Přivítání roku 2012
Mgr. Daniela Zemanová, 1. viceprezidentka SU ČR
Dostalo se mi čestného úkolu přivítat Vás v novém roce, případně nějakým přínosným způsobem zhodnotit rok minulý. Musím se ale přiznat, že nevím, jak si s tím poradit. Nenacházím se v rozpoložení umožňujícím pronášet moudrá hodnocení a výzvy. Právě končící rok pro mě nebyl ten nejšťastnější, k jeho hodnocení mi chybí objektivita a nadhled. Myšlenky se mi stále točí v kruhu. To by mě nemělo nijak překvapovat, protože s pohybem v „bludném kruhu“ mám za uplynulý rok své zkušenosti. Měla bych v tom být opravdu dobrá!
Můj soukromý bludný kruh vypadá takto: z jakýchkoliv důvodů se necítím dobře – jsem pomalejší, roztržitější, nestíhám - což vyvolá ještě horší pocity – ještě menší „výkon“ - a tak pořád dokola. Prvotní příčiny mohou být zdravotní, osobní, pracovní – následně je to jedno, protože pokud takový stav trvá déle, projeví se nakonec ve všech oblastech. To je hlavní důvod, proč se na nadcházející rok nijak zvlášť netěším. Nácvikem pobytu v bludném kruhu jsem získala jistotu pohybu po kružnici a znalost jeho pravidel, ale tyto dovednosti jsem vykoupila osobními i pracovními dluhy, které si do dalšího roku nesu s sebou.
Bohužel to není jen můj soukromý kruh a vlastně ani žádná výjimečná situace. Únava a letargie jsou často denními společníky mnoha mých kolegů. To samo o sobě (a v malých dávkách) nevadí. Nelze být pořád jen veselý, optimistický, plný energie. Ale právě tak nelze dlouhodobě setrvat ani v popsaném stavu netečnosti a únavy, z toho bludného kruhu je nezbytné vystoupit, a pokud možno včas. Právě to je mé asi nejupřímnější přání do nadcházejícího roku – neztrácet čas a síly v kruhu, který nikam nevede. Nechci se nechat ovládnout špatnou náladou a únavou, rezignovat na snahu o nápravu. Nechci se poddávat lhostejnosti a tím ubližovat těm, kteří mě mají rádi. Přeji si umět rozlišit věci podstatné od nepodstatných, od těch nepodstatných se oprostit a z podstatných neslevovat. Přeji si mít čas a sílu zajímat se o věci kolem nás, umět naslouchat těm, kteří mají co říci. Přeji si umět čelit negativním vlivům a projevům ve všech podobách a zároveň zůstat slušná a lidská.
Teď by se slušelo vyslovit přání býti méně patetická. Než to ale slíbím, dovoluji si Vám všem i sobě popřát, abychom chtěli mít radost ze života, nesnižovali její hodnotu a potřebu a snažili se ji stále nalézat. Potřebujeme ji všichni. Bez ní se zavřeme ve svých bludných kruzích a nebudeme schopni nacházet řešení a pomoc pro sebe ani pro jiné. A pomáhat bude v nadcházejícím roce třeba – svým blízkým i neznámým, mimo jiné i justici samotné…
Tímto přáním jsem vyčerpala svůj roční limit nadnesených slov a slibuji Vám, že po zbytek roku budu věcná a stručná.
Na závěr se musím přiznat, že se na nový rok přes všechno vyřčené alespoň trochu těším. Z nepochopitelných důvodů si od kalendářního zlomu slibuji, že „vše zlé se v dobré obrátí“ a to dobré už s námi zůstane. Opravdu moc si to přeji! Škoda jen, že pro to musím udělat daleko víc, než vůbec tuším…
Mějte se v roce 2012 krásně a pokud možno radostně!
Daniela Zemanová