Monitoring médií


Datum:  Zobrazit


‚Rozhodovala jsem o Janouškovi, jako kdyby to byl Pepa Novák,‘ hájila se soudkyně

18.01.2022 - ceska-justice.cz (JusticeNepřehlédněteVýběr šéfredaktora)

Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) v čele se soudcem Tomášem Langáškem zprostil soudkyni Krajského soudu v Brně (KS) Jaroslavu Bartošovou kárné žaloby. Tu na ni podala ještě ministryně spravedlnosti Marie Benešová, která soudkyni vytýkala, jak rozhodovala o přerušení výkonu trestu Romana Janouška.

Na jedné straně člověk, požívající obrazu „veřejného nepřítele“, který žádá o přerušení výkonu trestu ze zdravotních důvodů, ačkoliv z policejního sledování vyšlo najevo, že sportuje a žije veskrze neomezeným společenským životem.

Na straně druhé posudky renomovaných lékařů, popisující člověka s neřešitelným zdravotním problémem, který může kdykoliv způsobit jeho smrt. A zprávy Vězeňské služby (VS), doporučující přerušení výkonu trestu.

To vše za situace, kdy média (televize veřejné služby) zveřejňují jak výsledky zmíněného, soudem nařízeného policejního sledování, tak soukromé fotografie, na nichž je „veřejný nepřítel“ v družném rozmaru na horách. Ministryně spravedlnosti je ve věci interpelována opozičními politiky a obrací se proto na předsedu příslušného soudu s žádostí o vysvětlení.

Za takových okolností rozhodovala soudkyně Krajského soudu v Brně (KS) Jaroslava Bartošová o žádostech o přerušení výkonu trestu Romana Janouška. Ten byl odsouzen na čtyři a půl roku nepodmíněně za to, že srazil v těžké opilosti ženu a od nehody ujel. Trest mu byl vyměřen coby prvotrestanému, sražená žena neměla trvalé následky a on uhradil způsobenou škodu a zaplatil odškodnění.

Soudkyně z kauzy Stoka

A právě proto, že soudkyně dvakrát rozhodla o Janouškových žádostech o přerušení trestu kladně, podala na ni kárnou žalobu někdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešová. S podanou žalobou se ztotožnil i nový ministr Pavel Blažek. Ten kárnou žalobu podle informací České justice nestáhl proto, že předpokládal její neúspěch, a také s ohledem na možné kontroverze – soudkyně Bartošová je činná v tzv. případu Stoka.

Stojí za připomenutí, že když v případě jiného kárně stíhaného soudce KS v Brně, insolvenčního soudce Jana Kozáka, Blažek po svém nástupu do funkce ministra v roce 2012 žalobu na soudce stáhl, byl terčem kritiky a spekulací.

V kárné žalobě bylo soudkyni Bartošové vytýkáno, že při své rozhodovací činnosti v postavení předsedkyně senátu „v příkrém rozporu se zjištěným skutkovým stavem a v rozporu s trestním řádem“, kdy byla opakovaně informována soudy a státním zastupitelstvím o počínání Janouška ‚na svobodě‘, tyto informace ignorovala a dvakrát výkon trestu přerušila. A to aniž by se v rozhodnutí o těchto podnětech zmínila a popsala, proč k nim nepřihlédla.

Jednalo se především o podnět VS v Praze z 9. srpna 2019, kdy soud z policejního sledování zjistil, že se Janoušek pohybuje samostatně, sportuje a nerezignoval na společenský život. Toto sledování nařídil soudce VS pro účely rozhodování soudu o žádosti Janouška o upuštění od výkonu zbytku trestu. Vedle řízení o přerušení výkonu trestu – k němuž byl příslušný KS v Brně, protože Janoušek vykonával trest v brněnské věznici – totiž posuzovaly „pražské“ soudy ještě Janouškovu žádost o prominutí zbytku trestu. VS v Praze bv dané věci posuzoval konkrétně stížnost proti rozhodnutí MS v Praze. Ten se o dva týdny později obrátil na KS v Brně s identickým zjištěním jako VS, a s výzvou ke zvážení informací v řízení o přerušení výkonu trestu.

Roman Janoušek před soudem za nehodu. Foto: Mediafax

Ignorovala podněty

Přesto senát soudkyně Bartošové v dubnu 2020 Janouškově žádosti o přerušení poprvé vyhověl. V tomto případě ovšem nepodal státní zástupce stížnost, věc tedy neposuzoval VS v Olomouci.

Dalším, v ministerské žalobě zmíněným, podnětem, který měla soudkyně ignorovat, byl přípis Vrchního státního zastupitelství v Praze (VSZ) z března minulého roku. Tehdy VSZ řešilo podnět jednoho advokáta, který se na něj obrátil s okopírovaným článkem z Haló novin, v němž se popisoval Janouškův „výlet“ do Alp. Advokát v podnětu tvrdil, že mohl být spáchán trestný čin. VSZ to sice jako trestnou činnost nevyhodnotilo, ale obrátilo se na KS v Brně, aby by soud zvážil, zda byly naplněny podmínky pro přerušení výkonu trestu.

Soudkyně Bartošová nicméně i napodruhé žádosti vyhověla. Tentokrát však státní zástupce stížnost podal a VS v Olomouci rozhodl tak, že Janouškovu žádost zamítl.

Podle kárné žaloby tím, že zmíněné podněty soudů a státního zastupitelství soudkyně ignorovala, a přestože byly důvodné pochybnosti o naplnění podmínek pro přerušení výkonu trestu podle § 325 odst. 1 a 5 trestního řádu, žádostem o přerušení výkonu trestu vyhověla, se dopustila kárného provinění. Její jednání podle kárné žaloby mělo otřást důvěrou veřejnosti v justici, za což bylo požadováno snížení platu o 20 % na jeden rok.

Soudkyně Bartošová před kárným senátem obvinění odmítla. Připustila pouze, že dostatečně kategoricky nezohlednila výsledky sledování nařízeného jiným soudem a neuvedla do rozhodnutí důvody, proč k nim nepřihlédla. „Nepovažovala jsem je za natolik závažné, aby to vyvážilo všechna erudovaná lékařská stanoviska,“ vysvětlila to soudkyně. Při svém rozhodování totiž vycházela toliko ze zpráv lékařů a závěrů lékařů Vězeňské služby ČR. V těchto zprávách lékaři popisovali Janouškův stav jako mimořádně závažný, kdy je ohrožen na životě byť i jen malým nárazem do hlavy. Vězeňští lékaři zase připustili, že nemohou vyloučit rizika, a navíc u první žádosti z dubna 2020 s ohledem na pandemii koronaviru výslovně doporučili trest přerušit. „Z toho pramení i můj, možná příliš tolerantní, nicméně lidský přístup,“ uvedla na svoji obhajobu soudkyně s tím, že nemá zprávy, že by došlo ke zlepšení Janouškova zdravotního stavu.

Vymazala jsem v hlavě jméno

„Počínání pana odsouzeného je hazardem se svým zdravím. Nepovažovala jsem to ale za podstatné pro rozhodnutí. Nebylo mu uloženo, že má být upoután na lůžko. Já ho neomlouvám, nejsem jeho obhájce, ale když jste v takovém zdravotním stavu, je vám jeden, dva dny dobře, možná uděláte takovou chybu. Tak jsem o tom uvažovala,“ popsala kárnému senátu soudkyně.

Ohledně druhého rozhodnutí o přerušení upozornila, že přestože jej následně zrušil VS v Olomouci, tak nedospěl k závěru, že by flagrantně porušila zákon či ignorovala důkazy. VS podle soudkyně jen doplnil dokazování a dospěl k jinému závěru. Dodala, že ani státní zastupitelství, ani VS v Olomouci nikdy nezpochybnily závěry lékařů, na jejichž základě rozhodovala.

„Pokud bychom dosadili místo Romana Janouška Josefa Nováka, nikoho by to nezajímalo. Já jsem ve své hlavě při rozhodování vymazala jeho jméno a veškeré informace médií. Přistupovala jsem k němu jako ke komukoliv jinému. Nepodlehla jsem tlaku médií a rozhodovala nezávisle. Opak by byl nebezpečným precedentem,“ uzavřela svoji obhajobu soudkyně Bartošová.

Kárný senát v čele s předsedou Tomášem Langáškem soudkyni kárné žaloby zprostil. Vytýkané jednání se totiž podle jeho závěru týká rozhodovací činnosti soudce, kam kárný senát může vstupovat jen ve výjimečných případech. „Vstupujeme na tenký led, neboť pokud bychom měli rozhodovat běžně o rozhodovací činnosti soudce, nezávislost by se rozplynula jako pára nad hrncem,“ konstatoval soudce Langášek. Ony výjimečné situace nastávají ve chvíli, kdy soudce jednoznačně poruší jasnou právní normu, flagrantně nerespektuje rozhodnutí nadřízeného soudu či pokud ignoruje konstantní judikaturu.

Ani do jedné kategorie však tento případ podle kárného senátu nespadal.

Stanovisko Vězeňské služby

Z dokazování vyplynulo, že bylo o žádostech Janouška v minulosti rozhodováno opakovaně a nikdy proti rozhodnutí soudu nebyla podána stížnost, až proti tomu poslednímu. Ani v tomto případě však VS v Olomouci nezpochybnil skutečnost, že je Janoušek stižen těžkou, nevyléčitelnou nemocí, která ho ovlivňuje na životě. Pak je to ale podle kárného senátu zcela na volném hodnocené soudu, zda byl předpoklad pro rozhodnutí o přerušení výkonu trestu splněn. Tudíž není možné uvažovat, že by soudkyně Bartošová nerespektovala zákon. V obou případech měla navíc vedle stanoviska lékařů oporu i ve stanovisku Vězeňské služby. Ta v prvním stanovisku doporučovala trest přerušit, v druhém pak „dubiózně připouštěla možnost“.

V případě prvního rozhodnutí o přerušení tedy není podle kárného senátu žádná pochybnost.

„Ohledně toho druhého můžeme sdílet s ministryní kritiku, že do odůvodnění měla soudkyně přidat něco navíc, měla se s tím vypořádat. Odmítáme ale, že by toto kritické hodnocení mohlo založit kárné provinění. Jediné, co jí můžeme vytýkat je to, že nepřičinila pár vět do svého rozhodnutí. Soudní rozhodnutí na prvním stupni není ovšem disertační práce a soudce do něj píše jen to, co považuje za podstatné,“ vysvětlil soudce Langášek. Upozornil, že justiční systém, který předpokládá opravné prostředky, navíc v tomto případě standardně zafungoval. Podle kárného senátu se tedy jedná o „běžný příběh“ a nebýt zvýšeného mediálního zájmu, nikoho by nenapadlo podávat na soudkyni kárnou žalobu.

Petr Dimun

Petr Dimun

Blažek: Všichni kandidáti na šéfa NSS jsou skvělí, jmenování by mělo být v únoru

18.01.2022 - ceska-justice.cz (NepřehlédnětePolitikaVýběr šéfredaktora)

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) očekává, že prezident Miloš Zeman jmenuje nového předsedu Nejvyššího správního soudu (NSS) v únoru. Řekl to novinářům po dnešním jednání s prezidentem v Lánech. Všichni tři kandidáti na funkci jsou podle ministra skvělí, nechtěl jmenovat svého favorita.

Prezident může nového šéfa NSS vybírat pouze z řad soudců tohoto soudu. Funkční období předsedy soudu trvá deset let. Blažek už dříve uvedl, že post by mohl obsadit Filip Dienstbier, Barbara Pořízková či Karel Šimka. Poslednímu šéfovi instituce Michalu Mazancovi vypršel mandát na konci loňského roku kvůli dosažení věkové hranice 70 let.

Nyní Blažek řekl, že jednotlivé kandidáty se Zemanem probral. Zopakoval, že rozhodnutí bude záležet na dohodě prezidenta s předsedou vlády Petrem Fialou (ODS), protože jmenování šéfa NSS není výlučně prezidentskou pravomocí. „Všichni tři kandidáti jsou skvělí. Nejvyšší správní soud je skvěle obsazen celkově,“ uvedl ministr.

S prezidentem Blažek jednal i o obecné situaci v soudnictví a státním zastupitelství. Podotkl k tomu bez dalších podrobností, že Zeman má „tradičně určité kritické názory“.

Prezident dnes zkritizoval soudce za to, že jim vadí zmrazení platů. Ministr k tomu pouze uvedl, že v pondělí měl dlouhé jednání s předsedy všech krajských soudů a že se mu zatím nepodařilo setkat s představiteli Soudcovské unie. Právě unie avizovala možnost, že se soudci budou kvůli tomuto kroku vlády podávat žaloby. „Pokud ty žaloby budou, tak budou,“ řekl Blažek.

Dalším tématem schůzky s prezidentem byl i zákon o státním zastupitelství. Blažek míní, že stávající zákon „není tak špatný“, když fungoval 30 let. Ministr chce ale zavést funkční období vedoucích státních zástupců, s čímž podle něj souhlasí i Zeman. Druhou otázkou, která podle Blažka vyžaduje zákonnou úpravu, je způsob odvolávání vedoucích státních zástupců. Nově by mělo být možné pouze v kárném řízení a „z jasně řečených důvodů, které musí zákon předvídat“.

(čtk)

ČTK

Nový rozsudek v kauze, ve které podezřelé nezákonně sledovali Šlachtovi celníci, padne zítra

18.01.2022 - ceska-justice.cz (BezpečnostNepřehlédněte)

Soud v kauze prodeje nelegálních cigaret, ve kterém pátrači celní správy, vedení Robertem Šlachtou, nezákonně sledovali podezřelé by měl skončit 19. ledna vynesením rozsudku. Ekonomický deník už v květnu informoval, že Vrchní soud v Olomouci v plném rozsahu rozsudek v případu prodeje nelegálních cigaret zrušil. Někteří aktéři se snažili případ shodit pod stůl a zasáhl až odvolací soud. „Bez pochybností platí, že postup celní správy a také Armády ČR v dané věci byl vadný,“ zkonstatoval soud v závažné kauze, na kterou před dvěma lety upozornil Ekonomický deník.

V prosinci proběhly u Krajského soudu v Brně závěrečné řeči v případu prodeje nelegálních cigaret, ve kterém celníci ke sledování použili nezákonně armádní specialisty z prostějovské 601. skupiny speciálních sil. Ještě před nimi proběhl výslech bývalého velitele 601. skupiny speciálních sil plukovníka Davida Franty. Ten měl podle zdrojů Ekonomického deníku prohlásit, že jeho vojáci věděli, že budou nasazeni v civilním terénu, podezřelé, na které byli navedeni celní správou natáčeli na mobilní telefony a celníkům následně odevzdali záznamy ze sledování na flash disku a na papíře. Ty se poté, co Ekonomický deník na nezákonné sledování vojáky, které trestní řad neumožňuje, upozornil ze spisu vytratily.

Vyslechnutí vedoucí pracovníci celníků pak podle informací Ekonomického deníku před soudem shazovali svého bývalého kolegu Pavla Litavce, který se nebál u soudu nezákonnosti ohledně potvrdit.

Rozsudek by měl být podle informací Ekonomického deníku vynesen 19. ledna.

V květnu Vrchní soud v Olomouci zrušil v plném rozsahu rozsudek Krajského soud v Brně.

Případ vzbuzuje od počátku silné emoce, řešila ho Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) i výbory a komise Poslanecké sněmovny. GIBS nakonec případ odložila. Vše spělo k zametení flagrantního porušení zákona. Až razantně zasáhl Vrchní soud v Olomouci.

Tajná operace Richard

O co šlo? Pátrači celníků si v roce 2018 na pomoc při sledování podezřelých z obchodu se nelegálními cigaretami přizvali armádní specialisty z prostějovské 601. skupiny speciálních sil.

Zapojení armády do sledování civilistů ovšem odporuje zákonu, což potvrdil až odvolací soud.

Tajnou operaci s krycím názvem Richard posvětil tehdejší náměstek celních pátračů Robert Šlachta, který vojákům dokonce poslal za účast na vyšetřování osobní děkovný dopis. Celníci o případu dlouhou dobu mlžili a existenci Šlachtova dopisu dokonce popírali.

Krajský soud v Brně vynesl tresty v případu prodeje nelegálních cigaret loni v květnu.

Černé na bílém. Náměstek celníků Robert Šlachta potvrdil zapojení elitních vojáků do nezákonného sledování dopisem náčelníkovi Generálního štábu. Foto: Jan Hrbáček

„V konkrétní věci, přesto, že se nalézací soud určitým způsobem vypořádal s navrženými

důkazy, je vrchní soud toho názoru, že odvolací námitky obžalovaných, že napadený rozsudek je zatížen vadou spočívající v neprovedení navržených důkazů, jsou důvodné,“ zkonstatoval olomoucký vrchní soud.

Vydejte celý spis

Vrchní soud také zkonstatoval, že k tíži obžalovaných nebyly u nalézacího soudu provedeny některé důkazy.

„Neprovedení dalších svědeckých výpovědí krajský soud vysvětlil tím, že vyslýchány by byly osoby, které s věcí neměly nic společného. S takovou argumentací lze ale obtížně souhlasit například u velitele speciálních sil brig. gen. Pavla Koláře, který podle dostupných důkazů měl 601. skupině speciálních sil v koordinaci s Ředitelstvím speciálních sil ministerstva obrany nařídit provést součinnostní výcvik s jednotkou Celní správy v prostoru Moravskoslezského a Olomouckého kraje v termínu od 14. do 15. června s cílem ujednotit operační postupy a procedury v zastavěné oblasti. V zásadě totéž se týká plk. Davida Franty, velitele 601. skupiny speciálních sil,“ zkonstatoval soud.

Pokud jde o listinné důkazy, podle vrchního soudu žádné rozumné důvody nebrání tomu, aby byl vyžádán a jako důkaz proveden celý spisový materiál vedený GIBS ohledně součinnosti celní správy a armády a nikoli jen protokol z odložení věci.

„Naopak, právě takový postup je třeba považovat za přínosný. Minimálně v tomto rozsahu tedy odvolací soud považuje odůvodnění neprovedení navržených důkazů za nedostatečné,“ usnesl se senát.

Další důkazní návrhy v tomto směru pak buď byly zamítnuty, ale soud prvního stupně tento svůj postup nijak neodůvodnil, anebo o nich nebylo rozhodnuto, vytkl nalézacímu rozsudku olomoucký senát.

Účelová manipulace

Olomoucký senát velmi udivilo, proč nalézací soud upustil od výslechu celnice Romany Pavelcové. Ta v době sledování zastávala pozici vedoucí oddělení odhalování celních podvodů a byla nadřízenou zpracovatele spisu Pavla Litavce.

Přitom právě Pavelcová dala Litavcovi poté, co Ekonomický deník na nezákonné sledování upozornil, pokyn, aby dokumentaci k akci s vojáky vyňal ze spisu.

Pavelcová byla před soudem vyslechnuta až poté, co rozsudek zrušila odvolací instance. Právě ona byla jedním z celníků, kteří nasazovali a odbornost na svědectví bývalého kolegy Litavce.

„Vyjádření této svědkyně může být klíčové, protože právě ona měla přijít s tím, že získala kontakt na příslušníky 601. skupiny speciálních sil, kteří by celníkům mohli pomoci se sledováním zájmového objektu, jenž byl vytipován jako sklad neoznačených cigaret a tabáku. Měla to být ona, kdo se účastnil schůzek s velitelem zmíněné skupiny a konečně, v neposlední řadě, to měla být právě ona, kdo se měl dopustit zásadní manipulace se spisovým materiálem, při které byly ze spisu vyňaty listiny ukazující na realizovanou součinnost Celní správy a Armády ČR,“ vypíchl odvolací senát.

V podstatě totéž se týká dalšího navrženého svědka – celníka Davida Antoše, který měl sjednat schůzku s příslušníky armády.

„Obdobně není zřejmé, proč soud prvního stupně nepodnikl důsledné kroky k vyžádání celého spisového materiálu, pořízeného příslušníky 601. skupiny speciálních sil v Prostějově při realizování předmětného úkonu. Za zjištěného stavu je přitom provedení minimálně označených důkazů nezbytné, upozornil při vracení kauzy k prvnímu stupni soud.

Také Antoš byl vyslechnut až nyní.

Žádost, kterou v červnu 2018 poslala Celní správa na Generální štáb. O cvičení v ní není ani náznak. Celníci žádají spolupráci v ostré akci. Foto: Jan Hrbáček

Zjevná absurdnost

Vrchní soud dále zkonstatoval, že obhajoba „ještě v průběhu hlavního líčení vedle neoprávněné (a prokázané) manipulace se spisovým materiálem a účelovým nezařazením veškerých listin pořízených Armádou ČR do trestního spisu poukazovala na nevěrohodnost údajů, které ve své výpovědi uvedl svědek Petr Mašek, v té době ředitel odboru pátrání Generálního ředitelství cel v Brně, který měl rovněž participovat na jednáních s Armádou ČR“.

„Nalézací soud konstatoval, že výpověď svědka není nevěrohodná a rozdíly mezi jeho výpovědí a výpovědí svědka Pavla Litavce vysvětlil tím, že každý z nich působil na jiné pozici a disponoval jiným množstvím informací. S takovým hodnocením důkazní situace však lze podle vrchního soudu jen stěží souhlasit,“ pozastavil se dále soud.

Rozdíly ve výpovědích obou svědků totiž dle soudu nezakládá odlišné penzum jejich informací a vědomostí, kterými měli disponovat, ale zcela jednoznačně odlišný popis téže události, ke které se oba před soudem vyjadřovali.

Pavel Litavec totiž otevřeně promluvil o tom, že příslušníci 601. skupiny speciálních sil se podíleli na sledování, prováděli obhlídku objektu, protože celní správa v té době byla vytížena jinými případy a neměla na tyto úkony vlastní zdroje.

Petr Mašek ve své výpovědi popisoval v zásadě jen konzultační úlohu armády, kdy se vojáci nepodíleli na žádném úkonu. „Soud prvního stupně měla v prvé řadě zaujmout zjevná absurdnost tvrzení, uváděných Petrem Maškem, podle kterého s armádou bylo pouze konzultováno, kam a jakou techniku instalovat, či jestli mimo kamery existuje jiná možnost bezkontaktního sledování. Pokud by totiž skutečně pátrací orgány celní správy nebyly schopny samostatně posoudit tak elementární skutečnosti, které svědek zmiňuje, je potom legitimní otázka, nakolik jsou tyto orgány vlastně vůbec schopny samostatně vykonávat stanovenou činnost,“ opět se pozastavil odvolací soud.

Stejně tak měl dle senátu krajský soud reagovat na rozpor údajů uváděných tímto svědkem s realitou, protože bylo bez jakýchkoli pochybností prokázáno, že příslušníci 601. skupiny speciálních sil se na sledování skutečně podíleli.

„Výpověď Petra Maška měl nalézací soud jednoznačně hodnotit v kontextu údajů uvedených svědkem Pavlem Litavcem, neboť právě on pravdivě popsal manipulaci se spisem a jeho výpověď plně koresponduje s poznatkem o ingerenci Armády ČR. Z podstaty vadný je pak postup krajského soudu, v rámci kterého námitky obhajoby směřující proti výpovědi Petra Maška odmítl odkazem na usnesení vydané GIBS. Je totiž úkolem soudu, aby primárně na základě vlastní činnosti a nikoli na základě rozhodnutí jiného orgánu působícího mimo trestní stíhání, dospěl k závěru, zda provedený důkaz je věrohodný, či nikoli,“ upozornil soud.

Zkráceni na právech

Odvolací soud také důrazně odmítl tezi vyslovenou krajským soudem, že svědecké výpovědi Petra Maška a Pavla Litavce jsou pouze doplňující důkazy k rozhodnutí GIBS.

„Za popsaného stavu, zejména proto, že byla prokázána účelová manipulace se spisovým materiálem, existují významné pochybnosti o věrohodnosti svědecké výpovědi Petra Maška, který jako jeden z vrcholových pracovníků Celní správy bagatelizuje, až neguje zapojení příslušníků Armády ČR do realizace operativních úkonů v dané věci a z pořízených protokolů nelze zjistit, kdo konkrétně úkony sledování vlastně prováděl, odvolací soud shledává opodstatněné námitky obžalovaných, že existují pochybnosti o intenzitě, délce trvání a charakteru vlastní činnosti prováděné příslušníky 601. skupiny speciálních sil v rámci prováděného sledování. V dalším průběhu řízení bude třeba tento nedostatek napravit, a to zejména realizací dosud neprovedených důkazů a jejich odpovědným a komplexním hodnocením,“ zkonstatoval soud.

Začerveněná pasáž prokazuje, že informace od specialistů 601. skupiny speciálních sil byly použity v trestním řízení. Foto: Jan Hrbáček

Vrchní soud také podotkl, že minimálně listiny související se součinností celníků a vojáků měly být nepochybně součástí spisového materiálu již při prostudování spisu v souvislosti s ukončením vyšetřování. Proto se odvolací soud ztotožnil s argumentací obžalovaných, že došlo ke zkrácení jejich práva na obhajobu, protože jim k seznámení nebyl předložen celý spisový materiál.

Odvolací soud toho soudu nalézacímu, který bude podruhé rozhodovat 19. ledna, v rozhodnutí vytýká mnohem více.

„Vrchní soud v rámci provedeného přezkumu zjistil, že nalézací soud při utváření skutkových závěrů nepostupoval transparentně a v odůvodnění napadeného rozsudku se nezabýval významnou částí skutečností rozhodných pro vyřešení případné trestní odpovědnosti obžalovaných. Pokud ovšem krajský soud hodnotil pouze některé skutečnosti a nezabýval se řadou jiných důkazů, které jsou významné pro posouzení trestní odpovědnosti obžalovaných, postupoval vadně, protože je povinen vyčerpat žalovaný skutek v celé šíři. Je povinen zabývat se všemi jeho stránkami, které jsou právně relevantní. Za daného důkazního stavu nelze odpovědně posoudit, zda krajský soud dovodil odpovídající skutková zjištění a s nimi korespondující právní závěry,“ vypíchl soud.

Chyba za chybou

Pokud tedy jde o účast příslušníků 601. skupiny z Prostějova na některém ze sledování, se vrchní soud ztotožnil s argumentací obhájců obžalovaných, kteří poukazovali na to, že takový postup nebyl přípustný.

„Trestní řád totiž jasně stanoví, která složka může poskytovat takzvanou součinnost. Armáda, respektive její specialisté, to rozhodně nejsou, protože podle uvedeného ustanovení jsou v trestním řízení povinny si navzájem pomáhat jen orgány činné v trestním řízení,“ potvrdil soud argumentaci Ekonomického deníku, který na závažný případ upozornil.

Podle trestního řádu se orgány činnými v trestním řízení rozumějí pouze soud, státní zástupce a policejní orgán. Analogický postup, o který celníci svou žádost o součinnost opřeli, podle soudu není přípustný. Účast příslušníků 601. skupiny neumožňuje ani jiný paragraf trestního řádu, podle kterého jsou státní orgány, právnické a fyzické osoby povinny vyhovovat dožádáním orgánů činných v trestním řízení při plnění jejich úkolů.

„Toto ustanovení se totiž týká pomoci typu poskytování a předávání informací, písemností, výpisů z bankovních účtů a jiné podobné spolupráce s orgány činnými v trestním řízení, nemůže se však jednat o přímou účast na aktu trestního řízení, v tomto případě sledování. Navíc z paragrafu, o který se žádost Celní správy rovněž opírá, a který konkrétně upravuje sledování, vyplývá, že se na takové operaci může podílet jen policejní orgán. Tím 601. skupina z Prostějova rozhodně není,“ usnesl se soud.

„Výčet policejních orgánů v armádě stanoví trestní řád a jsou jimi pouze pověřené orgány Vojenské policie a Vojenského zpravodajství, pokud vyšetřují trestnou svých příslušníků. Bez pochybností tedy platí, že postup Celní správy a také Armády ČR v dané věci byl vadný,“ stojí jasně v rozhodnutí soudu.

Plody z otráveného stromu

Odvolací soud se ale mimo jiné neztotožnil s tvrzením obžalovaných, že toto pochybení ze své

podstaty a paušálně, zakládá procesní nezpůsobilost důkazů, které byly získány v návaznosti na poznatky vyplývající ze sledování. Jde o odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu.

„Obžalovaní závěr o neprocesním charakteru takto získaných důkazů staví zjevně na teorii ´plodů z otráveného stromu´. Vrchní soud dodává, že tato doktrína má svůj původ ve Spojených státech amerických, kde je také rozvíjena a praktikována. Podstata dotčené doktríny v její krajní podobě spočívá v tom, že procesní pochybení orgánů činných v trestním řízení má za následek absolutní neúčinnost a nepoužitelnost důkazů opatřených na podkladě takového vadného postupu. Kontinentální trestní řízení však vychází z formálně-materiální povahy důkazu, a proto jen takové vady, které porušují právo na spravedlivý proces, vedou k nepřípustnosti takového důkazu,“ upozornil soud.

To prakticky znamená, že orgány činné v trestním řízení jsou povinny přistupovat k vadám řízení diferencovaně, tedy musí vždy konkrétně posoudit, jak intenzivní bylo dané pochybení a zda mohlo provádění toho kterého důkazu ovlivnit.

„Jinými slovy – ze zásady volného hodnocení důkazů vyplývá, že příslušné orgány musí hodnotit všechny důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. Ani právní úprava trestního řádu platného a účinného na území České republiky odkaz na tuto doktrínu neobsahuje,“ upozornil soud.

A dodal: „Pro potřeby řízení vedeného v této věci lze tedy shrnout, že doktrína plodů z otráveného stromu není součástí platného trestního řádu, a proto se na ni nelze odvolávat. I kdyby to neplatilo, tak ani rigorózní interpretace této doktríny nemůže vést k závěru, že výskyt nezákonného důkazu automaticky způsobuje nepoužitelnost všech důkazů opatřených v daném řízení. Uvedené však současně neznamená, že by soud prvního stupně nebyl povinen se s námitkou týkající se procesní použitelností důkazů získaných postupem podle trestního řádu a důkazů navazujících, blíže vypořádat,“ dodal soud.

Ekonomický deník celý závažný případ celkově popsal například zde.

Jan Hrbáček, Ekonomický deník

Česká justice

Prezident Zeman dnes v Lánech jmenuje nové soudce

18.01.2022 - ceska-justice.cz (NepřehlédnětePolitika)

Prezident Miloš Zeman dnes jmenuje sedm nových soudců obecných soudů. Pětice žen zamíří k pražským soudům, dva muži na soudy v Kladně a v Přerově. Jmenování v prosinci odsouhlasila vláda. Na zámku v Lánech by dnes měly složit slib i dvě ženy, které tak nemohly učinit při prosincovém ceremoniálu.

Návrh na jmenování sedmi soudců schválila vláda Petra Fialy (ODS) před Vánoci. Předložila ho ještě minulá ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO), nový ministr Pavel Blažek (ODS) se s ním ztotožnil. Pětice kandidátek, které dosud působily jako asistentky soudců, má zamířit k soudům spadajícím pod Městský soud v Praze. Dvojice adeptů, kteří byli justičními čekateli, zamíří na okresní soudy v Kladně a v Přerově.

V prosinci Zeman jmenoval 50 soudců. Jejich jmenovací dekrety podepsal během pobytu v Ústřední vojenské nemocnici, slib pak soudci složili 15. prosince. Dvě ze jmenovaných tak ale učinit nemohly. Pražský hrad avizoval, že jim nabídne náhradní termín. Slib do rukou prezidenta by tak měly složit dnes.

(čtk)

ČTK

Zeman zkritizoval soudce za neochotu zmrazit si platy, hovořil o „nenažranosti“

18.01.2022 - ceska-justice.cz (NepřehlédnětePolitika)

Prezident Miloš Zeman dnes při jmenování sedmi nových soudců zkritizoval neochotu stávajících soudců nechat si zmrazit platy. Zmínil výraz „nenažranost“. Za ostudu justice pak označil případ bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové (KDU-ČSL, TOP 09) a nákupu letounů CASA. Případ skončil téměř po deseti letech pravomocným osvobozením Parkanové.

„Protože vynikám až extrémní zdvořilostí, nebudu používat výrazu nenažranost a pouze se zamyslím nad tím, proč řadoví soudci, jejichž platy se pohybují ve výši sta tisíc korun, (…) protestují proti pouhému zmrazení svých platů a argumentují svou nezávislostí,“ prohlásil Zeman. Upozornil, že politici mají být rovněž nezávislí a proti zmrazení svých platů neprotestují. „Chtěl bych vám proto popřát, aby, poněkud pateticky řečeno, jste dýchali ne-li se svým národem, tedy alespoň se státním rozpočtem a abyste platy, které vám byly v minulosti přisouzeny, akceptovali. Bude-li situace v budoucnosti lepší, jistě vaše platy vzrostou. A budete-li dobře pracovat a nebudete-li opakovat chyby v kauze Vlasty Parkanové, možná, že se stanete i předsedy soudů, a v tomto případě budete úplně za vodou,“ dodal.

„Chtěl bych vám popřát, abyste (…) dýchali ne-li se svým národem, tedy alespoň se státním rozpočtem, a abyste platy, které vám byly v minulosti přisouzeny, akceptovali,“ řekl prezident nováčkům.

O kauze CASA, která skončila pravomocným osvobozením Parkanové i jejího podřízeného, Zeman zopakoval, že je ostudou nejen soudců, ale i státních zástupců.

Seznam nově jmenovaných soudců obecných soudů:

JUDr. Anežka P u d i l o v á , Ph.D.

Obvodní soud pro Prahu 1

Mgr. Petra M a r e š o v á

Obvodní soud pro Prahu 5

Mgr. Hana J a n o t o v á

Obvodní soud pro Prahu 10

Mgr. Kristýna L o š o n s k á

Obvodní soud pro Prahu 10

JUDr. Ing. Petra K a m í n k o v á , Ph.D., LL.M.

Městský soud v Praze

Mgr. Jiří H o l a s

Okresní soud v Kladně

Mgr. Jan H e r m a n n

Okresní soud v Přerově

Dvě jmenované soudkyně z prosince roku 2021 složily slib dnes v náhradním termínu:

Mgr. Marianna M a r c i n k o v á

Obvodní soud pro Prahu 1

Návrh na jmenování sedmi soudců schválila vláda Petra Fialy (ODS) před Vánoci. Předložila ho ještě minulá ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO), její nástupce Pavel Blažek (ODS) se s ním ztotožnil. Pětice kandidátek, které dosud působily jako asistentky soudců, nyní zamíří k soudům spadajícím pod Městský soud v Praze. Dvojice adeptů, kteří byli justičními čekateli, je od dnešního dne součástí okresních soudů v Kladně a v Přerově. Na zámku v Lánech dnes složily slib i dvě ženy, které tak nemohly učinit při prosincovém ceremoniálu.

V prosinci Zeman jmenoval 50 soudců. Jejich jmenovací dekrety podepsal během pobytu v Ústřední vojenské nemocnici, slib pak soudci složili 15. prosince. Dvě ze jmenovaných tak ale učinit nemohly a Hrad tehdy avizoval, že jim nabídne náhradní termín.

Soudcem se může stát český občan, který je bezúhonný a dosáhl věku nejméně 30 let. Většině kandidátů je 30 až 32 let, nejstarší z kandidátek je 36. Podle návrhu nahradí soudce, kteří z funkcí v rámci přirozené obměny odejdou do konce roku.

(čtk, epa)

ČTK

Prezident dnes jmenuje na zámku v Lánech 7 nových soudců

18.01.2022 - ČRo Radiožurnál (08:00 Hlavní zprávy)

Tereza TOMÁŠKOVÁ, moderátorka
--------------------
Prezident Miloš Zeman dnes jmenuje na zámku v Lánech 7 nových soudců, 5 soudkyň, zamíří k pražským soudům, 2 soudci k okresním soudům do Kladna a Přerova. Jejich jmenování odsouhlasila v prosinci vláda na návrh ministra spravedlnosti Pavla Blažka z ODS. Na zámku v Lánech by dnes měly složit slib i další 2 soudkyně, které se nemohly zúčastnit prosincového ceremoniálu. Tehdy prezident jmenoval skoro 50 nových soudců.


Ani myš

17.01.2022 - ČT 1 (21:25 Reportéři ČT)

Aneta SNOPOVÁ, moderátorka
--------------------
V areálu Pražského hradu už šestým rokem trvají přísné bezpečnostní kontroly. Dříve běžně průchozí hradní ulice jsou za policejními zátarasy. To komplikuje život jak turistům, tak místním obyvatelům. Prezident od své loňské hospitalizace pobývá na zámku v Lánech, kam přesunul i svoji pracovní agendu. Jestli je k mimořádným bezpečnostním opatřením stále důvod, budou příští měsíce řešit bezpečnostní složky. Více už Hanuš Hanslík.

Hanuš HANSLÍK, redaktor
--------------------
Jaký to je pro vás, když jste tady celý život vlastně normálně volně chodil, teď procházet těmi kontrolami?

Tadeáš KOPEČEK, potomek Šternberků žijící v sousedství Hradu
--------------------
Pro každého je to nepříjemný samozřejmě. Mně to přijde zbytečný, velmi absurdní.

anketa
--------------------
Tohleto jako dneska ti policajti, to tady nebylo nikdy. Bylo všecko průchozí, volný.

anketa
--------------------
Jako ty kontroly mi připadají zbytečný. Můj názor. Kdyby někdo něco chtěl pronést, tak to pronese.

Hanuš HANSLÍK, redaktor
--------------------
Kolik třeba sem do Zlaté uličky přijde za den v týhle situaci lidí?

pracovnice Správy Pražského hradu
--------------------
Já bych doporučovala, abyste se obrátili na tiskového mluvčího, protože víte co, jako jsou věci, který nemůžeme říkat.

Hanuš HANSLÍK, redaktor
--------------------
Dobře. Rozumím. Děkuju.

komentář
--------------------
Je těžká doba.

Hanuš HANSLÍK, redaktor
--------------------
Právě Zlatá ulička je jedním z největších lákadel Pražského hradu a v minulosti byla vždy plná turistů. Ty Hrad láká jako největší souvislý hradní komplex na světě, jako tisícileté sídlo českých knížat, králů a pak prezidentů. Ulice, náměstí a nádvoří, veškerá veřejná prostranství uvnitř Hradu byla po staletí vnímána jako součást města a až na výjimky byl Hrad v denních hodinách volně průchozí. První výjimkou byla nacistická okupace. Nacisté dokonce vymazali z map názvy hradních ulic a náměstí. Po válce byl Hrad opět přes den volně přístupný. Druhá výjimka nastala během prvního funkčního období prezidenta Miloše Zemana. Před šesti lety začaly na Hradě přísné policejní kontroly. 8 měsíců byl průchod hradním komplexem dokonce zcela uzavřen.

Hanuš HANSLÍK, redaktor
--------------------
/ukázka/

Hanuš HANSLÍK, redaktor
--------------------
Že není průchod Hradem volný, vadí nejen turistům, ale především místním, tedy lidem, kteří žijí v okolních čtvrtích a byli zvyklí přes Hrad procházet celý život. Jako kteroukoliv jinou městskou ulicí. Tadeáš Kopeček je potomkem šlechtického rodu Šternberků a v blízkém sousedství Pražského hradu žije přes půl století. Hrad je pro něho nejen symbolem české historie, ale také místem, kde vyrostl.

Tadeáš KOPEČEK, potomek Šternberků žijící v sousedství Hradu
--------------------
Pražský hrad je součást mýho života, 53 let tady bydlím, v nejbližším okolí. A je to součást města, je to pro mě součást domova, dalo se projít tady odsud z Hradčanského náměstí přes Hrad směrem na Klárov, na Staré zámecké schody, samozřejmě se dalo projít dozadu na Prašný most, bylo otevřeno víceméně všechno.

Hanuš HANSLÍK, redaktor
--------------------
Zavedení policejních kontrol u vstupu do hradního areálu předcházely dvě události. V září 2015 členové umělecké skupiny Ztohoven převlečení za kominíky vylezli na střechu Hradu a místo prezidentské standarty vyvěsili velké červené trenýrky. V té době začala policie věnovat okolí Hradu zvýšenou pozornost.

Hanuš HANSLÍK, redaktor
--------------------
Všechny návštěvníky ale začala policie kontrolovat až další rok. Po březnových teroristických útocích v Bruselu, při kterých na tamním letišti a v metru zemřelo přes 30 lidí. Přísná opatření tehdy policie zavedla například i na českých nádražích nebo v okolí významných institucí. Kontrolní rámy se ale na Hradě začaly používat až 5 měsíců po bruselských útocích, tedy v době, kdy se jiná protiteroristická opatření rušila. Na Hradě se tehdy začaly tvořit několikahodinové fronty turistů. Už tehdy mnozí Pražané i politici kontroly kritizovali, mimo jiné proto, že vhodným cílem pro potenciální útok mohly být právě uměle vytvořené fronty.

Karel SCHWARZENBERG, politik /TOP 09/
--------------------
Já si pamatuju velice dobře, jak před 25 lety /nesrozumitelné/ radost Václava Havla byla, že otevře Pražský hrad. Teď je více uzavřený než za Gustava Husáka.

Hanuš HANSLÍK, redaktor
--------------------
Žádosti o znovuotevření Hradu od té doby přicházejí do prezidentské kanceláře pravidelně.

Jiří RŮŽIČKA, 1. místopředseda Senátu /nestr. za TOP 09 a STAN/
--------------------
My jsme ten první dopis psali před třemi lety, tehdá nám Kancelář prezidenta republiky odpověděla velice vágně a že to vlastně nejde a že to je důležité pro bezpečnost občanů této země a návštěvníků Prahy atd. atd. Hrad nikdy neuvedl, na základě čeho to opatření udělal.

anketa
--------------------
My jsme šli do obrazárny a tam nás nepustili.

anketa
--------------------
A na internetu je napsáno, že je to otevřený. /ukázka/

Hanuš HANSLÍK, redaktor
--------------------
A co říkáte třeba těm kontrolám, kterým musí vlastně lidé podstoupit, když vstupují na ten Hrad?

anketa
--------------------
Myslím si, že dřív, když tady bylo plno turistů, tak si nedokážu představit, že by ty kontroly tady takhle byly.

Hanuš HANSLÍK, redaktor
--------------------
A když jste tady prožíval dětství, co všechno jste tady jako děti zažívali na Hradě?

Tadeáš KOPEČEK, potomek Šternberků žijící v sousedství Hradu
--------------------
Na Hradě jednak honičky a bitvy s klukama z Hradčan, protože já jsem z Malý Strany, nejzajímavější byly kašny, protože jsme měli lopatičky a vyndávali jsme z nich cizokrajné mince, přičemž nás zprava honili kluci z Hradčan a zleva policajti, ale mohli jsme úplně všude, kam nás napadlo. No, vidíte, tady je to ideální na vybírání mincí. Tady malej kluk podleze, když má lopatičku na delší v zásadě, tahleta kašna byla oblíbená, tady odsud se ovšem mince vyndávaly špatně, protože má vysoko rantl a je velmi hluboká. Takže se muselo na dlouhém klacku s lopatičkou umně vyndávat. Po sametové revoluci tady byl prezident Havel, to bylo jedno z nejkrásnějších období mýho života a myslím, že i Hradu, protože tady bylo živo. Bylo tady ale živo nikoli jenom turisticky, bylo tady živo pro místní obyvatelstvo.

Hanuš HANSLÍK, redaktor
--------------------
Tady teda vidíme dolní část Jeleního příkopu, ta byla před revolucí zavřená.

Tadeáš KOPEČEK, potomek Šternberků žijící v sousedství Hradu
--------------------
Ta byla zavřená. Ta byla otevřená až po základní rekonstrukci za Havla.

Václav HAVEL, bývalý prezident republiky
--------------------
Je to velmi jedinečná a unikátní věc. Je to kus divoké přírody, téměř pralesa, v bezprostřední blízkosti Pražského hradu.

Hanuš HANSLÍK, redaktor
--------------------
Tohle je chodník, který vede do dolní části Jeleního příkopu, tedy do oblasti, která byla před rokem 89 nepřístupná veřejnosti. Otevřela se za Václava Havla, ale teď je zase zavřená. Vidíme tady ceduli, že dolní část Jeleního příkopu je v roce 2021 z technických důvodů uzavřena, o roku 2022, tedy o letošním roce tedy zatím nic není, vevnitř je ještě cedule Vojensky střežený prostor, vstup zakázán.

Tadeáš KOPEČEK, potomek Šternberků žijící v sousedství Hradu
--------------------
Je to škoda, protože jsou odtud nádherný výhledy nahoru, zvlášť teď, když není listí, je odsud krásný pohled na Míčovnu. Škoda je to. A svévole.

Hanuš HANSLÍK, redaktor
--------------------
Když byl Hrad loni na jaře už půl roku zcela uzavřený kvůli koronavirové pandemii, lidé nemohli areálem ani procházet, dostala se celá věc před soud. Vojtěch Razima, který chtěl na Hradě pořádat protest proti jeho uzavření, žaloval Ministerstvo vnitra. To totiž potvrdilo předchozí rozhodnutí pražské radnice, podle kterého protest uvnitř uzavřeného Hradu pořádat nelze. Městský soud v Praze dal zapravdu Razimovi, hradní ulice a náměstí označil za veřejná prostranství, na která má mít veřejnost přístup. Soud ale připustil možnost zpřísněných policejních kontrol.

Vojtěch RAZIMA, zakladatel a ředitel organizace Kverulant.org
--------------------
Očekávám, že Kancelář prezidenta republiky se seznámí s tímhle rozsudkem a v několika málo dnech pan prezident Zeman bude natolik velkorysý, že jaksi přivolí tomuhletomu právu veřejnosti a Hrad otevře.

Hanuš HANSLÍK, redaktor
--------------------
Hrad se pak skutečně loni v květnu znovu otevřel. Nakrátko dokonce i bez policejních kontrol. Ty se ale po třech dnech od otevření vrátily a trvají dodnes. Rozhodnutí pražského soudu navíc o 3 měsíce později zrušil Nejvyšší správní soud. Neřešil přitom podstatu problému, pouze konstatoval, že městský soud musí ve věci kromě Ministerstva vnitra jednat také se Správou Pražského hradu. Od té doby žádné nové rozhodnutí nepadlo.

anketa
--------------------
Já jsem tady 8 let sloužil, takže jsem si tady zažil, jak to fungovalo předtím, zažil jsem si, když to celý vlastně zahájili, jako myslím si, že společnost nedostala žádnou relevantní informaci o tom, proč se to stalo, proč to někdo nařídil, je to zvláštní, neříkám, že mi to vadí, ale vím, že to bylo dost nepříjemný mnohokrát.

anketa
--------------------
Se mi to nelíbí samozřejmě, ale bohužel, co můžeme dělat?

Hanuš HANSLÍK, redaktor
--------------------
Na poslední žádosti o zrušení kontrol na Hradě reagovala prezidentská kancelář tak, že to není možné a že jedná v souladu s doporučením policie. Ohrožení terorismem prý stále trvá. Třeba i kvůli situaci v Afghánistánu.

Miloš ZEMAN, prezident republiky
--------------------
Celosvětová bezpečnostní situace se zhoršila po kapitulaci Severoatlantické aliance v Afghánistánu. Tento afghánský Mnichov zřejmě povede k zesílení migračních toků z Afghánistánu, ale především k zvýšenému riziku nových teroristických útoků.

Miloš ZEMAN, prezident republiky
--------------------
/ukázka/

Hanuš HANSLÍK, redaktor
--------------------
Ministr vnitra ale minulý týden uvedl, že příslušné instituce požádal o revizi současných opatření, která podle něho kolem Hradu stvořila válečné opevnění. Říkáte: v únoru má být nějaké běžné jednání, pravidelné, kde se má řešit.

Kateřina RENDLOVÁ, mluvčí, Policie ČR
--------------------
Přesně tak. Skupina, která vyhodnocuje všechny ta nastavená opatření, se pravidelně schází, teď to má být právě na začátku února a každá ta složka, která v té skupině je zastoupená, vlastně se vyjádří k tomu, zda opatření současná považuje za dostačující, případně navrhne jejich změnu.

anketa
--------------------
Dřív to bylo volnější takový. Podle mě. Volnější takový, /nesrozumitelné/, že to je doopravdy krásná věc, ten Pražskej hrad a okolí.


Kdo povede Nejvyšší správní soud

18.01.2022 - ČT 1 (19:00 Události)

Jana PEROUTKOVÁ, moderátorka ČT
--------------------
Nejvyšší správní soud dál zůstává bez předsedy. Podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka by měl být nový šéf jmenován během února. Předchozí předseda Michal Mazanec skončil kvůli věku na konci loňského roku. Na novém jméně se musí shodnout prezident a premiér.

Vratislav MYNÁŘ, vedoucí Kanceláře prezidenta republiky
--------------------
Vážený pane ministře, vážené dámy a pánové.

Pavel SCHRÖTTER, redaktor ČT
--------------------
Jmenování soudců. První setkání ministra spravedlnosti Pavla Blažka s prezidentem od uvedení do funkce a pro hlavu státu příležitost kritizovat neochotu lidí v justici nechat si zmrazit platy.

Miloš ZEMAN, prezident republiky
--------------------
Protože vynikám až extrémní zdvořilostí, nebudu používat výrazu nenažranost.

Pavel SCHRÖTTER, redaktor ČT
--------------------
Podle zástupců justice politici neoprávněně a protiústavně zasáhli do automatického výpočtu, který platy soudců a státních zástupců odvozuje od průměrné mzdy.

Libor VÁVRA, prezident Soudcovské unie
--------------------
Projednat předem s justicí. To se nestalo. Za druhé musí se to týkat všech zaměstnanců státu. Nesmějí se dělat výjimky. Zatřetí musí to být výjimečná situace v tu chvíli.

Pavel SCHRÖTTER, redaktor ČT
--------------------
Pro rok 2021 soudci se zmrazením platů souhlasili. Teď jsou ale připraveni podávat žaloby.

Pavel BLAŽEK, ministr spravedlnosti /ODS/
--------------------
Vláda přijala politické rozhodnutí, a pokud ty žaloby budou, tak budou.

Pavel SCHRÖTTER, redaktor ČT
--------------------
Ministr Blažek dnes probíral s Milošem Zemanem kandidáty na předsedu Nejvyššího správního soudu. Se současnou místopředsedkyní Barbarou Pořízkovou i soudcem Filipem Dienstbierem ministr mluvil před dvěma týdny. Dienstbiera prezidentovi už od září navrhovala ke jmenování tehdejší ministryně Marie Benešová. A Blažek po Vánocích přidal i třetího kandidáta, soudce Karla Šimku.

Pavel BLAŽEK, ministr spravedlnosti /ODS/
--------------------
Nebudu komentovat žádná jména. Opravdu jsou ta jména všechna tři kvalitní.

Pavel SCHRÖTTER, redaktor ČT
--------------------
Jakým způsobem bude prezident nového předsedu vybírat a kdy bude žádat o souhlas premiéra Fialu, Hrad odmítá říct. Ze samotných kandidátů, odpověděla na dotazy ČT pouze Pořízková, která teď soud dočasně vede.

Karolína JELÍNKOVÁ, redaktorka/citace: Barbara Pořízková; místopředseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Panem prezidentem jsem oslovena nebyla. Pokud by se tak stalo, sdělila bych své stanovisko nejprve jemu.

Pavel SCHRÖTTER, redaktor ČT
--------------------
Miloš Zeman dnes s Pavlem Blažkem konzultoval taky adepty na volné místo u Ústavního soudu. Tomu chybí patnáctý člen už víc než měsíc a před jmenováním bude muset kandidát ještě projít schvalováním v Senátu. Pavel Schrötter, Česká televize.


Podnikatel Libra uspěl se svou stížností

18.01.2022 - ČT 1 (18:00 Události v regionech - Brno)

Jakub VÁCHA, moderátor
--------------------
Podnikatel Vlastimil Libra ze Znojemska uspěl se svou stížností u Ústavního soudu. Díky tomu má šanci na vyšší odškodnění za dvouleté nezákonné trestní stíhání. Obžaloba ho v roce 2005 vinila z nelegálního obchodování se střelivem. Ústavní soud konstatoval, že dřívějšími rozhodnutími nižších instancí bylo porušeno Librovo právo na soudní ochranu.

Jaromír JIRSA, soudce zpravodaj, Ústavní soud
--------------------
Újma vznikla, a to zejména v souvislosti s tragickou událostí v jeho rodině, která nastala 4 dny před zahájením trestního stíhání, soudy dospěly k závěru, že tyto události, které nastaly před tím klíčovým okamžikem, je nezajímají. Ústavní soud je názoru jiného.

redaktor
--------------------
U Ústavního soudu uspěl podnikatel už podruhé. V roce 2017 soud konstatoval, že námitka obecných soudů o promlčení náhrady nemajetkové újmy není v souladu s dobrými mravy.

Milan ZÁBRŽ, advokát stěžovatele
--------------------
Obecné soudy zcela flagrantním způsobem porušily tady to, tu myšlenku Ústavního soudu, a nezabývaly se jí, proto jsme se tu museli ocitnout opětovně, a věřím, že teď už soudy prvního i druhé stupně pochopí myšlenku Ústavního soudu, a rozhodnou v tomto duchu.


Komu letos poroste výdělek?

18.01.2022 - ČT 24 (20:00 90' ČT24)

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Komu letos poroste výdělek a kdo si naopak i vzhledem k inflaci nejvíc pohorší? To bude téma dnešní Devadesátky, vítejte u ní, hezký večer. Poprvé od nástupu Fialovy vlády zasedala tripartita. Její zástupci jednali mimo jiné o testování ve firmách. To zatím podle všech zúčastněných stran probíhá bez závažných problémů. Zástupci státu, zaměstnavatelů a odboráři se dostali i k tématu platů. Části státních zaměstnanců se totiž od ledna nezvýšily. Jiným zase o méně, než avizoval ještě Babišův kabinet. Ten stávající to vysvětluje nutností šetřit. Podle odborů se ale mají platy zvyšovat minimálně kvůli inflaci, tak jako důchody. Problémy automobilového průmyslu v Česku, téma pro dnešní Byznys ČT24. Loňskou výrobu poznamenal nedostatek čipů, sektor se tak nedokázal vrátit na předkrizovou úroveň. Odbory na jednání tripartity požádaly premiéra Petra Fialu o schůzku. Té by se měl účastnit i ministr práce a sociálních věcí. Důvodem jsou již zmíněné platy státních zaměstnanců. Na těch stále není shoda. Koalice už před koncem roku změnila rozhodnutí předchozího kabinetu. Platy tak vzrostly, hlavně státním zaměstnancům v první linii. Odbory ale tvrdí, že ne všem. Navíc by si podle něj zasloužili přidat i další obory.

Kateřina SAMKOVÁ, redaktorka ČT
--------------------
Úředníci, hygienici nebo třeba nemocniční kuchaři. Část těch, kterým by se podle odborů měly zvýšit platy.

Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče
--------------------
Stát zapomněl na lidi, kteří vlastně pracují také v první linii. Prakticky na té hygieně nedostal přidáno vůbec nikdo.

Vlastimil VÁLEK, ministr zdravotnictví, místopředseda strany /TOP 09/
--------------------
Bude velmi bohatá diskuze. Fakt se na to těším a myslím si, že velmi konstruktivně se dostaneme k závěrům.

Martin ŠNAJDR, redaktor ČT
--------------------
Třeba policistům, lékařům nebo učitelům se platy zvýšily, i když ne všem, tak jak plánovala dřívější vláda. To podle odborů nestačí.

Josef STŘEDULA, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
--------------------
Jestliže vláda uvažuje, že v půlce roku mimořádně zvýší z titulu vysoké inflace důchody důchodcům, což je zcela v pořádku, tak si myslím, že by se podobně měla zachovat i k vlastním zaměstnancům.

Tomáš PROUZA, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR
--------------------
Je prací odborářů, aby tlačili na růst platů bez ohledu na realitu, ale jako řekněme si naprosto jasně, prostě státní zaměstnanci nemůžou vydělávat výrazně víc než lidi v soukromém sektoru.

Kateřina SAMKOVÁ, redaktorka ČT
--------------------
Ministři dnes často zmiňovali, že pro plošné navýšení, jako ho třeba navrhla bývalá vláda, není v rozpočtu prostor.

Ivan BARTOŠ, předseda strany, ministr pro místní rozvoj /Piráti/
--------------------
Jsme to už jako opozice hovořili o tom, že bysme neměli pracovat tímto plošným způsobem, ale řešit ty věci segmentově. Po nějaké poměrně složité dohodě se vláda rozhodla jít skutečně tou cestou různých parametrů pro různé profese.

Marian JUREČKA, ministr práce a sociálních věcí; předseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
Samozřejmě se máme snažit dokázat zlepšovat podmínky pro lidi, kteří pracují, pro domácnosti, pro obyvatele v České republice. Na druhou stranu to musíme také dělat s přihlédnutím k situaci státního rozpočtu.

Martin ŠNAJDR, redaktor ČT
--------------------
Vedle platů státních zaměstnanců řešila tripartita také covidová opatření nebo Green Deal. U toho řada zástupců zaměstnavatelů nebo odborářů vyzdvihovala také potřebu analýzy.

Josef STŘEDULA, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů
--------------------
Aby se udělala studie sociálních dopadů na Českou republiku a tou vláda argumentovala při jednání s Evropskou komisí.

Tomáš PROUZA, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR
--------------------
Především přejeme dobrou analýzu, co to vlastně znamená pro Českou republiku. Vlastně bývalá vláda se úplně vykašlala na jakoukoliv dopadovou analýzu.

Karel HAVLÍČEK, místopředseda klubu, bývalý ministr průmyslu /ANO/
--------------------
Green Deal sám o sobě není nic jiného než jenom nějaký politický rámec. To, co je nejdůležitější, je právě ten „Fit for 55“ balíček a k tomu se v tuhletu chvíli vlastně musí vyjádřit i nová vláda. Vše od nás má připravené.

Kateřina SAMKOVÁ, redaktorka ČT
--------------------
Zástupci vlády, zaměstnavatelů i odborů se pak usnesli, že nastavení unijních pravidel pro financování nových energetických zdrojů, jako je plyn a jádro, musí zohlednit možnosti jednotlivých států a zároveň neohrožovat cíle zelené dohody pro Evropu.

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
Je důležité, že tady existuje rámcová shoda mezi vládou a reprezentanty zaměstnavatelů a zaměstnanců na tom, kterým směrem má být... se má rozvíjet česká energetika.

Martin ŠNAJDR, redaktor ČT
--------------------
Tripartita by se měla sejít na mimořádném jednání znovu. Tématem by měl být rozpočet. Kateřina Samková a Martin Šnajdr, Česká televize.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mzdy v Česku vzrostly, a to o 5,7 %. Ta průměrná se tak ve 3. čtvrtletí minulého roku vyšplhala na 37 500 Kč. Ovšem stále platí, že na ni zhruba 2/3 zaměstnanců nedosáhnou. Průměrně si tak lidé podle údajů Českého statistického úřadu meziročně polepšili o víc než 2 000 Kč. Nejvíce rostly mzdy v oblasti nemovitostí, kde se pracovníci v tomto odvětví přilepšili téměř o 3500. Jejich průměrná mzda dosahovala 32 790 Kč. Následovalo odvětví zdravotnictví a sociální péče s nárůstem o 8 % téměř na 44 000 Kč měsíčně a vzdělávání, kde zaměstnanci ve 3. čtvrtletí 2021 dostali v průměru přes 39 500 měsíčně. A teď se podívejme na rozdíly mezi kraji. Nejvyšší mzdy zůstávají v Praze, průměr byl přes 45 500. Nejblíže Praze byl Středočeský kraj, kde průměrný výdělek ve 3. čtvrtletí znamenal 37 625 Kč. Na opačné straně je Karlovarský kraj. Průměrná mzda tam byla opět nejnižší mezi regiony, a sice 33 249 Kč. A situaci proberu taky s našimi hosty, jednak se senátorkou Šárkou Jelínkovou za KDU-ČSL. Hezký večer.

Šárka JELÍNKOVÁ, 1. místopředsedkyně strany, předsedkyně senátor. klubu KDU-ČSL a nezávislí /KDU-ČSL/
--------------------
Hezký večer vám i divákům.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
A taky ve studiu vítám Dagmar Žitníkovou, předsedkyni Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče. Hezký večer i vám.

Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče
--------------------
Příjemný večer vám i divákům.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak my víme, že na tripartitě se tohle téma opravdu řešilo jenom okrajově nebo možná vůbec. Nejsem si jistá, jestli tam o tom padlo pár slov, každopádně má být tedy schůzka další, a to s premiérem a s panem ministrem. Paní Žitníková, je nějaká naděje, že ti zaměstnanci, kterým dosud nebylo přilepšeno, že se toho ještě dočkají?

Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče
--------------------
No, já pořád věřím, že naděje je vždycky. Kde je vůle, tam je i cesta. A samozřejmě je to také o stanovení těch priorit a o tom, co se v tom státním rozpočtu vlastně najde, či nenajde a jak se bude vyvíjet i ekonomika. A ti zaměstnanci to skutečně mají hodně těžké. Letos ani vloni vlastně přidáno na svých výplatních páscích do tarifu nedostali. Ta práce je náročná, inflace je vysoká, rostou ceny živobytí, ceny elektrické energie, náklady na potraviny, takže určitě je třeba těm lidem dát nějaký impuls. A navíc ty peníze se vrátí zase druhotně do té ekonomiky, protože ti lidé je utratí.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní senátorko, vy věříte nebo možná doufáte, myslíte si, že se přece jenom těm státním zaměstnancům tímto povede si přilepšit, anebo je to zkrátka vzhledem k ekonomické situaci v tuhle chvíli nemožné?

Šárka JELÍNKOVÁ, 1. místopředsedkyně strany, předsedkyně senátor. klubu KDU-ČSL a nezávislí /KDU-ČSL/
--------------------
Samozřejmě tato vláda chce být jak zodpovědným strážcem státní kasy, tak jsme se i zavázali, že chceme i sociálně přistupovat citlivě k našim občanům. Pokud se ukáže během roku, že například inflace nám přivede do státního rozpočtu výčep více peněz, tak určitě budeme moci uvažovat i o tom, že budeme myslet i tady na tyto pracovníky, o kterých tady mluví paní Žitníková. Já sama znám tu oblast sociálních služeb, protože jsem tam dlouhá léta pracovala. A i když jsem ráda, že za poslední 2 roky, co asi narostly více platy zaměstnancům i v sociálních službách, tak pořád tam máme ty profese, jako je úklid, kuchyně, tady ty pomocný profese, který příliš přidáno nedostaly. A musíme myslet i na ně. Ale samozřejmě je potřeba přistupovat k tomu všemu zodpovědně a s ohledem i opravdu na hospodaření státu, takže je potřeba to vyvažovat na takových citlivých vážkách, abychom mysleli i na tyto lidi, ale zase abychom se nezadlužili do budoucnosti, protože stejně by se nám to zase ekonomicky vrátilo, zase by nám ty peníze někde chyběly. A vzhledem k demografickému vývoji víme, že čím dál víc peněz bude potřeba i do sociálních služeb dávat, na zdravotnictví atd., takže je potřeba myslet samozřejmě i za horizont tohoto roku i dále.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co tedy odpovědět lidem, jako je třeba divačka Klára: "Proč se raději nepřidává těm, kteří to potřebují? Třeba v našem domově důchodců přidali jen ošetřovatelkám a ostatním ne. Co se stane? Odejdou. Kdo na to doplatí? Senioři, o které se nebude mít kdo postarat. Vezmou si je do péče politici, vezmou si je do péče soudci?" Ti tedy mají také samozřejmě zmražené platy, ale co odpovědět lidem, jako je Klára, paní Žitníková? Setkáváte se často s takovýmihle dotazy třeba i od právě těch zaměstnanců?

Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče
--------------------
Setkávám. Právě proto si myslím, že by se měly najít ty finanční prostředky, aby se právě těm lidem, o kterých tady hovořila i paní senátorka a kteří se vlastně ozvali i vám, přidalo. Protože skutečně, když se podíváte na ty jejich průměrné výdělky, tak oni se pohybují někde v průměru okolo nějakých 16, 18, do 20 000 Kč. A těch 20 000 už je opravdu taková ta horní hranice. A ta práce je náročná, oni pracují s těmi lidmi také. Není to jenom o tom, že tam někde uklízí, ale je tam i ta komunikace, musí plnit spoustu úkolů a jsou plnohodnotnými členy toho týmu. A navíc dnes za ty peníze do těch zařízení skoro nikoho nedostanete, protože třeba taková kuchařka nebo i třeba personalistka nebo další THP pracovníci nebo údržbáři mají možnost lepšího výdělku jako třeba v soukromých firmách. Takže skutečně je potřeba vrátit se i tady k těmto lidem a je potřeba těm lidem ty platy zvýšit, protože ti lidi si zase na druhou stranu, když jim nepřidáte, půjdou pro dávky, takže ten státní rozpočet prostě na tom neušetří. Je to vylej - nalej tady u těch nízkopříjmových profesí, tak myslím si, že je rozumnější, aby lidi dostali zaplaceno za práci, aby ta práce byla motivační, než aby si chodili pro dávky.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní senátorko, vláda hodně argumentuje tím, že se přidává v tuhle chvíli lidem v první linii, tedy zdravotníci, policisté, hasiči. Na druhou stranu, když si vezmeme třeba to odvětví zdravotnické, tak musíme říct, že asi ne úplně každý zdravotník byl v té první linii, protože jsou samozřejmě různé obory, někde možná dokonce práce ubylo, protože se odkládaly zákroky nebo se lidé třeba báli chodit k lékaři atd. Na druhou stranu potom tady máme třeba zaměstnance hygien, kterým prokazatelně práce přibylo. Tak kde je ten poměr?

Šárka JELÍNKOVÁ, 1. místopředsedkyně strany, předsedkyně senátor. klubu KDU-ČSL a nezávislí /KDU-ČSL/
--------------------
Víte, vláda to neměla zase jednoduché. Řekněme si, že vláda se ujala svýho vládnutí vlastně v polovině prosince a musela během krátké doby - a do toho ještě přišly vánoční svátky, ale i přes ty se docela zásadně pracovalo na ministerstvech - a museli se rozhodnout, jak tedy přistoupit k těm platům, protože konec roku se blížil a nebylo možné a nebylo času příliš dělat ty detailní rozbory, o kterých se teďka bavíme. Je nám to jasné, že to dopadá ještě na další jiné segmenty a pracovníky, o kterých bychom se tady mohli bavit. Takže zatím to rozhodnutí bylo takovéto rychlé, muselo se rozhodnout rázně, a tudíž se teda přidalo tady těm v první linii, ale myslím si, že pořád to bude to předmětem další diskuzí, tak jak bylo i domluvené na tripartitě, že se ještě k těm platům budou vracet, bude se to řešit ještě při schvalování státního rozpočtu, který se připravuje a který hledá na jedné straně úspory a na druhou stranu nějak citlivě i vnímá tady tyto požadavky i těch pracovníků. Takže... A také si ještě musíme říct k tomu státnímu rozpočtu, že nás čeká navyšování nebo teďka my budeme vlastně v Senátu schvalovat pomoc lidem, na který dopadl enormní nárůst teďka cen energií, takže to zase taky státní rozpočet vyjde odhadem 2,5-3 miliardy korun. Teď díky inflaci musíme ze zákona nebo valorizovány budou i důchody, takže těch výdajových věcí se stále více přidává a my samozřejmě hledáme i ty příjmové anebo se snažíme teda hledat optimální tu výdajovou stránku, ale není to vůbec jednoduché hledání. Ale máme teď ještě chvilku časový prostor, abychom se bavili o těchto zaměstnancích, o kterých jste mluvila vy i paní Žitníková.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Žitníková, já jsem se dnes setkala i s takovými argumenty jako "je přece jasné, že když stát musí šetřit, že se asi nebudou přidávat platy. A to, že je někdo státní zaměstnanec, to je prostě riziko povolání. Šel do veřejné sféry, tak musí počítat s tím, že když stát šetří, že prostě na přidání nebude. Tak co říkáte na tenhle argument?

Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče
--------------------
Já si myslím, že ten argument není až tak úplně pravdivý, protože je to také o tom, co ten stát po těch zaměstnancích chce. A jestliže ten stát ukládá těm zaměstnancům, že musí vykonávat určité činnosti, a ti zaměstnanci vlastně jako státní úředníci si nemohou přivydělat třeba na nějakou dohodu nebo někde jinde, tak by ten stát ty lidi měl zaplatit. A to, že ten stát ty lidi nemá, to je vidět třeba zrovna konkrétně na té hygienické službě. Tam se snaží doplnit ty počty hygieniků už asi 2 roky a prostě ten zájem z řad těch odborníků není, protože si samozřejmě mohou vydělat více jinde. A taky je potřeba říct, když jsme se dostali od těch nízkopříjmových k těm státním úředníkům, že ta vzdělanostní úroveň těch státních úředníků je samozřejmě daleko vyšší, protože na ty jednotlivé pozice potřebujete mít dneska vysokoškolské vzdělání, už nejenom bakalářské, ale magisterské. Potřebujete tam mít specializaci, aby ten stát fungoval, tak ti lidi musí fungovat. A připomeňme si jenom tu situaci, která tady byla. Všichni ti úředníci připravovali ta koronavirová opatření. Lidi na úřadech práce vlastně vyplácejí ty podpory. Ti úředníci přes noc připravovali programy Antivirus, které vlastně zase pomáhaly udržet v chodu tady tu ekonomiku a pomáhali zaměstnavatelům. Lidi z finančních úřadů všechny ty podpory vypláceli. A myslím si, že opravdu jako i na ně dolehne právě teď ta inflace, která je extrémně vysoká, a pro ně to znamená reálný pokles jejich příjmů, takže je potřeba to vyvažovat opravdu tak, aby se dostalo i na ty, kteří to potřebují.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme se teď společně podívat na téma nezaměstnanosti. Ta je v Česku stále jedna z nejnižších v Evropě. Řada firem má problémy s hledáním nových lidí, to dává lepší vyjednávací pozici zaměstnancům a odborům při jednání o růstu výdělků. V prosinci byla nezaměstnanost 3,5 %, což je třetí nejnižší podíl v minulém roce. Práci hledalo přes 258 000 lidí, volných míst bylo ale o 85 000 víc. Nejvyšší nezaměstnanost byla v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, a to 5,1 %. Naopak nejnižší podíl lidí bez práce byl v Pardubickém kraji, a to 2,4 %. A vracíme se k našemu rozhovoru. A já se rovnou zeptám na otázku Jitky: "Stát nepřidá, tak lidé prostě půjdou za lepším, ať se pak stát nediví, že jim nemá kdo učit děti, starat se o nemocné, jezdit k nehodám." Co s tím chtějí dělat?" Obáváte se toho, paní senátorko, že tohle nastane?

Šárka JELÍNKOVÁ, 1. místopředsedkyně strany, předsedkyně senátor. klubu KDU-ČSL a nezávislí /KDU-ČSL/
--------------------
Já přemýšlím nad tímto dotazem, samozřejmě, kdy bude to lepším, kam ti lidé odejdou, co bude to lepší, protože na druhou stranu i to, co říkala paní Žitníková, je pravda, ale stát a ekonomiku drží zase ten soukromý sektor. A jestliže dneska jsme se dostali do situace, kdy soukromá sféra má nižší mzdy průměrné než ta veřejná, tak taky to vyvážení není úplně optimální. Takže bych chtěla vědět, kam by odešli. Naopak já mám zase se svých okruhů a ze svých známých vím, že podnikatelé říkají, že jim odchází zaměstnanci právě do té veřejné sféry, protože tam mají nějaký svý určitý jistý, mají tam víc těch sociálních jistot. Takže ono je potřeba opravdu tady toto všechno zvažovat. A já bych se možná s paní Jitkou bavila o tom... bych se pobavila o tom, kde by teda bylo to lepší, jestli ta veřejná, nebo ta soukromá sféra.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co třeba v Rakousku nebo Německu?

Šárka JELÍNKOVÁ, 1. místopředsedkyně strany, předsedkyně senátor. klubu KDU-ČSL a nezávislí /KDU-ČSL/
--------------------
Myslím si, že opravdu by to... I to je možnost, ale i my samozřejmě budem muset hledat, jak naplnit ten náš pracovní trh, protože tak, jak tady zaznělo, tak přes 80 000 vlastně je ten rozdíl mezi těmi uchazeči o zaměstnání, které máme zaevidované a mezi poptávkou vlastně ze strany zaměstnavatelů. Takže to je další velké téma pro tuto vládu, aby řešili, jak teda vlastně přitáhnout nebo jak lidi vlastně zapojit více do práce, abychom neměli tolik volných míst, aby ekonomika fungovala. Protože i ta zaměstnanost samozřejmě zase tvoří ty příjmy toho státu.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Žitníková, budou zaměstnanci odcházet? Víme, že ty nůžky mezi tím soukromým a veřejným sektorem pořád jsou, ale přesto. V tuhle situaci vyhraje ten pocit, že mám tady nějakou jistotu, mám své jisté, když zůstanu v té veřejné sféře. Nebo třeba půjdu do do zahraničí nebo půjdu do soukromého sektoru, kde třeba mám možnost v tu chvíli si vydělat víc.

Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče
--------------------
Ono je to hrozně těžké posoudit. V určitých profesích samozřejmě, když ta nabídka je, tak ty profese odcházejí. Ale já jsem se znovu chtěla vrátit právě k té hygieně. A tam je to skutečně vidět naprosto enormně. Dneska nedostanete nového mladého lékaře na hygienickou službu, protože ten jeho základ je tak nízký, že se mu to prostě nevyplatí. A když půjde někam do farmaceutického průmyslu nebo půjde kamkoliv jinde, tak dostane vyšší vyšší ocenění za tu jeho práci. Když se podíváte na českou minimální mzdu, která je 16 200 Kč a je vlastně třetí nejnižší v rámci Evropské unie, tak samozřejmě, že část těch zaměstnanců tady za tu mzdu velice těžko na ta pracovní místa dostáváte, protože ze 16 200 Kč hrubého nejste schopni uživit rodinu. A prostě je potřeba se na to dívat skutečně komplexně a je potřeba porovnávat to, co je porovnatelné. Takže tam, kde jsou ta místa vlastně odborná, tam, kde je ta nabídka třeba v IT profesích, tak určitě ti lidi z té veřejné sféry půjdou k tomu soukromníkovi, protože ten jejich příjem tam bude vyšší, než je v té.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokud budou mít kam.

Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče
--------------------
Ale dneska ten zájem prostě té soukromé sféry je, ta digitalizace se strašně rozvíjí a prostě sehnat toho člověka je problém. A já už jsem to tady říkala, stejně tak je problém sehnat třeba kuchařku do do nemocnice nebo třeba vodohospodáře do nemocnice, ale i údržbáře. Prostě pokud ti lidi dneska třeba pracují jako OSVČ, tak na jednu stranu je to nejistota, ale na druhou stranu jako ta poptávka tady v České republice je extrémně vysoká. Ti lidi opravdu ty výdělky mají jako jako dobré, takže skutečně je potřeba se na to podívat i z toho hlediska, jestli chceme, aby ty služby, které jsou veřejnými službami, které jsou určené pro lidi, byly kvalitní, aby tam pracovali kvalitní lidi, aby ti lidi vlastně, když tam pracují, nechodili pro sociální dávky. A to si myslím, že je opravdu jako ten základ.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní senátorko, co třeba když je rodina tedy, dejme tomu, žena pracuje na hygieně. Teď ví, že tedy přidáno nedostane, ačkoliv tam trávila víc času. Muž třeba, dejme tomu, pracoval v pohostinství, o práci přišel nebo si výrazně pohoršil. Do toho energie. Všechny ty argumenty, co tady zmiňovala paní Žitníková, tak co vzkázat takovým lidem potom, co ještě navíc prošli tou nejistotou v období covidu?

Šárka JELÍNKOVÁ, 1. místopředsedkyně strany, předsedkyně senátor. klubu KDU-ČSL a nezávislí /KDU-ČSL/
--------------------
Tak to, co už jsme teďka, už je rozjednané a doufám, že ve čtvrtek bude schválené, je třeba ta podpora těm, který, na který teda dopadá ten nárůst cen velký těch energií. A tak minimálně aspoň v tomto jako určitě jim můžeme pomoci. A pak jsou prostě za tím další nástroje, možná ty první záchytné, který teda nabízí náš docela široký sociální systém, ale nemůžeme.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ten sociální systém často pomáhá třeba i, co jsem četla, že u, dejme tomu, úředníci na úřadech práce sami jsou příjemci dávek, takže vlastně to funguje i v tomhle směru.

Šárka JELÍNKOVÁ, 1. místopředsedkyně strany, předsedkyně senátor. klubu KDU-ČSL a nezávislí /KDU-ČSL/
--------------------
jsou to všecko samozřejmě výzvy pro tuto vládu, která ještě nemohla tedy tyto věci úplně zásadně do nich nějakým způsobem vstoupit. Je to potřeba ještě analyzovat tyto věci, ale tak, jak už jsem říkala, na začátku. Věřte, že tato vláda je odhodlaná. To, co jim voliči dali, ten velký mandát, a berou to jako to, že jim dali tu důvěru, aby zodpovědně hospodařili, ale přitom, že chceme jim ukázat, že umíme myslet i na ty nejpotřebnější, že tady to ty všechny aspekty samozřejmě budeme zvažovat. Ale zatím teda tímto asi způsobem, my víc jsme toho zatím změnit nemohli než to, co doposud samozřejmě platilo, za těch pár týdnu.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já mám, dámy, na vás ještě jednu otázku. A teď se vás ptám jako zástupce vládní strany a zástupce tedy tripartity, protože se týká soudců. Vím, paní Žitníková, že to není úplně váš obor, ale dnes pan prezident tedy řekl, konkrétně o těch soudcích, o jejich protestech při zmrazování platů, mluvil o nenažranosti soudců. A mě by, dámy, zajímalo, co na tahle slova říkáte, paní senátorko?

Šárka JELÍNKOVÁ, 1. místopředsedkyně strany, předsedkyně senátor. klubu KDU-ČSL a nezávislí /KDU-ČSL/
--------------------
Asi nebudu komentovat pana prezidenta, jeho výrok. Nicméně já jsem zrovna včera byla v Duelu zase v rozhlasovým vlastně se zástupcem strany soudců. A soudci nám trošku vyčítají, politikům, že je zatahujeme do svých her a že tu naši deklarovanou solidaritou, tím, že si chceme zmrazit nebo de facto i snížit platy jako politici, minimálně zatím na těch 11 měsíců, takže zasahujeme vlastně i ty soudce do toho. Nicméně já si myslím, že je teď opravdu na místě vzhledem k všem těm okolnostem a k tomu souběhu těchto tří faktorů nejenom pandemie covidová, která ještě pořád nějakým způsobem dopadá, byť třeba ta nezaměstnanost a tak, ty čísla naštěstí zůstávají velmi dobře. Ale ty ceny energií, o kterých mluvíme, velká inflace, že to je souběh tolika věcí, že ta solidarita ze strany ústavních činitelů, mezi které patří teda, jak politici, tak i ti soudci, že by nějak aspoň minimální měla být. Takže takto jsem jako argumentovala já a uvidíme, jestli teda, jak se soudci rozhodnou, ale spíš možná jen individuálně, jestli budou podávat proti tomu stížnosti. No.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Žitníková, máte k tomuhle komentář, k těm slovům o nenažranosti?

Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče
--------------------
Víte, ono je to hrozně těžké. Myslím si, že bysme se neměli, neměli tady osočovat a eskalovat vlastně ty agresi, tu agresivitu ve společnosti. Ona ta doba covidová jí poměrně hodně, bych řekla, tak jako rozjitřila. A ta společnost prostě není teď moc solidární a nejsou lidé moc spokojení. A na druhou stranu je tady nějaký právní stát. A myslím si, že právní stát by měl každý každý jako respektovat, protože pokud ztratí člověk víru v to, že tady existuje právo a že tady se dodržuje zákon, tak je to velice špatný vzkaz. A je to jedno, jako kdo ten vzkaz vlastně dává. Takže je to těžké a vzhledem i k tomu, že v minulosti soudci u Ústavního soudu uspěli, tak já bych to tak neviděla. Každá profese nese svoje pro a proti a prostě je to, je to hrozně těžké a hrozně složité.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Dagmar Žitníková z Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče. Díky, hezký večer.

Dagmar ŽITNÍKOVÁ, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče
--------------------
Hezký večer. Děkujeme.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
A loučím se taky s paní senátorkou Šárkou Jelínkovou. Hezký večer i vám.

Šárka JELÍNKOVÁ, 1. místopředsedkyně strany, předsedkyně senátor. klubu KDU-ČSL a nezávislí /KDU-ČSL/
--------------------
Hezký večer také vám i divákům.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak mzdy, jak mzdy a platy rostly v posledních letech. Průměrná mzda v soukromém sektoru byla v loňském třetím čtvrtletí 39 000 Kč. V tom veřejném o více než 4000 vyšší. Průměrný plat ve veřejném sektoru byl v posledních pěti letech vyšší než průměrný výdělek v soukromých firmách. Za 5 let se průměrná mzda v soukromé sféře zvedla o 35 %, v té veřejné více, o 47 %. A já zdravím na dálku Filipa Pertolda, ekonoma z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu, hezký večer.

Filip PERTOLD, ekonom, IDEA CERGE-EI
--------------------
Dobrý večer.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
My jsme spolu minule v Devadesátce mluvili o důchodech. A končili jsme to vysílání tím, že lidé by si prostě měli šetřit holt na důchod, že jistotu nějakého adekvátního důchodu v tuto chvíli nemají. Dnes se bavíme o platech, tak mě zajímá, jestli si lidé mají z čeho šetřit?

Filip PERTOLD, ekonom, IDEA CERGE-EI
--------------------
No tak to záleží na hodně individuální situaci daného člověka, protože samozřejmě situace, to je do značné míry situace s bydlením té dané domácnosti, takže skutečně to nelze, jaksi nelze říct takhle plošně, jestli si mají lidé z čeho šetřit, protože prostě ta situace těch lidí se strašně liší, ať už bydlení nebo v jiných aspektech, jiných výdajových aspektech.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Divačka Linda se ptá na ten problém s platy a na to, jak se vyřeší, protože podle ní je logické, že když se zvedají náklady na život, musí se zvedat i příjmy, ale kde na to vzít. To je asi ta klíčová otázka dnešní Devadesátky. Tak jak byste Lindě odpověděl?

Filip PERTOLD, ekonom, IDEA CERGE-EI
--------------------
No samozřejmě, že se zvedají náklady, energie atd. Bydlení. Na to samozřejmě ta vláda nějakým způsobem může reagovat, takže pokud opustíme tu individuální úroveň, kde samozřejmě lidé mohou čerpat, pokud mají úspory, tak samozřejmě ta vláda má určité možnosti, jak reagovat na tu situaci těch lidí, kteří ty úspory nemají a kterým vlastně ty náklady se neúměrně zvyšují. Nedávno byl, před pár dny byl schválen zvýšený příspěvek na bydlení například, takže to je jedna z těch cest, jak ta vláda může na to, na to, že vlastně ty náklady životní lidem se zvyšují třeba na to bydlení, tak na to může nějakým způsobem vláda reagovat. A nějakým taky reagovala.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
No a vzhledem k tomu, kolik tímto škrtem plošného zvyšování platů státní rozpočet ušetří, tak stojí to za to? Je to zásadní položka do do rozpočtu?

Filip PERTOLD, ekonom, IDEA CERGE-EI
--------------------
To škrtání těch platů je potřeba si jako říct, že vlastně stát nebo státní rozpočet platí lidi, platí poměrně asi půl milionu lidí ve veřejné sféře přímo. Z toho většina jsou, nebo větší nebo více než polovina jsou tedy učitelé. A těch samotných tzv. úředníků je přibližně 80 000, naše nejnovější studie to kvantifikuje, takže skutečně pokud nechceme šetřit na učitelích například. A budem se zaměřovat pouze třeba na ty úředníky, tak ono se to ušetřit opravdu příliš nedá. A bavíme se o jednotkách miliard.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
No ono.

Filip PERTOLD, ekonom, IDEA CERGE-EI
--------------------
A pak se můžeme bavit o těch tématech, o kterých jste se bavili s předřečnicemi, jestli náhodou ti lidé, kteří mají nějakou možnost se lépe uplatnit v soukromé sféře raději neodejdou po tom, co vláda jim vlastně jako zmrazí ty platy.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale mluvili jsme taky tady o těch nůžkách. Pan ministr financí Stanjura, ten sám to zdůvodňuje tak, že ve veřejném sektoru doteď tedy rostly platy rychleji. Tak obstojí tenhle ten argument?

Filip PERTOLD, ekonom, IDEA CERGE-EI
--------------------
No, ale veřejný sektor je velmi rozdílný, patří platí, patří do něj zdravotnictví, školství, jak jsem říkal. A to, co se výrazným způsobem navyšovalo v posledních letech, bylo právě odměňování učitelů. Takže se ptám, jestli, jestli teda chceme šetřit na těch učitelích, protože to je 200, 230, 250 000 lidí, kde se určitě ušetřit dá. Otázka je, jestli se to nám pak v budoucnu nevrátí tím, že do učitelské profese půjdou horší lidé, protože nejsou, protože nejsou odměněni.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak my víme, že učitelé tedy dostanou přidáno nakonec 2 % s tím, že tedy inflace bude atakovat podle pesimistických předpovědí až dvouciferná čísla. Takže myslíte si podle vás, že právě třeba učitelé, což jsou často vysokoškolstě, vysokoškolsky vzdělaní lidé, kteří mají často uplatnění i v té soukromé sféře, že se dá očekávat, že třeba začnou odcházet?

Filip PERTOLD, ekonom, IDEA CERGE-EI
--------------------
Tak já myslím, že v těch učitelských profesích už vidíme teďko, jak je obtížné sehnat angličtináře. A to se tento problém se může dále prohloubit, ta učitelská profese je taky poměrně heterogenní. Většinou na začátku kariéry lidé častěji odchází z učitelské profese než ke konci kariéry, takže lze teda, lze čekat aspoň z těch dat, které máme, tak bych čekal, že ti mladí učitelé, kteří mají vlastně tu kariéru před sebou a je pro ně relativně jednoduché tu, nějakou tu kariérní přesmyčku udělat, tak že ji budou, že ji budou dělat častěji, protože ten soukromý sektor prostě ty vysokoškoláky platí výrazně lépe než ten státní.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ekonom Michal Skořepa v komentáře na blogu Aktuálně napsal, kdybych byl státním úředníkem, jistě bych se ptal, proč vláda nenavrhne v podobném duchu také zmrazení třeba všech důchodů. Souhlasil byste s touhle otázkou? Nebo ptal byste se taky tak, kdybyste byl státní úředník?

Filip PERTOLD, ekonom, IDEA CERGE-EI
--------------------
No, ptal bych se na to, kde ten stát může šetřit, kde nejvíce rostly ty výdaje za poslední, dejme tomu, dva roky od roku, když se podíváme, od roku 19 do dneška, do toho rozpočtu, který se nyní vlastně předělává v současné chvíli. Tak vlastně největší, nejvyšší nárůsty, které jsme viděli, které převyšovaly inflaci za tu dobu, byly důchody, dále to byly právě platy učitelů a zdravotnictví jako ve smyslu úhrady za státní pojištěnce. To byly tři nej složky, které nejvíce rostly od roku 19 do dneška. V těchto složkách se velmi obtížně šetří, protože jsou to tzv. mandatorní výdaje. Je třeba vlastně změnit nějaký zákon, aby se tam daly by výdaje nějakým způsobem ušetřit. A to lze lze dělat velmi obtížně, a proto vláda hledá všemožné cesty jinde, jenže bohužel nebo realita je taková, že ty ostatní, třeba ty úředníci za ten deficit jaksi dominantně nemůžou, že by ty jejich platy tvořily nějakou významnou část toho 300 miliard nebo 400 miliardového deficitu, tak to určitě není pravda.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Filip Pertold z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu. Já mu děkuju za komentář, hezký večer.

Filip PERTOLD, ekonom, IDEA CERGE-EI
--------------------
Hezký večer, děkuji za pozvání.

Tereza ŘEZNÍČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Výraznější plošné navýšení platů by bylo podle některých odborníků výrazným negativním zásahem pro české veřejné finance.

Martin JANÍČKO, ekonom, MND
--------------------
Já jsem zastáncem toho, že by se mělo přidávat taky ne plošně, ale selektivně, tzn. lidem, kteří si to zaslouží, protože státní správa je samozřejmě pro nás velice důležitá. Momentálně ty nároky na státní správu jsou velice důležité. Je to koneckonců, pohybuje se v době omikronu, samozřejmě pohybujeme se v době dalších různých krizí, takže samozřejmě lidé, kteří pracují ve státní správě a jsou kvalitní, tak by měli dostat přidáno více. Obecně plošně nějaké jednotky procent si asi můžeme dovolit, státní rozpočet má nějakých třeba 900 000 zaměstnanců nebo respektive financujeme asi 900 000 zaměstnanců. Čili to to by asi nebyla žádná tragédie. Nicméně obecně, pakliže to ještě vezmeme z jedné vody načisto, se soudci a dalšími, tak samozřejmě tam ty záseky budou mnohem větší. A tam už se obávám, že by ty záseky mohly být mnohem mnohem dramatičtější. A nemyslím si, že to je cesta dopředu. Naopak ta selektivnost by měla být zásadní. A samozřejmě selektivnost z hlediska zaměstnanosti, slyšel nějaké názory o tom, že pokud se zeštíhlí státní správa, ty zaměstnanci potom půjdou do soukromého sektoru, který momentálně má nedostatek zaměstnanců v některých profesích, což by samozřejmě bylo vhodné. Ale zase když nebudete přidávat vůbec, tak samozřejmě zaměstnanci budou mít tzv. outside option, což je vlastně situace, kdy kvalitní zaměstnanci ve státní správě si najdou prostě práci v soukromém sektoru a odejdou vám, což zase zase nechcete.

moderátorka
--------------------
Možná pojďme, vy jste to trochu nakousl, do toho soukromého sektoru. Jak moc je pro ty firmy ze soukromého sektoru zásadní, že je takový tlak na platy právě ve veřejné sféře?

Martin JANÍČKO, ekonom, MND
--------------------
No, určitě to hraje roli, protože naopak to může znamenat, že lidé ze soukromého sektoru samozřejmě na nějakých profesích stahují do veřejného sektoru. Jak moc to je zásadní samozřejmě v situaci, kdy máte vysokou inflaci i soukromý sektor přidává, nepřidává úplně málo. Ale není úplně ideální, není úplně ideální situace, kdybyste ve veřejným sektoru přidávala prostě více než v soukromým sektoru. To asi nechceme. Soukromý sektor je ten, který tady vytváří produkt, veřejný sektor samozřejmě taktéž nějaký produkt vytváří, ale vesměs ten produkt jaksi spíše obsluhuje. Takže, myslím si, že růsty by měly být směřovány spíše do soukromého sektoru, a ne do veřejného sektoru. Rozhodně by se, by nemělo být pravidlo, že sou, že veřejný sektor přidává více než soukromý sektor. Pak pakliže ano, tak selektivně. A pakliže ano, tak zároveň zeštíhluje počet zaměstnanců, kteří právě můžou jít do toho soukromého sektoru a uplatnit se tam.


Prezident jednal s ministrem spravedlnosti

18.01.2022 - ČT 24 (13:00 Zprávy)

Klára BAZALOVÁ, moderátorka
--------------------
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek očekává, že prezident Miloš Zeman jmenuje nového předsedu Nejvyššího správního soudu v únoru. Řekl to po jednání s hlavou státu v Lánech. Místo je neobsazené od začátku roku, kdy kvůli věku ve funkci skončil Michal Mazanec. Do jmenování nového předsedy povede soud místopředsedkyně Barbara Pořízková, která je také mezi třemi kandidáty do čela úřadu. Všichni adepti jsou podle Blažka skvělí.

Pavel BLAŽEK, ministr spravedlnosti /ODS/
--------------------
Probrali jsme jednotlivé kandidáty a v zásadě to rozhodnutí, na rozdíl od předsedy Nejvyššího soudu, bude záležet na dohodě předsedy vlády a prezidenta, protože tu, ta pravomoc jmenovat předsedu Nejvyššího správního soudu není výlučně prezidentská. A ten výběr, což jim ne úplně závidím, bude zá, bude záviset skutečně na prezidentovi a premiérovi. Ale budou vybírat ze tří velmi dobrých kandidátů.


Rozhovor s Petrem Fialou

18.01.2022 - ČT 24 (22:00 Události, komentáře)

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Počet lidí s potvrzenou nákazou covid-19 rychle stoupá. Včera testy odhalily 20 270 nových případů. K tomu ministerstvo eviduje dalších víc než 2000 podezření na opakovanou nákazu. Do těchto čísel se navíc ještě plně nepromítlo testování ve firmách. Nejrychleji se teď virus šíří v Praze, kde hygienici hlásí nejvyšší počty nově pozitivních od začátku epidemie. Rychlý růst hlásí i Středočeský kraj. Data ministerstva ukazují, že nejrychleji se teď nákaza šíří mezi žáky a studenty od 6 do 18 let. Na každých 100 000 studentů hygieny za poslední týden hlásí téměř 2000 nových případů. V porovnání s minulým týdnem je to nárůst o víc než 200 %. Důležitý je ale hlavně vývoj v rizikových skupinách nad 60 let. Tady případy zatím rychle nepřibývají. Ministerstvo ale předpokládá, že se nákaza stejně jako na podzim víc rozšíří mezi i seniory. To by se navíc mělo promítnout i v nemocnicích. Podle predikcí by se už tento týden měl zastavit pokles počtu lidí v nemocnicích a následně by se trend měl znovu obrátit k růstu. Nejvíc hospitalizovaných ministerstvo čeká v polovině února. V jednu chvíli by v nemocnicích mohlo být s covidem 6-9000 pacientů. V případě vysoké nemocnosti by ve zdravotnictví a v sociálních službách platila tzv. pracovní karanténa. Do zaměstnání by tak docházeli i ti, kteří by jinak zůstali kvůli podezření na nákazu covidem v karanténě. Někteří hejtmani ale navrhují pracovní karanténu rozšířit o další profese, především řidiče hromadné dopravy.

Jan SCHILLER, hejtman Ústeckého kraje /ANO/
--------------------
Pokud nezabezpečíme dopravu, tak nebudeme schopni zabezpečit ani, aby šly děti do škol a lidi do práce. Takže pro nás minimálně ještě by to mělo být alespoň o tu dopravu.

Petra PECKOVÁ, hejtmanka Středočeského kraje /STAN/
--------------------
Kdyby opravdu došlo k nějakému kolapsu v nějakém kraji, například někde v energetice, jinde v hromadné dopravě, tak to opravdu budeme řešit v tu chvíli prostřednictvím krajských hygien toho kterého kraje a ty budou vznášet požadavek na Ministerstvo zdravotnictví nebo na Ministerstvo vnitra.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Hlavním hostem Událostí, komentářů, jak už jsem dnes zmínil, je premiér Petr Fiala. Pane premiére, dobrý večer.

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
Dobrý večer.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Díky moc, že jste přišel. První otázka směřuje ke covidu. Ministerstvo zdravotnictví se kvůli omikronu připravuje na nějakých 80 000, v těch nejčernějších scénářích až na 200 000 nakažených denně. Ve Francii dnešní aktuální číslo je půl milionu. Změnil by se v tom případě nějak ten soubor opatření, která teď platí?

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
Zatím se ukazuje, že jsme velice přesně díky odborníkům, kteří stojí samozřejmě za námi, odhadli, jak ten nástup omikronu, tak načasování těch opatření, která jsme přijímali. A to jak to, že jsme se rozhodli nepokračovat v nouzovém stavu v průběhu vánočních svátků a potom přes Silvestra, ale i to, že jsme začali hned od prvních dnů nového roku masivně testovat ve školách a pak jsme přešli od 17. listopadu na to testování ve firmách. K tomu jsme zkrátili karanténu a izolaci na 5 dní, což bylo taky důležité a vycházelo to už zkušenosti ze zahraničí. A zatím to vypadá, že nejenom, že jsme dobře odhadli ten nástup omikronu, a to i časově, ale že jsme přijali opatření, která jsou schopna si s tou situací poradit.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Můžete vyloučit, že se obejdete bez nouzového stavu?

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
Vyloučit nemohu nic. Ale zatím se ukázalo, že ta cesta, kterou jsme šli, byla správná. A i to, co někteří komentátoři trošku zpochybňovali nebo si kladli nad tím otázku, když jsem vyzval lidi, aby se chovali odpovědně, a řekl jsem, že naše vláda věří lidem a že podle toho přijímáme opatření, která se týkala Silvestra, tak nakonec se ukázalo, a ta čísla už to jasně dokazují, že lidé se opravdu chovali odpovědně a že jsme zaznamenávali spíše pokles samozřejmě varianty delta. My jsme věděli, že přijde nástup varianty omikron. A musím opravdu ocenit profesionály, kteří nám radí, že trefili dobře i to načasování. Proto jsme mohli i dobře my načasovat třeba opatření, která se týkají testování, a mohli jsme se na ně připravit. To je taky hrozně důležité, protože to v minulosti nebylo. Naše vláda včas nakoupila testy, které byly potřeba například pro školy, a testuje dost. A je i dobrá zpráva, říkali to dnes i zaměstnavatelé i i reprezentanti zaměstnanců, odbory, se kterými jsem měl schůzku, že těch testů je dost a jsou v přijatelné ceně.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Ta zodpovědnost, o které jste hovořil, která byla dost často zpochybňována poté, co byla vyslovena nejen ministrem zdravotnictví, ale i vámi, myslíte si, že bude stačit na omikron, na ty statisíce potenciálně nakažených?

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
Do jisté míry ano, ale to samozřejmě není jenom odpovědnost. Jsou správná opatření. Testujeme. A to je hrozně důležité. Protože my víme, že omikron mohou získat i lidé, kteří jsou očkováni, nemají příznaky a mohou ho roznášet. Čili my potřebujeme vědět, jak se šíří v populaci. A k tomu je tu samozřejmě ta karanténa a izolace pětidenní, což je rozumné z hlediska, řekněme, sociálně-ekonomického, možná i psychologického, ale je to správné i z hlediska zdravotního. Takže tím souborem opatření, která jsme přijeli včas, a jasně jsme řekli veřejnosti, co tím sledujeme a proč to děláme, tak se ukazuje, že tohle je ta cesta. To opravdu funguje. Nestačí jenom zodpovědnost, ale ta je samozřejmě taky důležitá. A já mám radost z toho, že my jsme dnes měli setkání s reprezentanty tripartity a jak reprezentanti zaměstnavatelů, zástupci zaměstnavatelů, tak zástupci odborů říkali, že lidé to akceptují, firmy to akceptují a že to funguje, což je pro mě dobrá zpráva.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Je nutno ale poznamenat, že ta pětidenní karanténa, o které hovoříte, byla některými odborníky zpochybňována jako příliš krátká. Není to tak, že by se unisono shodli na tom, že je vhodná. Ale to je jenom k tomu doplnění, co jste říkal.

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
Jenom, pardon, to je...samozřejmě, že víme všichni, že prostě...Já jako člověk pohybující se v tom vědeckém prostředí celý život, tak vím, že lidé mohou mít různé názory. I odborníci. Ale ta relevantní skupina lidí, kteří se opravdu zabývají imunologií, vakcinací a těmito věcmi, dospěla k tomuto závěru. A byly tam debaty, jestli 7 nebo 5 dní. Dospěli k tomuto závěru a doporučili nám ho. Proto my jsme tak rozhodli a bylo to správně, jak se ukazuje.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Já jsem řekl už na začátku, že někteří hejtmani chtějí rozšířit možnosti té pracovní karantény nad rámec zdravotníků, lépe řečeno, zdravotnického personálu a sociálních služeb. Jste pro, nebo ne?

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
Tady je potřeba jednu věc poctivě říct. Určitě u zdravotnického personálu a sociálních služeb je ta pracovní karanténa na místě a ona svým způsobem v jiných případech už funguje. Takže tady to není takový problém. Obecně to rozšiřování pracovní karantény je obrovský problém legislativní i, řekněme, psychologický. Takže není to vůbec jednoduché.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
To znamená, zatím se kloníte, pokud tomu správně rozumím, aby to zůstalo jenom na těhle těch dvou skupinách a nerozšiřovalo se to, je to tak?

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
Ano, ale řešíme i tu variantu, že bysme to museli rozšířit. Připravujeme se na to.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
A to by šlo o řidiče například?

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
Nebudu říkat jednotlivé profese, protože ani to není jednoduché stanovit. A když budete mluvit s reprezentanty různých profesí, tak se ukazuje, že kdekdo je nepostradatelný. Ono to tak určitě v té praxi...

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Ale tohle to byste měli mít připravené v tuto chvíli, ne?

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
My na tom pracujeme a připravené to rámcově máme, ale není teď potřeba nikoho zneklidňovat. Doufejme, že na tu pracovní karanténu nedojde. A poctivě říkám, kdyby to bylo tak jednoduché, tak nemáme žádný problém. Ale ani legislativně to opravdu jednoduché není. Vláda se na to připravuje. Bude-li to potřeba, budou to lidé včas vědět a budou přesně nachystány ty kroky, jaké mají být. Ale není potřeba lidi už dopředu strašit.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Strašit je jedna věc. Informovat o tom, co může přijít, je druhá věc. Proto se na to ptám.

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
Informujeme včas a i dost. Mně na tom záleží, aby lidé včas věděli, co je čeká a co bude. Takže až budeme vidět, že se blíží ta potřeba toto udělat, tak to samozřejmě uděláme. Zatím ta situace taková není. A ono i to, že vlastně plošně testujeme a je zavedena ta pětidenní karanténa v těch případech, kdy PCR test ukáže, že to není jinak, ať to tady nekomplikujeme, tak vlastně nám to umožňuje tu zátěž postupně rozkládat. Dejme tomu, že to takto může fungovat, pokud se nepotvrdí ten razantnější scénář nástupu omikronu a vyjde ten realistický, v což všichni doufáme, a který je taky ale nejpravděpodobnější, to není nějaká opovážlivost, ale on je podle odborníků nejpravděpodobnější.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Budete zítra řešit také povinné očkování, které vám zde s platností od 1. března nechala Babišova vláda. K čemu se jako vláda kloníte? Bude vůbec očkování pro někoho povinné od 1. března, ať už věkově nebo oborově?

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
Prosím o pochopení, že tuto informaci sdělím zítra veřejnosti po jednání vlády. My jsme nejprve oznámili, že nejpozději do poloviny února rozhodneme o tom, co s tou vyhláškou uděláme. Ale uvědomili jsme si, že lidé by měli mít tu jistotu dřív, tak jsme urychlili to rozhodování. Zítra vláda...

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Už jenom ten očkovací proces je dlouhý.

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
No, není...Ono to není...

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Pokud by to zůstalo u té vyhlášky tak, jak byla, tak například v případě Moderny by první dávka musela být injektována, v uvozovkách, už 17. ledna, což bylo včera. Proto to není věc, která se asi dá nechat na polovinu února.

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
Chápu to. Chápu tu netrpělivost a je správná. Naše vláda je měsíc přesně ve funkci. Děláme opravdu, co můžeme. Tu vyhlášku nelze takhle zrušit. Ono je ji potřeba upravit. Ona musí v nějakých jiných svých parametrech platit. Takže hledali jsme to správné řešení. Podívejte se, ta diskuze o povinném očkování probíhá napříč společností, napříč profesními skupinami. Vůbec to není jednoduché. Zítra přijdeme s řešením, které je opravdu, myslím, srozumitelné, správné a i pro veřejnost bude akceptovatelné.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Takže rozhodnuto o něm je v tuhle tu chvíli? Vy říkáte, že s ním zítra přijdete, nebo to necháváte na zítřejší debatu a nemáte v tuto chvíli ještě stoprocentní jistotu?

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
Máme jasno, kterým směrem chceme jít. Ale až vláda rozhodne, tak to sdělím veřejnosti a nebudu opakovat chyby, které se tu děly v minulosti. Rozumím vaší otázce, chápu i tu netrpělivost veřejnosti, která je oprávněná, proto jsme to rozhodování urychlili a zítra můžeme rozhodnout.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Vy se často odvoláváte na jiný styl komunikace. Ostatně teď jste to učinil také. Jste u vlády jeden měsíc. Jste přesvědčen o tom, že ta komunikace, zejména co se zdravotnictví týče, je lepší než u té bývalé vlády? Když si vezmete například pana profesora Válka a jeho někdy košatá expozé, která možná spíš než jednotný kanál připomínají deltu Nilu.

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
Pan profesor Válek má občas tendenci ty věci vysvětlovat až do podrobností, ale myslím, že i jeho komunikace se vyjasňuje. A víte, ono možná není ani důležité, co si myslím já, ale dnes, když jsme měli to jednání tripartity a nakonec to řekli i zaměstnavatelé i odbory veřejně, tak vlastně chválili tu komunikaci, chválili informace ze strany Ministerstva zdravotnictví, chválili vysloveně práci týmu prof. Duška, ale chválili i komunikaci s ministrem zdravotnictví a srozumitelnost těch opatření. To mně připadá jako důležité. Komunikaci chceme dál vylepšovat. Já sám vidím vždycky všude určité rezervy. Ale myslím si, že ta srozumitelnost, včasnosti informací o tom, co chceme dělat, příprava na to, nejenom, že řekneme, že budeme za 14 dní nebo za 3 týdny testovat, ale že i nachystáme testy, zajistíme, aby všechno fungovalo, funguje i informační systém, což dnes taky oceňovali zástupci tripartity, tak to si myslím, že je ta správná odpověď.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Pojďme se podívat na spolupráci s opozicí. Byl ten den, noc a den vlastně k tomu, když to spočítáme, kdy se vyjednávalo a debatovalo o podpoře, zatím nejtvrdším nárazem vlády pro vás?

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
Tak nepochybně to byla nejdelší debata o důvěře vládě, myslím, v historii. Já jsem to neměřil, ale říkají to kolegové politologové a novináři to měřili. Takže to určitě jednoduché nebylo. Navíc já jsem celou tu debatu, těch 22 hodin víceméně strávil v jednacím sále a pečlivě jsem to sledoval. Ne všechno byly argumenty, ale diskuze probíhala a diskuze k demokracii patří, tak to je dobře.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Vy jste v pátek vinou absence vládních poslanců prohráli první důležité hlasování. To bylo ohledně odkladu platnosti stavebního zákona. Dokážete si ohlídat disciplínu vládních poslanců?

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
Musíme. Já z toho žádnou radost nemám. Byla to chyba. Chyba to byla, že tam nás nebylo dost v Poslanecké sněmovně. Samozřejmě, a na to si nechci stěžovat, nebyla dodržena určitá gentlemanská dohoda ze strany opozice.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Opozice tvrdí, že tyhle ty gentlemanské dohody ze strany vás tehdy jako opozice také nebyly dodržovány.

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
To úplně není pravda, ale dobře. Já znovu říkám, já si na to nestěžuji. Prostě příště tam musíme být. Vládních poslanců tam musí být dost. Tyhle věci se prostě nemají opakovat, nebudou opakovat.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Je kvůli nedodržení té gentlemanské dohody, jak říkáte, ohroženo zvolení Karla Havlíčka místopředsedu sněmovny?

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
Já nechci nějak hrozit, ale samozřejmě, že prostě v té Poslanecké sněmovně řada těch věcí opravdu funguje i na tom principu, že my tam diskutujeme, bavíme se o těch zákonech, hádáme se někdy, ale v těch klíčových věcech musí platit nějaká pravidla hry a musíme si navzájem věřit. Tak to má být. Vládní většina se určitě nemá chovat tak, že nezohledňuje zájmy a i nějaký prostor pro opozici. Tak bychom nikdy jednat nechtěli. My jsme to sami zažili. Ale samozřejmě i ta opozice musí dodržovat určitá pravidla, na kterých se domluvíme. Takže pokud toto bude fungovat, tak to bude dobré pro parlamentní demokracii. Pokud ne, tak to samozřejmě bude něco, z čeho já nebudu mít žádnou radost.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
No a já teď nemám úplně radost z toho, že nejsem schopen plně interpretovat to, co jste právě řekl. Jinými slovy, chápu to správně, že se chcete nejdřív s opozicí domluvit na nějakých pravidlech a potom přistoupíte na změny?

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
Ne, ta pravidla v té sněmovně prostě jsou. Tak když si třeba řeknete, podívejte se, dneska my už nebudeme vyvolávat žádné hlasování, proběhne do dvou hodin diskuze a ve 2 hodiny končíme a někdo to hlasování vyvolá, i když na to dá slovo, tak to samozřejmě není gentlemanská dohoda. A znovu opakuji, já si nestěžuji. Je to chyba vládní většiny, že tam nebyla. Já se takhle beru. Vezmeme si z toho poučení a podle toho budeme příště postupovat. Protože většinu, jak se ukázalo i při hlasování o důvěře a při všech dalších klíčových hlasování, tu většinu v Poslanecké sněmovně samozřejmě máme.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Nemáte obavu z toho, že opozice, a teď myslím zejména ANO, které tvoří kompaktní blok 72 poslanců, bude schopnější a efektivnější opozicí, než jste byli vy?

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
My jsme byli a říkali to i kolegové z tehdejší vlády, že jsme jako silnou opozicí. Samozřejmě musíme respektovat tu sílu, která v Poslanecké sněmovně je. Hnutí ANO má velmi silný poslanecký klub. Je semknutou opozicí a bude to určitě ukazovat. My jsme na to samozřejmě připraveni. A nakonec to, že je ve sněmovně levicová opozice v této síle, je něco, co prostě bereme na vědomí a s čím pracujeme.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek řekl v Respektu, že pokud nebudete s opozicí spolupracovat, tak že může hodně zlobit, a že budete jí muset nějakým způsobem vycházet vstříc. V čem konkrétně tedy opozici budete vycházet vstříc?

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
No, to jsou ty věci, kdy já třeba mluvím o nějaké gentlemanské dohodě. Podívejte se, ta většina má možnost v Poslanecké sněmovně úplně určovat, co se tam bude dít, a jak jsme to zažili my bohužel jako opozice, třeba že vás ta vládní většina nepustí ani k projednávání vašich předloh zákonů. To my dělat nechceme. My chceme...

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Vy jste to dělali ale. Byly některé věci, které se také blokovali tehdy.

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
Ne, ale my chceme...jako opozice?

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Jako opozice tehdy. Ano.

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
Ne, tak opozice samozřejmě má některé nástroje, které legitimně využívá. A vláda, vládní většina má zase možnosti svou většinou prohlasovat to, co se v té sněmovně bude dít, i za cenu, že vlastně nepustí tu opozici k těm jejím předlohám. A to my třeba dělat nechceme. My považujeme za správné, aby když opozice předloží nějaký třeba poslanecký návrh zákona, aby se dostal na pořad jednání, abychom ho třeba zamítli, ale aby se nestalo to, co se dělo nám, že jsme třeba čekali jako opozice tři čtvrtě roku, rok, rok a půl na projednání našeho návrhu zákona. To si myslím, že by se dít nemělo. A my jsme připraveni se chovat jinak.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Jak jste tedy schopni najít tu rovnováhu mezi tím, aby jste se nechovali jako parní válec a opozice vám neblokovala potom zase vaše věci, ale zároveň abyste prosadili to, co prosadit chcete?

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
Zdravým rozumem a kolegiální debatou s lidmi z opozice. Já myslím, že každý by si měl uvědomit, a já si to uvědomuji, jako je to přísloví, že když jdete nahoru, máte zdravit ty lidi, co jdou dolů. My jsme byli v opozici. Já jsem byl v opozici 8 let. Vím, jaké to je. A myslím si, že člověk nemá zneužívat sílu a má se chovat vstřícně i k těm, kteří jsou momentálně slabší. Já jsem se tím vždycky řídil a myslím, že se tím bude řídit i naše koaliční většina v Poslanecké sněmovně.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Tak pojďme se podívat na další téma. Tím je důvěryhodnost vlády. Problémů, které jdou za hnutím STAN, je za krátkou dobu hned několik. Začalo to změnou na postu ministra průmyslu a obchodu. Věslav Michalik kvůli spekulacím o svém podnikání na Kypru ani nenastoupil a hnutí vybralo místo něj Jozefa Síkelu. Pak se šéf hnutí Vít Rakušan, ještě než se stal ministrem vnitra, sešel s policejním prezidentem Janem Švejdarem, který následně ohlásil odchod do civilu. Rakušan na něj prý netlačil, ale přiznal, že okolnosti jednání nebyly šťastné. Další spekulace o financování Starostů a nezávislých. Minulý čtvrtek dokonce nad ránem přerušili schůzi, na které vláda žádala o důvěru. Hnutí dnes ohlásilo, že sporné finanční dary vrátí. A pak je tu případ poslance Jana Farského, který 10. ledna oznámil, že bude půl roku na stáži v USA, ale mandát si ponechá, byť se vzdal platu, a na důležitá hlasování prý přiletí. Co se týče financování STANu, za jak vážný problém tohle to vy, pane premiére, považujete?

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
Já jsem především rád, že to je vyřešeno, že STAN se rozhodl, že vrátí všechny ty peníze, které byly zpochybňovány. Dokonce ještě víc, než bylo zpochybňováno. Vlastně dary od všech právnických osob, jak jsem byl informován.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Měl jste vy vlastní pochybnosti o financování hnutí STAN, nebo ne?

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
Já jsem měl jenom informace z médií a kolegové ze STANu poukazovali na to, že to není z trestné činnosti. Samozřejmě zajímavé bylo, jak tady na ten problém ukazovali kolegové z hnutí ANO, kteří měli v čele dokonce trestně stíhaného premiéra. Ale dobře. Důležité je, že STAN řekl, ano, všechno, co je zpochybnitelné, my vracíme. Tím je to pro mě...

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Tím to pro vás končí? Je všechno v pořádku podle vašeho názoru?

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
Z tohoto hlediska ano. Pak se samozřejmě můžeme bavit, a to je jiná debata, o tom, jak mají být financovány politické strany. Na druhé straně ta kontrola, která tady je, je už poměrně vysoká. Ale já považuju za správné, a nakonec i v minulosti si to pamatuji z vlastní politické strany, tam, kde existuje pochybnost o tom daru, tak je potřeba to řešit a vrátit důvěryhodnost ve financování politické strany. Starostové to udělali. A já si myslím, že je dobře, že to udělali.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Jedna věc. STAN říká, že je všechno v pořádku, že zákon neporušili, peníze vrací a zároveň se baví o tom, zda by se neměla změnit legislativa ohledně financování politických stran.

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
To je věčná debata. Ale my jsme se v té legislativě financování politických stran hodně posunuli. Jenom za tu dobu, co pamatuji v těch posledních letech, tak se vytvořil i úřad, který kontroluje financování politických stran. Stanovili jsme limit na kampaně. Takže nedá se říct, že by česká, a teď to myslím jako celek, že by česká politická scéna z hlediska kontrolování financí neudělala dost. Politické strany mívají i vlastní mechanismy kontroly, teď mluvím třeba za ODS, vlastní mechanismy kontroly těch darů, které přicházejí, aby se nedostaly do problémů. Takže jako těch opatření je celá řada. Můžeme se bavit i o dalších. Ale myslím si, že tady nešlo o nějakou trestněprávní stránku. Tady šlo o stránku morální, etickou, politickou a hnutí STAN na ty pochybnosti zareagovalo správně, že ty sporné peníze vrátili.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Další věc, která se také týká hnutí STAN. Vy jste dneska se šéfy koaličních stran měli probírat odjezd Jana Farského na půl roku do Spojených států. Jednak první otázka, probírali? A druhá, s jakým závěrem?

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
My jsme probírali spoustu témat. Tohle bylo také zmíněno s tím, že samozřejmě nemáme dobrý pocit z toho, jakým způsobem se to odehrálo, že Jan Farský odjel do Spojených států, ale na druhé straně jako je to věc pana poslance Farského a hnutí STAN. Já tady do toho jim těžko mohu mluvit.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Ale to, co říkáte teď, je trošku něco jiného, než říkal pan Farský o tom, že jste ho v tom podpořil?

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
Já jsem ho v tom nepodpořil. Já jsem byl informován panem poslancem Farským, že odjede do Spojených států. A vyjádřil jsem i v tom osobním rozhovoru určité pochybnosti o tom, jestli to je dobrý nápad. Pan Farský mě ujistil, že bude na všechna klíčová zasedání parlamentu, že nebude jeho hlas chybět. Já jako předseda vlády mohu říct, že na chod vlády to vliv mít nebude, ale samozřejmě jako signál to určitě dobré není. Já bych do Spojených států na půl roku prostě neodjel. Tím se nijak netajím. Ale tohle opravdu není něco...

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
To říkáte jako akademik.

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
To říkám jako akademik a jistě někde v médiích si přečtete, že já jsem napsal doporučení panu poslanci Farskému. Ano, napsal, ale v době, kdy jsem vůbec nevěděl, že bude kandidovat někdy v září, říjnu 2020, jako člověk z akademické sféry, který opravdu občas pro tenhle typ stáží doporučení píše. Na to se...

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Pardon, co jste mu přesně řekl? Že to není šťastné řešení?

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
Na to se nedá prostě odvolávat. Pan poslanec Farský mě informoval někdy v listopadu jako předsedu koaliční politické strany, že na tu stáž odjede. No tak já jsem mu řekl, co si o tom myslím. Ale já nemám možnost...

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Doporučoval jste mu, aby odstoupil například? Aby se vzdal poslaneckého mandátu, anebo se vzdal toho Fulbrightova stipendia?

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
No to je samozřejmě jedna z těch variant. Ale to je opravdu...

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Ale říkal jste mu to? Snažil jste se mu to naznačit?

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
Já nepůjdu do detailů toho rozhovoru a prosím o pochopení. Já jsem předseda Občanské demokratické strany, za tu odpovídám. A jsem předseda vlády, za to taky odpovídám. A tady říkám, že na činnost vlády to vliv mít nebude. A jako předseda Občanské demokratické strany říkám, že je to něco, co bychom asi řešit...nebo co bych já řešil jinak než pan poslanec Farský.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Ano, jste premiérem, ale jste premiérem koaliční vlády. A jednou důležitou součástí je hnutí STAN.

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
Ano. Nezříkám se žádné odpovědnosti. A odpovídám vám poctivě.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Tady máme jednu ze dvou nebo ze tří hlavních tváří toho hnutí. Pravděpodobně jim také, když se podíváme na preferenční hlasy, pomohl do sněmovny. Tak 2 dny předtím, než má odletět, oznámí, že má Fulbrightovo stipendium a že když bude něco důležitého, tak přiletí zpátky. Vy potom na Slovensku jste řekl, a teď jste to zopakoval, že důležitých jednání, důležitých hlasování se zúčastní...

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
To mně slíbil pan poslanec.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Ano, ale trochu to vytváří dojem, jako kdyby ta ostatní hlasování nebyla důležitá v té sněmovně, jako kdyby neexistovala práce ve výborech, v klubu atd.

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
Ano, to máte všechno pravdu, a proto taky říkám, já bych to takto neudělal a žádnou radost z toho nemám. A uvědomuji si i tu reakci, kterou to vyvolává. A určitě si to...doufám, že si to uvědomuje i pan poslanec Farský.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Přestože říkáte, že se to nebude týkat činnosti vlády, nemáte strach, že to je jedna z těch pochybností, jedna z těch skvrn, která se potáhne s tou vládou i nadále a nebude možné ji jen tak vyčistit?

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
Mám. Mám. A myslím si, že s důvěrou se dlouho hazardovat nemůže.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Tohle jste řekl takhle otevřeně jak panu Farskému, tak panu Rakušanovi?

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
Tohle říkám otevřeně všude. Na druhé straně si ale prostě myslím, že každý máme svou politickou odpovědnost, zodpovídáme se svým voličům. Tak to v demokracii má být.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Tak jako je v Evropské unii motorem Německo a Francie, tak jsem slyšel také, že motorem vlády jste vy a pan Rakušan. Tohle to, o čem se tady bavíme, ten motor nějak ohrozí v chodu, nebo ne?

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
Motorem vlády je všech 5 politických stran, které ji tvoří, a 2 koalice. Tu vládu spojuje snaha o změnu politiky v České republice. Ta představa, že stát musí začít hospodařit, že nemůžeme žít na dluh, že chceme žít v zemi, kde je kvalitní vzdělání, kde lidé mají perspektivu, že budou mít důchod, kde se staví silnice, zemí, která je moderní, kde probíhá digitalizace. Prostě my máme program, který chceme realizovat, na tom se shodujeme, a všichni jsme motorem té změny a té činnosti vlády. A já myslím, že občané brzy uvidí a asi to snad už vidí z těch prvních kroků, že tu změnu myslíme vážně.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Já chápu, že chcete prosazovat agendu a na základě toho jste také vyhráli volby, nicméně jedna z dalších pochybností se váže například i k náměstku pana Blažka panu Daňhelovi. Není tohle to, abychom měřili všem stejně, protože se jedná o ministra ODS, není tohle to všechno věc, která je vlastně koulí u nohy vaší vlády?

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
Ty příběhy musíme rozlišovat, protože vždycky je potřeba se ptát, co je zatím. Je nějaké obvinění? Je nějaká konkrétní kauza? Je je nějaký důkaz? A pokud je...

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Někdy stačí pochybnost, protože obraz je někdy důležitější než ta realita.

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
Ano, někdy stačí pochybnost. Ale s pochybností můžete udělat to, že ji vyvracíte. Takže já když jsem zjistil to, co se píše o panu Daňhelovi, tak jsme se ptal na to, jak to je. A základní informací, kterou jsem zjistil, je ta, že pan náměstek Daňhel má bezpečnostní prověrku. Bezpečnostní prověrku má jak z roku 2016, tak aktuální z roku 2021. A myslím, že víc k tomu nemusím říkat. Každý, kdo rozumí, jak to ve státní správě a v těchto věcech funguje, tak bezpečnostní prověrka v tomto směru je určitě něco, co by nezískal, kdyby ty pochybnosti byly na místě.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Pojďme se podívat ještě na konkrétní témata. Další věc, která souvisí s otevřeností vlády, jsou také finance. Když říkáte, že chcete s veřejností hrát otevřenou hru, budete otevření i ohledně debaty, co se, teď to řeknu velmi komplikovaně, co se daní týče? Jinými slovy, je x ekonomů, kteří říkají, že ty škrty, které navrhujete ve výši 80 miliard cca, nejsou dlouhodobým řešením toho obrovského schodku, který je u nás, a že jediným klíčem bude změna daní. Otevřete tuhle tu debatu s veřejností a řeknete zcela jasně, že s daněmi budete hýbat, přestože tvrdíte, že neporostou?

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
Ale tu debatu vedeme a vedeme ji s ekonomy. My jsme přesvědčeni, že ten pohled na to musí být jiný. Já s tímto pohledem nesouhlasím a říkám to dlouhodobě. Já věřím tomu, že je potřeba ne lidem zvyšovat daně, ale že je potřeba se soustředit na to, aby stát rozumně hospodařili, abysme nežili na dluh. A ten problém je na výdajové straně rozpočtu. Podívejte se na deficit za loňský rok 420 miliard korun. Za poslední 2 roky je to přes 800 miliard. To někdo musí zaplatit. To zaplatí občané a zaplatí to naše budoucnost. Takhle není možné dál pokračovat. Lidem se všechno zdražuje, protože taky se zvyšuje inflace. Ale to je dáno tím, jak tu hospodaří stát mimo jiné, teda samozřejmě jsou tu i další vlivy. A to chceme změnit. Takže tuhle tu debatu vedeme.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
To je ta půlka, o které se nejvíc debatuje. Vy říkáte stále, že problém je s tou výdajovou stranou.

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
Jednoznačně.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Já se ptám, jestli problém není i s tou příjmovou stranou? Zda, abyste stáhli ty obrovské deficity, nebude potřeba řešit i tu příjmovou stránku?

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
Příjmová stránka rozpočtu je důležitá, ale ta příjmová stránka roste. Jenomže dynamičtěji rostou výdaje. A ta příjmová stránka rozpočtu, tu my vůbec nepodceňujeme. Proto taky v našem vládním programu jsou opatření nebo jsou nástroje, které chtějí udržet ekonomickou prosperitu a ekonomický růst. Protože pokud máte ekonomický růst, který se dnes předpokládá, a teď se nechytejme za slova, jestli bude 3,5 %, 4 % nebo 4,3 %, ale třeba ekonomický růst kolem 4 % znamená, že získáte navíc do státního rozpočtu zhruba 80 miliard korun. A teď jde o to ten růst udržet, a všichni ekonomové celkem předpokládají, že ten růst bude, ale všechny ty peníze zase neutratit a nezvyšovat ten deficit. Proto já jsem řekl, myslím, celkem realisticky a na základě debat s odborníky ekonomy, že můžeme udělat to, že ten rozpočet dostaneme pod 300 miliardový deficit. To je cíl, na kterém teď pracujeme při přípravě rozpočtu. Ale on je z jednoho hlediska nesmírně důležitý. Vláda musí dát signál, že chce něco dělat s inflací, jinak bude dál roztáčet tu inflační spirálu. A tohle je ta cesta, jak to dáme jasně najevo.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Jinými slovy, důraznější a zásadnější změny v daňovém systému vy vylučujete v tuto chvíli?

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
Ano. A my jsme se k tomu i zavázali. To samozřejmě neznamená, že není možné vést debatu o tom, jestli nějaká daň by se neměla snížit kvůli třeba ekologičnosti té činnosti, jiná třeba trochu zvýšit spotřební kvůli nějaké škodlivosti. Ale není to něco, co bysme dělali teď aktuálně. To nevylučujeme. Ale vylučujeme zvýšení té celkové daňové zátěže a těch základních daní. Navíc my chceme zavést daňovou brzdu. Tzn. že by ta, kdyby ta složená daňová kvóta překročila určitou hranici, tak vláda už nebude moci snižovat daně, zvyšovat daně, aniž jiné nesníží. My jsme prostě přesvědčeni a všech 5 stran naší vládní koalice, že toto je správná cesta. Není další, není důvod zatěžovat společnost, firmy, občany dalšími daněmi.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Ještě než se dostane na závěr k zahraničním záležitostem. Podpora lidem, na které dopadly vysoké ceny energií, což je jedna z těch věcí, které sami označujete za prioritu. Jedna věc je okamžité řešení a druhá věc je nějaké systémové dlouhodobější, mě zajímá právě to druhé v tuhle chvíli?

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
No, to je samozřejmě klíčová otázka, kterou ale bohužel nemůže řešit jenom česká vláda svým rozhodnutím, to je kombinace faktorů. My musíme udělat správná rozhodnutí, jako je třeba rychlá dostavba nebo zahájení dostavby jaderné, jaderných reaktorů v Dukovanech, ale už i v Temelíně, protože to potřebujeme, je to taky fotovoltaika, je to podpora dalších věcí, ale současně tzn. vyjednávat s evropskými partnery, protože energetika to není něco, kde se můžete uzavřít a nějak si to řešit. Je to celoevropská otázka. A dneska ty ceny energií jsou problém pro celou Evropu. U nás je to samozřejmě dramatické i tím, že někteří dodavatelé zkrachovali, to naše vláda řešila, řešila to okamžitě, byl jeden z těch prvních úkolů, jak těm lidem pomoci, ale cesta k energetické soběstačnosti a k tomu, abychom dlouhodobě udrželi ty ceny rozumné, ta je jedině v tom, že budeme dostavovat jádro, že taky prosadíme, aby jádro byl ten čistý podporovaný zdroj energie, že se budeme soustředit na modernizaci energetiky a že také budeme podporovat rozumné obnovitelné zdroje, to dělat prostě musíme a je škoda, že to je opravdu zanedbáno a že se tady neudělalo dost v modernizaci naší energetiky a těch zdrojů, které máme.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Ale je to samozřejmě obrovské téma. Já se k tomu velmi rád někdy dostanu s vámi podrobně, ale pojďme se ještě podívat na závěr na věci, které se týkají zahraniční politiky. Velice důležitý je v tuto chvíli potenciální konflikt Ruska a Aliance. Ale 1 věc, která tam přesahuje, to je domácí politika. Prezident Zeman vzkázal, že se o zahraniční politice nebude bavit s nikým jiným než s vámi. Proč by se ale vůbec měla projednávat zahraniční politika s prezidentem? On za ní na rozdíl od vás nenese zodpovědnost na rozdíl od vlády. Informace možná, ale proč, proč konzultace?

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
Protože spolu musí klíčoví představitelé státu hovořit a ono jsou různé typy těch, té zahraniční reprezentace. Prezident je samozřejmě hlava státu, za zahraniční politiku je odpovědná vláda, ale zahraniční politiku v rámci parlamentní diplomacie dělají také komory, předsedové Senátu a předsedkyně Poslanecké sněmovny. A já myslím, se všemi těmito lidmi je potřeba mluvit.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Ale prezident sám dal najevo, že právě s těmito lidmi s ministrem zahraničí, s šéfem Senátu, s šéfkou sněmovny se o zahraniční politice ...

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
A já se s nimi o tom bavím. Bavím se o tom i s panem prezidentem.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Vy budete takový messenger mezi prezidentem a ...

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
Ne messenger, já dělám svoji práci, tak, jak si myslím, že to mám dělat, jak se mám zodpovídat občanům. Úkolem premiéra, který stojí v čele vlády, která je zapojena za zahraniční politiku, je nejenom o zahraniční politice, ale i o ostatních otázkách mluvit s těmi klíčovými představiteli státu. To, že to někdo nechce dělat, tak to je jeho věc. Já ho asi nedonutím, aby s někým mluvil, s kým nechce. Teď to říkám obecně, ale sám chci mluvit s každým, kdo je z tohoto hlediska důležitý. A co by to bylo za zemi, kde spolu nediskutují a nevyměňují si názory prezident s premiérem, předseda Senátu atd. Vždyť to přece je úplně normální. Netvařme se, že to není normální, je to normální. Normální je to nedělat. Tak já to chci dělat a budu to dělat, je to důležité. A já jsem mnohokrát řekl i napsal, že pokud má stát být úspěšný v zahraniční politice, pokud vlastně máme dokázat prosadit zájmy naší země, tedy našich občanů, tak to můžeme dělat o to úspěšněji, o co jsme doma víc sjednocení na těch klíčových tématech, takže já chci mluvit o klíčových zahraničních, zahraničně-politických otázkách i s opozicí, protože považuju za správné, a to neznamená, že se shodneme, třeba se neshodneme, ale mojí povinností je ten dialog vést a zkusit to.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
A vadí vám, že prezident kritizuje šéfy komor?

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
Tak to je dlouhodobý problém. Víme to, samozřejmě, že ...

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Vy se tady bavíte, že chcete komunikovat, že chcete koordinovat, ale máte tady jednu zásadní stranu, to je Hrad, která o tuhle koordinaci nestojí, chce se bavit jenom s vámi.

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
Ale tak to víte, že to tak je. Před tím ten dialog tady nebyl vůbec žádný. Já se snažím o to, aby tady ten dialog byl. Myslím, že ta situace je hodně změněná, protože na rozdíl od mého předchůdce ve funkci premiéra já reprezentuji jiné voliče, než jsou voliči pana prezidenta. V našich osobách tyto voličské skupiny spolu nějakým způsobem komunikují. Mně to připadá správné, víc bych v tom nehledal, tak to má prostě být a znovu opakuji, já komunikuji a budu komunikovat se všemi klíčovými představiteli o zahraniční politice, protože to považuju za správné.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Když budete komunikovat, co bude říkat šéfce sněmovny Markétě Pekarové Adamové, když například tak tvrdě zaútočí verbálně na maďarského premiéra Viktora Orbána, je to správné vašeho pohledu?

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
Já jsem o tom s paní předsedkyni Poslanecké sněmovny mluvil a tím bych se k tomu dál nevyjadřoval.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Tak jste to sám otevřel, tak to prosím dokončete, co jste jí tedy řekl?

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
Já jsem řekl paní předsedkyni Poslanecké sněmovny svůj názor na zahraniční politiku a vystupování jednotlivých představitelů a víc bych se k této věci nevyjadřoval. Myslím, že toto je, toto je ...

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Jinými slovy /nesrozumitelné/.

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
Řekl jsem, co jsem řekl, a myslím si, že ničemu nepomůže, když to teď budu dál, dál komentovat, ale je potřeba, abychom o věcech, které se týkají zahraniční politiky, právě vedli ten dialog a koordinovali co nejlépe.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Tak tím jste odpověděl. Jedna z velmi aktuálních otázek, už jsem to zmiňoval na začátku, je možný konflikt Ruska se Západem, kde asi se pravděpodobně s prezidentem taky neshodnete. Bílý dům tvrdí, že Rusko je v pozici, kdy může na Ukrajinu zaútočit víceméně kdykoliv. Co dělá Česku proto, aby svým dílem přispělo k, řekněme, uklidnění situace?

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
Já tady musím říct, že my jsme velmi aktivní samozřejmě v zahraniční politice, ale tady je 1 věc nesmírně důležitá, že tu je shoda států Severoatlantické aliance na tom postupu a že do značné míry je i shoda zemí Evropské unie na tom postupu, a to je dobře, protože my dneska čelíme samozřejmě zhoršujícímu se napětí na východní hranici. Ne ve všech Evropské unie nebo na východ od Evropské unie. Ne vždycky si všechny státy, které třeba neměly tu historickou zkušenost jako my, uvědomovaly míru toho nebezpečí a rizika bezpečnostního, které tzn. pro Evropu. Dnes si to uvědomují mnohem silněji, a to si myslím, že, že je dobře, protože ono to souvisí s tou otázkou, o které jsme mluvili, a to je třeba energie, energetická soběstačnost, ceny plynu a další a další věci, které se nedotýká jenom České republiky, ale celé Evropské unie. A já myslím, že tady ta naše síla nebo schopnost žít v bezpečném prostředí je dána schopností domluvit se uvnitř obou společenství, jak Evropské unie, tak Severoatlantické aliance na jasném postoji vůči Rusku.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Spojené státy zvažují další dodávky zbraní Ukrajině, Británie posílá obranné zbraně, šéf zahraničního výboru sněmovny Marek Ženíšek se vyjádřil podobně. Měli bychom tedy Ukrajině takto pomoci podle vašeho názoru?

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
To záleží na žádosti ukrajinské strany a posouzení toho, jak můžeme pomoci a s čím můžeme pomoci, ale myslím si, že to, co je vlastně nejzásadnější na této, na tomto případu, protože ono těch napětí je víc, tak na tom příběhu nebo na tom napětí na ukrajinsko-ruské hranici je dát Rusku jasně najevo, kde jsou ty hranice, co prostě pro demokratický západní svět už není přijatelné, a to si myslím, že je to, co může Ukrajině v této chvíli nejvíce pomoct, jasná slova a jasné činy ze strany západních demokracií, protože nemůžeme dál sledovat to, jak jsme, jak, jak vzrůstá napětí a nedat jasně najevo, že síla a hrozby, to není ta cesta, kterou se mají vztahy s Ruskem a mezi Ruskem a Evropou utvářet.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Vy jste naznačil, že možná ne všichni úplně v Evropě si uvědomují, jak vážné riziko tohle to je, ale uvědomujeme si to my tady doma v České republice?

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
Tady ta debata veřejná o tom probíhá vcelku otevřeně a myslím si, že je tu i naše historická zkušenost s Ruskem i ta, to uvědomění si, že vlastně naše svoboda je v podstatě křehká a že my sami si nemůžeme být jisti jako Česká republika svou bezpečností, pokud se nespoléháme na to, že jsme součástí nějakého většího celku, že máme spojence, kteří jsou připraveni se za nás v nějaké kritické chvíli postavit, což je Severoatlantická aliance, proto my také dlouhodobě zdůrazňujeme vazbu mezi Evropou a Spojenými státy, protože to dodává tu sílu v těch okamžicích, kdy mezinárodní napětí je silné. Já myslím, že musíme všichni být na pozoru před těmi zdroji konfliktů a nebezpečí, které kolem Evropy jsou, protože to, že žijeme tady v prosperitě, bezpečí, svobodě, to není samosebou. Musíme se o to snažit. A jedna z konkrétních věcí, jak může Česká republika přispět, je určitě to, že budeme platit, dávat dost peněz na svoji obranu a v programu naší vlády je, že budeme dávat 2 % HDP do obrany, což si myslím, že neříkám minimum, to jsou velké peníze, ale je to to, co můžeme konkrétně udělat, abychom byli bezpečnější.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
--------------------
Tohle je téma, které samozřejmě budeme nejenom tady v Událostech, komentářích rozebírat i nadále. Premiér Petr Fiala, děkuju mnohokrát za to, že jste si udělal čas na Českou televizi a že jste přišel do Událostí, komentářů, hezký večer.

Petr FIALA, premiér, předseda strany /ODS/
--------------------
Děkuji za pozvání, pěkný večer.


Studio ČT24 13:30

18.01.2022 - ČT 24 (13:33 Studio ČT24)

Beey,
--------------------
Pořad byl automaticky přepsán aplikací Beey (www.beey.io).

mluvčí 1,
--------------------
A ve 13 30 nabízíme další zprávy. Vítám vás u nich.

mluvčí 2,
--------------------
Sněmovna pravděpodobně vydá k trestnímu stíhání kromě Andreje Babiše také bývalého pražského primátora Bohuslava svobodu. Mandátový imunitní výbor doporučil plénu. Svoboda se jednání zúčastnil a o vydání sám pořádal. Policie ho chce stíhat v kauze Opencard ostatní obžalované soud osvobodil.

mluvčí 2,
--------------------
Prezident Miloš Zeman v Lánech jmenoval 7 nových soudců 5 žen zamíří k pražským městským soudům 2 muži. Pak na okresní soudy v Kladně v Přerově Zeman. Mimo jiné řekl, že by měli přemýšlet nad tím, jak zabránit podobným případům, jako bylo stíhání Vlasty Parkanové v kauze letounů Casa, které skončilo téměř po 10 letech osvobození. Kritizoval také snahu soudců zabránit zmrazení jejich platů.

mluvčí 2,
--------------------
Lidovecká poslankyně z malty Roberta celá nová je novou předsedkyní Evropského parlamentu. Získala 458 hlasů 0,06 90 odevzdaných ve svém úvodním projevu připomněla odkaz Václava Havla. Letos se vůbec poprvé hlasovalo na dálku. Funkce místopředsedů zkusí obhájit 2 Češi. Dita Charanzová zvolená za hnutí ANO Marcel Kolaja, který v Česku působí Pirátské straně.

mluvčí 2,
--------------------
Výroba osobních aut v Česku loni meziročně klesla o 4,1 % vyplývá to z dat Sdružení automobilového průmyslu. Produkci komplikoval hlavně nedostatek čipů oproti roku 2019 se vyrobilo 23 % vozů méně celkem 1 105 000 přes 91 % z nich zamířilo na zahraniční trhy.

mluvčí 2,
--------------------
Norský soud začal zabývat žádostí o podmíněné propuštění teroristy Anderse Breivika. Ten při atentátech v roce 2011 zabil 77 lidí. Pravicový extremista, jehož úřady poslaly na 21 let do vězení, tvrdí, že po uplynutí skoro poloviny trestu už nepředstavuje nebezpečí pro společnost je ale nepravděpodobné, že by mu soud vyhověl.

mluvčí 2,
--------------------
Hygienici přednostně trasují seniory lidi mladší 18 let. Řídí se tam tak metodickým pokynem hlavní hygieničky Pavly Svrčinové. Kvůli vyšší infekčností varianty Omikron proto jednotlivé krajské stanice očekávají větší zátěž, například v Moravskoslezském kraji s trasováním pomáhají strážníci Městské policie nebo hasiči. Moravskoslezská hygiena bude zatím pokračovat ve trasování všech kontaktů těch telefonátů. Je tady sice hodně. Zatím ale stíhají, a to i díky pomoci ze strany, například strážníků, Městské policie, Ostrava nebo hasičů nebo ostatních dobrovolníků. Celkově patří trasování Moravskoslezská hygiena k těm nejlepším. Za posledních 14 dní podle dat s aktéry byli schopni dotrasovat 78 % pozitivních případů. Přesto ale v kraji zůstává více než 1500 nedořešených pozitivních lidí. Hygienici apelují na to, aby lidé více než dříve využili sebe sebe trasovací formulář. Ten jim totiž výrazně usnadní práci, tak budou moci pokračovat v trasování těch co nejvíce případů a neomezovat se jen na ty priority zvané skupiny. Od pondělí hygienici určují také to, kdo půjde do pracovní karantény i kvůli tomu navyšuje Krajská hygienická stanice počet lidí, kteří na telefonáty od pozitivních reagují. Zpřísňuje.

mluvčí 1,
--------------------
Protiepidemická opatření. Tamní parlament o víkendu.

mluvčí 2,
--------------------
Schválil zákon, podle.

mluvčí 1,
--------------------
Kterého budou moci například do restaurací do kina divadla, anebo do dálkových vlakových spojů pouze očkovaní proti covidu 19 neočkovaným už tak nebude stačit negativní test. Proti zavedení tzv. očkovacího pasu se v minulých dnech na mnoha místech demonstrovalo.

mluvčí 3,
--------------------
Samozřejmě restaurace kavárny jsou nejvíce vidět, ale třeba je to velmi zajímavé. I důležité třeba pro sportovce nejen profesionální, ale i amatérské, protože od 16 let musí mít všichni tento očkovací pas tzn. že všichni musí být očkováni. Je to samozřejmě ještě výjimka, pokud prodělali COVID, ale bez toho prostě nemůžu nemůžu sportovat řada mladých lidí od 16 let má velké dilema, zdali skončit sezónu, anebo se nechat očkovat. Mimochodem vedle se tady polemika o tom, jak bude vypadat tenisový Roland Garros samozřejmě ve světle toho, co se dělo ostrovem Open. V podstatě bude to podobné jako v Austrálii tzn. že budou moci hrát ti, kteří jsou očkovaní hlavně a pochopitelně zůstává tam ještě výjimka pro neočkované, ale musí to být úplně jasné, musí to být prodělám COVID samozřejmě jenom připojeno ve Francii neplatí to, co v Austrálii tzn. že vstup do země je pouze pro očkované, ale v každém případě opozice mnohokrát zdůrazňovala, že vlastně teď jedná o formu skrytého povinného očkování svým způsobem to tak znamená, protože lidé, kteří nebudou očkováni, tak pochopitelně budou ve svém životě výrazně omezeni.

mluvčí 1,
--------------------
Sněmovna zřejmě znovu vydá bývalého premiéra Andreje Babiše trestnímu stíhání v případu Čapí hnízdo. Plénu doporučil mandátový imunitní výbor. Jeho členové dopoledne vyslechli státního zástupce Jaroslava Šarocha. Pozvánku na jednání dostal i Babiš podle svých slov ale nepovažoval za přínosné se ho zúčastnit. Poslanecká sněmovna bude o vydání šéfa hnutí ANO rozhodovat už potřetí. Jak jsem slibovala, připojíme detaily, měli bychom být ve spojení s Helenou Válkovou z hnutí ANO s předsedkyní mandátového imunitního výboru. Dobrý den. Paní Válková, dobré odpoledne. Jak silné doporučení to je mandátového imunitního výboru, kolik členů bylo pro kolik proti můžete prozradit, jak vy osobně jste hlasovala?

mluvčí 4,
--------------------
Já můžu prozradit to, co mě umožňují pravidla a ty jsou průměrně striktní přijde o neveřejné jednání, ale to podstatné, na co asi veřejnost čekala, to samozřejmě ráda řeknu, tak za prvé věnovali jsme tomu dost času zadruhé zvolili jsme naprosto standardní postup, jak už jsem říkala, nedošlo tam snad jinému dnu průtahů, což vám všichni členové mandátového imunitního výboru potvrdí za třetí pan poslanec Babiš se včera omluvil poslal písemné vyjádření, ve kterém zdůrazňuje, že nechce zdržovat jednání mandátového imunitního výboru vlastně zopakoval ty argumenty, které určitě on potom osobně řekne ve sněmovně za čtvrté, pokud jde o naše hlasování, tak samozřejmě vám nebudeme říkat, kdo, jak hlasoval, ale ten výsledek jasný po mandátový a imunitní výbor doporučuje při on nerozhoduje, doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout usnesení, a to usnesení je součástí toho našeho doporučení, kterým se uděluje souhlas k vydání trestnímu stíhání pana poslance Andreje Babiše. Teď je asi bude následovat poslední otázka, kterou, která bude zajímat diváky, kdy k tomu dojde standard ano běžně traťoví, že to je, tak se vás trošku předběhla standardní průběh takový to na té nejbližší další schůze. Teď máme přerušenou schůze, takže předpokládám, že 15. února, kdy nám začíná, nemýlím-li se další schůze, tak v únoru by to mělo přijít na pořád s tím, že tam už bude ta finální odpověď, protože tam dojde k tomu vlastnímu hlasování to doporučení mandátového imunitního výboru není závazné, ale v minulosti se jim sněmovna zpravidla řídil.

mluvčí 1,
--------------------
Paní Válková, vy jste sice odpověděla nebo druhou otázku zároveň ale neodpověděla jste mi na tu první. Já jsem se ptala, jak silné je to doporučení, bylo to jednohlasné.

mluvčí 4,
--------------------
Nebylo to bylo to většinové, proto bylo přijaté, protože většina hlasovala pro, nebudu vám říkat, jak kdo hlasovala určitě v rámci projednávání na sněmovně při to jednání neveřejná. My jsme se opravdu shodli, že si ta vlastní vystoupení schováme, nebo že budeme vystupovat potom při projednávání tohoto bodu, a to je asi všechno, co já vám k tomu teď řeknu.

mluvčí 1,
--------------------
A už je hnutí ANO rozhodla, jak bude hlasovat na plénu v září 2017 poslanci ANO odešli ze sálu. Podruhé leden 2018 hlasovali proti vydání, tak teď máme čekat překvapení, nebo to bude podobné.

mluvčí 4,
--------------------
Chcete, abych věštil z černé koule. Já naštěstí v tomhle směru obrousil, řídím tím standardním postupem, takže si předem nezjišťují a žádné průzkumy veřejného mínění mezi poslanci ANO, pokud vím, neběží, pokud ano, tak já nejsem informována, takže bohužel se ptáte někoho, kdo takovou odpověď ani nemůže nabídnout.

mluvčí 1,
--------------------
Aby už sama jste rozhodnutá, jak budete hlasovat?

mluvčí 4,
--------------------
Já si myslím, že si počkejte, určitě vystoupím k tomu bodu, je to z oblasti trestního práva, tak málokterý právní by odolal pokušení vystoupit, ale rozhodně vám teď nebudu říkat detaily. Máme dneska kolikátého 18. ledna, tak já si myslím, že to snad všichni vydrží do 15. února nemusí být hned patnáctého, ale od úterka jedeme teď ani nevím, přesně si začínám vlastně začínáme v tom týdnu, takže předpokládám, že to bude pevně zařazený bod, ale to předpokládám, já nejsem ani Zdeňkou grémia rozuměli politického nějakého orgánu, který tedy ve sněmovně se potom dohodne či se, prosím, obraťte na členy grémia, který vám řeknou, kdy, který den by to mohlo přicházet v úvahu já tímhle údajem nedisponuji.

mluvčí 1,
--------------------
Já jsem narážela na vaše vyjádření pro iDNES z roku 2017 ještě předtím vůbec prvním hlasováním. Vy jste říkala, že je třeba transparentní přístup hlasovat pro vydání, aby byla možnost v rámci trestního stíhání se obhájit, ale říkáte, že nám dopředu nebudete říkat, jak nakonec budete hlasovat tak, tak to beru, nebudu se tedy asi už potřetí ptát. Mě zajímala ještě 1 věc. Andrej Babiš, když se o jeho vydání hlasovalo naposledy v tom roce 2018, tak on sám byl vlastně jediný z hnutí ANO, kdo hlasoval pro své vydání?

mluvčí 5,
--------------------
V tom svém.

mluvčí 1,
--------------------
Vyjádření, které vám předpokládám, nějakým způsobem zprostředkoval proto dnešní jednání výboru, tak znovu žádal o své vydání.

mluvčí 4,
--------------------
Prosím vás. Já nejenomže zprostředkoval, ono doručil odpoledne na mandátový imunitní výbor byl doručené a já jsem měla tu povinnost, které jsem se samozřejmě zhostila, ne, takže každý člen toho mandátového imunitního výboru byl přítomný s ním byl seznámen. Já jsem celý celé to vyjádření přečetl na mikrofon. Myslím si, že můžu snad říci, že ta argumentace je podobná jako v minulosti, ale museli.

mluvčí 1,
--------------------
Náměstí věci Zálezlice vyjádřil vyjádřil pro to, aby opravil. Viděl.

mluvčí 4,
--------------------
Myslím, že tohle to jsem vám ale říkala, paní redaktorko, je něco, co by vám měl sdělit on v rámci svého zisku vystoupení v Poslanecké sněmovně, protože bych nerada brala tu možnost jako první tam prohlásit to, co tam bude chtít prohlásit, že v tomto směru jsem budu tím právníkem, který počká na to, co ten, který, kterého se to bytostně týká sám řekne jako první komentovat. To potom může jakkoliv.

mluvčí 1,
--------------------
Vy sama dozvěděla, jste se od státního zástupce Šarocha něco nového.

mluvčí 4,
--------------------
Ne.

mluvčí 1,
--------------------
Jaká ta atmosféra na tom jednání byla za zavřenými dveřmi. Já se ptám i v tom smyslu, že všichni máme živé paměti. To, co se dělo při těch při tom minulém hlasování o vydání a také to, co se v poslední době je v Poslanecké sněmovně, kdy jsme často prostřednictvím televizních kamer svědky velmi emotivních vyjádření, tak mě by zajímalo, když pak to jednání za zavřenými dveřmi, jestli stejně emotivní.

mluvčí 4,
--------------------
Tak jednu věc můžu říci, my máme tu výhodu, že je to neveřejné, a to nevýhodu, že vám z toho nic nemůžeme prozradit, ale protože se takhle ptáte chytře, jaká byla atmosféra, aniž byste chtěla vidět konkrétní jména konkrétních lidí vám odpovím, že jsme se potom myslím, shodli, že jsme byli překvapený, že ta atmosféra světlo v těch pracovních orgánech potom běžnější než v plánu byla kupodivu konstruktivní a probrali jsme úplně řadu věcí takových procesně technických to není úplně jednoduché hlasování a nakonec všechno proběhlo, takže tady teď stojím jsem ráda na jedné straně jsem si toho úkolu řídit takhle komplikované jednání, taky se netýkalo jenom o pana poslance Babiše, ale vydávali jsme také pana dávali jsme doporučení o vydání, která udělení souhlasu k vydání pana poslance Svobody byli osobně přítomen na tu část toho jednání, takže proběhlo tak, jak proběhlo, protože jsme splnili svůj úkol a já připomínám, že jsem řekla do médií. Předpokládám, že v únoru, když tady se vyrojily různé pochybnosti o průtazích, říká ne, pojedeme striktně to garantuji standardním pro postupem a doufám, že v únoru bude rozhodovat o těch kauzách i v zájmu právní jistoty už Poslanecká sněmovna plénum Poslanecké sněmovny a vypadá to, že tentokrát jsem to odhadla času je dobře.

mluvčí 1,
--------------------
Zmínila se to jméno a já jsem se opět na něj chtěla ptát Bohuslav Svoboda tam to doporučení má jakou sílu, prosím.

mluvčí 4,
--------------------
Jakou sílu jako si vám řekla většinově u pana poslance Babiše, tak tedy je to jinak, tady je to jednomyslně jednomyslně doporučili členové mandátového a imunitního výboru, aby sněmovna udělila souhlas k vydání pana poslance Svobody k trestnímu stíhání, tedy ale musím upozornit diváky, kteří tu nesledují třeba, že ten proces se táhne neuvěřitelně dlouhou dobu 10 let. Všichni jsou zproštění a v podstatě tím, že nabyl mandát pan doc. Svoboda, tak opět ten rozsudek, který předpokládám, ale nemůžeme nikdy vědět. Víc sýček nikdy neví, ale dá se to velice velice dobře odhadnout v podstatě ani snad jiná možnost není. Mně ten zprošťující rozsudek nemůže dostat, protože to trestní stíhání on získal znovu s tím mandátem imunitu, tak nemůže pokračovat, takže on se dostavila snad neprozrazuji moc a řekne vám to asi sám on. Požádal nás o vydání a my jsme jednomyslně tomu jeho jeho žádosti vyšli vstříc, ale zase pro pořádek. My jsme vyšli vstříc po studiu těch dokumentů poté, co jsme slyšeli zpravodajskou zprávu po jeho vyjádření rozhodně mandátový imunitní výbor nikdy ne vychází vstříc té žádosti jenom kvůli tomu, že ten poslanec se vydat takové případy tedy byly a my jsme nevydali, protože jsme říkali na anebo jsme naopak řekli, ano, když ten poslanec třeba nechtěl, čili tady v tomto případě se to ale, řekněme, z obě ty roviny plynule a my jsme jednomyslným hlasováním souhlasili s tím, aby s tím doporučením s tím návrhem, který pan zpravodaj pan poslanec okleštit nám přednesl doporučit sněmovně, aby vydala souhlas, aby udělila souhlas s trestním stíháním pana poslance a paní.

mluvčí 1,
--------------------
Vás varovat. Jak tedy budete, to nám tedy můžete prozradit, jak budete na plénu hlasovat v případě pana svobody?

mluvčí 4,
--------------------
Víte, já ani tohle nebudu říkat, protože nevidím důvod, proč bych měla někoho upřednostňovat z těch postů si dovedete určitě odvodit řadu hypotéz, ale já prostě nebudu říkat, jak budu hlasovat. Já jenom můžu říci, že jsi pan poslanec Svoboda jistě po těch letech té neformální dehonestace přeje, když jste trestně stíhaný nebo stíhaná, tak celou tu dobu je tedy takové, když se říká in dubio pro reo presumpci neviny, tak něco možná udělal třeba bude odsouzený, si jistě zaslouží po 10 letech, aby už konečně ta jeho věc byla rozhodnuta a aby ten zprošťující rozsudek měl i on, když všichni ostatní mají.

mluvčí 1,
--------------------
Na vás možná doplním, že poprvé se o vydání v Poslanecké sněmovně v případě pana svobody hlasovalo 5. února 2014. Ještě poslední věc mě zajímá, jak v případě Andreje Babiše, tak v případě Bohuslava svobody je to vůbec potřetí, co sněmovna bude rozhodovat o jejich vydání, co to říká o české justici.

mluvčí 4,
--------------------
Je to nelichotivý obrázek, že jisté kauze a teď mně dovolte, protože to už se netýká mandatorních, jo výboru, ale jako poslankyně ve třetím období, ale současně jako právníka, tak s lítostí říci v některých kauzách nepostupuje dostatečně rychle a výsledkem je, že ti, kteří jsou třeba zproštěni nebo u kterých dokonce zastaveno v přípravném řízení po letech trestní stíhání, tak už nikdy ty roky, které strávili v nejistotě, nebudou kompenzovány, a to mě velmi mrzí a myslím si, že tedy hodně se do napravovat a doufám, že nový ministr spravedlnosti tu žádoucí reformu dotáhne do konce. Já jsem k tomu neměl časový prostor.

mluvčí 1,
--------------------
Paní Válková, děkujeme za váš čas pro zpravodajskou čtyřiadvacítku. Na shledanou.

mluvčí 4,
--------------------
Děkuji za pozvání. Hezké odpoledne.

mluvčí 1,
--------------------
U tématu ještě zůstaneme, protože nabízím vyjádření bývalého pražského primátora Bohuslava svobody.

mluvčí 6,
--------------------
Pro mě to je potvrzení toho, že v této zemi je spravedlivé soudnictví. To je takový nesmysl, jaký jsme všichni obžalovaní celé zastupitelstvo se skutečně jako málo málo lidí z mall se vidí to, jak pracovala státní zástupkyně, jak soudce diktoval něco jiného do zápisu, než co proběhlo jednání. Kvót jsou z toho z té kauzy už odsunuti.

mluvčí 6,
--------------------
Státní zástupkyně konce v nějakém procesu.

mluvčí 6,
--------------------
Právním.

mluvčí 7,
--------------------
A.

mluvčí 6,
--------------------
Proto věřím, že celý ten vývoj jasně říká.

mluvčí 6,
--------------------
Že to ta obžaloba?

mluvčí 6,
--------------------
Byla skutečně odráží se vymyšlená ještě ke všemu špatně.

mluvčí 8,
--------------------
Předpoklad nebo jak předpoklad předpokládat, že by mohl rozhodnut plánu v roce 2018 nakonec poslanci vás nevydali k trestnímu stíhání?

mluvčí 6,
--------------------
Já jsem v tom roce od 18 byl docela rád jediného důvodu, protože předtím vydali. Teď mě nevydali přesto se o to žádal, protože pro to hlasovali prakticky stoprocentně pro to vydání, tak jsem to vnímal jako určitý zásadní projev důvěry v mých kolegů poslanců ke mně, proto mě to těšilo v tu chvíli s tím, že jsem věděl, že to přináší problém, protože nebudu moct účastnit soudu, i kdyby probíhal, takže tam prostě nemohu.

mluvčí 6,
--------------------
Ale znovu říkám, ten pocit toho, že celá sněmovna stojí za vámi velmi velmi.

mluvčí 6,
--------------------
Potěšující nebo povzbuzující, jak jak to nazvat. Samozřejmě teď je ta situace jiná. To obecné mínění už jako vnímáte, že si, když něco bude trvat 10 let, protože ta obžaloba padla.

mluvčí 7,
--------------------
V březnu.

mluvčí 6,
--------------------
V roce 2013, takže to je.

mluvčí 7,
--------------------
Osmej rok.

mluvčí 6,
--------------------
Než to doběhne dál. Takže je to i zahraničí toho, co připouští evropské právo poštami 8-10 let, že musí být soudní proces ukončen, tak si myslím, že po těch letech už skutečně.

mluvčí 6,
--------------------
Mám nárok na to, abych nemusel odpovídat na otázku, jestli jsem nebo nejsem vydaná, aby mi to zodpověděl soud.

mluvčí 9,
--------------------
Není to absurdní kolegové vlastně jsou.

mluvčí 10,
--------------------
Zproštěni pravomocně a vy stále jste tedy v pozici stíhaného?

mluvčí 6,
--------------------
To je jedna z mála věcí, která je právně jasná, protože z rozhodnutí sněmovny jsem nebyl vydán. Já k tomu soudu prostě nesmím. A tím pádem nemohou být ani osvobozen. Oni nemohou předvolat.

mluvčí 6,
--------------------
A samozřejmě takovéto rozhodnutí sněmovna nemění v průběhu děje to prostě platí pro celé volební období čili.

mluvčí 6,
--------------------
To jsem věděl, že tak dopadne.

mluvčí 7,
--------------------
Ale.

mluvčí 6,
--------------------
Zase na druhou stranu to ukázalo, jak je ten systém vlastně nesprávný vše možné obžalovat celé zastupitelstvo a pak celé osvobodit. To je prostě.

mluvčí 6,
--------------------
Pro mě problém, kterému nerozumím.

mluvčí 6,
--------------------
Říká se, že to byl na objednávku všecko. Říká, že to bylo za 5 000 000. A já říkám za primátora málo, to měl být dvojciferný.

mluvčí 11,
--------------------
Nyní postupně vlastně líto toho, že vás v tom minulém volebním období s ním nedalo se tomu vlastně z krku, když to řekneme úplně takhle.

mluvčí 6,
--------------------
Já znovu říkám, že jsem si byl jenom to, když mi nevydávají, že to může přinést tento problém. Na druhou stranu ženě velmi potěšilo, že vlastně za mnou jakoby principiálně stála celá sněmovna.

mluvčí 8,
--------------------
Takže pokud byste byl vydán k tomu trestnímu stíhání, pokud by tak rozhodl celé plénum, očekáváte tedy, že byste nakonec byl zproštěn?

mluvčí 6,
--------------------
Já čekám tu chvíli jedinou věc, že by to řízení bylo urychleně dokončené.

mluvčí 7,
--------------------
Zprošťujícím.

mluvčí 6,
--------------------
Tak nemůže být žádný rozsudek. Já jsem nic neudělal. Stejně jako všichni moji ostatní.

mluvčí 7,
--------------------
Spolu.

mluvčí 6,
--------------------
Vede spolu spolu radí. Já jsem zvedl ruku pro věc, jak to změnit doporučení právní kanceláře. My jsme měli udělanou analýzu, kde žádná jiná možná řešení neexistovala a ukázalo se časem, že to vlastně bylo správné, že se celý ten vývoj tý Opencard někam posunul a že jsme zaplatili ty obrovské poplatky, které by nás stálo, kdybysme rozhodli jinak.

mluvčí 1,
--------------------
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek očekává, že prezident Zeman jmenuje nového předsedu Nejvyššího správního soudu v únoru. Prezident dnes jmenoval v Lánech 7 nových soudců. Stávající soudce pak kritizoval za to, že nesouhlasí se zmrazení svých platů.

mluvčí 12,
--------------------
Mluvil jsem dneska s panem prezidentem. Debata byla v zásadě o dvou věcech, které spolu souvisejí. To první téma byl budoucí předseda Nejvyššího správního soudu. Probrali jsme jednotlivé kandidáty a v zásadě to rozhodnutí na rozdíl předsedy Nejvyššího soudu bude záležet na dohodě předsedy vlády a prezidenta tu ta pravomoc jmenovat přesune do správního soudu není výlučně prezidentská. Druhé téma byla obecná situace soudnictví a ve státní zastupitelství, kde pan prezident má tradičně určité kritické názory, s nimiž se mě zbožňují více někdy méně. Já si veškerý obsah toho našeho rozhovoru.

mluvčí 13,
--------------------
Tak 3 jména, která o, které jste mluvil na konci prosince, tak ta jsou stále všechna 3, dejme tomu, ve hře a je někdo třeba z nich, koho vy preferujete víc?

mluvčí 12,
--------------------
To bych já nechtěl takto říkat, že všichni 3 kandidáti jsou skvělí, že ty Nejvyšší správní soud je skvělé obsazen celkově tzn. já v žádném případě nebudu mediálně nikoho vybírat. A ten výběr, což je neúplně závidím burza bude záviset skutečně na prezidentovi premiérovi, ale budou vybírat ze tří velmi dobrých kandidátů.

mluvčí 13,
--------------------
Takže, dá se to ukáže. Pan premiér se pane prezidentem sejdou a budou o tom mluvit v Soči do očí těch lidech.

mluvčí 12,
--------------------
Tady mám bych řekl tu mediální informace stejně jako vy se potkávat jednou za měsíc, takže předpokládám, že při té další schůzce tohle už musí být téma, protože je potřeba jako jmenovat. Já očekávám, že to jmenování pravděpodobně projde v únoru.

mluvčí 13,
--------------------
Co se týče jména nového Ústavního soudce, tak to s vámi pan prezident konzultoval.

mluvčí 12,
--------------------
O tom jsme mluvili a v zásadě zase mohu říci, že těch už existují Vera. A já ty musí vám prezident nemohu já, protože já to vlastně nemám vůbec žádnou pravomoc, neboť to schvaluje senát na návrh prezidenta republiky, ale jména jsou ta debata už se vede.

mluvčí 13,
--------------------
Pan prezident otevřel jmenování otázku platů soudců zmražení. Vy nějakým způsobem jednáte se zástupci justice na tom, aby nedošlo k nějaké sérii žalob nebo něčemu takovému?

mluvčí 12,
--------------------
Tak já jsem včera měl docela dlouhé jednání předsedy všech krajských soudů. Bohužel se tedy nepodařilo to setkání s unií soudců důvod byl jen prodloužení sněmovny totiž nový ten den bylo hlasování nebo druhý den hlasování o důvěře vládě, to víte probíhalo, to je ta schůzka s Dr. Vávru teprve proběhne.

mluvčí 13,
--------------------
A ta situace tedy, jaká je to tak, že hrozí prostě série žalob, jak o tom mluví soudcovská unie a je nějaká možnost nějak odvrátit najít nějaký kompromis nebo prostě zákon jde v platnost a soudci se budou bránit a bude to potom na soudech, jak rozhodne?

mluvčí 12,
--------------------
Já si myslím, že vláda přijala politické rozhodnutí, že se nepřesně řečeno, nepřesně řečeno, zmrazí platy všech ústavních činitelů a já jsem si to politické rozhodnutí zůstane vláda i sněmovna předpokládám, myslím si, že i senát já samozřejmě mohu vědět. A pokud žaloby budou, tak budou.

mluvčí 13,
--------------------
Ještě k tomu té obecné části jednání s panem prezidentem, tak u toho státního zastupitelství tam se shodujete v nějakém směru, jakým třeba reformovat tu soustavu nebo změnit zákon?

mluvčí 12,
--------------------
Já jsem pořád zastáncem, to je ten starý zákon není tak špatný, funguje 30 let celkem bez problémů. Ta otázka zní jinak, měly by se zavést funkci od vedoucích státních zástupců s tím pan prezident souhlasí a druhá otázka a souhlasí s tím státní zástupci musím říci, že to u soudu projdou státních zástupců. Druhá otázka, která s tím souvisí způsob odvolávání vedoucích státních zástupců. Já jsem v podstatě příznivcem té varianty, aby to bylo možné pouze v kárném řízení, ale za jasně řečených důvodů, které musí ten zákon předvídat a toto dneska není nic hlubšího. Já nevidím důvod reformovat používat slovo, protože fakt si myslím, že ten zákon není špatný.

mluvčí 13,
--------------------
Ještě jenom se zeptám na to, co psal deník, jenže paní Pořízková by měla být, dejme tomu, vaší favoritkou nebo z těch tří, tak to je pravda, není pravda.

mluvčí 12,
--------------------
Řekl jsem jednu věc nebudu komentovat žádná jména. Opravdu jsou ta jména všechna 3 kvalitní. Já opravdu nechci být vůbec nikomu nezdvořilý a nespravedlivý, když se mi spravedlnosti, že budu někoho mylně preferovat, to by vlastně znamená druhý jsou horší, nejsou všichni 3 jsou skvělí.


Morální bahno

19.01.2022 - Haló noviny (Názory - Polemika)

REDAKČNÍ SLOUPEK

Mám se smát, nebo brečet? Zapnu počítač a koukám - zblblá klaka vříská před parlamentem »Vydejte Babiše!« s nápadně stejnými transparenty a několika různými vlajkami, které mají opticky zvětšit tu několikačlennou masu protestujících. Protibabišovská kampaň, i když je dávno po volbách, jede dál. Proč? No protože mají ti, kteří ji svolávají, (a ruku do ohně dám za to, že i platí) nahnáno. Sami mají máslo na hlavě. Postupně z morálního bahna, ze kterého se díky politikaření s volebními hlasy dostali k lizu do parlamentu, za nimi vybublávají jejich průšvihy. PLOP – praskla smrdutá bublina s pochybným financováním neziskovky na Barmu syna nynějšího premiéra. PLOP - praskla další s neprůhledným financováním strany STAN. PLOP, PLOP, PLOP praskají postupně nejrůznější kauzy na nové ministryministra spravedlnosti Pavla Blažka, ministra financí Zbyňka Stanjury či ministra zahraničí Jana Lipavského. Mnohým to bahno ještě stříká od úst, že, Markéto Pekarová Adamová. A další, popoháněni tím smradem, raději odlétají k velkému bratru učit se, jak nás, ubohé Čecháčky, dovést blíže k Západu.
Jenže zatímco se těmto neustále hodí šťourat se ve starých hnusech a neustále jimi mávat národu před očima, sami doufají, že smrdutý odér z jejich průšvihů odvane čas bez povšimnutí. A mnohá média tak plní dané závazky a spíše mlčí.
Co je ale horší, je mlčení národa. Je pravda, že je poměrně brzy. Každý má svých starostí dost. Národ vyčkává, co tito »experti« přinesou za převratné změny, které tak usilovně slibovali před volbami. Bohužel častěji než konkrétní změny mění jen svou rétoriku. Konkrétní kroky k lepšímu zatím žádné. Zatímco sami si ještě čistí boty od bahna, které se za nimi chtě nechtě táhne, občané si drží čepice i peněženky před větrem jménem inflace. A mnozí s hrůzou poslouchají náznaky nutného šetření ve státním rozpočtu, které slibuje tak »populární« kroky, jako je zrušení výhodného DPH na elektřinu a některé další věci, zrušení slev na dopravu, zdražení dálničních známek atd. atd.
Je otázkou, zda jsou zatím nepopulární kroky anebo nekonkrétní teze nové vlády dány neschopností »expertů« z bahna vzešlých, nebo je to pouhá vypočítavost, protože vědí, že stejně nic moc jiného nestihnou. Dřív nebo později se pětislepenec bublinami a bahnem naředí tak, že se rozpadne. Nejsmutnější ale je, že se mnozí občané naučili to bahno kolem brát jako samozřejmost, jako něco normálního. Jako kdyby čistota, slušnost a poctivost zmizela ze světa. Já doufám, že tomu tak ještě není. Jenže snadněji vodu zašpiníte, než vyčistíte…

Foto popis|

Helena KOČOVÁ

Majetek ministrů je v utajení. Napravit to má úprava zákona

19.01.2022 - Hospodářské noviny (Události)

Jmění politiků

Pro veřejné funkcionáře tato povinnost platí už léta. Zadat do takzvaného Centrálního registru oznámení informace o svém majetku, na něž původně mohl nahlížet kdokoliv. Úřady postupně přístup do registru ztížily, od loňského listopadu už je pak zavřený zcela a žadateli nepomůže ani vyplnění žádosti, k níž ho web spravovaný ministerstvem spravedlnosti vyzývá. Pokud by si tak někdo chtěl zjistit třeba informace o majetku členů bývalé vlády Andreje Babiše (ANO) nebo nové vlády Petra Fialy (ODS), bude mít smůlu.
Napravit to má poslanecká novela zákona o střetu zájmů, kterou se má tuto středu zabývat vláda. A byť na tom, aby do registru zase bylo možné nahlížet, je shoda mezi koalicí i opozicí, návrh přesto nemá nic jistého. Součástí je totiž i změna, pro kterou se hlavně mezi poslanci ANO vžilo označení „lex Babiš“ - zákaz poslancům, senátorům či členům vlády vlastnit média. Nebude už přitom možné využít například ani převodu do svěřenského fondu.
Opozice má ale k dispozici možnosti k blokaci zákona, který čeká cesta třemi čteními i nutnost získat podpis prezidenta. „Zatím jsme ten návrh neprobírali, ještě nebyl ani na vládě, takže bych to teď nechtěl podrobněji komentovat,“ je zdrženlivý místopředseda ANO Radek Vondráček. Přiznává však, že pokud se koalice bude snažit prosadit podobnou změnu zákona „lex Babiš“, jako v minulém volebním období neúspěšně zkoušeli Piráti, bude vyjednávání složité. Přestože ANO souhlasí s úpravou pravidel pro nahlížení do registru.
Nápravu současné situace kolem registru už dříve politikům uložil Ústavní soud. V roce 2020 vyhověl stížnosti starostů malých obcí, aby informace o jejich majetku nebyly tak snadno přístupné jako v případě vysoce postavených funkcionářů. Ministerstvo spravedlnosti po výměně názorů s Úřadem pro ochranu osobních údajů všakregistr zavřelo kompletně.
Poslanci se tuto situaci pokoušeli napravit už v minulém volebním ob -dobí, tehdejší koalice s hnutím ANO původně byla pro. Poté co pirátský poslanec Jakub Michálek k návrhu přidal už zmíněnou úpravu dopadající na Babiše, ztratilo ANO o projednávání zákona zájem, byť mělo možnost schválit třeba jen část týkající se registru.
Současná koalice má ve sněmovně 108 hlasů a nový návrh zákona podepsali kromě Michálka i poslanci dalších čtyř koaličních stran. Přesto třeba šéf poslanců KDU-ČSL a jeden ze spoluautorů zákona Marek Výborný upozorňuje: „Jsme si vědomi, že to jednoduché nebude.“ Že by koalice návrhy rozdělila, však podle něho nepřipadá v úvahu. „Byl by to nebezpečný precedent, j enom bychom přistoupili na jejich (opozice) hru ve stylu tohle vám schválíme, ale toto bude problém,“ říká. Podobně za tímto postupem stojí ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty).
V úvahu pak podle některých připadalo, aby do věci zasáhl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Právě jeho předchůdkyně Marie Benešová (za ANO) ministerským pokynem nechala registr uzavřít. Samotný Blažek na dotaz HN nereagoval. Šalomoun ale chápe, že se Blažkovi nechtělo do otevření registru jít jinou cestou než novým zákonem. „Je to na odvaze ministra. Ale také si myslím, že dělat podobné věci jen na základě zmocnění je málo. Takže se v rámci opatrnosti vyčká, až to projde legislativním procesem,“ říká Šalomoun.

Součástí návrhu je i zákaz poslancům, senátorům či členům vlády vlastnit média.

Foto popis|

O autorovi| Ondřej Leinert, o n d re j.le in e rt@ h n .c z

Ondřej Leinert

Prezident kritizuje neústupnost soudců ohledně zmrazení platů

18.01.2022 - Impuls (18:00 Zprávy)

Lenka SVOBODOVÁ, moderátorka
--------------------
Prezident kritizuje neústupnost soudců ohledně zmrazení platů. Miloš Zeman k tomu využil slavnost jmenování sedmi nových soudců na zámku v Lánech. Nováčky v talárech vyzval k tomu, aby dýchaly s národem a možnostmi státního rozpočtu.

Miloš ZEMAN, český prezident
--------------------
Nebudu používat výrazu nenažranost, proč řadoví soudci, jejichž platy se pohybují ve výši sta tisíc Kč, protestují proti pouhému zmražení svých platů.

Lenka SVOBODOVÁ, moderátorka
--------------------
Zeman už v neděli oznámil, že zákon o letošním zmrazení platů ústavních činitelů podepíše. Kvůli platům soudců ho vetovat nebude i přes hrozbu napadení u Ústavního soudu.


Nový šéf Nejvyššího správního soudu: výběr je omezený

19.01.2022 - Lidové noviny (Domov)

PRAHA Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) očekává, že prezident Miloš Zeman jmenuje nového předsedu Nejvyššího správního soudu (NSS) v únoru. Uvedl to po jednání s prezidentem v Lánech. Všichni tři kandidáti na funkci jsou dle ministra skvělí, nechtěl jmenovat svého favorita. Prezident může nového šéfa NSS vybírat pouze z řad soudců tohoto soudu.
Funkční období předsedy soudu trvá deset let. Blažek už dříve uvedl, že post by mohl obsadit Filip Dienstbier, Barbara Pořízková či Karel Šimka. Poslednímu šéfovi instituce Michalu Mazancovi vypršel mandát na konci loňského roku kvůli dosažení věkové hranice 70 let.
Ministr po jednání na zámku v Lánech řekl, že jednotlivé kandidáty se Zemanem probral. Zopakoval, že rozhodnutí bude záležet na dohodě prezidenta s předsedou vlády Petrem Fialou (ODS), protože jmenování šéfa NSS není výlučně prezidentskou pravomocí.

čtk

Blažek: Změna v čele správního soudu v únoru

19.01.2022 - Mladá fronta DNES (Z domova)

Justice

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) očekává, že prezident Miloš Zeman jmenuje nového předsedu Nejvyššího správního soudu v únoru. Řekl to včera po jednání s prezidentem v Lánech. Všichni tři kandidáti na funkci jsou podle ministra skvělí. Blažek už dříve uvedl, že post by mohli obsadit Filip Dienstbier, Barbara Pořízková či Karel Šimka. Poslednímu šéfovi instituce Michalu Mazancovi vypršel mandát na konci loňského roku kvůli dosažení věku 70 let.

(ČTK)

Napotřetí

19.01.2022 - Právo (Publicistika)

Sloupek

Protože před volbami nebo po volbách je v posledních letech pořád, a ještě několik let bude, nemá valný smysl zabývat se námitkami na politické načasování kauzy Čapí hnízdo pokaždé, když Sněmovna rozhoduje o dalším vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání. V mandátovém a imunitním výboru, který včera totéž doporučil, má hnutí ANO nejpočetnější zastoupení, což sice neznamená většinu, ovšem ani žádný pokus o obstrukci se nekonal.
Opakovaně převládl názor, že jak v případě bývalého ministerského předsedy, tak poslance ODS Bohuslava Svobody v případu Opencard by měly dostat slovo orgány činné v trestním řízení. A jakkoli Svobodova kauza přece jen zasahuje mnohem hlouběji do procesů politického rozhodování ve srovnání s Babišovým byznysem, oba muži by měli dávno jasno, kdyby jejich procesy projednaly soudy a nebyly neustále nastavovány.
Pro vydání expremiéra přišel tradičně argumentovat žalobce Jaroslav Šaroch, jehož skrze liknavost v minulosti pokárala vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, přičemž předsedkyně výboru Helena Válková se loni v září podivila jeho čerpání nejzazších lhůt k úkonům. Už tehdy označila případ za nijak zvlášť složitý. Se znalostí spisu, který sice čítá kolem 35 tisíc stran, avšak řeší de facto pouze problém dočasného vyvedení jedné farmy z gigantického holdingu kvůli - jak míní kriminalisté - podvodnému získání dotace.
Lze očekávat, že Sněmovna bude doporučení výboru respektovat. Nejenže v ní vládne pohodlnou většinou někdejší opozice, jež po dvě volební období exministra a expremiéra Babiše skrze Čapí hnízdo tepala, ale především jí nezbývá než dokázat, že od začátku záleží vskutku na objasnění možného dotačního podvodu. Nikoli jen na odstavení silného protihráče z nejvyšší politiky, k čemuž již došlo.
Také obě dosavadní žádosti o Babišovo vydání výbor doporučil, samotní poslanci hnutí ANO však na plénu nakonec návrh bojkotovali, jednou opuštěním sálu, podruhé hlasováním proti. Bude zajímavé sledovat jejich únorovou reakci. U vědomí, že třetí proces vydávání poslance Babiše není až tak vizitkou jeho doposud loajálních spolustraníků, kteří stejně ničeho nedosáhli, jako spíš neschopnosti státního zastupitelství rozlousknout prostý případ.

Foto popis|

Josef Koukal

Pokrytecké hrátky s platy

19.01.2022 - Právo (Publicistika)

Vlk se nažere a koza zůstane celá. Tak nějak uvažuje vláda, když prosazuje zmrazení platů ústavních činitelů na jeden rok.
Získá tím šest set milionů a bude se moci chvástat, jak si utáhla pásek spolu s dalšími státními zaměstnanci, jimž v prosinci oznámila, že letos nedostanou přidáno ani kačku.
No aspoň Fialova taktika přináší ovoce v Senátu, v němž dřívější pokus zkrouhnout politiky havaroval. V horní komoře se vedly řeči o populismu a nesystematičnosti, ale všichni jsme tušili, kde je zakopaný pes.
Senátoři, byť ve srovnání s ministry nebo poslanci mají leháro, si řekli, že oni na rozdíl od poslanců se voličům podbízet nemusejí a byli by hloupí, kdyby nechtěli domů přinést víc. Ceny přece rostou, úvěry a hypotéky se zdražují… Bylo by divné, kdyby vládu potopili její vlastní senátoři. Pokud se jim ale zmrazí platy o pouhý rok, překousnou to. Hnutí ANO přitom neúspěšně navrhovalo zmrazení na pět let, SPD do konce volebního období. Když ústavní činitel z devadesáti či stotisícového platu (plus příplatky za funkce a paušální náhrady) nedostane pět šest tisíc měsíčně, unese to snáz, než když reálné příjmy klesnou učitelům, hygienikům nebo uklízečkám.
Přesto je komplikace na obzoru. Vládní návrh, který již poslanci přijali a senátoři se s ním popasují na schůzi začínající zítra, počítá i se zmrazením platů soudců a žalobců. Ti se však opět bouří. Nedají ani na naivní výzvy koalice, aby drželi basu a byli solidární. Potíž s protiústavností zmínil předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy i šéf Soudcovské unie Libor Vávra. Opírají se o judikaturu Ústavního soudu, podle níž nelze nařídit snížení či zmrazení platů jen vybraným skupinám.
Kabinet tudíž hovoří o honorování politiků, soudců a státních zástupců v souvislosti s přísným metrem přiloženým na většinu státních zaměstnanců a doufá, že mu to při případné žalobě soudců přizná ÚS k dobru. Leč ani ministr pro legislativu Michal Šalomoun si není jist, zda tato argumentace u eventuálního přezkumu zabere.
Olej do ohně nadto včera přilil prezident Miloš Zeman. Když při jmenování nových soudců nesouhlasně komentoval odpor jejich kolegů ke zmrazení platů, vysvětlil, že výraz „nenažranost“ nepoužije pouze kvůli své „až extrémní zdvořilosti“. Zároveň tepal justiční průtahy, které ústí v nekonečné kauzy, jako byla ta exministryně Parkanové.
Kritický pohled si práce soudců zaslouží stejně jako práce politiků. Jenže změť uzlů je rozplétána od nepravého místa. Stojíme-li o lepší justici, měli bychom především zkvalitnit její zázemí a zjednodušit administrativu. Třeba se potom dočkáme špičkových výkonů, za něž soudcům rádi připlatíme. Podobně se to má s politiky: ti vynikající jsou k nezaplacení.
Tyto úvahy však mezi zákonodárci populární nejsou. Jim postačí pokrytectvím nasáklé hrátky se symbolickým ročním zmrazením platů. O to tvrdší pak může být vláda k nám ostatním.

Foto popis|

O autorovi| Lukáš Jelínek (Autor je politolog)

Lukáš Jelínek

ÚS dal šanci na odškodné vývojáři střeliva, jehož žena se zabila

19.01.2022 - Právo (Zpravodajství)

Kde začíná odpovědnost státu za nezákonné trestní stíhání? Na tuto otázku hledal odpověď Ústavní soud (ÚS) v případu vývojáře střeliva ze Znojemska, který se už roky soudí o odškodné. Policie jej vyšetřovala kvůli podezření z nelegálního prodeje střeliva a ještě před tím, než jej obvinila, spáchala mužova manželka sebevraždu.
V té době už rodina věděla, že policie podezírá podnikatele z nedovoleného ozbrojování. Jeho zdravotní stav se zhoršil a tehdy také manželka vývojáře dobrovolně ukončila svůj život.
Podle ÚS je případ tak výjimečný, že by muži mělo náležet odškodnění i za újmu způsobenou právě před zahájením stíhání. Kořeny případu sahají až do roku 2005, kdy kriminalisté začali muže podezřívat z obchodu s náboji schopnými prorazit neprůstřelné vesty i skla. Muž od samého počátku vinu odmítal. Jeho stíhání nakonec v roce 2007 ukončil soud, přestupkové řízení pak skončilo odložením. V roce 2009 se muž obrátil na justici se žalobou, v níž žádal odškodnění ve výši desítek milionů korun.

Odškodné 130 tisíc

Justice nejprve označila nárok za promlčený, po zásahu ÚS v roce 2017 mu přiznala 130 tisíc korun. Podle soudů neměl nárok na odškodné týkající se smrti své ženy, protože formální stíhání nastalo až krátce po její sebevraždě. Justice nenašla ani souvislost mezi zhoršením mužova zdravotního stavu a stíháním. Zastání ale muž našel u ÚS. Senát se soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou rozhodl, že považuje náhradu za škodu vzniklou před zahájením trestního stíhání za výjimku z obecného pravidla, podle kterého se nahrazuje újma vzniklá právě až po zahájení stíhání.
„Soudy měly dát stěžovateli šanci prokázat, že mu v příčinné souvislosti s trestním řízením jako celkem vznikla újma. ÚS nepřísluší, aby sám stanovoval finanční částku, která má být poskytnuta. Soudy však musí dostatečným způsobem zohlednit veškeré klíčové a jedinečné okolnosti tohoto případu,“ konstatoval Jirsa. Případ se tak vrací k Obvodnímu soudu pro Prahu 2.

Petr Kozelka

Vězněný konopný aktivista chce obnovu řízení

19.01.2022 - Právo (Titulní strana)

Konopný pěstitel a aktivista Dušan Dvořák, který si ve věznici v Břeclavi druhým rokem odpykává šestiletý trest vězení, připravuje návrh na obnovu svého procesu. Stavět chce na novele zákona, která od ledna tohoto roku zvyšuje limit na pěstování THC v konopí z 0,3 procenta na jedno procento. Byl tak odsouzen za pěstování v rámci nyní legálního limitu. Právu to potvrdila jeho zmocněnkyně Anna Němcová.
„Bude žádat o obnovu řízení. Budeme zjišťovat od nezávislých advokátů, jaké jsou možnosti. Myslíme si, že stát by měl automaticky dělat přezkum konopných kauz, které se týkají do jednoho procenta THC v rostlině a kdy jsou lidé kvůli tomu zavření,“ řekla Němcová Právu s tím, že věc momentálně připravují Dvořákovi právníci. „Situace je taková, že se bude snažit obnovit proces. On na tom pracuje kontinuálně celou dobu,“ sdělil aktivista Jiří Vacl, který je s Dvořákem a jeho rodinou v kontaktu.
Opírá se o novou úpravu zákona o omamných látkách platnou od 1. ledna 2022. „To by mělo pro něj znamenat, že by ve vězení zkrátka neměl vůbec zůstávat,“ míní Vacl. (Pokračování na str. 4)

Vězněný konopný aktivista chce obnovu řízení

(Pokračování ze str. 1)

„Teď, když je ta norma v platnosti, tak sedí za něco, za co by v tuto chvíli nikdo jiný odsouzený nebyl,“ dodal aktivista Vacl.
Dvořákovi podporovatelé upozorňují na údajně neférové rozhodnutí soudu, který podle nich nepovolil svědecké výpovědi nemocných lidí, jimž jeho konopné výrobky pomohly, i lékařů a vědců. Rozsudek má podle nich obsahovat zkreslené závěry.

Mohl by zažádat o milost

Právní náhledy na tuto záležitost jsou ovšem podle Právem oslovených advokátů spíše skeptické. „Problém je v tom, že ke změně došlo až po pravomocném odsouzení za trestné činy, které spočívaly v pěstování a výrobě konopí s hodnotou THC od 0,3 procenta (stará úprava) do jednoho procenta (dnešní úprava). Pravomocné odsouzení pak znamená, že je takové rozhodnutí třeba respektovat, i když se poté nějaký zákon změní,“ vysvětlil advokát Jan Poláček.
„Podle mého názoru nemůže z tohoto důvodu dojít k obnově řízení, a tedy nemůže být pravomocný rozsudek ani změněn. Domnívám se, že by v případě pana Dvořáka byla velmi odůvodněná žádost o milost prezidenta republiky, který by mohl uložený trest zmírnit,“ dodal advokát.
Zákon podle právníků za jistých okolností připouští změnu pravomocného rozhodnutí, tedy obnovu řízení. „Ta je však podmíněna přísnými podmínkami, konkrétně se jedná o nově najevo vyšlé skutečnosti nebo důkazy, které byly dříve neznámé soudu,“ dodal Poláček.
Dvořák by tak musel přinést nové důkazy nebo skutečnosti. Mezi ně však nepatří samotná změna zákona. S tím, že by Dvořák musel přijít s novými důkazy, souhlasí i advokát Adam Biňovec. „Nejvyšší soud již v minulosti výslovně pro takovýto případ možnost obnovy řízení vyloučil. Zcela bezprecedentní ale jeho použití v takovéto situaci přesto není, to znamená, že v minulosti již k takovým ojedinělým případům došlo,“ podotkl.
Pokud by soud obnovení procesu povolil, mohl by vycházet z již proběhlého dokazování obsahu THC v zajištěném konopí. „Zda by dané jednání mohlo být hodnoceno jako jednání v souladu s právem, či zda by mohlo naplňovat skutkovou podstatu některého přestupku, je pak až další navazující otázkou,“ dodal.

Vězení za výrobu mastí

Dvořák v roce 2018 vypěstoval na své chalupě v Ospělově na Prostějovsku 150 rostlin konopí pro léčebné účely. Soud mu sice neprokázal, že by sušinu prodával, pěstitel ale podle soudkyně nerespektoval původní rozhodnutí a porušil podmínečný trest, protože konopí nadále pěstoval.
To nakonec odhalily opakované policejní razie. Policie u Dvořákových rostlin naměřila hodnotu psychoaktivní složky konopí THC na 0,579 procenta, což odporovalo tehdejší legislativě. Kromě trestu za pěstování konopí byl Dvořák odsouzen i za vyhrožování Okresnímu soudu v Prostějově, kde byl opakovaně potrestán.
Trestu se Dvořák brání a se stížností se již obrátil na Evropskou komisi. Otevřený dopis s žádostí o spravedlivý přezkum jeho případu podepsal mj. adiktolog Ivan Douda, docent Lumír Hanuš z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě nebo fotograf Jindřich Štreit.
Statistiky podobných trestů nejsou známy, zvláště kvůli složité problematice rozhodovací praxe soudu i netransparentní metodice postupu policie. Jak ale ukazují data Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti, konopí čistě pro léčebné účely užívají dvě až tři procenta dospělých, tedy asi 200 tisíc osob. Počet uživatelů léčebného konopí při léčbě roste s věkem. Nejvyšší počty jsou ve věkových skupinách 55 až 64 let a zejména pak 65+.

Stát by měl udělat přezkum kauz, které se týkají do jednoho procenta THC Anna Němcová, zmocněnkyně Dušana Dvořáka

Foto popis| Dušan Dvořák se svou úrodou konopí. Foto autor| Foto Facebook Dušana Dvořáka

Antonín Havlík

Výbor doporučil Sněmovně potřetí vydat Babiše

19.01.2022 - Právo (Zpravodajství)

Poslanecký mandátový a imunitní výbor včera doporučil Sněmovně, aby souhlasila s vydáním bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Poslanci na plénu by o tom mohli hlasovat ve druhé polovině února.
„Výbor doporučuje Poslanecké sněmovně udělit souhlas k vydání poslance Babiše ke stíhání. Usnesení výboru nebylo jednomyslné, nicméně většinové,“ řekla včera Právu předsedkyně výboru a někdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO).
Poslanci nebudou při svém únorovém hlasování rozhodnutím výboru nijak vázáni, jde pouze o doporučení. Nicméně lze předpokládat, že stejně jako v předchozích dvou žádostech o vydání Babiše v minulých letech dají souhlas s jeho trestním stíháním.

Na jednání nedorazil

Šéf hnutí ANO se včerejšího zasedání výboru nezúčastnil, podle svého vyjádření nechtěl jednání zdržovat a svou účast nepovažoval za přínosnou vzhledem k tomu, že už se ve věci opakovaně před poslanci vyjadřoval.
„Jedná se již v pořadí o třetí vydání ve stejné věci, přičemž mé názory na kauzu Farmy Čapí hnízdo jsou veřejně známy, a já jsem je již v minulosti dvakrát zcela konzistentně na jednání mandátového a imunitního výboru osobně přednesl,“ uvedl Babiš.
Výboru tedy poslal v pondělí odpoledne pouze písemné vyjádření. „To jsem pak na mikrofon přečetla,“ doplnila Válková.
Naopak na jednání dorazil a zhruba hodinu před poslanci hovořil dozorující státní zástupce v případu Jaroslav Šaroch. Válková k tomu pouze podotkla, že od něj nezazněly žádné nové informace.
Babiše a jeho někdejší poradkyni a bývalou místopředsedkyni představenstva společnosti Farma Čapí hnízdo Janu Nagyovou (dříve Mayerovou) policie viní z padesátimilionového dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU při výstavbě multifunkčního areálu u Olbramovic na Benešovsku. Oba shodně jakékoli provinění odmítají.
„Kauza Čapí hnízdo, která se táhne již více než čtyři roky, je zcela zjevným vykonstruovaným a účelovým pokusem o moji kriminalizaci, motivovaným snahou vystrnadit mě z politiky,“ poznamenal včera Babiš.
Výsledek jednání výboru se podle něj dal očekávat. Dodal, že nová vládní pětikoalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a pirátů se STAN má jediný všeobecně známý program „antibabiš“. I vzhledem k většině, kterou vládní koalice ve Sněmovně má, poslanci bývalého premiéra s největší pravděpodobností ke stíhání zase vydají.

Také Svobodu kvůli Opencard

Výbor včera doporučil vydat také bývalého pražského primátora Bohuslava Svobodu (ODS) k trestnímu stíhání v případu někdejší městské karty Opencard. Podle předsedkyně výboru Válkové bylo hlasování jednomyslné.
Další obžalovaní včetně Svobodova nástupce v primátorské funkci Tomáše Hudečka (dříve TOP 09) byli už v minulosti v kauze osvobozeni. Nynějšího předsedy sněmovního zdravotnického výboru Svobody se tehdejší odvolací proces netýkal. Na začátku minulého volebního období totiž poslanci někdejšího primátora k trestnímu stíhání nevydali. V předminulém období ho Sněmovna vydala, v roce 2016 ho soud nepravomocně odsoudil k podmíněnému trestu 2,5 roku.
Svoboda, jenž před výborem vystoupil, ČTK řekl, že o vydání požádal. Pohled na případ, jak uvedl, nezměnil. „Obžaloba byla nesmyslná, a pokud věříme, že máme spravedlivé soudnictví, tak závěr nemohl být jiný než ten, že byli všichni, kteří mají zatím ukončené řízení, osvobozeni,“ uvedl. Doufá, že soud kauzu smete pod stůl i v jeho případě.

(rav, ČTK)
Copyright © SOUDCOVSKÁ UNIE ČR 2011