Mgr. Vítězslav Špalek, člen Republikové soudcovské rady SU ČR
Nelze začít jinak v úvodním slově na měsíc prosinec, než zmínkou o čase adventním. Při pohledu do kalendáře zjistíme, že dny opravdu ubíhají velice rychle a čas jakoby nás stále hnal k budoucnosti.
Každý z nás prožívá závěr roku různě, předvánočním úklidem ve svých domovech, dokonce i ve svých kancelářích, honbou za dárky, třeba i předsevzetími pro rok následující. Snažíme se podílet na tvoření světa, žijeme v rodinách a předáváme své hodnoty a tradice, máme svá zaměstnání, která rozvíjejí svět, máme také dědictví otců, každý z nás hledá správný směr pro život. Zapomíná se však na obsah vánočních svátků.
Největším darem Vánoc pro všechny je dar zrození a naděje. Když jsem u těch darů, v tomto případě podle mého spíš „nedaru“, myslím jím Nový občanský zákoník. Ano, ten NOZ, který jeden z jeho původců nazval svým dítětem, se stává letošním vánočním dárkem nás všech. Kladu si otázku, zda po téměř čtvrtstoletí od listopadového převratu je ta pravá doba změnit tak zásadním způsobem právní předpisy, pokud jsme ten správný moment změny již propásli, jestli občané vůbec chtěli takovou změnu. Je zřejmé, že občané vlastně nevědí, co je čeká, a původci těchto změn nebyli spraveni o tom, zda ta potřeba radikálních změn ve společnosti opravdu je. Jde opravdu o narovnání a přiblížení civilního práva dnešním všude zmiňovaným demokratickým poměrům ve společnosti a jejím potřebám?
Jsem přesvědčen, že právní řád je u nás stabilizovaný a funguje, byť s relikty minulosti, nejsem si však jistý, zda jsou dnes občané ochotni snášet nějaké další potíže v době ekonomické mizérie a v kontextu událostí na politické scéně, a to v letošním roce opravdu na tyto události bohatém. Občané jsou totiž rozzlobeni na představitele státu a na politickou moc. Zůstávám v klidu při zjištění, že mám i já, ne jedno, ale dokonce dvě děti, dosti živé a hravé. Nedá se to říci o shora zmiňovaném dítěti, než toto doroste, než jej všichni vypipláme k obrazu našemu. Vyvstanou nezdrženlivé snahy o rozptýlené výklady zákona a při již dnes avizovaných korekcích jeho chyb to povede stejně k novelizaci nového kodexu. Nechci už vůbec uvažovat v kategoriích předvídatelnosti soudního rozhodování nebo doprovodné legislativy.
V příštím roce vzpomeneme sté výročí počátku rozvracení stability středoevropského soustátí v r. 1914, výročí, které vyústilo ve Velkou válku, nebo snad oslavíme výsledek této Velké války jako počátek budování nového státu? Státu, jehož politická reprezentace, v minulých časech mnohdy zbabělá a v dnešní době ještě korupčnická, nedává ani po stech letech občanům elementární jistoty! Nezbývá než doufat, že další „české století“ přežijeme všichni bez úhony a bez rozhrad aspoň v mezilidských vztazích.
Vítězslav Špalek