------------
Tak já nesouhlasím s Andrejem Babišem v tom co řekl, ale chápu ho, že on to jako premiér a jakoby ten jakoby příčina těch problémů tak, že říká, že nic platit nebudeme. Dneska ne, zítra ne, 2 měsíce určitě taky ne, protože až přijde český překlad máme 60 dní na to, abychom se vyjádřili. Zcela jistě věřím, že je v českém zájmu, ale v zájmu osobním pana premiéra, že do toho tak zainteresován, aby se odvolali a vyjádřili své důvody, vyjasnili pochybení, které tam vidí v té zprávě a podobně. Pak nastanou vyjednávání a my bychom si všichni opozice i koalice měli přát, aby dobře dopadla. Protože vy jste tam četl důležité věci v té zprávě, tam totiž mimo těch nějakých dneska, jestli to vyčíslil na 285 000 000, tak mimo to tam je, že se mají zkontrolovat všechny dotace a to je závažná věc. Totiž, když přijde, když budou kontrolovat dotace,tak pokud by to bylo tak, že přijdou komisaři a řeknou dejte nám tuto bednu my si to zkontrolujem, tak dobře. To můžou věřím, že to děláme dobře, a tak dále. Ale ono to je, takže my musíme dát naše úředníky, které máme na to, abychom se dívali dopředu, abychom pracovali na dotacích, které teď zpracováváme, které budou dneska, my jsme tady u nás ve Valašském Meziříčí zahájili přestavbu zámku za 117 000 000 Kč a dotace je tam 62 %. Zkrátka To jsou významné prostředky pro každou obec A kraj a teď tyto lidi musíme nasadit na to, aby oni spolupracovali s kontrolory. To znamená má-li se takto zkontrolovat celá Česká republika, takto Českou republiku na mzdách těch lidí bude stát desítky milionů korun a zdržení, to je jedna věc. Takže ono to není, to je vážná věc. Nicméně, takže v tom s panem premiérem nesouhlasím, že to je nulitní, že se nic platit nebude, protože my nevíme, jak to dopadne. Ale pravdou je, a to víme jistě, že do té doby vyjednávání než vyjednávání skončí a než tedy vznikne závěrečný verdikt, tak to budeme někde na konci roku 2020 a pak, co se týká soudu, tak tam samozřejmě my se můžeme odvolat a já pochopitelně horuji za to, aby Česká republika pokud se shodneme odborně na tom, že to nemá cenu, tak to nedělejme, protože právníci u evropského dvora stojí zcela jistě desítky milionů korun, které budeme platit.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Oni by tu práci dělali stejně, jak ti úředníci, tak ti soudci.

Jiří ČUNEK, bývalý ministr pro místní rozvoj, /KDU-ČSL/
--------------------
Ne to nemáte pravdu, jestli někdo řídí úřad špatně a má tam spoustu úředníků navíc, kteří čekají a nic nedělají a pak tu práci mají. Ne my máme úředníky, kteří každý den musí něco udělat, ale dopředu a ve chvíli, kdy tady přijede komise jakákoliv, a to dokonce, když přijede náš Finanční úřad. Myslím nad rámec těch běžných kontrol, anebo nějaká jiná kontrola, tak vždycky máme personální problém, protože máme mít úředníků akorát, a to znamená, že to potom stojí skutečně peníze. To nemáte pravdu, že to je takže oni tam prostě jsou.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Tak díky za vysvětlení. Ale možná, prosím, ještě jiná věc. Vy jste někdy stál před podobně složitým rozhodnutím. Já, když si vzpomínám tak v tom programovacím období do roku 2006, tam se nemuselo vracet nic. Ale od roku 2006 - 2013, tak tam byly vratky za 23 miliard kompletně za celé programovací období, ale tam to asi nebyl podobný případ.

Jiří ČUNEK, bývalý ministr pro místní rozvoj, /KDU-ČSL/
--------------------
Ano, ale tam to nebyl podobný případ, protože to bylo nevyčerpání a pak tam do toho zasáhl, jestli si vzpomínáte ten se /nesrozumitelné/ severozápad, a tak dále. Ale já jsem stál v Anglii před tribunálem, kdy se Česká republika byla asi o žalobu za téměř 2 miliardy korun. Šlo o rozhodnutí úřadu, který já jsem řídil to znamená Ministerstva pro místní rozvoj v jedné věci, a protože to došlo až tak daleko, že jsme šli před arbitráž, tak já jsem tam jel v domnění, že je všechno úplně v pořádku. Byl jsem si naprosto jist, že jsme neudělali chybu, ale stejně si myslím, že to trvalo nejméně 5 hodin a já podobné sako jsem tam propotil. To nebylo, takže ono to nebylo to vůbec jednoduché řízení a hlavně to, že si uvědomíte, že v tu chvíli vyjádření, které bych dal a pouze bych se spletl tak konečnou platností skončí tak, že Česká republika zaplatí miliardu nebo dvě, a to není moc příjemný pocit. Takže v tomto případě vrátíme-li se Česká republika, když uvidí šanci, tak se má soudit do posledního dechu. Pokud bychom z té potom závěrečné zprávy na konci roku 2020 po všech těch dohadovacích řízeních viděli, že je to zbytečné, tak zase tady v tomto případě bych možná oponoval nebo nechci oponovat, pan premiér to neřekl, ale samozřejmě pak už máme rok před volbami a v politickém zájmu pana premiéra je, aby žádný takový problém neměl. To, znamená to přetahování té kauzy za volby by mohl být zájem, ale taky opozice, aby to mohla déle hrát tak tam je potřeba říct má cenu se soudit, nemá a buď zaplatíme nebo ne. Ale v každém případě ještě tady ještě tady bude rozhodovat český Ústavní soud, ale ne v této věci, ale jak jsem se dočetl, tak ve věci lex Babiš. To znamená zákon, který je teď evropským auditorem kontrolován a je jím vyjádřeno, že jsme pochybili podle tohoto zákona, tak ještě už to tam tuším leží 3 roky, takže by měli brzy rozhodnout, takže když rozhodne Ústavní soud, že ten lex Babiš je protiústavní, tak to bude celkem zajímavá věc právní a myslím si, že z toho jasně vyplyne, že Evropské komisi nic platit nebudeme.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Dobře, tak tady uvidíme, jak to dopadne a já doufám, že se ještě lex Babiš, neboli zákon o střetu zájmů dostaneme, ale to co jste říkal pane hejtmane s personáliemi. Pojďme si poslechnout nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, protože on včera vyjmenoval důvody, pro které zrušil usnesení Městského státního zastupitelství o zastavení stíhání premiéra a zároveň se také vyjádřil kriticky k činnosti regionální rady, která dotace Čapímu hnízdu poskytla. Samotná regionální rada nicméně pochybení odmítá. Slova Pavla Zemana právě teď.

Pavel ZEMAN, nejvyšší státní zástupce
--------------------
Musím konstatovat po studiu tohoto spisu, že kriticky je nutno hodnotit samotnou činnost tehdejší činnost Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy, poněvadž mám za to, že tato činnost zejména v úvodní fázi hodnocení projektu byla naprosto formální, uložené údaje nebyly ověřovány nebyla přezkoumávána majetková struktura a s tím souvisí, ale i to že bylo podle mého názoru dáno nedostatečné personální zajištění.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Tak pane hejtmane i diváci se na to ptají. Divák Ondřej, jak je vlastně v Česku kontrolováno čerpání dotací? Není Babišův případ jen špičkou ledovce a zda by se našlo v České republice desítky, možná stovky podobných projektů z minulosti, jako je právě Čapí hnízdo?

Jiří ČUNEK, bývalý ministr pro místní rozvoj, /KDU-ČSL/
--------------------
Tak já bych vám i Ondřejovi především chtěl říct, že ale pochopte, že to je postoj člověka, který je trošku postižený a zaujatý, tedy podjatý v tomto smyslu slovy zákona, protože jsem senátor a zároveň hejtman a mým zájmem v případě evropských dotací je vyčerpat všechny evropské peníze, na které si můžeme sáhnout. A pokud se objeví, pokud by tady se objevila chyba to znamená ne, že někdo něco ukradl, ale že prostě tam byla nějaká chyba. Tak ty dotace se musí vrátit do Bruselu a ty už bysme nemohli použít, takže já nemám žádný zájem na tom jako občan České republiky a v tomto případě politik abychom se sebemrskali a radovali se z toho, že tam byla chyba či nebyla. To, co říká nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman nedokážu ověřit a vůbec nevím, jak daný orgán tedy pracoval, jestli chybu udělal nebo neudělal. To opravdu nemohu posoudit, takže k tomu se nemohu vyjádřit.


Maxová versus Babiš. Klíčí po problémech v ANO distanc?

6.12.2019 - Hospodářské noviny ()

Sedět dnes v bruselském europarlamentu za hnutí ANO nemůže být žádný med. Zřejmě proto zaznívá právě odtud signál, s nímž se v Česku už skoro přestalo počítat. „Nesouhlasím s tím, jak se pan premiér vyjadřuje o Evropské komisi,“ zareagovala europoslankyně Radka Maxová (ANO) pro server iRozhlas. cz na výrok Andreje Babiše ohledně auditu o údajném střetu zájmů, že vůbec nechápe, jak si Evropská komise může dovolit vykládat české zákony. Podle Maxové šlo o „opravdu silná slova“.
V normální partaji normální názor. V ANO teď ale zatím to nejodvážnější, co zaznělo zevnitř směrem k šéfovi. Takže logická otázka: klíčí v ANO nějaký odpor? Odpor nikoli, spíš rozpaky. Časy, kdy se mezi babišovci vyskytovaly osobnosti s potenciálem samostatně jednat, jsou ty tam. Třeba bývalí europoslanci Pavel Telička a Petr Ježek se s Babišem rozešli ve zlém, exministrům Martinu Stropnickému či Robertu Pelikánovi premiér neprodloužil angažmá, ministerský exnáměstek Lukáš Wagenknecht zběhl. Jihočeška Maxová naopak dlouho patřila mezi loajální anoisty, teprve po jarním přesunu do bezpečného bruselského zákopu začala „zlobit“. Tu si prý přestala být jista tvrzením, že ANO není stádo ovcí vedených jedním ovčáckým psem. Pak jí začalo vadit, že v hnutí není poptávka po řešení vnitřních problémů. Otřela se o šéfa poslanců Jaroslava Faltýnka, že Babiš příliš dá na jeho názor, že přítomností při hlasování se měří efektivita poslanců. A teď brání eurokomisi před Babišovými výlevy.
Má pravdu, ale spíš než o zárodek revolty v ANO se u Maxové jedná o zbytkový instinkt: nechce mít v Bruselu z ostudy kabát. Jistě, v Babišově politické firmě nikdy žádná mimobabišovská názorová platforma nevznikla, nevznikne a ani vzniknout nemůže. Babiš rovná se hnutí, s tím jeho věrní počítají. Maxová však nerebeluje. Jen se distancuje od neobhajitelného, což může pro ANO signalizovat horší nebezpečí: přesun příznivců jinam.

O autorovi| Jan Štětka, jan.stetka@economia.cz

Jan Štětka

Soud o kancléřovo majetkové přiznání

6.12.2019 - Mladá fronta DNES (Z domova)

PRAHA Městský soud v Praze pravomocně rozhodl, že Kancelář prezidenta republiky musí organizaci Právo ve veřejném zájmu dát potvrzení, kdy kancléř Vratislav Mynář odevzdal majetkové přiznání za rok 2013. Organizace tak částečně uspěla po 4,5 letech sporů, kdy Hrad odmítal potvrzení vydat.
Organizace Právo ve veřejném zájmu podala správní žalobu poté, co od prezidentské kanceláře nezískala požadované údaje na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Domáhala se samotného majetkového přiznání a také sdělení, zda a kdy ho Mynář podal. Pražský městský soud i Nejvyšší správní soud daly Hradu už dříve za pravdu v tom, že zákon o střetu zájmů v dané době na prezidentskou kancelář nepamatoval jako na takzvané evidenční místo, a že tedy Hrad neměl povinnost zpřístupňovat majetková přiznání zaměstnanců veřejnosti.
Nejvyšší správní soud (NSS) ale zároveň upozornil, že organizace žádala také o prostou informaci, zda a kdy kancléř oznámení odevzdal. Tuto informaci prezidentská kancelář podle NSS spolku poskytnout měla, a proto se tato část žaloby vrátila k novému projednání. Právní názor NSS byl nyní pro městský soud závazný.

(ČTK, iDNES.cz)

STAN, Milion chvilek a volební systém

6.12.2019 - Mladá fronta DNES (Názory)

Okem Vladimíra Vokála, moderátora iDNES.tv

Ústavní soud by už brzy mohl rozhodnout o podnětu Starostů a nezávislých z roku 2017, kterým se nelíbí stávající volební systém. Skupině 21 zákonodárců se zajídá současná praxe, která podle nich porušuje ústavní zásadu rovnosti hlasů a diskriminuje menší politické strany. Odmítají také desetiprocentní hranici předepsanou pro předvolební koalice.
Stejné výhrady má spolek Milion chvilek pro demokracii, který před listopadovou demonstrací na Letné vyzval opoziční strany k zásadní reformě volebního systému. Duo Minář–Roll štve, že malé strany musejí získat mnohem více hlasů potřebných pro zisk jednoho mandátu než největší partaje a hnutí.
O změně volebního systému se v Česku mluví od rozpadu federace. Začalo to emotivními diskusemi o dvoukolových volbách do Senátu, pokračovalo změnou systému přidělování mandátů do Sněmovny během éry opoziční smlouvy a vyvrcholilo zavedením přímé volby prezidenta.
Všechny tři zvolené varianty jsou nepřetržitě pod palbou kritiky. Dvě kola senátních voleb sice evokují reality show v přímém přenosu, ale ani tato amatérská obdoba televizních anket popularity nedokáže ve druhém kole přilákat k urnám dostatečný počet voličů. A jedině ti by mohli dát horní komoře parlamentu větší vážnost.
„Oposmluvní refresh“ sněmovních voleb napadali od samého začátku menší strany i zástupci občanské společnosti, kteří kritizovali ČSSD a ODS za to, že si chtějí rozparcelovat politický systém a umožnit silným stranám vytvoření mocenského monopolu.
Přímé volbě prezidenta zprvu všichni tleskali. Po úspěchu Miloše Zemana se však zhrozili, jakého džina to bez následných úprav pravomocí vlastně vypustili z lahve.
Milion chvilek pro demokracii navrhl revizi volebního systému na listopadové schůzce zástupcům pěti opozičních stran. Mezi nimi i ODS, stejné straně, jejíž bývalý předseda Mirek Topolánek kdysi navrhoval mnohem významnější volební reformu: změnu poměrného volebního systému do Sněmovny na systém většinový, dokonce jednokolový. Ale i kdyby se všechny opoziční partaje sjednotily a rozhodly se návrh prosadit ve Sněmovně a v Senátu, bylo by to málo. A to i v případě, že by se k nim připojili sociální demokraté, kteří se za stávajícího stavu ocitají vinou klesajících preferencí ve stejně nevýhodné situaci jako lidovci, TOP 09 nebo STAN.
Minář s Rollem by proto museli oslovit i další parlamentní strany, včetně komunistů, okamurovců, případně zákonodárců z hnutí ANO. Těch se ale Milion chvilek pro demokracii štítí. Právě proti nim spolek burcuje veřejnost a svolává občany na náměstí.
I Ústavní soud už v minulosti v podobné záležitosti rozhodl. V roce 2009 podala podnět skupina senátorů, kteří tvrdili, že kvůli způsobu přepočtu potřebovala ODS ve volbách k jednomu poslaneckému křeslu 23 tisíc hlasů, kdežto Strana zelených přes 56 tisíc. Dnes má soud jiné složení, rozhodovat budou jiní lidé. Ale odlišný verdikt by mohl očekávat jen bláhový optimista. Je to slepá ulička.
Osobně si myslím, že specifičnost sněmovních voleb zapadá do pestré palety všech volebních systémů, které v Česku máme. Od výrazně proporcionálních krajských voleb a voleb do Evropského parlamentu přes poměrné volby do zastupitelstev měst a obcí s možností panašování až po dvoukolovou většinovou volbu v případě hlavy státu a Senátu. Zvýraznění volebního zisku pro vítěze sněmovních voleb naopak usnadňuje vytvoření stabilnější vlády a zachování desetiprocentní hranice pro předvolební koalice se podle mě může stát výzvou pro integraci roztříštěné středopravé scény.

Foto popis|

O autorovi| Vladimír Vokál, moderátor iDNES.tv

Vladimír Vokál

Nehodu v podzemí musí speleolog zaplatit

6.12.2019 - Právo (Jižní Morava - Vysočina)

Když amatérský speleolog Filip Doležal vedl před třemi roky výpravu do podzemí, aby ukázal týmu milovníků adrenalinu krásy jeskyně Lopač v Ostrově u Macochy v Moravském krasu na Blanensku, zhroutil se mu svět.
Přes veškerá poučení členů výpravy a bezpečnostní opatření se jeden z návštěvníků, a to pětatřicetiletý muž, zřítil z třicetimetrového žebříku. Strhl na zem ještě dvě ženy. Podle soudu je za tato tři zranění odpovědný Doležal, který nyní musí uhradit výdaje za jejich ošetření a zřejmě se nevyhne ani placení vysokého odškodného. Může jít o statisíce korun, které nemá. Na popud přátel se je tedy snaží získat ve veřejné sbírce.
Výprava do Lopače pro dvanáct lidí byla v listopadu 2016 zpestřením cestovatelského festivalu Rajbas, který se pravidelně koná v Blansku. Vedl ji Doležal, patřící ke zkušeným jeskyňářům. Prošla místy, kudy úspěšně provedl s kolegy tisíce lidí. Byly mezi nimi že -ny i statní osmdesátníci. Do jeskyně je nutné slézt štolou po 30 metrů vysokém ocelovém žebříku, který je připevněný do skalního masivu. Neštěstí se stalo až při návratu na povrch.

Zřítil se ze žebříku

„Z nějakého důvodu se muž prostě pustil. Uklouznout mu to nemohlo, protože žebřík je zrezivělý. Štola je úzká, takže prostor umožňuje si kdykoli odpočinout. Stačí se zády opřít o zeď. Vlastně doteď pořádně nevíme, proč to jednomu z fyzicky nejzdatnějších členů naší výpravy nevyšlo,“ řekl Právu sedmačtyřicetiletý speleolog, který se živí jako studnař.
Muž spadl z výšky téměř třiceti metrů. Pád ztlumila těla dvou žen, které šplhaly pod ním a které strhl. Trojice byla z podzemí vyproštěna při náročné záchranné operaci. Zranění dvou byla vážná. Nyní jsou bez viditelných zdravotních následků.
Doležala před rokem Okresní soud v Blansku potrestal za porušení obecné prevenční povinnosti ročním vězením s podmíněným odkladem na tři roky. Odvolání nepomohla. Před dvěma týdny stížnost na rozhodnutí v této kauze zamítl Ústavní soud. Důvodem k potrestání bylo to, že muž nebyl na žebříku připoután a výprava po něm nelezla po jednom, ale po více lidech. Verdikt nezměnila stanoviska speleologů a dalších odborníků, podle nichž šlo jen o nehodu.

Přátelé pomáhají platit

Ihned po rozsudku se přihlásily pojišťovny. Za ošetření muže měl speleolog zaplatit VZP 160 tisíc korun. S ohledem na to, že šlo o neštěstí, pojišťovna snížila svůj nárok na 51 tisíc korun. Speleolog je z darů od přátel uhradil. Pojišťovna ministerstva vnitra si za ošetření zraněných žen nárokuje 308 tisíc a muž bude asi žádat na odškodném 1,5 milionu korun.
„Všechny lidi jsem před vstupem do podzemí řádně poučil, prověřil jejich zdravotní stav, všichni přesně věděli, co mají dělat. Přesto se stala chyba, trvám na tom, že ne moje. Postižených je mi líto. Na druhé straně chci veškeré finance čestně uhradit,“ dodal speleolog. Lopač je jednou z více než tisícovky dosud popsaných jeskyní v Moravském krasu. Odborníci v ní bádají nadále a snaží se najít její dosud neznámé chodby. Pro veřejnost je ale od nehody uzavřena.

Všichni přesně věděli, co mají dělat. Přesto se stala chyba, trvám na tom, že ne moje odsouzený

Foto popis| Snímek ze záchrany tří zraněných lidí, kteří se v listopadu 2016 zřítili ze žebříku v jeskyni Lopač. Foto autor| Foto HZS JMK

Regionální mutace| Právo - jižní Morava - Vysočina

Vladimír Klepáč

Soud: Mynář by měl sdělit své majetkové přiznání

6.12.2019 - Právo (Zpravodajství)

Kancelář prezidenta republiky musí poskytnout informaci o podání majetkového přiznání hradního kancléře Vratislava Mynáře za rok 2013.
Pravomocně o tom rozhodl ve čtvrtek pražský městský soud, který tak částečně vyhověl žalobě právního spolku Právo ve veřejném zájmu, který se snažil informaci získat přes čtyři roky.
Spolek podal v roce 2015 správní žalobu na Kancelář prezidenta republiky, protože od ní nedostal podle zákona o svobodném přístupu k informacím majetkové přiznání hradního kancléře. Kromě něj spolek žádal rovněž o oznámení o střetu zájmů a potvrzení o něm.
Zatímco potvrzení o oznámení bylo soudem spolku poskytnuto po podání žaloby, předání samotného majetkového přiznání soudy zamítly, protože v dané době Hrad neměl povinnost je zpřístupňovat veřejnosti.
Podle Nejvyššího správního soudu (NSS) nicméně spolek žádal o informaci, jestli vůbec a kdy Mynář oznámení o majetku podle zákona o střetu zájmů odevzdal, což mu prý kancelář mohla sdělit.
Městský soud se proto včera k žalobě vrátil a žalujícímu sdružení vyhověl. S odkazem na rozhodnutí NSS soudkyně Viera Horčicová konstatovala, že protokol o odevzdání oznámení o majetku není soukromou listinou, jak tvrdila prezidentská kancelář, a platí tedy na něj zákon o svobodném přístupu k informacím. Hradní šéf legislativy a práva Václav Pelikán totiž u soudu uvedl: „Když pan Mynář oznámení vyplnil, zavolal si mě s tím, že nechce novinářům říct, že ho má v zásuvce stolu, protože by to působilo nedůvěryhodně, a proto ho dá mně.“

Protokol dal na chodbě

Přestože samotný protokol o oznámení Pelikán s sebou měl přímo u soudu, odmítal ho právní zástupkyni spolku Petře Bielinové předat s tím, že mu ho Mynář dal jako fyzické osobě, nikoliv jako právnické. Protokol proto nebyl podle Pelikána spisem prezidentské kanceláře a ta ho tak neměla povinnost poskytnout.
Až po pravomocném rozhodnutí soudu Pelikána na chodbě před jednací síní Bielinová přesvědčila, aby jí protokol, respektive jeho kopii, poskytl. „To zásadní jsme se nedověděli, ale aspoň něco,“ konstatovala Bielinová.

Foto popis| Vratislav Mynář

Marek Bádal

Hrad částečně prohrál spor o informace k Mynářovu majetku

5.12.2019 - Prima (16:25 Odpolední zprávy)

Monika LEOVÁ, moderátorka
--------------------
Prezidentská kancelář částečně prohrála spor o informace o majetkovém přiznání kancléře Vratislava Mynáře. Organizace Právo ve veřejném zájmu se 4 a půl roku domáhala údajů k Mynářovu majetku. Soud dnes pravomocně rozhodl o tom, že prezidentská kancelář musí organizaci poskytnout potvrzení o tom, kdy Mynář přiznání za rok 2013 odevzdal.

Petra BIELINOVÁ, zástupkyně organizace Právo ve veřejném zájmu
--------------------
Nicméně to samotné oznámení majetku jsme nezískali, protože, jak Nejvyšší správní soud rozhodl, tak prostě nebylo to v zákoně, kam to má pan Mynář dát.

Václav PELIKÁN, ředitel Odboru legislativy a práva Kanceláře prezidenta republiky
--------------------
Ten první rozsudek Nejvyššího správního soudu tu žalobu i v tomto směru zamítl, takže proto jsme to neposkytovali.


Komunální volby v Bílině posoudí Ústavní soud

5.12.2019 - TV Nova (17:00 Odpolední Televizní noviny)

redaktorka
--------------------
Loňskými komunálními volbami v Bílině na Teplicku se bude znovu zabývat Ústavní soud. Svou druhou stížnost k němu podal neúspěšný kandidát Pavel Musil poté, co ústecký krajský soud před dvěma měsíci podruhé zamítl jeho návrh na neplatnost hlasování.

Copyright © SOUDCOVSKÁ UNIE ČR 2011