Mgr. Miluše Pěchová, členka Republikové soudcovské rady SU ČR



K napsání slova soudce na měsíc listopad se dostávám po právě skončeném 22. Shromáždění zástupců Soudcovské unie ČR. Není v mých silách poskytnout reflexi všech myšlenek, podnětů a postřehů, které na sněmu zazněly z úst oficiálních řečníků i účastníků v kuloárech. Ostatně tohoto úkolu se jistě, jako v předcházejících letech, precizně a dokonale ujme redakce časopisu Soudce.
 
Vzpomínám na návrh, který zazněl před lety na jednom ze shromáždění. Tento návrh spočíval v tom, aby se shromáždění konalo jednou za tři roky jako volební, případně se nekonalo vůbec. Jaké štěstí, že tento návrh, veden dobrým úmyslem o zajištění úspor v rozpočtu Soudcovské unie, neprošel. Myslím totiž, že každoroční setkávání soudců na překrásných místech naší země by nám chybělo. Zcela jistě by chybělo soudci prvního stupně, který více, než nalézání práva, věnuje svůj čas a energii vyměřování soudních poplatků, doručování, vyznačování právních mocí atd. atd. (úplný seznam by vyžádal dvojčíslo časopisu Soudce). Do první frontové linie se vracím s přesvědčením, že Soudcovská unie se snaží prosazovat zájmy moci soudní. Stačí nahlédnout zpětně na programy jednání pracovních skupin shromáždění zástupců v předcházejících letech. Jednání za účasti zástupců Soudcovské unie o konstituci Nejvyšší soudcovské rady pokračují. V roce 2008 se hovořilo o projektu minitýmů, bez kterých si dnes (bohužel ne všude)  nedokáží představit efektivní fungování soudů. V roce 2009 jsme společně  řešili zajištění zdrojů financování Soudcovské unie, v posledních letech je výsledek hospodaření v kladných číslech. V roce 2008 zazněla myšlenka užší  spolupráce s Kolegiem předsedů krajských soudů, která je v současnosti naplňována. Je pravidlem, že Soudcovská unie se podílí na přípravě právních předpisů. I témata jednání pracovních skupin na letošním shromáždění směřují k posílení odpovědnosti soudců za chod justice. Tato odpovědnost spočívá v účasti soudců na stanovení pravidel pro výběr soudních funkcionářů, kandidátů na soudce i vyhodnocení aktuálního pracovního zatížení a řešení přetížení soudce. I když zde hovořím o činnosti Soudcovské unie, je všem zřejmé, že stěžejní kvantum práce v průběhu roku odvádí prezident a jeho tým. 
 
Nadcházející měsíc s sebou přináší nejen padající listí, sychravé počasí, ale i svátek Dušiček. A tak, jako mi končící celorepublikové setkání soudců přineslo optimistickou vizi, že k řešení problémů a hledání východisek je připraveno a ochotno přispět bezpočet kolegyň a kolegů, počínající listopad mi připomíná hlavní smysl i hranice mého lidského snažení. Během dušičkových svátků intenzivněji vnímám, jak mi chybí lidé, které jsem měla ráda, obdivovala je a vážila si jich (ať v osobním či profesním životě). Jejich aktuální absence mi však nebrání být vděčná za vše, čeho se mi jejich prostřednictvím dostalo, radostí, kterých mi bylo dopřáno s nimi zažívat, i zkušeností, které jsem díky nim mohla získat.
 
Při všem tom snažení o dosahování vznešených cílů nezapomeňme, že každý z nás je jedním z mnoha lidí. Lidí, kteří jsou na sobě navzájem závislí, mají se rádi či spolu z nejrůznějších důvodů musí pobývat.  Nám všem do nadcházejících sychravých šedivých dnů přeji, nechť úkoly a břemena, která na sebe více či méně dobrovolně při plnění povinností soudcovského stavu bereme, nezastíní naši podstatu. Člověka schopného vnímat a opětovat city, nést těžkosti a bolesti, umět se radovat a těšit. Ať na nás jednou někdo může s úsměvem vzpomenout. 
 
Miluše Pěchová