Monitoring médií


Datum:  Zobrazit


NSS: Vyřazení z evidence úřadu práce je až krajní řešení

12.05.2021 - ceska-justice.cz (JusticeNepřehlédněte)

Nejvyšší správní soud (NSS) se zastal ženy, která promeškala schůzku na Úřadu práce a kvůli tomu vypadla z evidence uchazečů o zaměstnání. Podle správního soudu má být vyřazení z evidence až krajním řešením, nikoliv trestem za bagatelní pochybení. Rozhodnutí je dostupné na úřední desce. Vyřazení uchazeči přicházejí o podporu v nezaměstnanosti.

NSS v rozsudku zdůraznil, že činnost správních orgánů je v prvé řadě službou veřejnosti. Při výkonu svých pravomocí by měl mít úřad vždy na zřeteli účel, pro který byl zřízen.

„Smyslem činnosti úřadu práce je především zprostředkování zaměstnání. K tomuto účelu by měla vést veškerá činnost úřadu, přičemž vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání by mělo představovat pouze krajní opatření, nikoliv běžný nástroj řešení agendy úřadu práce,“ uvedla předsedkyně senátu Lenka Kaniová.

Žena se bez omluvy nedostavila na plánovanou schůzku na pobočce úřadu práce v Brně. Na úřad měla přijít 26. listopadu, přišla 29. listopadu 2018. Do diáře si poznačila chybný termín. V evidenci uchazečů byla od srpna a své povinnosti pravidelně plnila. Svou situaci se snažila aktivně řešit a od 1. ledna 2019 si sama našla zaměstnání.

Podle NSS nic nenasvědčuje tomu, že by 26. listopadu byla pro ženu připravena jedinečná nabídka zaměstnání, kterou by zmeškáním schůzky zmařila. Za této situace bylo vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání podle soudců zcela nepřiměřené. Ženino pochybení nemělo takovou intenzitu, aby se dalo hovořit o „maření součinnosti“ s úřadem práce.

Soud nijak nezpochybnil, že si uchazeč o zaměstnání musí plnit své zákonné povinnosti, protože bez jeho součinnosti by úřad práce nebyl schopen dostát své úloze. Vyřazení z evidence však má tvrdé právní důsledky.

„Úmyslem zákonodárce při zakotvení možnosti vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání přitom bezesporu nebylo ‚trestat‘ uchazeče za každé bagatelní pochybení, ale zajistit, aby výhod spojených s vedením v seznamu uchazečů o zaměstnání nemohly požívat osoby, které své postavení zneužívají a znemožňují úřadu práce vykonávat jeho činnost,“ stojí v rozhodnutí NSS.

(čtk)

ČTK

Zeman se setkal s ministryní spravedlnosti Benešovou

12.05.2021 - ceska-justice.cz (NepřehlédnětePolitika)

Česká advokátní komora (ČAK) vyškrtla ze seznamu advokátů Davida Michala z pražské kanceláře MSB Legal (dříve Šachta & Partners)Dnes to uvedla mluvčí komory Iva Chaloupková. Michal je pravomocně odsouzený za podplacení někdejšího ředitele Nemocnice Na Homolce Vladimíra Dbalého. Figuroval rovněž v některých kauzách spojených s lobbistou Ivem Rittigem.

Chaloupková stručně uvedla, že představenstvo ČAK rozhodlo o vyškrtnutí Michala ze seznamu advokátů 10. května. „Mgr. Bc. David Michal byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin podplácení. Podle názoru představenstva ČAK, jež je vázáno výrokem rozsudku Vrchního soudu v Praze z ledna letošního roku, jeho trestná činnost ohrožuje důvěru v řádný výkon advokacie tímto advokátem,“ napsala bez dalších podrobností.

Vyškrtnutí ze seznamu znamená, že dotyčný právník nesmí advokacii dále vykonávat. „S touto situací jsme počítali a kancelář je na ni připravena,“ sdělila na žádost o Michalovu reakci jeho kolegyně z MSB Legal Karolína Babáková.

Michalovo odsouzení se týká nemocničního zadávání právních služeb kanceláři Šachta & Partners. Dbalý a advokát Drahomír Šachta se přátelili a Homolka jeho kanceláři vyplatila v letech 2009 až 2011 celkem 24,6 milionu korun. Dbalý za to podle verdiktu přijal na úplatcích od společníka kanceláře Michala nejméně 2,3 milionu.

Michal od soudu letos v lednu odešel s dvouletou podmínkou a peněžitým trestem 2,4 milionu korun. Odvolací senát mu tehdy zmírnil původní čtyřleté vězení. Soudce Jiří Lněnička k tomu uvedl, že uložení nepodmíněného trestu „za takovou víceméně pošťáckou službu“ by bylo nepřiměřeně přísné. Státní zástupce pro Michala požadoval také pětiletý zákaz výkonu advokacie, soudce to ovšem odmítl s tím, že Michal při předávání úplatků nevykonával činnost advokáta. Muž vinu popírá a podal dovolání k Nejvyššímu soudu.

Michal je nepravomocně odsouzený ještě v kauze krácení daní při prodeji pozemků, a to k pěti letům vězení a třímilionovému peněžitému trestu. Justice ho pravomocně osvobodila v případu tunelování petrochemické firmy Oleo Chemical i v kauze údajného vyzrazení utajované zprávy BIS, nepravomocně také v případu jízdenek pro pražský dopravní podnik.

Advokáta, který je v souvislosti s výkonem advokacie pravomocně odsouzený za úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu vězení, vyškrtne ČAK ze seznamu advokátů podle zákona o advokacii vždy. Vzhledem k tomu, že Michalův trest za podplácení je podmíněný, muselo o vyškrtnutí rozhodovat představenstvo komory. V obdobných případech zkoumá zejména to, jak je spáchaná činnost závažná a jestli – a jak úzce – souvisí s výkonem advokacie.

(čtk)

ČTK

Německo chce být klimaticky neutrální v roce 2045

12.05.2021 - ČRo Radiožurnál (18:00 Hlavní zprávy)

Martin KŘÍŽEK, moderátor
--------------------
Německo chce být klimaticky neutrální v roce 2045, tedy o 5 let dřív než zbytek členů Evropské unie včetně Česka. Cílem je, aby se pak vypouštělo jen tolik emisí, kolik země dokáže i zachytit. Spolková vláda změnila strategii po výzvě ústavního soudu, podle kterého dosavadní plány nestačily.

Václav JABŮREK, redaktor
--------------------
Spolková ministryně pro životní prostředí Svenja Schulzeová označila novinku za zlom, díky kterému se usnadní boj s klimatickou krizí. Všechny resorty se zavázaly, že budou každý rok snižovat počet vypouštěných emisí. Do konce desetiletí jich má být o 65 % méně než na začátku devadesátých let. Strana zelených, která bude jedním z favoritů zářijových voleb do parlamentu, ale vládní návrh kritizuje. Není prý jasné, jak hodlá Německo všech klimatických cílů dosáhnout. Jednotlivá ministerstva totiž na konkrétních plánech teprve pracují. Z Berlína Václav Jabůrek, Radiožurnál.


Definitivní zproštění v kauze privatizace OKD

12.05.2021 - ČT 1 (19:00 Události)

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
--------------------
Definitivní zproštění v kauze privatizace OKD. Nejvyšší soud odmítl dovolání státního zástupce jako zjevně neopodstatněné. Uzavřel tak devítileté stíhání znalce Rudolfa Douchy, který podle obžaloby podhodnotil státní podíl v OKD téměř o 6 miliard, a exmanažera Fondu národního majetku Jana Škurka. Jeho bývalý kolega z fondu Pavel Kuta se konce procesu nedožil.


Hlasování o nedůvěře vládě

12.05.2021 - ČT 1 (19:00 Události)

Michal KUBAL, moderátor ČT
--------------------
Dobrý večer, začínají středeční Události dnes vás jimi provede Michal Kubal a za chvíli i Martin Řezníček. Mimořádná schůze ohledně nedůvěry vládě by se měla konat začátkem června, 2 opoziční volební koalice, Spolu a Piráti s hnutím STAN, dnes oznámily, že mají dostatek hlasů pro její svolání. Premiér Andrej Babiš na to reagoval s tím, že krok opozice pár měsíců před volbami nechápe.

Petr FIALA, předseda strany, místopředseda sněmovny /ODS/
--------------------
Jsme přesvědčeni, že vláda naši zemi škodí, že nezvládá svoje úlohy, a pokud má někdo prospěch z jejího vládnutí, tak je to její premiér se svým obrovským střetem zájmů, ale určitě to nejsou lidé, kterým se má zodpovídat.

Vít RAKUŠAN, předseda hnutí /STAN/
--------------------
My chceme vidět, zda tato vláda se ještě, jak to v demokratických zemích má být, opírá o parlamentní většinu.

Andrej BABIŠ, premiér, předseda hnutí /ANO/
--------------------
O vyvolání nedůvěry se mluví stále, nechápu, proč by měla být vyvolávána nedůvěra, když máme 5 měsíců do voleb. Vláda zvládá očkování, zvládá tu pandemii. Postupně rozvolňujeme, chceme se vrátit do normálu.

Michal KUBAL, moderátor ČT
--------------------
Opoziční koalice se nakonec dohodly na společném postupu. Piráti a STAN nejdřív usilovali o vyhlášení předčasných voleb. Nesehnali proto ale podporu, a přidali se tedy k návrhu ODS, KDU-ČSL a TOP 09 na vyslovení nedůvěry vládě. Krok plánují až po snížení počtu ruských diplomatů v Praze, oznámeném do konce května.

Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka ČT
--------------------
2 volební koalice, ODS, lidovci, TOP 09 a Piráti se Starosty. Zatímco v říjnových volbách budou stát proti sobě, teď spojily síly. Všech 5 klubů podepíše návrh na svolání schůze, která prověří sílu menšinového kabinetu ve sněmovně.

Marian JUREČKA, předseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
Bude velmi důležité, aby se jasně prokázalo, kdo, tedy z poslanců tu vládu případně podporuje, kdo tvoří tu většinu, anebo kdo ji tedy nepodporuje, a vláda případně dostane tu vyslovenou nedůvěru, protože tady ještě poběží několik měsíců kroky, které ta vláda bude dělat.

Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka ČT
--------------------
Zatímco na svolání takového jednání stačí 50 podpisů, pro vyslovení nedůvěry vládě je potřeba minimálně 101 poslanců a tak se k těmto pěti opozičním stranám musí přidat další.

Radim FIALA, předseda poslaneckého klubu /SPD/
--------------------
Hnutí SPD nikdy tuto vládu nepodporovalo a nikdy nevyslovilo důvěru. To znamená, pokud bude vyvolána schůze pro nedůvěru vládě, tak hnutí SPD bude hlasovat pro nedůvěru.

Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka ČT
--------------------
Klíčový bude taky postoj komunistů. Patnáctičlenný klub ale v tuto chvíli ještě jasno nemá. Rozhodující bude jednání v pátek, kdy zasedne výkonný výbor, a právě na jeho doporučení by pak poslanci měli dát.

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu /KSČM/
--------------------
My se především zúčastníme té diskuze. Nelze zahodit všechno, co jsme spolu ty víc jak 3 roky absolvovali, ale nicméně máme vážné výhrady, čili vypadá to tak, že poslanecký klub se rozhodne pro hlasování vyslovení nedůvěry.

Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka ČT
--------------------
Když výbor komunistům doporučí vyslovit nedůvěru a oni ho uposlechnou, mohla by opozice s vyslovením nedůvěry uspět, jenže je potřeba, aby všechny kluby byly kompletní, pak by měly 102 poslanců, o 10 víc než menšinový kabinet, ANO a ČSSD.

Radek VONDRÁČEK, předseda sněmovny /ANO/
--------------------
Já ještě nevnímám, že by ta opozice byla stoprocentně jednotná, a taky se může stát, že se někteří budou distancovat tady od té akce těch dvou koalic, to je spíš už politické gesto, součást kampaně.

Jan CHVOJKA, předseda poslaneckého klubu /ČSSD/
--------------------
Samozřejmě to právo opozice, vyvolat podle ústavy hlasování o vyvolání nedůvěry, nicméně čím blíže je to k volbám, tak tím více to postrádá logiku.

Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka ČT
--------------------
Jenže stačí, aby do lavic neusedli všichni opoziční politici, anebo se někteří nevyslovili ani pro jednu variantu, a vláda může dovládnout s důvěrou. Záležet může taky na postoji nezařazených poslanců.

Tereza HYŤHOVÁ, nezařazená poslankyně /Trikolóra/
--------------------
Vláda si naši důvěru, a to mluvím za Trikolóru, nezaslouží. Pokud by tedy byla taková schůze o vyslovení nedůvěry, tak my to podpoříme, a vyslovíme tedy této vládě nedůvěru, protože si myslím, že koronavirovou krizi zkrátka nezvládla.

Lubomír VOLNÝ, nezařazený poslanec /nez./
--------------------
My si myslíme, že pan premiér Babiš a sociální demokracie by si měli doslova a do písmene vyžrat to, co tady způsobili v průběhu covidové krize, a měli by nést vládní zodpovědnost až do konce volebního období.

Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka ČT
--------------------
Ať už kabinet během prvních červnových dnů o důvěru přijde, či nikoliv, do říjnových voleb zřejmě dovládne. Prezident se už několikrát nechal slyšet všeho nechá u pomoci i v demisi. Štěpánka Martanová, Česká televize.

Michal KUBAL, moderátor ČT
--------------------
Koalice Spolu a taky koalice Pirátů a Starostů vytýkají kabinetu výsledek boje s epidemií covidu-19, kromě toho kritizují půlbilionový rozpočtový schodek, plánovanou a následně zrušenou cestu vicepremiéra Jana Hamáčka do Moskvy nebo nejnovější nesrovnalosti, které měl Petr Arenberger ve svých majetkových přiznáních. SPD vládě taky vytýká způsob boje s epidemií, podle ní byly kroky Babišova kabinetu zbytečně přísné. Zároveň hnutí dlouhodobě kritizuje ministry z ČSSD. Komunisti dnes vládě znovu vyčetli, že nesplnila jejich požadavky na založení státní banky, nebo že nesloučila státem kontrolované zdravotní pojišťovny, Andrej Babiš, jak už jsme slyšeli, všechny výtky opozice odmítá. Premiér svou vládu chválí, že vládne dobře, zvládá epidemii i očkování. Připomíná ještě kroky, které kabinet musí plnit, třeba dojednat podmínky pro cestování Čechů do zahraničí a sestavit státní rozpočet na příští rok. A premiér taky reagoval na situaci kolem majetkových přiznání Petra Arenbergera. Ministr zdravotnictví by měl podle něj přijít s detailním vysvětlením. Server Seznam Zprávy a další média v uplynulých dnech upozornily na to, že Petr Arenberger oznámil mnohem větší majetek a příjmy než v předchozích letech. Ministr to označil za technickou chybu. Část opozice chce vše řešit na mimořádné schůzi sněmovny.

Jiří HYNEK, redaktor ČT
--------------------
Majetkové přiznání Petra Arenbergera ke konci roku 2020. 65 nemovitostí a příjem 30 000 000 Kč. Na přiznání ke konci roku 2019, kdy šéfoval vinohradské nemocnici, ale většina z toho chybí.

Andrej BABIŠ, premiér, předseda hnutí /ANO/
--------------------
Já říkám, že to musí vysvětlit a musí se k tomu postavit čelem.

Jiří HYNEK, redaktor ČT
--------------------
Na konci roku 2019 nahlásil Arenberger vlastnictví pěti nemovitostí. Neuvedl ani žádný vedlejší příjem. Hájí se, že šlo o nedorozumění.

Petr ARENBERGER, ministr zdravotnictví /nestr. za ANO/
--------------------
Tam došlo jenom k technickému nepropsání některých dat z centrálních registrů typu katastr nemovitostí a podobně.

Andrej BABIŠ, premiér, předseda hnutí /ANO/
--------------------
Je to přestupek, ale je potřeba, aby se k tomu jasně postavil čelem.

Ivan BARTOŠ, poslanec, předseda strany /Piráti/
--------------------
To jako není prkotina zapomenout přiznat nemovitosti v majetkovém přiznání. To si nikdo nemůže dovolit, notabene ministr.

Jiří HYNEK, redaktor ČT
--------------------
Podle serveru Seznam Zprávy Petr Arenberger nevykázal milionové příjmy za testování léků. Ministr říká, že je neuváděl kvůli vysokým nákladům, které srazily jeho zisk. Tvrdí navíc, že jeho majetek je přibližně stejný jako v minulých letech.

Petr ARENBERGER, ministr zdravotnictví /nestr. za ANO/
--------------------
Není to tak, že bych za poslední týden výrazně zbohatl, ale prostě třeba ty nemovitosti vlastním po rodičích už řadu let.

Markéta Pekarová ADAMOVÁ, poslankyně, předsedkyně strany /TOP 09/
--------------------
Najednou po tlaku médií byl ochoten si vzpomenout, že jeho příjmy, majetkové poměry jsou ale výrazně jiné, než do té doby přiznával.

Jiří HYNEK, redaktor ČT
--------------------
Část opozice navrhuje mimořádnou schůzi sněmovny. Kromě majetkových záležitostí Petra Arenbergera tam chce řešit i okolnosti rozdělování 18 miliard korun z evropských peněz nemocnicím.

Bohuslav SVOBODA, poslanec, místopředseda výboru pro zdravotnictví /ODS/
--------------------
Je to rozhodnutí nekvalifikované, neodborné. A kdyby nešlo o tak vážnou věc, řekl bych si, že je žertovné.

Jiří HYNEK, redaktor ČT
--------------------
Hospodářské noviny napsaly, že zatímco pražská Nemocnice Na Vinohradech, které šéfoval Arenberger, peníze na modernizaci dostane, řada dalších, které v pandemii patří mezi nejvytíženější, nikoliv.

Petr ARENBERGER, ministr zdravotnictví /nestr. za ANO/
--------------------
Jsme si zaplatili agenturu, jejímž i dalším úkolem bylo, aby včas podali toto přihlášení do systému.

Jiří HYNEK, redaktor ČT
--------------------
Při stejně kvalitních projektech totiž hrála roli i rychlost při podávání žádostí přes internet.

Klára DOSTÁLOVÁ, ministryně pro místní rozvoj /nestr. za ANO/
--------------------
Upřímně řečeno jak, jinak ty projekty pak chcete mezi tou posoudí, když jsou všechny stejně kvalitní? Přece nemůžete chtít po úřednících, aby se podívali z okna a řekli, tenhle má 100 bodů, ten se mně líbí víc než ten druhý.

Jiří HYNEK, redaktor ČT
--------------------
Petr Arenberger je ve funkci teprve od 7. dubna letošního roku. Je už čtvrtým ministrem zdravotnictví vlády Andreje Babiše. Ve funkci vystřídal Jana Blatného. Karolína Jelínková a Jiří Hynek, Česká televize.

Michal KUBAL, moderátor ČT
--------------------
V Událostech teď předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, dobrý večer, pane předsedo, jak reálné vidíte, že uspějete s tím vyslovení nedůvěry vládě?

Marian JUREČKA, předseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
Dobrý večer z Poslanecké sněmovny. Já si myslím, že to reálné je, prostě se snažíme naprosto jednoznačně říci, že tato vláda naši důvěru nemá. Je tady velká řada zásadních pochybení, máme nejhorší čísla z hlediska úmrtí v rámci celé pandemie ve srovnání celého světa. Máme tady zásadní přešlapy vlády, a myslíme si, že je tady šance, že se najde prostě 101 a více poslanců, kteří vládě nedůvěru vyslovit.

Michal KUBAL, moderátor ČT
--------------------
4 měsíce před volbami?

Marian JUREČKA, předseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
Já si myslím, že v politice má smysl udělat i krok, který má určitou symboliku, i když je to 4 měsíce před volbami, tak je potřeba říci, že prostě takovýto způsob vládnutí, jako předvádí tato vláda za poslední rok, prostě není možné tolerovat a je potřeba jasně říci, kdo za ty další kroky vlády ponese zodpovědnost a kdo tu vládu podporuje, protože ty kroky vlády tady ještě další budou, tady vidíme jednak ty kauzy, o kterých jste před chviličkou referovali. Vidíme tady předražené nákupy, vidíme tady nekoncepčnost při rozvolňování a zvládání této pandemie. A myslíme si, že prostě se má také postupovat podle ústavy. I ten duch ústavy je velmi důležitý, aby se jasně řeklo, kdo v situaci, kdy jedna ze stran, která té vládě tu důvěru dala, říká, že už tu důvěru nedává, tak by se ukázalo, jestli to pravda je, nebo není. A pokud bude vládě vyslovena nedůvěra, bude to vláda v demisi, a potom ta vláda nemá dělat zásadní rozhodnutí, která by ovlivňovala Českou republiku z hlediska středního a dlouhodobého, případně nemá zásadní personální rozhodnutí.

Michal KUBAL, moderátor ČT
--------------------
Čekáte tedy hlavně, řekněme, symbolický vzkaz? Protože prezident oznámil, že kabinet zůstane, byť v demisi, co se podle vás reálně změní?

Marian JUREČKA, předseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
Reálně se změní to, co jsem teď před chviličkou říkal, to je to, že vláda, která nemá důvěru Poslanecké sněmovny, tak nemá dělat zásadní rozhodnutí, nemá dělat zásadní personální rozhodnutí, prostě je to vláda, která nemá tu důvěru. A to tady i v minulosti potvrdil jasně Ústavní soud, takže pro někoho to může být, řekněme, velmi symbolické, ale ta symbolika je velmi důležitá pro to, jak se ta vláda bude chovat v těch příštích pěti šesti měsících. A my tady vidíme spoustu opravdu zásadních přešlapů, viz třeba i před chviličkou ta reportáž, která se týkala těch dotačních programů do zdravotnictví. Prostě takhle se nemůže chovat normální, zodpovědná vláda, která má dělat dobrou politiku pro lidi, to tato vláda nedělá.

Michal KUBAL, moderátor ČT
--------------------
Říká Marian Jurečka, díky za váš čas.

Marian JUREČKA, předseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
Děkuji.


Německo zrychluje boj proti klimatickým změnám

12.05.2021 - ČT 1 (19:00 Události)

Michal KUBAL, moderátor ČT
--------------------
Německo zrychluje boj proti klimatickým změnám. Vláda zpřísnila pravidla takzvaných klimatických balíčků. Bez emisí se má největší evropská ekonomika obejít už v roce 2045. Berlín v rozpětí necelých dvou týdnů zareagoval na rozhodnutí ústavního soudu. Ten politiky vyzval, aby více dbali na bezpečí a blahobyt budoucích generací.

Martin JONÁŠ, zpravodaj ČT
--------------------
Z malého německého ostrůvku do německých dějin. Sophii Backsenové se tento skok podařil, žije na Pellwormu v Severním moři. Na farmě, která její rodině patří už 300 let, jestli její potomci uhájí tento kus půdy proti stoupajícímu moři dalších 300 let, si není jistá.

Sophia BACKSENOVÁ, aktivistka
--------------------
Vidím, že přibývá extrémů počasí, všimla jsem si toho za svého krátkého života.

Martin JONÁŠ, zpravodaj ČT
--------------------
Proto se studentka agronomie přidala k žalobě na německý stát. Ta dospěla až k nejvyšší instanci a německý ústavní soud rozhodl v její prospěch. Německý stát má podle soudců zrychlit svou cestu za zelenou ekonomikou, a to ve prospěch budoucích generací. Ani ne 14 dnů po rozsudku přišla odpověď vlády. Zpřísněná pravidla takzvaného klimatického balíčku staví před Německo ještě ambicióznější cíle než dosud. Do 20 let má země produkovat sotva desetinu emisí oproti roku 1990 a už v roce 2045 má největší evropská ekonomika více skleníkových plynů pohlcovat než produkovat.

Svenja SCHULZEOVÁ, ministryně životního prostředí
--------------------
I všechny následující vlády v příštích deseti letech budou muset snižovat emise oxidu uhličitého.

Martin JONÁŠ, zpravodaj ČT
--------------------
Podle jednoho z nejuznávanějších německých odborníků Christophera Burgera drahé rozhodnutí, přesto se podle něj může vyplatit.

Christian BURGER, odborník na energetiku, ESMT
--------------------
Bude to něco stát. Výměnou za to ale dostaneme vyšší životní standard, pracovní místa orientovaná do budoucnosti.

Martin JONÁŠ, zpravodaj ČT
--------------------
Detaily plánu chce vláda zveřejnit v příštích dnech, téměř jistě se neobejde bez uzavření uhelných elektráren dřív, než k původně plánovanému datu, tedy roku 2038. Zřejmě se také zvýší daň z aut se spalovacími motory.

Christian BURGER, odborník na energetiku, ESMT
--------------------
(Znamená to) více obnovitelných zdrojů, více ukládání energie, více chytrého softwaru pro kombinování decentralizovaných zdrojů energie.

Martin JONÁŠ, zpravodaj ČT
--------------------
Zatím není jasné, jak vysoký bude účet za rychlejší cestu k nižším emisím, kterou si vynutila i Sophia Backsenová. Dosud spolková vláda odhadovala, že přerod k zelené energetice přijde Němce do poloviny století na půl bilionu EUR. Martin Jonáš, Česká televize, Berlín.


Slovenský ÚS o předčasných volbách

12.05.2021 - ČT 1 (19:00 Události)

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor ČT
--------------------
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se kvůli referendu o předčasných volbách obrátí na Ústavní soud. Ten by měl rozhodnout, zda je možné všelidovým hlasováním zkrátit volební období parlamentu. Někteří právníci o tom pochybují. Referendum iniciovala opozice a příslušnou petici podpořilo víc než půl milionu lidí.

Petr OBROVSKÝ, zpravodaj ČT na Slovensku
--------------------
Ústavní soud má na rozhodnutí 2 měsíce. Pokud referendum posvětí, slibuje prezidentka vypsat termín na září. Že by plebiscit uspěl, se ale neočekává. Podle ústavy je na to třeba účast poloviny voličů. Tuto podmínku splnilo zatím jediné hlasování, o vstupu do Evropské unie.


Spor kardinála Duky a brněnských divadel

11.05.2021 - ČT 24 (13:00 Zprávy)

Mariana NOVOTNÁ, moderátorka
--------------------
Nejvyšší soud zamítl dovolání pražského arcibiskupa Dominika Duky ve sporu s brněnskými divadly. Ta se měla omluvit za údajný zásah do Dukových osobnostních práv, který mělo způsobit uvedení dvouher na festivalu Divadelní svět Brno. Hry provokativní formou zobrazovaly některé křesťanské symboly a kritizovaly římskokatolickou církev. Podle rozsudku nešlo o diskriminaci křesťanů ani zásah do práva na svobodu vyznání.


Berlín přestaví letiště Tegel na obytnou čtvrť

12.05.2021 - ČT 24 (21:31 Horizont)

Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka
--------------------
Ceny bydlení ve světových metropolích dál rostou. S trendem příliš nezahýbala ani covidová krize. Jedno město se ale snaží jít proti proudu. Po snahách zastropovat nájemné chystá Berlín dostupnější byty s pomocí veřejných rozpočtů. Jeden z nejnovějších projektů má vyrůst na bývalém západoberlínském letišti Tegel.

Martin JONÁŠ, redaktor
--------------------
Bývalo klíčovým letištěm západního Berlína. Z památky studené války roste symbol nové éry. Berlínský Tegel přestal fungovat teprve v listopadu. Místo letadel bude domovem lidí.

Engelbert Lütke DALDRUP, výkonný ředitel letiště, Berlín-Braniborsko
--------------------
Nyní tady může vzniknout nová čtvrť, pak krajinný park, obchodní a výzkumné středisko.

Martin JONÁŠ, redaktor
--------------------
Plán počítá s desetitisíci novými byty. Město budoucnosti je zatím virtuální představou a Berlín doufá, že jí dlouho nezůstane hlavně pro zájemce o bydlení.

Philip BOUTEILLER, projektový manažer nové čtvrti
--------------------
Tady na místě budeme mít vždy minimálně 35-40 % dotovaných bytů. Každý Berlíňan si zde bude moci dovolit byt.

Martin JONÁŠ, redaktor
--------------------
Termín udržitelné má platit pro peněženky i životní prostředí. Trend, který vedení města razí dlouhodobě. Hned polovina nových bytů na Tegelu má nést značku ekologická.

Philip BOUTEILLER, projektový manažer nové čtvrti
--------------------
Chceme co nejvíce používat dřevo. Bude to největší obytná čtvrť na světě s dřevěnou konstrukcí. Veškerá voda, která spadne, by měla být ve čtvrti znovu využita na zalévání nebo regulaci ovzduší. Do velké míry v místě zakážeme auta.

Martin JONÁŠ, redaktor
--------------------
Berlín podle svého vedení potřebuje asi 200 000 nových bytů. Ani jemu se nevyhnul společný rys velkoměst. Vysoké ceny ženou obyvatele do podnájmu. Vlastní bydlení má jen necelá pětina Berlína. Město v listopadu zastropovalo nájemné na několik let. Podle ústavního soudu neoprávněně. Před měsícem rozhodnutí zrušil. I bez rozhodnutí soudu je dosavadní bilance zmrazení nájemného nejednoznačná. Na jedné straně se zastavil prudký růst cen, na straně druhé se omezila nabídka nájemního bydlení stejně jako nová výstavba. Majitelé bytů, kteří museli kvůli zákonu v minulých měsících snížit nájemné, teď mohou po nájemnících požadovat doplacení rozdílu oproti běžné ceně, a to za celé toto období. V celé zemi si pronajímá bydlení zhruba polovina lidí. Jiné metropole Berlíňanům nízké činže dlouho záviděly. I tady ale začaly stoupat. Minimálně poslední dekádu. Ročně do města přišlo 40 000 nových rezidentů. Martin Jonáš a Jan Šilhan, Česká televize.


Napětí mezi Izraelci a Palestinci roste

12.05.2021 - ČT 24 (20:00 90' ČT24)

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Ale nejprve na Blízký východ. Boje mezi palestinskými extremisty a Izraelem nabírají na síle. Rakety vypálené z Pásma Gazy zabily v noci na dnešek 6 lidí, a to včetně 3 žen a dítěte. Na palestinské straně od začátku konfliktu zemřelo na 53 lidí. Radikálové také vypálili 15 raket na město Dimona, kde je izraelský jaderný reaktor. Mimořádně zasedá izraelská vláda. Podle premiéra Benjamina Netanjahua je kabinet připraven ochránit zemi před nepřáteli zvenčí i výtržníky zevnitř. Tímto premiér reagoval na pouliční nepokoje a na rabování v některých městech, kde vedle sebe v těsném sousedství žijí obě etnika. Ministr obrany Benny Ganc prodloužil o 2 týdny armádní pohotovost na jihu a ve středu Izraele.

David BOREK, blízkovýchodní zpravodaj ČT
--------------------
Tanec raket a protiraketových střel na obloze nad Tel Avivem. V úterý večer zasáhlo tří milionovou aglomeraci masivní ostřelování. Večerní jízda po dálnici z jihu Izraele do Tel Avivu. Každých několik minut musí řidiči zastavit a krýt se. Někteří si lehají na krajnici, schovávají se pod mosty nebo za autobusové zastávky. Ve 3 hodiny ráno přišla na Tel Aviv další vlna. V celé aglomeraci se také otevřely kryty civilní obrany. Tento je umístěn hned vedle hřiště pro případ, že by dovádění dětí bylo ukončeno zvukem sirén. Izrael mezitím zesiluje svou leteckou kampaň proti islamistům v Gaze. Zničil i výškovou budovu spojenou s politickými a vojenskými strukturami hnutí Hamás. Obyvatelé byli předem varováni. K hranicím Gazy se přesouvají tankové jednotky.

Jonathan CONRICUS, mluvčí izraelské armády
--------------------
Zdaleka jsme neskončili. Máme široký rejstřík vytipovaných cílů.

Firás BELBEJSÍ, obyvatel Gazy
--------------------
Jsme v šoku z těch náletů. Je to hrozné. Naše obchody byly poškozeny, naše domy zničeny.

David BOREK, blízkovýchodní zpravodaj ČT
--------------------
Boje mají na obou stranách své mrtvé i zraněné. Lékaři v izraelském Aškelonu hlásí vysoké počty lidí, kteří psychicky zkolabovali.

Jonathan RIECK, lékař, Aškelon
--------------------
Je to vlastně náhlý pokles schopností člověka zvládat situaci.

David BOREK, blízkovýchodní zpravodaj ČT
--------------------
Na příjem právě dorazila Alexandra. Raketa jí způsobila lehčí zranění.

Alexandra SKOPEROVÁ, pacientka, Aškelon
--------------------
Spadla jsem na zem. Byla to velmi silná rána.

David BOREK, blízkovýchodní zpravodaj ČT
--------------------
Hrozba nepřichází jen z nebe. V izraelském městě Lod vyšel do ulic arabský dav a útočil na židovský majetek. V ulicích města shořely desítky osobních automobilů, zapalovaly se obchody. Zápalná láhev zničila i zdejší synagogu. Většina místních Arabů mlčí. Řeknete mi, co se tu v noci stalo?

arabský obyvatel města Lod
--------------------
Nevím.

David BOREK, blízkovýchodní zpravodaj ČT
--------------------
Jiní jsou sdílnější. Starousedlí Židé jim prý nevadí, problém jsou nově příchozí. Co se včera odehrálo v Lodu?

Amal , arabská obyvatelka města Lod
--------------------
Co se stalo? Válka! Je to opravdu válka.

David BOREK, blízkovýchodní zpravodaj ČT
--------------------
Válka mezi Židy a Araby?

Amal , arabská obyvatelka města Lod
--------------------
Ano.

David BOREK, blízkovýchodní zpravodaj ČT
--------------------
Události v tomto městě ukazují, že toto je konflikt, ve kterém neexistují tradiční frontové linie. O to je vše nebezpečnější. Z Izraele David Borek, Česká televize.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Pojďme si teď přiblížit časovou osu a okolnosti současného konfliktu mezi Izraelem a palestinskými extremistickými skupinami. Napětí eskaluje od poloviny dubna, kdy propukly nepokoje v Jeruzalémě. Izrael tehdy omezil Palestincům možnost shromažďovat se na místě, kde se Arabové většinou scházejí k večerní modlitbě. Střety Palestinců s izraelskou policií si vyžádaly stovky zraněných. V posledních dnech napětí zesilovalo především kvůli hrozícímu nucenému vystěhování palestinských rodin ve východní části města. 10. května radikální skupina Hamás, palestinská radikální skupina, dala izraelské policii ultimátum ke stažení od jeruzalémské Chrámové hory. Krátce po vypršení termínu zamířily na město rakety z palestinského Pásma Gazy. V odvetě na oblast zaútočilo izraelské letectvo. Během 10. a 11. května zasáhla izraelská armáda na 130 cílů. Zemřelo minimálně 35 lidí včetně dětí a další stovky lidí byly zraněny. Hamás a islámský džihád následně zahájili raketovou palbu na izraelské území. No a obě strany nadále pokračují v útocích a podle agentury Reuters jde o vůbec nejtěžší boje od střetu Izraele s Hamásem v roce 2014. Ten trval 50 dní a zemřelo během něj přes 2000 Palestinců a 70 Izraelců. Současný konflikt si zatím k tomuto dni vyžádal téměř 60 obětí. Pojďme se teď podívat na jednu dramatickou situaci v konfliktu mezi Palestinci a Izraelci. Ona se totiž promítla i do vysílání v České televize a následně potom obletěla celý internet. Během živého vstupu našeho izraelského zpravodaje Davida Borka z Aškelonu po odpálení palestinských střel se aktivoval izraelský obranný štít. A takto to vypadalo.

David BOREK, blízkovýchodní zpravodaj ČT /Zprávy ve 12, 11. 5. 2021/
--------------------
Domy, které jsou staršího data, a bydlí v nich desítky tisíc obyvatel jižního Izraele, tak takovéto soukromé kryty nemají. Oni musí běžet někam do přízemí, kde je komunální kryt. A my jsme natáčeli v Aškelonu a je to i na několika jiných místech v Izraeli. Tak pardon, teď budeme muset se přesunout. Támhle vidíme raketu Kassám. Ne, to není raketa Kassám, to je protistřela. Protistřely vyletěly. Ano, teď vidíme protistřely.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
No a David Borek nás bude provázet také celým dnešním vysíláním Devadesátky. Davide, dobrý den přeju.

David BOREK, blízkovýchodní zpravodaj ČT
--------------------
Hezký večer.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Prosím, pro lepší představu. To, co jsme viděli, ten tvůj vstup z Aškelonu, tak to je něco, co se teď odehrává i v Tel Avivu, nejenom nutně v těchto oblastech? Protože opravdu abychom si to lépe představili, vidíme často záběry z noční ofenzívy, toto se ale odehrávalo během bílého dne. Takže takto ty útoky vypadají třeba i teď?

David BOREK, blízkovýchodní zpravodaj ČT
--------------------
Vypadají, ale ne tady. Vypadají pořád zhruba takto v těch nejjižnějších oblastech Izraele, respektive nejblíže na jihu k Pásmu Gazy, to není nejjižnější část Izraele. Ale to je věc, která tam probíhá v podstatě permanentně. My jsme v 9 večer nebo na devátou večer měli, v uvozovkách, příslib od islámského palestinského džihádu, že na Izrael pošlou masivní salvu raket jako odplatu za mimo jiné tu demolici už třetí výškové budovy v Gaze za pomoci izraelských střel. Ta salva přišla, ale přišla zatím tedy pouze - a teďka tady aktuálně sleduji aplikaci, která ukazuje aktivaci toho protiraketového štítu a sirén - přišla na oblasti, které jsou opravdu blíže Pásmu Gazy. Tam jsou na to lidé, nechci říct, zvyklí, ale je to pro ně přece jenom věc, která bohužel pro ně patří, skoro bych řekl, do koloritu jejich životů. To je oblast, která končí, dejme tomu, 15 - 20 km od Pásma Gazy, protože to je ten akční rádius těch raket, které jste viděli na tom našem včerejším živém vstupu, tedy rakety, které jsou relativně nesofistikované, ale je jich hodně a dokáží zasahovat ty oblasti, které jsou opravdu blízko Gazy. Cokoliv je na sever od této linie, tedy zhruba město Aždod, a potom tedy takové trochu volnější území s písečnými dunami a jenom s řídkou zástavbu a potom hlavně oblast aglomerace Tel Avivu, tak už je oblast, kde ty útoky jsou méně časté. I proto tou perspektivou Izraele bylo to, co se stalo včera, dramatickou změnou situace na bojišti. Ne tolik pro pozorovatele z vnějšku, protože oni dlouho si spojují Gazu s fenoménem raket na Izrael, ale pro Izraelce opravdu od té úrovně 20 km severně od Pásma Gazy jsou rakety velice zřídkavým jevem. Teď nebyly. A jenom vysvětlím, za mnou vidíte takovou, skoro bych řekl, bukolitskou scenérii. Jsme tedy otočeni směrem ke Gaze. Před chvílí jsme slyšeli další dvě zadunění. Kdybych to měl přirovnat, velice těžko se popisujou věci z nějakých vojenských akustických efektů takhle na dálku, ale možná bych to přirovnal k něčemu jako vzdálené zahřmění, ale takové krátké zahřmění vzdálené. Možná se něco jižně od Tel Avivu dělo, ale samozřejmě kdyby to bylo v této oblasti, tak bychom to slyšeli, protože kromě toho, že bychom možná slyšeli větší hřmění, tak bychom slyšeli aktivaci sirén.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Davide, už to, co říkáš, tak nám dává určité svědectví o tom, jak to asi vnímají Izraelci. Díval ses na mobilní aplikaci, která signalizuje to, jestli byl spuštěný obranný systém, nebo nebyl. Tak prosím, když mluvíš o koloritu, který tyto útoky představují třeba v Aškelonu a v regionu kolem, tak je tam vlastně vypadá běžný život? Máme si to skutečně představit tak, že děti chodí do školy, lidé chodí do obchodů, to všechno pod dozorem systému Iron Dome a život se zkrátka nezastaví?

David BOREK, blízkovýchodní zpravodaj ČT
--------------------
Nezastaví, je to tak. Dokonce bych řekl, a teď já nechci, Tomáši, ti utéct a mít tady teď monolog pětiminutový k úplně jinému tématu, ale přece jenom mírná odbočka. Řekl bych, že to možná - a je to zvláštní zkušenost z Izraele - je jakási zabudovaná součást lidské psychiky, lidské mentality, že nakonec si na všechno lidi zvyknou. Zvykli si na Blitz, tedy na německé nálety na Londýn, Britové. A zvykli si Izraelci v jižním Izraeli na to, že z Gazy létají rakety. To slovo zvykli bych přece jenom dal do nějakých uvozovek. A teď budu konkrétní, jak vypadá ten život. Ve Sderotu, to je město, které je zhruba 3 km vzdušnou čarou od Gazy, velikostí srovnatelné s okresním městem v České republice, jsou všechny náležitosti běžného života - obchody, nějaká kulturní zařízení, autobusový terminál. Je to prostě okresní město se vším všudy. Zajímavostí je, že základní škola v tom městě, jedna ze základních škol, tak má přes svou budovu, přes takovou tu klasickou izraelskou betonově panelovou zástavbu staršího data, 60., 70. léta, tak má takovou železobetonovou skořepinu, která směrem ke Gaze tu školu zakrývá, čili chrání tu školu před případnou raketovou salvou z toho směru, ze kterého vždy ty rakety přicházejí. Další věc, v jižním Izraeli, a myslím si, že po včerejší noci i zde ve středním Izraeli, jsou lidé zvyklí na to, že když někam jdou, tak se pořád tak trochu podvědomě, anebo vědomě ujišťují, kde je místo, kam se schovat. Oni prostě jdou po ulici a vidí anebo už to povědomě ví, že každá autobusová zastávka ve Sderotu je vybavená zesílenou betonovou skořepinou, která může sloužit jako kryt. Oni ví, že když tam žádná takováto zastávka není, tak třeba je dobré si lehnout pod nějakou betonovou zídku, která je přitočená tak, že je na té odvrácené straně od Gazy. A tak to jde dál a dál. Člověk jede po silnici autem nebo po ulici, po dálnici a neustále si říká: když bude siréna, tak udělám toto. Po čase to člověku vstoupí trochu do krve. Už to je věc, která je automatizovaná. Ale takto to funguje. Je to život s otazníkem, život s uvozovkami, ale je to život, je to běžné okresní město.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
No to je také ten důvod, proč onen sofistikovaný systém Iron Dome funguje, aby ta ostražitost možná nemusela být každou vteřinu. Zajímá to i naše diváky. Divák Olda ptá se: "Do jaké míry poskytuje Izraelcům ochranu jejich protiraketový systém?" My jsme to mohli vidět nejenom v tvém vstupu, ale vlastně ve všech záběrech, které přicházejí teď z Izraele. Ale přece jenom já jsem zaznamenal i jakési ohlasy, že leckde už dokonce rakety z Gazy dokázaly proniknout, protože jich je zkrátka tolik, že ne všechny ten systém dokáže zachytit. A objevují se spekulace, jestli to je třeba technická závada, nebo jestli se skutečně plány gazanským teroristům daří. Tak prosím tedy svědectví, je ta ochrana stoprocentní nebo aspoň devadesátiprocentní?

David BOREK, blízkovýchodní zpravodaj ČT
--------------------
Řekl bych devadesátiprocentní. Není stoprocentní, řekl bych devadesátiprocentní. A právě v tom spočívá ta nejnovější inovace islamistů z Gazy, kteří začali ten systém zahlcovat masivními salvami, kdy najednou vypouštějí desítky raket. A samozřejmě ten systém se dostává pod tlak. Uvědomme si, že ten systém je nucen ve zlomcích sekundy spočítat pomocí vlastně velkého počítače výpočetního výkonu je nucen spočítat budoucí trajektorii té rakety palestinské. Rozhodnout se, jestli ta raketa letí do obydleného území, pokud ne tak ji nechá být ať si spadne do polí, když ano, tak musí vyslat proti raketu, která opět musí mít kalkulovánou tu dráhu tak, aby ho zasáhla. Podotýkám byť je to zvláštní shodou okolností je to 10 let od prvního operační nasazení toho systému. Dramaticky změnil život na jihu Izraele. Palestinské raketové útoky z Gazy začaly ve větší míře v nultých letech tohoto století zpočátku byly mířeny na osady židovské přímo v pásmu Gazy a hned na ty vesnice, které jsou v samotném Izraeli vedle Gazy a v těch prvních letech opravdu bez této ochrany to bylo zoufalé, protože tam skutečně ta ochrana byla minimální. Po tom zavedení toho systému a po jeho evolučním vylepšování opravdu nastalo uvolnění, jak jsem řekl život s takovým otazníkem, ale život. Teď zase je velkou otázkou, jestli tento systém opravdu nebude nucen k nějaké další inovaci, anebo spíše kvantitativnímu zmnožení, protože opravdu to zahlcování je možné. Jenom poslední poznámka, ten systém má také svoji nevýhodu psychickou a mentální. On totiž trochu ve vztahu Izrael - Gaza vytvořil reaktivní defenzívní nastavení izraelské společnosti a Izrael přitom od padesátých let, od svého vzniku ve čtyřicátých letech dvacátého století měl vojenskou doktrinu ofenzívní, překvapovat své nepřítele, zaskočit je svými akcemi, nikoliv reagovat pasivně a obraně na jejich útoky. Tohle je zase další otazník, který spadá spíše, nikoliv do života společnosti, ale spíše do vojenských doktrin a úvah izraelských vojenských plánovačů.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
No to je také důvod, proč ten náš rozhovor ještě dopovíme za malou chvíli. Zatím Davide mockrát díky a teď řeknu možná onu geografii, o kterou se tady letmo utíráme stále. Toto jsou dlouhodobá ohniska Izraelsko-arabských konfliktů, pojďme se na ně podívat. Palestinu, kterou jako stát uznává 138 ze 193 zemí OSN tvoří v zásadě 2 území, je to jednak pásmo Gazy a potom západní břeh Jordánu, ten ovládá umírněné hnutí Fatah, zatímco pásmo Gazy od roku 2007 kontroluje radikální hnutí Hamás, které je považováno za teroristickou organizaci, jak Evropskou unii, tak třeba i Spojenými státy. Kromě dvou palestinských území jsou třetím dějištěm mnohaletých konfliktů Golanské výšiny. Ty jsou sice součástí Sýrie, ale v roce 1967 území obsadil právě Izrael, a to v rámci šestidenní války. V roce 1981 potom větší část území anektoval. No a pojďme si představit aktuální hlavní postavy Izraelsko-palestinských vztahů. Oficiálním vůdcem Palestinců je stále už dlouhá léta Mahmúd Abbás. Ten ale z obou území fakticky vládne pouze už zmiňovanému západnímu břehu Jordánu a na aktuální konflikt tak ze své pozice de facto nemá vliv. Pásmo Gazy totiž neovládá Fatah pana Abbáse, ale už zmíněné hnutí Hamás v čele s Ismaelem Haníjem. No a Izraelce vede stále nedávno znovuzvolený premiér Benjamin Netanjahu. Ten je zastáncem tvrdého postupu vůči palestinským radikálům. Přidáme další pohled na aktuální konflikt. Michael Žantovský je aktuálně ředitelem knihovny Václava Havla, ale mezi lety 4-9 byl velvyslancem v Izraeli, vítejte pane Žantovský, dobrý večer. Hned první divácký dotaz, kdo má v případné válce navrch? Jestli převyšuje jedna strana tu druhou, jak spojenci, tak arzenálem? A možná doplnění, divák Mirek, říká případné válce my jsme slyšeli už izraelské Araby, že o válce naplno hovoří, tak jak vidíte vy.

Michael ŽANTOVSKÝ, bývalý velvyslanec v Izraeli
--------------------
Tak v první řadě ten konflikt je typicky asymetrický ta síla vojenská čistě těch dvou stran se nedá srovnávat. Izrael má samozřejmě k dispozici zbraně a myslím tím konvenční zbraně, které by vedly prakticky k zničení Gazy během několika dnů nebo týdnů, ale rozhodně nechce touto cestou jít. Snaží se o omezení toho konfliktu, a to je odpověď na tu druhou část otázky. Ten konflikt je zatím do jisté míry omezený a regulovaný, což neznamená, že se nemůže změnit, ale ve srovnání třeba s konfliktem mezi Izraelem a Hamásem v Gaze v roce 2009 to byla takzvaná operace Lité olovo, kdy já jsem se ještě zúčastnil a dokonce Česká republika byla tenkrát předsednickou zemí Evropské unie, takže my jsme měli na starosti evakuaci občanů Evropské unie a celou řadu dalších věcí, tak to se nedá srovnávat. Tenkrát zahynulo skoro 2000 lidí na obou stranách.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Má tento potenciál aktuální krize? A pokud ne tak, z čeho tak soudíte?

Michael ŽANTOVSKÝ, bývalý velvyslanec v Izraeli
--------------------
Samozřejmě, že ho má, ale myslím si, že ani jedna ze stran ho nechce takhle rozvíjet. Nejlepším svědectvím o tom jsou, a to je něco naprosto bezprecedentního ve válečném konfliktu, jaký známe, že obě strany jsou spolu ve spojení a během posledních 24 hodin se objevily na internetu ty jaksi záběry, jak činovník hnutí Hamás v Gaze mluví s někým z izraelské armády, který mu, říká za jak dlouho bude zničena ta několikapatrová budova.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Vidítě živé záběry, jen pro zajímavost.

Michael ŽANTOVSKÝ, bývalý velvyslanec v Izraeli
--------------------
Dokonce mu řekne, že nejdřív tam dopadne slepá munice, aby měli ti obyvatelé opravdu signál, že teda teď je nejvyšší čas vypadnout z toho domu, pak teprv ten dům zničí. A to samozřejmě také vysvětluje relativně malý počet, i když každý mrtvý je hrozná věc, ale 50 mrtvých a 2000 raket do této chvíle z obou stran, včetně leteckých náletů ze strany Izraele, to je vlastně velký nepoměr.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Sofistikovaná operace mířící pouze na vojenské cíle ze strany Izraele, asi tedy předpokládám nebo i obráceně? Praktiky teroristických organizací tímto, řekněme, sofistikovaným směrem většinou nemíří.

Michael ŽANTOVSKÝ, bývalý velvyslanec v Izraeli
--------------------
Tak jaksi ta schopnost Hamásu tu svoji munici řídit je jaksi velmi omezená. Oni mají už některé dokonalejší rakety, ale ta tradiční raketa Kasám, kterou stříleli to byla v podstatě plechová trubka naplněná výbušninou, kterou vystřelili směrem do Izraele a buď dopadla na pole nebo dopadla někam do Sderotu ne, většinou o moc dá0.L dneska už jsou v tomhletom ohledu jistě jaksi sofistikovanější, ale pořád to není jaksi řízená raketová palba v pravém slova smyslu. U Izraele je to snaha vyhnout se mezinárodní kritice a také tedy vyhnout se morálnímu konfliktu, snažit se omezit ty lidské ztráty na minimu.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Já na to hnedka navážu. Divák Aleš ptá se totiž, co by mohlo současné napětí zmírnit? A když vy pane Žantovský mluvíte o mezinárodní kritice, tak objevuje se leckdo kdo narušuje ten, řekněme, většinový český kánon pro izraelský, který říká, Izrael by se měl sáhnout na nos, měl by přestat vystěhovávat arabské občany, měl by přestat si činit absolutní nároky na Chrámovou horu, měl by přestat stavět vesnice na západním břehu a možná by se to nemuselo stát.

Michael ŽANTOVSKÝ, bývalý velvyslanec v Izraeli
--------------------
To je hned několik věcí. Jedna věc co by mohlo ten konflikt zmírnit možná jeden aspekt, který vlastně s tím konfliktem vůbec nesouvisí, dnes večer končí Ramadán začíná dvoudenní svátek muslimský Eid Al Fitr, který je příležitostí pro oslavy pro radování a je docela dobře možné, že ta intenzita těch útoků z arabské strany se sníží. A jistě Izrael bude se snažit respektovat ten svátek. Takže k tomu vyhrocení může opět dojít možná kolem víkendu. Ta druhá věc to jsou ta ohniska toho konfliktu a já se jako většina Izraelců si myslím, že izraelskou vládu stejně jako naši vládu je často třeba kritizovat a někdy ji také kritizovat oprávněně, ale není to skutečně prostě tak, že by obě strany toho konfliktu byli morálně ekvivalentní. Ten útok zcela jasně vychází ze strany Hamásu, z palestinské strany. Ty bouře, ke kterým došlo, jak na Chrámové hoře, tak ve městě Lod v posledních dnech ty byly jasně iniciovaný z palestinské strany. Ale teď k těm konfliktům, skutečně neznám nikoho na izraelské straně kromě úplných extremistů, kdo by tvrdil, že Izrael chce úplně ovládnout Chrámovou horu. Ne, Izrael má jaksi dohodu, byť nepsanou s Jordánskem, které je jako stát zodpovědné za ta posvátná muslimská místa na Chrámové hoře, že zajistí svobodu bohoslužeb na těch místech a že ta místa budou přístupná muslimským věřícím a naopak brání ultraortodoxním židovským věřícím, aby tam chodili demonstrovat, a tak dále. Čili ta izraelská policie zasahuje, když opravdu dojde k nějakým nepokojům. Ale je tady ještě jeden zdroj, který jste zmínil toho konfliktu, a to je vlastně strašně stará záležitost, a to je ten spor o, je to jenom několik vlastně bloků ve čtvrti Šejk Džara nedaleko Damašské brány, která má tradici velmi starého židovského osídlení. Je tam hrobka Šimona Spravedlivého jedno z těch jaksi slavných judaistických jaksi světcům skoro. Tato místa získali židovští osadníci už v šedesátých letech, zaplatili za ně a od té doby se vlastně soudními způsoby snaží se k těm majetkům dostat a vystěhovat palestinské uprchlíky, kteří se tam usadili po válce v roce 1967. A teď se přiblížil okamžik, kdy izraelský Nejvyšší soud má rozhodnout o tom vystěhování, a to byl jeden z těch bezprostředních spouštěcích momentů, který ten konflikt posledně spustil.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Ano k čemu to vedlo, tak to vidíme teď vlastně v přímém přenosu. Pane Žantovský díky moc za návštěvu ve studiu. Michael Žantovský byl velvyslanec v Izraeli mezi lety 4-9. Mějte se hezky. Díky a na shledanou.

Michael ŽANTOVSKÝ, bývalý velvyslanec v Izraeli
--------------------
Taky, díky.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Dopovíme to samozřejmě, ale odvetná akce Izraele proti extremistům potrvá delší dobu, to už jasné, uvedl to včera izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Stejně tak jako on je v bojích odhodlán pokračovat i vůdce hnutí Hamás, už jmenovaný Ismaíl Haníja.

Benjamin NETANJAHU, izraelský premiér
--------------------
Hamás a Islámský džihád zaplatili, a říkám vám, ještě zaplatí vysokou cenu za svoji útočnost.

Ismaíl HANÍJA, vůdce hnutí Hamás
--------------------
Pokud chtějí situaci vyostřit, jsme připraveni. Pokud chtějí přestat, jsme připraveni. A jestli si přejí stáhnout ruce z Jeruzaléma, jsme připraveni.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Eskalace napětí mezi Palestinci a Izraelem vyvolává obavy i zahraničních politiků. Ti žádají obě strany konfliktu, aby se situaci snažili uklidnit.

Stéphane DUJARRIC, mluvčí OSN
--------------------
Izraelské bezpečnostní složky musí být maximálně zdrženlivé a přesně vážit použití síly. Nepřijatelné je i nevybíravé odpalování raket a munice z minometů na obydlená místa v Izraeli. Eskalace musí okamžitě přestat.

Sarah SANDERSOVÁ, mluvčí Bílého domu
--------------------
Raketové útoky i útoky zápalnými balóny vypouštěnými z Gazy na Izrael jsou nepřijatelné a odsouzeníhodné. Náš bezpečnostní tým celou situaci pečlivě monitoruje, stejně tak i vláda. Pan prezident je samozřejmě také informován a situaci detailně sleduje.

Boris JOHNSON, britský premiér
--------------------
Vyzývám Izrael a Palestince, aby ustoupili a projevili zdrženlivost. Velká Británie je hluboce znepokojena rostoucím násilím i civilními oběťmi a chce vidět okamžitou deaskalaci napětí.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
A k situaci na Blízkém východě se dnes vyjádřil také český prezident Miloš Zeman. Ten poslal svému izraelskému protějšku Reuvenu Rivlinovi dopis, ve kterém Izraelcům zasílá slova podpory.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
A my se právě těmto reakcím budemě věnovat dál. David Borek nás v Tel Avivu totiž stále poslouchá. Tak prosím, možná teď doplnění nějakých dalších diplomatických akcí, které by k něčemu reálnému mohly vést, možná spíše než slova, která prosí, žádají o deeskalaci, slyšel jsem, že možná už egyptští emisaři jsou na cestě k hnutí Hamás, tradiční mediátoři podobných sporů, tak už jsou známy nějaké závěry, prosím?

David BOREK, blízkovýchodní zpravodaj ČT
--------------------
Nejsou, protože v tuto chvíli skoro bych řekl, že to je veřejné tajemství a vlastně žádné tajemství, protože Izrael o tom mluví otevřeně. Izrael nemá zájem v tuto chvíli na příměří. Nevím, jestli to platí, zda to bude platit třeba za 12 hodin, za 24 hodin, ale v tuto chvíli Izrael není připraven uzavřít příměří. Proč? Protože z hlediska vojenského, vracím se k té debatě o asymetričností toho konfliktu, z hlediska vojenského samozřejmě Izrael nemůže být nikdy, myslím v konstelaci Izrael versus hnutí Hamás poražen, ale z hlediska jiného než vojenského to je z hlediska takového toho interpretačního, tak Izrael v tuto chvíli nevím, jestli je v defenzívě, ale je v tom reaktivní módu. On reaguje na to, co vládci islamističtí v pásmu Gazy vymyslí. Izrael byl reaktivní ve chvíli, kdy se na Chrámové hoře začali soustřeďovat muslimští fanatici, kteří házeli kameny na izraelskou policii. Izrael byl reaktivní ve chvíli, kdy islamisté z Gazy vypálily rakety na Jeruzalém. Izrael byl reaktivní, když včera byly vypáleny rakety na Tel Aviv. Izrael potřebuje z hlediska své image dovnitř své společnosti i navenek a zejména vůči Gaze, vládců Gazy potřebuje nabýt pocitu, že nějak dosáhl nějaké odplaty. V tuto chvíli Izrael patrně nemá pocit, že by té odplaty dosáhl a v tuto chvíli egyptští a jiní emisaři budou ještě muset patrně čekat. Čímž neříkám, že nakonec tou cestou uzavření tohoto vzplanutí opravdu nemůže být egyptský katarský, anebo jiný emisar. V případě Egypta je tam evidentní síla v kramflecích takového emisara, protože Egypt v tom nepřichází jenom jako jakýsi uhlazený gentleman diplomatického původu, který by tam vysvětloval lidem v Gaze, vládců Gazy, že mají přestat bojovat, ale on tam přichází někdo, kdo kontroluje v podstatě jediný kapacitní pozemní přechod a vůbec jediný přechod, který umožňuje tranzit lidí a tranzit zboží z a do pásma Gazy. Egypt je stát, který má nepsanou alianci s Izraelem, má mírovou smlouvu ale nad rámec té mírové smlouvy má nepsanou alianci, myslím stávající vládce gen. Sísí. Ta aliance je založena mimo jiné na trvalém odstrašení islamistů, kteří jsou, jak pro Izrael, tak pro Egypt vnitropoliticky i mezinárodně ohrožením a zároveň, jak jsem řekl z hlediska geopolitického kontroluje Egypt přechod v Rafáhu, který umožňuje Gazanům opustit území se dostat do něj. Čili ano ten emisar tím řešením možná bude, ale nechme to řešení ještě několik těch políček na té šachovnici dál, čímž neříkám, že to nemůže být za 20 hodin, za 2 dny, za 3 dny.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Davide díky za upřesnění ohledně egyptských emisarů případných. Teď divácká otázka, která míří na jakousi hmatatelnou podporu od spojenců, neřkuli vojenskou, možná dokonce. Divák Bořík ptá se, jestli třeba se nakonec do Izraele nestáhnou vojenské jednotky z Afghánistánu, jestli se zkrátka někdo tímto způsobem může angažovat na židovské straně. Je to myslitelné?

David BOREK, blízkovýchodní zpravodaj ČT
--------------------
Ne, ale ani ne tak proto, že by to nebylo myslitelné v těch dalších jiných místech světa, myslím ve Washingtonu Pentagonu, anebo v jiných velmocích třeba západu, ale protože Izrael o to nestojí. Izrael si v padesátých a šedesátých letech za Davida Ben Guriona pohrávalo s myšlenkou v nějakém velkém gambitu, dejme tomu, v té otázce tehdy právě budovaného jaderného centra a reaktoru v Dimoně. Vyměnit tuto věc tedy Dimonu a jadernou zbraň za členství v NATO. Zapadlo to, nebylo tedy přijato Kennedyovskou administrativou, nebylo to tedy přijato vlastně ani vnitropoliticky Izraelem. A potom to úplně zapadlo. V tuto chvíli Izrael má poměrně setrvalou politiku, která odmítá internacionalizaci toho konfliktu. Izrael je velice opatrný z hlediska toho, aby na území Izraele, popřípadě západního břehu, popřípadě Gazy byly nějaké mezinárodní vojenské síly. Izrael si to nepřeje. Nepřeje si to proto, že nepřeje si omezovat manévrovací prostor politicky, ale zejména vojensky tím, že by tam byla nějaká třetí síla. Je pravdou, že při jednáních, při těch posledních, dejme tomu, relevantních jednáních o míru mezi Palestinci a Izraelem v roce 2014 za Baracka Obamy a Johna Kerryho, tak se objevovaly myšlenky, ony se objevovali už předtím, že například hranice Jordánu, tedy myslím hranice na Jordánu, která by byla hranicí budoucího státu Palestina a Jordánského království, by mohly být umístěny v nějakém pásu mezinárodní síly, které by garantovaly Izraeli, že ta hranice na Jordánu po stažení ze západního břehu nebude využívána pro tranzit zbraní a radikálů směrem na západní břeh a směrem blíže a blíže k Izraeli, ale i tehdy ta jednání nevedla úplně do nějaké koncovky a i tehdy bylo patrné, že Izrael je velice opatrný, aby nějakou internacionalizaci konfliktu připustil. Pokud budeme ještě řešit třeba palestinskou perspektivu, tak to je možná nepřekvapivě úplně odlišná. Palestinci zase setrvale desítky let usilují o internacionalizaci toho konfliktu právě, aby tady byl někdo jiný, kdo možná vykompenzuje to, že Palestinci osaměli, v uvozovkách v jednom pokoji se silným Davidem, zatímco oni si přijdou jako ten slabý David.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Davide díky moc. Tu palestinskou dimenzi probereme určitě v příštích hodinách a v příštích dnech. Tobě přejeme hlavně hodně sil a díky za informace. Na shledanou.

David BOREK, blízkovýchodní zpravodaj ČT
--------------------
Hezký večer.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Po Davidově historické exkursy vezmu nás ještě o něco hlouběji do historie, protože v souvislosti s aktuálními střety připomeneme historii jejich konfliktů mezi tedy samozřejmě Izraelci a Palestinci. Pro ty ozbrojené se vžil arabský výraz intifáda, ten znamená v překladu povstání. První palestinská intifáda vypukla v prosinci roku 1987 a skončila až podpisem mírové smlouvy v roce 93. Takzvaná válka kamení si vyžádala přes 2000 obětí z toho většinu na palestinské straně. Druhé povstání, to vypuklo v roce 2000, poté co ztroskotala mírová jednání mezi Izraelem a Palestinci na summitu v Camp Davidu v americkém státě Maryland. Během střetů mezi Izraelci a Palestinci zemřelo asi 4700 lidí, z toho opět většina Palestinců. Druhá intifáda skončila po pěti letech. Následně se v srpnu roku 2005 Izrael stáhl z pásma Gazy, které potom v červnu 2007 ovládlo radikální hnutí Hamás. Jak už jsme uvedli, tak zatím největší konflikt Izraele s Hamásem se odehrál v roce 2014, během něj zemřelo přes 2000 lidí. Další pohled a další komentář, Marek Čejka politolog se specializací na Blízký východ z Mendelovy univerzity v Brně je s námi, dobrý večer pane docente, přeju. Když jsem se snažil tady postihnout celou tu časovou linii konfliktů mezi tu novodobou, řekněme, mezi Izraelem a Palestinci tak, kam byste mezi intifády oficiálně zvané intifádami zařadil to, co se děje právě teď, jestli máme soudit skutečně jenom podle počtu obětí na obou stranách anebo jestli do toho pohledu promlouvá aktuálně v roce 2021 ještě něco jiného.

Marek ČEJKA, politolog, odborník na Blízký východ, Mendelova univerzita v Brně
--------------------
No jestli to bude jako formátu intifády to znamená třeba několikaletého jako velkého povstání nebo velkých jakoby vzájemných střetů různého typu to samozřejmě to neví nikdo, ale zase to není zdaleka poprvé jako co by takovéto násilí nebo hodně mu podobné propuklo. Ono teďka bylo jako relativně určitý období takový jako klidu, ale ono to prostě ta logika toho konfliktu je taková, že to vlastně v určitých situacích vlastně kulminuje. Teď se sešlo, jako kdyby víc různých faktorů. Právě ten náboženský svátek Ramadán. Benjaminu Netanjahuovi vlasti hrozí, že skončí ve svém premiérském křesle. Mahmúd Abbás je vlastně v takovém politickém konfliktu s Hamásem a odvolal vlastně palestinské volby, které se měly za několik dní vlastně konat a naopak hnutí Hamás o sobě zase chtělo dát dát slyšet a vlastně ta otázka toho Jeruzalém, a to je vlastně jakoby velice, jako kdyby důležitý mobilizační bod v rámci toho konfliktu a samozřejmě od toho Hamásu jako kdyby se prezentoval jako nějaký ochránce Jeruzaléma a vlastně jako jediné palestinské hnutí, které je schopné vlastně bojovat s Izraelem a podobně.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Pane docente, když vy jste nastínil vlastně několikerou možnou politickou změnu, která se může odehrát, což znamená možná nová vláda v Izraeli, teoretické volby v rámci palestinské samosprávy. Tak od toho si slibovat nějakou změnu, když obecně víme, že třeba ve volbách do Knesetu sice slaví úspěch pravicové strany, ale na druhou stranu uvažovalo třeba také o tom, že by určitý podíl moci se v rámci koaličních vyjednávání dostalo i arabským stranám, teď vlastně nově. Tak čekat od toho nějaké novinky?

Marek ČEJKA, politolog, odborník na Blízký východ, Mendelova univerzita v Brně
--------------------
To zase určitě to nebude, i kdyby došlo k nějaké změně, kdyby teďka už Netanjahu nebyl premiérem a nastoupili by tam místo něho někdo jiný, tak to taky, jako kdyby neznamenalo zásadní proměnu. Naopak dokonce někteří politici a možná právě může být Naftali Benet, který se stane potom třeba izraelským premiérem, tak svým způsobem může být ještě radikálnější. Ja'ir Lapid to je zase šéf centristické sekularistické strany, tak tam to není vlastně jasné. Oni se jako nevyhraňovali na tom Izraelsko-palestinském konfliktu. A taky ti politici se různým způsobem posunují podle situace co je pro ně, jako kdyby v danou chvíli výhodnější. A zase na té palestinské straně tam je dlouhodobý problém celkově jako vůbec té politické legitimity, že tam ty volby vlastně nebyli dlouho. Pak na jednu stranu se říká umírněný Fatah, ale je to velice zkorumpovaná organizace nebo určitě, no mnoho jako jeho členů, to se jakoby obecně ví a začíná to vlastně už s Arafatem a s tím vlastně co dělali politici Fatahu během mírového procesu. Svým způsobem samozřejmě na druhou stranu se s nimi dá jednat, oni jsou pragmatici, ale zase Palestinci prostě slyší nebo část Palestinců, určitě ne všichni, ale část Palestinců slyší zase na Hamás. Toto není jenom radikalismus, byť teďka samozřejmě se to tak, jako kdyby projevuje a je to jednoznačné, ale on má taky velice silný civilní křídlo, který vlastně supluje v podstatě skoro neexistující nebo velmi slabý vlastně sociální systém a má taky vlastně politické křídlo, které vlastně vytvořil krátce před volbami v roce 2006 a Hamás se zase byť je velmi radikální, byť je velmi fundamentalistický v mnoha ohledech a mnohem jako kdyby tvrdší než řada těch frakcí zkorumpovaných toho Fatahu, tak je zase daleko méně zkorumpovaný a prostě zdaleka zase ne všechny ty finance jdou. Takže on je skutečně schopný právě těch různých aktivit, že ty peníze se dostali tam, kam se měly. Stavěl nemocnice, mešity vývařovny pro chudé a různé jako kdyby organizace. Takže to je taky vlastně to, co jako přitahuje. Samozřejmě ten radikalismus to je, a to jak to v současnosti kulminuje to taky hraje roli, ale to jsem teď trochu předestřel.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
My jsme se obecně snažil během dnešního pořadu dobrat i nějakému, řekněme, počátku toho aktuálního konfliktu. Jeden z diváků se snaží nastínit svůj pohled. Vidí možná vinu na obou stranách, když píše, v konfliktu Izrael versus Palestina nebo Palestinci, lépe asi řečeno, tak jsou dvě věci špatně. Jednak je to sionismus to jest izraelský nacionalismus a potom palestinský islamismus, takže chápu to tak, že dva krajní pohledy na jednu věc na společné soužití nebo soužití vedle sebe. Tak jsou tím ohniskem konfliktů?

Marek ČEJKA, politolog, odborník na Blízký východ, Mendelova univerzita v Brně
--------------------
Já jako rozumím tomu, proč tomu ten pan divák a posluchač, ale zase je to těchto trošku složitější. Sionismus je ve velice variabilní hnutí. Ano, je skutečně pravda, Netanjahu a řada vlastně těch stran, které k němu mají ideologicky blízko, tak jsou, jako kdyby velmi radikální a nejsou konstruktivní vlastně s ohledem vlastně na ten konflikt. Ale pak je taky řada, jako kdyby různých dalších proudů vlastně sionismu, které a to bylo silné třeba mimo jiné já nevím Tomáš Garrigue Masaryk byl přítel /nesrozumitelné/, což byl, jako kdyby takzvaný kulturní sionista a podobně. Jako kdyby což zase znamenalo úplně jiný vlastně přístup k budování třeba židovského státu a podobně, ale nejenom historicky, ale i v současnosti je jakoby možné najít v Izraeli řadu lidí, kteří mají velmi rádi Izrael, ale zároveň chtějí mír vlastně s Palestinci a uvědomují si vlastně co dělá vlastně dlouhodobě premiér Netanjahu a jeho vlastně jakoby politika. Na druhé straně samozřejmě islamismus má jako kdyby řadu různých podob. To, co dneska předvádí Hamás, nebo to, co ztělesňuje, to je samozřejmě jako kdyby velmi radikální podoba, která je ale zase ještě přece jenom dost odlišná od organizací typu Al-Kajda nebo nebo Islámský stát a podobně. A na druhý straně vy jste zase zmiňoval ty strany vlastně náboženský, arabský v izraelské politice, to jsou v podstatě taky islamisté a v podstatě s těmi je dokonce, dokonce, jako kdyby dali vědět, že jsou za určitých okolností schopný vlastně podpořit Netanjahua, protože taky zase třeba izraelsko-palestinský konflikt nemusí být úplně to, co jako primárně sledují, takže oni jsou taky tam, můžou být pragmatici, takže to je jako kdyby ještě podstatně složitější, než se to může jevit.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Tak díky moc aspoň za pokus o pohled do složité izraelské reality. Marek Čejka z Mendlovy univerzity v Brně byl s námi. Pane docente, díky za váš čas pro Českou televizi, na shledanou.

Marek ČEJKA, politolog, odborník na Blízký východ, Mendelova univerzita v Brně
--------------------
Díky za pozvání.


Německá vláda schválila nové klimatické cíle

12.05.2021 - ČT 24 (12:00 Zprávy ve 12)

Jiří VÁCLAVEK, moderátor
--------------------
Vláda kancléřky Angely Merkelové schválila nové klimatické cíle. Reagovala tak na rozhodnutí ústavního soudu, který prohlásil, že nedostatečné ekologické plány znevýhodňují budoucí generace. Do roku chce 2030 Německo snížit emise skleníkových plynů o 65 % v porovnání s rokem 1990. Uhlíkově neutrální by země měla být do roku 2045, tedy o 5 let dřív, než jaký byl původní plán.


Německé klimatické cíle

12.05.2021 - ČT 24 (06:30 Zprávy)

Ondřej TOPINKA, moderátor
--------------------
Německá vláda dnes bude schvalovat výraznější omezení emisí skleníkových plynů. Nový plán počítá do roku 2030 s jejich poklesem o 65 %, a to v porovnání s rokem 1990. Uhlíkové neutrality se Německo pokusí dosáhnout už v roce 2045, což je o 5 let dřív, než původně plánovalo. Vláda tak reaguje na verdikt Ústavního soudu. Ten uznal, že znečišťování planety znevýhodňuje příští generace.

Svenja SCHULZEOVÁ, německá ministryně životního prostředí
--------------------
Nový zákon o ochraně klimatu vytváří největší možný plán sociálně-ekologické přeměny ekonomiky a společnosti a stanoví standardy po celém světě.


Německé klimatické cíle

12.05.2021 - ČT 24 (08:30 Zprávy)

Ondřej TOPINKA, moderátor
--------------------
Německá vláda dnes bude schvalovat výraznější omezení emisí skleníkových plynů. Nový plán počítá do roku 2030 s jejich poklesem o 65 %, a to v porovnání s rokem 1990. Uhlíkové neutrality se Německo pokusí dosáhnout už v roce 2045, což je o 5 let dřív, než původně plánovalo. Vláda tak reaguje na verdikt Ústavního soudu, ten uznal, že znečišťování planety znevýhodňuje příští generace.

Svenja SCHULZEOVÁ, německá ministryně životního prostředí
--------------------
Nový zákon o ochraně klimatu vytváří největší možný plán sociálně- ekologické přeměny ekonomiky a společnosti a stanoví standardy po celém světě.


Opozice chce vyvolat hlasování o nedůvěře vlády

12.05.2021 - ČT 24 (20:00 90' ČT24)

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Teď ale zpět do české reality. Nedůvěra vládě, to je další dnešní důležité téma. Zatímco volební koalice Spolu a uskupení Pirátů a Starostů dnes oznámily, že mají dostatek hlasů pro svolání schůze k hlasování o nedůvěře, tak premiér Andrej Babiš tento krok 5 měsíců před volbami podle svých slov nechápe. Podle něj by teď měl kabinet řešit hlavně následky pandemie.

Ivan BARTOŠ, předseda strany /Piráti/
--------------------
Vláda naši důvěru nikdy neměla, my jsme dokonce spolu se strana demokratické opozice několikrát vyvolávali hlasování o nedůvěře vládě společnými silami, ať už to bylo střet zájmů Andreje Babiše, které bylo zásadně potvrzeno už prvním auditem Evropské komise, ale i třeba vývoj v kauze Čapí hnízdo.

Petr FIALA, předseda strany, místopředseda sněmovny /ODS/
--------------------
Podle nás každý den přibývá těch důvodů pro to, abychom tento krok udělali.

Andrej BABIŠ, premiér, předseda hnutí /ANO/
--------------------
Nechápu, proč by měla být vyvolávána důvěra, když máme 5 měsíců do voleb. Vláda zvládá očkování, zvládá tu pandemii. Postupně rozvolňujeme, chceme se vrátit do normálu.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Tak to je změna politické reality. Doteď nebylo jasné, jestli opozice spojí své síly k nějakému kroku proti vládě. Po dnešku už to jisté je a my to budeme komentovat a rozebírat Ondřej Preuss z katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy je se mnou, dobrý večer, pane doktore.

Tomáš PREUSS, katedra ústavního práva, Právnická fakulta UK
--------------------
Dobrý večer.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Změní se skutečně tímto krokem podle vás fakticky něco? Andrej Babiš říká, vláda teď musí pokračovat ve své práci, ale ono ani vyslovení nedůvěry nebude muset přestat v tomto pokračování, je to tak?

Tomáš PREUSS, katedra ústavního práva, Právnická fakulta UK
--------------------
No, to není přesné, bych řekl.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Tak upřesněte.

Tomáš PREUSS, katedra ústavního práva, Právnická fakulta UK
--------------------
Protože pokud by skutečně byla vyslovena nedůvěra vládě, tak vláda musí okamžitě vlastně podat demisi. Ale máte pravdu, že to neznamená, že přestává vládnout, že ministři přestávají vykonávat své úřady, protože prezident republiky vlastně pověří takovou vládu, aby dále vykonávala ten úřad, nicméně, a tady už asi liší ta praxe někdy od toho, co ústava skutečně vyžaduje. A ústava v tu chvíli vyžaduje, aby skutečně vznikla nová vláda. Tento stav má trvat třeba několik dní, maximálně měsíců, kdy se tedy politici mají dohodnout na tom pod nějakou moderací právě prezidenta republiky, kdo bude tedy novým předsedou vlády a kdo sestaví novou vládu. A rozhodně je potřeba odmítnout tu tezi, kterou prezentoval vlastně prezident republiky ve svém v nedávném vystoupení, že vlastně v takovém případě by nejmenoval novou vládu, protože to by bylo zcela zjevně hrubé narušení toho celého systému.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Já vzpomínám teď, jakým způsobem to ústava definuje, tak pojďte to, pane doktore, připomenout. Víme, že pokud se samorozpustí sněmovna, tak tam jsou jasně petrifikované kroky. Prezident musí rozpustit a volby musejí proběhnout do 60 dnů, jestli si správně pamatuji, ale tady přece žádné takové hmatatelné lhůty nejsou?

Tomáš PREUSS, katedra ústavního práva, Právnická fakulta UK
--------------------
Ono vlastně to není rozdílné, tam ani v tom případě, který zmiňujete, také nejsou kromě těch 60 dnů na ty volby, tam vlastně pokud 120 poslanců tedy vlastně požaduje rozpuštění sněmovny, tak je to formulováno také tak, že prezident tedy rozpustí tu sněmovnu, není tam žádná lhůta, ale samozřejmě předpokládá se, že to udělá velmi rychle, ostatně prezident Zeman teď v poslední době vlastně ukázal, že skutečně může velmi akčně řešit tyto situace. Vzpomeňme, že na návrh předsedy vlády jmenoval nové ministry, respektive odvolal a potom jmenoval nové ministry vlastně v řádu několika dní u Jakuba Kulhánka, a dokonce několika minut v zásadě v případě odvolání Jana Blatného a jmenování nového ministra zdravotnictví, takže pokud ta vůle je, tak to samozřejmě možné také je. A proto podle mě nic nebrání tomu, aby pokud skutečně bude vyslovena nedůvěra, tak aby byla jmenována velmi rychle třeba v řádu týdne dvou vlastně nová vláda. Některé státy to skutečně vážou na nějakou krátkou lhůtu, takže možné to je.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
A je v tomto případě ta situace tolik rozdílná jako třeba, když vládne vláda, které nebyla vyslovena důvěra? To také známe z historie, vláda bez důvěry vládla s nezměněnými pravomocemi de facto v době, kterou asi tenkrát nikdo nepředpokládal.

Tomáš PREUSS, katedra ústavního práva, Právnická fakulta UK
--------------------
Je pravda, že máme vlastně ty 2 případy toho déle než půlročního vládnutí bez důvěry, vlastně právě ta poslední vláda, pardon, předposlední vláda Andreje Babiše, tak to taky se rodila poměrně obtížně. A takže skutečně ta ústava právě proto nemůže úplně přesně předpokládat ten termín, ale na druhou stranu i to bylo kritizováno jako porušení vlastně ze strany prezidenta republiky, který měl postupovat rychleji a měl tlačit vlastně, a to je ta jeho úloha mimochodem v tom systému, ne aby on autoritativně vlastně rozhodl, kdo bude předseda vlády, ale on má respektovat to rozložení sil, protože jinými slovy vlastně on dává vzkaz občanům, že na jejich hlasech ve volbách vlastně vůbec nezáleží, protože přece my chodíme k těm volbám do Poslanecké sněmovny primárně proto, abysme rozhodli o tom, kdo bude vést tu zemi, kdo bude vlastně tím vykonavatelem moci. A pokud by se nerespektovala vůli vlastně sněmovny, tak to není pohrdání těmi poslanci, ti poslanci jsou vlastně jenom delegáti nás všech, voličů.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Rozumím, ale prezident republiky, a vy jste to, pane doktore, říkal, a mimochodem i Ivan Bartoš to říkal, že hodlá vládu Andreje Babiše nechat dovládnout do řádného termínu voleb. Tak teď přemýšlím, co by se vlastně muselo stát, aby se tato situace zpřehlednila a tyto debaty jsme třeba do budoucna nevedli, takže někdo by musel podat ústavní stížnost na nekonání prezidenta, teď by musel zasáhnout Ústavní soud, který se těmito věcmi začíná zabývat, řekněme, v co nejbližším termínu, pokud nesnesou odkladu, ale stejně nevím, jestli by se to stihlo do termínu řádných voleb.

Tomáš PREUSS, katedra ústavního práva, Právnická fakulta UK
--------------------
No, máte pravdu, že ta situace je složitá, protože ústava samozřejmě je koncipována, řekněme, v očekávání, že ti aktéři se budou snažit naplňovat ty cíle, to znamená, nelze samozřejmě v té ústavě anticipovat všechny možné varianty. A my opravdu žijeme v poměrně zvláštní době, to si asi musíme přiznat, hned z několika důvodů. To, co vy, o čem vy hovoříte, to je nějaký kompetenční spor, ale tady jsou vlastně hlasy některých ústavních právníků, že to nemá význam, protože se vlastně nejedná o kompetenční spor, protože ústava tady hovoří jasně, není vlastně o tom sporu, že by prezident republiky v tu chvíli mohl, ale zároveň i měl jednat, takže vlastně jako řešení je vlastně spíše nějaká sankce vůči prezidentovi, kdy tedy prezident, pokud hrubě porušuje ústavu, tak může být dokonce zbaven funkce, ale to zase naráží na to, že...

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
To musí rozhodnou zákonodárci.

Tomáš PREUSS, katedra ústavního práva, Právnická fakulta UK
--------------------
K takovému kroku vlastně je potřeba mimo jiné třípětinová většina v Poslanecké sněmovně, která je velmi nepravděpodobná, a plus samozřejmě ten tlak časový, protože je pravda, že do voleb nezbývá zase tolik času, byť já samozřejmě rozumím, že ta nedůvěra, že ji může vyslovit samozřejmě sněmovna kdykoliv, a opravdu nic nebrání tomu to rychle řešit, ostatně našli bysme v historii, dokonce v české historii, příklady, kdy se vláda střídala relativně rychle. A nesmíme zapomenout ještě na jednu důležitou věc, že samozřejmě ta vláda, která teď bude vládnout nekončí dnem těch voleb, zpravidla vládne ještě dalších třeba několik týdnů nebo průměrně myslím, tuším 2, dokonce 2 měsíce, a právě máme ty případy, kdy to bylo i déle, takže my vlastně hovoříme o vládě, která klidně může vládnout dalších, já nevím, 8 měsíců, a možná právě proto vlastně je otázka, jestli by ta vláda neměla mít důvěru sněmovny.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
No, asi zajímavé časy nás čekají, počínaje červnovou schůzí sněmovny. Ondřej Preuss byl s námi, pane doktore, díky moc za nastínění těch dalších kroků, na shledanou.

Tomáš PREUSS, katedra ústavního práva, Právnická fakulta UK
--------------------
Na shledanou.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
A teď s dovolením shrnu v kostce to, co vlastně o nedůvěře, o vyslovení nedůvěry vládě, říká ústava. Toto hlasování může vyvolat pouze sněmovna, k tomu je potřeba aspoň 50 poslanců, ke svolání této schůze, a pro vyslovení nedůvěry vládě je nutné, aby nadpoloviční většina všech poslanců s tím vyjádřila svůj souhlas. To znamená, minimálně 100 a 1 zákonodárce. Pokud návrh Poslaneckou sněmovnou projde, musí vláda podat demisi do rukou prezidenta. A ten je také povinen demisi přijmout. Pokud vláda demisi nepodá, přestože měla, tak ji musí prezident odvolat sám. No, a další postup, jak jsme se shodli i s doktorem Preussem, tak v zásadě závisí na prezidentu republiky. Ten může prozatím nechat kabinet v demisi vládnout, během toho ovšem musí s ostatními stranami Poslanecké sněmovny dojít třeba ke kompromisu a sestavit vládu novou. Ta může být složena jak z členů stran, tak třeba i nezávislých odborníků. To všechno ostatně už známe z historii České republiky, ale důležité je, aby měla zaručenou důvěru sněmovny. To jsou ale až následné kroky. Teď se bavíme teprve v tom prvním, o možném vyslovení nedůvěry vládě a další pohled přidáme právě teď. Je tu totiž s námi politolog ze Západočeské univerzity v Plzni Lukáš Valeš, dobrý večer, pane docente, přeju.

Lukáš VALEŠ, politolog, Fakulta právnická Západočeské univerzity v Plzni
--------------------
Hezký večer.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
A mě by zajímalo, jestli ten krok zejména ze strany koalice Pirátů a Starostů vás dnes překvapil. Obě ty 2 kandidující koalice měly doteď vlastně velmi odlišný pohled na to, jak naložit s tou stávající vládou. 1 říkala: předčasné volby, samorozpuštění sněmovny, druhá právě nedůvěra vládě, teď je ten pohled jednotný, co se stalo?

Lukáš VALEŠ, politolog, Fakulta právnická Západočeské univerzity v Plzni
--------------------
No Piráti zjistili, že 120 hlasů pro svůj původní plán, tj. rozpustit Poslaneckou sněmovnu, nezískají, a tak byla vlastně ve hře ta technicky jednodušší varianta s tou stojedničkovou většinou. To znamená vyjádření nedůvěry vládě. A Piráti se shodli na tom, že tedy už nebudou vytvářet alternativu, která není technicky proveditelná, a připojí se k názoru koalice Spolu.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
No, a teď by mě zajímal ten faktický dopad. Všechny ty strany teď říkají: aspoň se ukáže ta objektivní politická realita, ukáže se, jestli vláda má důvěru, nebo nemá, zda má dostatek hlasů, dostatek podpory nebo zůstávají ty 2 strany menšinového kabinetu osamocené. A mě by zajímalo, jestli to vlastně není trochu málo na tak důležitý krok, jako je vyslovení nedůvěry vládě, jenom aby se zjistila objektivní politická realita.

Lukáš VALEŠ, politolog, Fakulta právnická Západočeské univerzity v Plzni
--------------------
Já s váma plně souhlasem a osobně se domnívám, že to není šťastný krok, i kdyby se to povedlo. Za prvé už obecně víme, že prezident republiky opakovaně vyjádřil podporu této vládě, čili nic by se nestalo. Navíc vy jste zmiňoval černou schůzi, to jsou 4 měsíce do voleb, z toho 2 měsíce jsou prázdniny, takže já se obávám, že je to trošku plácnutí do vody, a navíc čeští politologové vždycky varují před pokusem svrhnout vládu a nemít při tom připravenou pozitivní alternativu, protože zpravidla takový krok voliči negativně ocení ve volbách.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Na druhou stranu je teď potřeba mít připravenu nějakou pozitivní realitu, když je i ze slov prezidenta republiky jasné, jak ta další doba, jak ty další časy budou vlastně vypadat? Opět zůstane u vlády ten stávající kabinet?

Lukáš VALEŠ, politolog, Fakulta právnická Západočeské univerzity v Plzni
--------------------
Tak tím jsme zase zpátky u toho vašeho původního dotazu, jestli to má smysl, jestli to symbolické gesto je dostatečně legitimizační pro to, aby se spustil pak poměrně závažný akt, jakým je jistě odvolání vlády. A já se opravdu domnívám že, tady voliče by to spíš mohli vnímat negativně. Navíc opozice v současné době, jestliže vláda se dopouští závažných chyb, tak vlastně je to jenom ku prospěchu opozici, opozice získá politické body. Vidíme na všech možných žebřících všech možných agentur, že opozice posiluje a že už se vlastně ty opoziční hlasy přelévají jenom mezi opozičními jednotlivými tábory, tzn., pro opozici jako takovou je výhodnější i pragmaticky nechat vládu dovládnout se všemi jejími problémy a omyly, jenom podotýkám, každá vláda bude mít svoje problémy, každá vláda bude mít svoje kostlivce. A nechat to na řádné volby, které jsou skutečně za pár měsíců. A tohleto plácnutí do vody, říkám, i když se povede, nebude mít žádný reálný dopad, vláda, jsme se shodli, bude vládnout dál, ale opozice bude mít tu nálepku těch dychtících po moci, těch, kteří se už nemohou dočkat toho, jak vstoupí do Strakovy akademie, slovy Miloše Zemana hlavním vchodem, a tahle nálepka před volbami určitě není dobrá.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
A co byste si tipnul, pane docente? Vyjde ta opoziční snaha, nebo nevyjde? My jsme slyšeli, že koalice Spolu ani Piráti tak nejednali ani s SPD ani KSČM, tedy s partajemi, jejichž si zkrátka budou potřeba pro to, co chtějí obě dvě kandidující koalice, tak nějaký soud? Dovolil byste si vyjádřit už teď?

Lukáš VALEŠ, politolog, Fakulta právnická Západočeské univerzity v Plzni
--------------------
Jako politolog jsem už několik let v pokušení pořídit si křišťálovou kouli, a myslím si, že tam bychom se dozvěděli možná víc a s větší pravděpodobností, než co si můžeme dovodit, ale nicméně, zkusíme to. SPD se vyjádřila opakovaně, že podpoří návrh na vyslovení nedůvěry, u komunistů víme zatím jenom tolik, že v pátek bude zasedat jejich vedení a vydá nějaké doporučení poslancům, ale z těch náznaků i v poslaneckém klubu KSČM je patrné, že minimálně určitá a možná nemalá část poslanců už je teďko rozhodnuta hlasovat proti vládě, tedy pro nedůvěru vládě. Tady se ukazuje mimochodem, jak Andrej Babiš hluboce podcenil to, co se ještě za těch půl roku může stát. A my jsme ho všichni varovali, protože Andrej Babiš si měl zajistit podporu komunistických poslanců po celou dobu dovládnutí, a to velmi často diskutovaná kritizované přesunutí oněch 10 miliard z vládní rozpočtové rezervy zpátky do Ministerstva obrany si mohl nechat klidně až na září, na říjen, až bude opravdu jisté, že komunisty dále nepotřebuje. Tady se ukázalo, že ani Andrej Babiš se nevyvaroval, a přitom to bylo poměrně zřejmé, vážných strategických chyb a na ty teďko doplácí.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Máte za to, že to, co se odehraje, to už je jasné, ten pokus o vyslovení nedůvěry vládě, tak tedy může nějak výrazněji promluvit do aktuálního trendu vývoje preferencí? Já jenom připomenu poslední průzkum Kantaru, který hnutí ANO odsouvá teď vlastně premiérovi na třetí místo za obě dvě kandidující koalice. Máte za to, že už je to nějaký trend, který může pokračovat až do voleb, anebo třeba zrovna tento moment, pokus o vyslovení nedůvěry do toho ještě může, jak se říká lidově, hodit vidle?

Lukáš VALEŠ, politolog, Fakulta právnická Západočeské univerzity v Plzni
--------------------
Já si myslím, že ten trend je dlouhodobý a má taky hlubší příčiny. Třeba agentura CVVM zveřejnila dnes velmi zajímavý průzkum ohledně a spokojenosti nebo spíš nespokojenosti občanů České republiky s tím, jak vláda řešila covidovou krizi, a tam je vidět, že ta nedůvěra vůči vládě je velmi silná, a to se potom samozřejmě přelévá i do podpory opozice v těch průzkumech veřejného mínění, takže i z toho důvodu se domnívám, že pro opozici by bylo mnohem lepší, pro její předvolební souboje a zejména volební výsledky, kdyby nechala tuto vládu se všemi jejími problémy v klidu dovládnout a řekla si o nový mandát pro rozdělení politických bodů až v řádném říjnovém termínu. Já sice se nedomnívám, že ani to vyjádření nebo resp. nevyjádření důvěry/nedůvěry vládě nebude mít zase tak zásadní dopad, ale je to jednak plácnutí do vody, nebude to mít žádný konkrétní reálný dopad, ale jednak myslím si, že voliči negativně budou oceňovat to, že ty strany, a možná budoucí vládní koalice, dnes opozice už se v uvozovkách už příliš třesou na to sednout si do vládních lavic a může to vést k podpoře ani ne hnutí ANO nebo ČSSD, ale ani ne těchto pěti politických stran, ale třeba z toho může těžit SPD nebo jiné nesystémové strany, které prostě sbírají protestní hlasy a sbírají protestní hlasy nejenom z tábora odpůrců hnutí ANO, ale i právě kroků těch stávajících pěti opozičních stran.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Tak vidí opoziční kroky Lukáš Valeš. Díky moc, pane docente, za váš čas pro Českou televizi, na shledanou.

Lukáš VALEŠ, politolog, Fakulta právnická Západočeské univerzity v Plzni
--------------------
Já děkuji, hezký večer.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Citovali jsme tady už vyjádření jak Svobody a přímé demokracie, tak i třeba komunistů, tedy dvou klubů na, jejichž hlasech bude stát případné vyjádření nedůvěry aktuální vládě Andreje Babiše. Tak, abychom je pouze necitovali, pojďme si poslechnout vyjádření dalších parlamentních stran.

Radek VONDRÁČEK, předseda poslaneckého klubu /ANO/
--------------------
Hlasuje se o tom, jestli důvěřujeme téhle vládě, jestli máme mít vládu stabilní, relativně stabilní, do konce volebního období a bavíme se o pár měsících, tak si myslím, že nebude ani větší debata na klubu tady o tomto, to je spíš už politické gesto, součást kampaně a snaha získat nějaký mediální prostor a my jsme to viděli dnes i na začátku schůze na té debatě, že už zkrátka jsou to předvolební hesla, už ta nějaká rozumná debata moc nebude.

Radim FIALA, předseda poslaneckého klubu /SPD/
--------------------
Hnutí SPD nikdy tuto vládu nepodporovalo a nikdy nevyslovilo důvěru, to znamená, pokud bude vyvoláno schůze pro nedůvěru vládě, tak hnutí SPD bude hlasovat pro nedůvěru této vládě. Právě třeba kvůli pokračujícímu nouzovému stavu a kvůli opatřením této vlády, které se týkají koronavirové krize, a ekonomicko-sociálním dopadům, které ta opatření této vlády způsobují České republice.

Jan CHVOJKA, předseda poslaneckého klubu /ČSSD/
--------------------
Já očekávám, že pokud jsme stále vládní stranou, že klub ČSSD bude hlasovat proti vyslovení nedůvěry této vlády. Samozřejmě je to právo opozice, vyvolat podle ústavy hlasování o vyvolání nedůvěry, nicméně čím blíže je to k volbám, tak více to postrádá logiku

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu /KSČM/
--------------------
My se především zúčastníme té diskuze, nelze zahodit všechno, co jsme spolu ty víc jak tři roky absolvovali, ale nicméně máme vážné výhrady, čili vypadá to tak, že poslanecký klub se rozhodne pro hlasování vyslovení nedůvěry. Já mám tak, řekněme, přehled o názorech v klubu, tak převážná většina lidí je pro vyslovení nedůvěry.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Tak, a teď, když i my máme přehled o názorech velké části politického spektra zastoupeného v Poslanecké sněmovně, můžeme před další pohled. Miroslav Korecký, komentátor Mladé fronty DNES, je s námi, dobrý večer, Miroslave, přeju.

Miroslav KORECKÝ, komentátor, MF DNES
--------------------
Hezký večer.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Slyšel jste to také, co politici říkají o tom, co se odehraje v červnu, takže váš tip, dá se dohromady stojednička?

Miroslav KORECKÝ, komentátor, MF DNES
--------------------
Když bych si měl tipnout, tak je to teda hodně od boku, ale tipuju 60 na 40, nebo dokonce 70 na 30, že se nepovede vyslovit nedůvěru vládě, což znamená, že to je relativně vyrovnaný těch 60 na 40. Je jasné, že ty počty tam jsou k dosažení, ta stojednička. Na druhé straně parlament je velmi rozbitý. Dnešní vládní strany mají 92 hlasů, opozice potřebuje 101 hlasů k vyslovení nedůvěry. Je tam 6 nezařazených poslanců, jejich hlasování je nevyzpytatelné, a zejména si myslím, že stále nejsou rozhodnutí komunisté, že tam se můžeme dočkat nějakého překvapení, neúčastí při hlasování v sále nebo nějakého jiného způsobu, že se sice distancují od vlády, ale řeknou, že už to nemá smysl shazovat tuto vládu a že nějakým způsobem vláda to ustojí.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Rozumím, a když jsme poslouchali Pavla Kováčika, tak ten říkal, byla by vlastně trochu škoda zahodit ty 3 roky, kdy vláda nějakým nárokům komunistů vyšla vstříc, dovedete si představit něco, za co by třeba aktuální vláda mohla tu komunistickou podporu nebo respektive spíše nepodporu pro názor opozice zobchodovat?

Miroslav KORECKÝ, komentátor, MF DNES
--------------------
Úplně nevím, jestli by tam probíhala ještě nějaká jednání třeba na bázi zvyšování penzí, což je projekt, který obě 2 vládní strany jakoby podporují, to by mohlo komunisty zlákat, ale myslím si, že právě o tomto, jak mluvil pan Kováčik, o tom, že oni tady 3 roky podporovali nějakou vládu, spolupracovali s ní na řadě zákonů, a teďko říct, že ta vláda udělala úplně všechno špatně a má padnout, takže by možná i jejich voliči považovali za trošku licoměrnou věc.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Tak, připojme teď do naší debaty dalšího člena. David Klimeš, komentátor Aktuálně.cz, by nás teď měl poslouchat na telefonu, dobrý večer, Davide?

David KLIMEŠ, komentátor, Aktuálně.cz
--------------------
Dobrý večer.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Vy jste ve svých komentářích byl hodně opatrný, co se týče smysluplnosti vůbec, ať už rozpouštění sněmovny nebo vyslovení nedůvěry vládě, tak, jak teď čtete ten krok sjednocené opozice?

David KLIMEŠ, komentátor, Aktuálně.cz
--------------------
Myslím si, že koalice Spolu si vynutila na té druhé opoziční koalici, aby skutečně táhli za jeden provaz a společně podaly do té sněmovny tu žádost o to, aby se hlasovalo o nedůvěře vládě, skutečně pro Piráty i Starosty by asi bylo likvidační v té předvolební kampani, kdyby jakkoliv dali najevo něco jiného než odpor k té vládě, kterou tak masivně roky kritizují, a kdoví, jestli by je to nestálo to vedení v těch průzkumech, které nyní vidíme. To je ovšem ta jaksi politická věc v té předvolební kampani, jiná věc je vlastně ta ústavní, a jak kdo chápe parlamentní demokracii v České republice, pokud skutečně máme ty dvě věci, jedna věc je, že může opozice povalit vládu, aniž by nabízela nějakou další většinovou vládu, a plus k tomu máme prezidenta, který bez problémů může, protože nemá limity v ústavě vlastně si nadekretovat svého dočasného premiéra, a ten skutečně bude nějakou dobu vládnout, tak skutečně kombinovat tyto dvě věci, o co se snaží opozice, tak jakkoliv ta vláda pravděpodobně je neúspěšná, tak mně nepřijde vůbec rozumné.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Takže poslouchám to správně, Davide, že vy to máte spíše za symbolický krok, který má, řekněme, ukázat voličům, jsme tu 2 síly, které sice máme leckde rozdílné názory, ale dokážeme se dohodnout, a dokážeme tedy jít do boje s aktuální reprezentací ruku v ruce?

David KLIMEŠ, komentátor, Aktuálně.cz
--------------------
Je to tak. Myslím si, že koalice Spolu i koalice Pirátů a Starostů si uvědomila, že v této chvíli na musí táhnout za jeden provaz, byť speciálně v té koalici Pirátů a Starostů ta skepse vůči tomu kroku, protože je to možné předání poměrně velké porci moci na Pražský hrad, tak byla opravdu velká. A skutečně jsem mluvil i s několika poslanci z koalice Spolu, kteří v tom neviděli příliš smyslu, ale je předvolební kampaň, a pokud komunisté dali tu příležitost k nedůvěře vládě, tak všichni chápou, že pokud se chtějí udržet v čele těch žebříčků preferencí, tak nemají jinou možnost. Já jenom k tomu dodávám, že tak, jak je napsaná ústava, tak vlastně předpokládá nějaký plán B a ten plán B prostě není nabídnut, tak pokud si někdo bude stěžovat, že se zase v parlamentní demokracii to jádro moci ze sněmovny přenáší někam jinam, v tomto případě na Pražský hrad, no, tak možná měl o těch svých krocích přemýšlet trošku dříve.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Miroslave, jak to vidíte vy, viděli jsme dnes v té pětici předsedů opozičních stran budoucí koaliční vládu? Ono sjednotit se na odpor proti něčemu, tak je vždycky o něco jednodušší než sjednotit se na budování něčeho nového, má už tedy dvojice koalic i tento potenciál do budoucna?

Miroslav KORECKÝ, komentátor, MF DNES
--------------------
To k tomu pomalu spěje, jakkoliv odpor v některých stranách, zejména v ODS, pokud zvítězí ta druhá koalice a směřovalo by to k tomu, že tedy to bude vláda s premiérem Bartošem v čele, tak ten odpor v ODS bude samozřejmě veliký, ale myslím si, že jakoby žádná jiná varianta nebude připadat v úvahu, a nakonec se toho možná dočkáme, že to bude tedy vláda pěti stran neboli dvou koalic, neli někoho ještě dalšího, pokud by nevycházely počty. A jak bylo řečeno, já se té opozici ani tolik nedivím. Ona skutečně něco dělat musí, ono je čtyři pět měsíců, v červnu to bude 4 měsíce do voleb. Ona se musí předvést svým voličům, její voliči, nesnáší tuto vládu, tato vláda, respektive spojenectví sociální demokracie a ANO je tady u moci 8 let, ty její voliči jsou velmi natěšeni na to už aby tuto vládu dostali tedy mimo Strakovu akademii, tak ta opozice se snaží, na druhou stranu k vyslovení nedůvěry vládě by měla být politická bitva zejména, a tady to je skutečně bitva spíše marketingová, že tady máme 2 vládní strany, ale vedle nich tady máme 7 dalších opozičních, sice různě poskládaných do koalic, na ně se tlačí další strany typu Trikolóry nebo Přísahy pana Šlachty, které chtějí být vidět, chtějí se ukázat, jako my jsme ta jediná, nejsprávnější opozice, oni mezi sebou teď bojují o voliče. Ty překryvy voličské přízně jsou velmi velké mezi těmito stranami. To spektrum je rozbité, ta liberálně konzervativní či levopravá osa je dneska velmi zamlžena, takže oni si navzájem přetahují voliče, jak mohou, a potřebují skutečně ukázat, že my jsme tady ta nejlepší opozice.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
A vy Miroslave nemáte pocit, že to je politický boj? My jsme slyšeli i, řekněme, faktické argumenty ze strany pirátů nebo občanských demokratů, jak vládla vláda, nedokázala vyjednat podporu spojenců proti, řekněme, ruské aktivitě na českém území, že nezvládá pandemii, a mohli bychom pokračovat, takže tady možná nějaké faktické jádro přece jenom bude, nebo to tak nečtete?

Miroslav KORECKÝ, komentátor, MF DNES
--------------------
To určitě, samozřejmě ta vláda nadělala spousty chyb, zatížila ekonomiku této země, nejenom tedy covid, ale ona sama už v předchozích letech, těch věcí by bylo samozřejmě 1000, jiná věc je politická realita a jak je poskládáno politické spektrum a jak jsou poskládány hlasy ve sněmovně, pokud tady skutečně není jiná alternativa v tuto chvíli a vlastně rozbíhá se to pouze do dvou cest, zda bude Andrej Babiš vládnout dál s důvěrou, nebo bude vládnout Andrej Babiš dál v demisi. A výsledek je vlastně stejný, pak je tady těch, já bych to tipoval tak na 5 %, ta trošku katastrofická varianta, že Miloš Zeman využije příležitosti a začne si tady skládat nějaký svůj kabinet nebo si udělá z Andreje Babiše úplného adjunkta, který bude plnit jeho vůli, ale jinak jakoby ten efekt politický tady není. Andrej Babiš skoro určitě dovládne do voleb, jenom jde o to gesto a o ten marketing před volbami.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Co míní David Klimeš? Ono i to načasování, Piráti říkají, že se přidali až poté, co bylo, řekněme, jasné, že ruská strana nějakým způsobem stihne zareagovat nebo zvládne zareagovat na české požadavky na odsun diplomatů z Prahy. Není to přece jenom pozdě, když opoziční strany říkají, my jsme vládě nevěřily nikdy?

David KLIMEŠ, komentátor, Aktuálně.cz
--------------------
Ne, tohle si myslím, že je správná podmínka, ale zároveň protože skutečně kdoví, co by se stalo, kdyby vláda v demisi měla dořešovat třeba nějaké eskalující se česko-ruský spor v nějaké rozložené vládní sestavě, ale vlastně to ukazuje tu absurditu celého toho kroku, protože skutečně, jak říkal kolega, v lepším případě se nic nestane, v horším případě pan prezident si na dekretuje svoji vládu, a přestože on říká, že to tak neudělá a nechá dovládnout Andreje Babiše, tak nezapomeňme, že v roce 2013 tady byla dokonce většinová podpora ve sněmovně pro nějakou jinou alternativu, on si stejně zvolil Jiřího Rusnoka, takže uvidíme, co se stane v té chvíli samozřejmě, pokud ty vládní tender, ty opoziční koalice odkládají to hlasování, až po tom, co se vyřeší aspoň Základní českoruský spor, tak v té chvíli pak odhlasovat něco, co dává do rukou naopak trumfy pražskému hradu, který se netají tím, že má velmi prokremelské postoje. A kdoví, jak se dál osazenstvu ruské ambasády bude odvíjet. Tak v té chvíli samozřejmě se musíme ptát, jestli ty, ta úvaha je rozumná. Jakým způsobem ty, do řádných voleb budou probíhat.

Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Dobrá díky moc. David Klimeš, Miroslav Korecký, 2 komentátoři v dnešní devadesátce. Pánové na shledanou, a teď už předáváme slovo dalším pořadům ČT 24. Startuje Horizont. Hezký večer.


Klima. SRN chce být rychlejší než EU

13.05.2021 - Haló noviny (Titulní strana)

Německo dosáhne neutrality emisí skleníkových plynů v roce 2045, což je o pět let dříve proti původnímu záměru. Včera nový a ambicióznější plán, který bude zakotven v chystané novele zákona o ochraně klimatu, schválila vláda kancléřky Angely Merkelové. Ministryně zemědělství Julia Klöcknerová na tiskové konferenci uvedla, že po dosažení neutrality chce mít Německo emise záporné, bude tedy neutralizovat více skleníkových plynů, než kolik jich bude vypouštět. »Tímto zákonem dosáhneme větší mezigenerační
spravedlnosti, více jistoty pro plánování a důsledné
ochrany klimatu,« napsala na Twitteru o novele ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová. Dodala, že zákon nepovede ke zničení hospodářství, ale k jeho přestavbě a modernizaci.

Vylepšený plán

Německo chce v ochraně klimatu postupovat rychleji než Evropská unie, která s neutralitou počítá v roce 2050. Do roku 2030 bude Německo podle nových cílů ve srovnání s rokem 1990 produkovat o 65 procent emisí skleníkových plynů méně. Dosavadní plán počítal s hodnotou 55 procent. K roku 2040 se chce Německo přiblížit až k hranici devadesáti procent.

Reakce na ústavní soud

Úprava ekologických plánů je reakcí na rozhodnutí německého ústavního soudu. Ten v dubnu nařídil, aby zákonodárci jasněji definovali cíle pro omezení emisí skleníkových plynů po roce 2030. Současný zákon o ochraně klimatu označil soud za nedostatečný a znevýhodňující příští generace.
Na úpravu emisních cílů dal soud zákonodárcům čas do konce roku 2022, německá vláda se ale rozhodla jednat rychleji. Za důvod média označila blížící se zářijové parlamentní volby, ve kterých je ve Spolkové republice Německo ekologie klíčovým tématem a Zelení ve volebních kláních slaví úspěchy.
Německé zemské vlády se v posledních letech na ekologická témata výrazně zaměřují. Třeba Bavorsko chce dosáhnout emisní neutrality už v roce 2040. Stejné plány mají i další spolkové země. PorýníFalc chce nejpozději v roce 2030 krýt svou energetickou potřebu výhradně obnovitelnými zdroji.

Foto popis| Výhrady proti novým cílům mají ekologické organizace, podle kterých nejsou dostatečné. Hnutí Greenpeace, které včera před kancléřstvím v Berlíně demonstrovalo, žádá neutralitu do roku 2040. Foto autor| FOTO – ČTK/AP

(ava,čtk)

VYŘAZENÍ Z EVIDENCE ÚP JE AŽ KRAJNÍ ŘEŠENÍ

13.05.2021 - Haló noviny (Z domova)

Nejvyšší správní soud (NSS) se zastal ženy, která promeškala schůzku na Úřadu práce (ÚP) a kvůli tomu vypadla z evidence uchazečů o zaměstnání.
Podle správního soudu má být vyřazení z evidence až krajním řešením, nikoliv trestem za bagatelní pochybení. Vyřazení uchazeči přicházejí o podporu v nezaměstnanosti. NSS v rozsudku zdůraznil, že činnost správních orgánů je v prvé řadě službou veřejnosti. Při výkonu svých pravomocí by měl mít úřad vždy na zřeteli účel, pro který byl zřízen. Rozhodnutí je dostupné na úřední desce.
»Smyslem činnosti ÚP je především zprostředkování zaměstnání. K tomuto účelu by měla vést veškerá činnost úřadu, přičemž vyřazení
z evidence uchazečů o zaměstnání by mělo představovat pouze krajní opatření, nikoliv běžný nástroj řešení agendy ÚP,« uvedla předsedkyně senátu Lenka Kaniová.
Žena se bez omluvy nedostavila na plánovanou schůzku na pobočce úřadu práce v Brně. Na úřad měla přijít 26. listopadu, přišla 29. listopadu 2018. Do diáře si poznačila chybný termín. V evidenci uchazečů byla od srpna a své povinnosti pravidelně plnila. Svou situaci se snažila aktivně řešit a od 1. ledna 2019 si sama našla zaměstnání.

(zmk)

Je možné mít v Polsku spravedlivý proces? Ústavní soud může vyloučit polské právo z EU

13.05.2021 - Hospodářské noviny (Události)

Polsko a Evropská unie

Vykonávat v Polsku funkci soudce nezávisle a podle svého nejlepšího svědomí je nyní přinejmenším problematické. Živým příkladem jsou soudci Pawel Juszczyszyn z Olštýna a Igor Tuleya z Varšavy. Oba se soudí se svými kolegy, aby mohli dělat práci, od které je odstavilo rozhodnutí nadřízených. Juszczyszyna za to, že chtěl do praxe uvést rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie. Tuleya zase dovolil přítomnost médií u soudu, který se týkal problematického hlasování v parlamentu.
O odstavení obou rozhodla disciplinární komora polského Nejvyššího soudu. Ta vznikla jako součást reformy polského soudnictví prosazené vládnoucí stranou Právo a spravedlnost po jejím volebním vítězství v roce 2015. Její vznik ale budí rozpaky, podíleli se na něm soudci dosazení podle názoru některých právníků protizákonně prezidentem a novým parlamentem.
K moci nastupující pravice si tehdy chtěla co nejrychleji a nejefektivněji podrobit soudy.
Disciplinární komora je hlavním nástrojem pro kontrolu „neposlušných“ soudců. Polská vláda o její existenci a pravidla svádí jeden z četných soudních soubojů s Evropskou komisí. Soudní dvůr EU před rokem předběžným opatřením zakázal této komoře přijímat rozhodnutí ohledně trestů pro soudce, dokud sám ve věci nerozhodne. A polský Ústavní soud, obsazený téměř výhradně soudci věrnými současné vládní garnituře, nyní rozhoduje, zda bude toto opatření respektovat.
Zasedání měl plánované na tento čtvrtek. Jenže nic nesvědčí o právním chaosu, který teď panuje v Polsku, lépe než to, že ho soud pouhých 24 hodin před zasedáním o měsíc odložil na 15. června. Kvůli nejistotě, zda jeden ze soudců byl jmenován podle zákona, a zda by tedy rozhodnutí nemohlo být napadnutelné. Je to přímý důsledek rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva z minulého týdne v případě polské firmy Xero Flor. Soud zrušil rozhodnutí polského soudu právě kvůli tomu, že o případu rozhodoval soudce, jehož jmenovala současná pravicová vláda po roce 2015 v rozporu s ústavou.
Kdyby senát Ústavního soudu vedený neřízenou konzervativní střelou Krystynou Pawlowiczovou rozhodl, že se disciplinární komora nemusí předběžným opatřením evropského soudu řídit, znamenalo by to podle kritiků nynější vlády faktický krok Polska směrem z EU.
Rozhodnutí Soudního dvora EU je pro členy unie závazné. Polská vláda však v četných sporech s Evropskou komisí o soudní reformu, která se týká různých aspektů soudních pravomocí i konkrétních případů konkrétních firem a lidí, vidí prostředek politického tlaku ze strany EU. „Předběžné opatření o disciplinární komoře neuvěřitelně naštvalo stranu Právo a spravedlnost. U Soudního dvora EU jsou nyní dvě další žaloby, kde chce komise také prosadit předběžná opatření a polská vláda se toho bojí,“ říká Anna Wójciková z Polské akademie věd.
Vyhlídka státu na vítězství ve sporu o trestání soudců disciplinární komorou není dobrá. Generální advokát unijního soudu minulý týden vyjádřil názor, že nový systém postihů ohrožuje nezávislost polských soudců. Evropský soud, který bude v případě rozhodovat za několik měsíců, se sice názorem generálního advokáta řídit nemusí, ale obvykle to dělá. Ústavní soud je nyní považován za orgán plně ovládaný vládní stranou. Ta připravuje další změny v organizaci soudů, aby je ještě více podřídila svému politickému vedení. Potvrdil to ve středu ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro s tím, že má nachystány návrhy nových devíti zákonů. Podle analýzy think-tanku Polityka Insight není vyloučeno, že současná vláda situaci ve sporu s EU vyhrotí tak, že unie bude nucena zastavit výplatu části peněz z unijních fondů, jejichž čerpání nově podmiňuje dodržováním právního státu.
Polští soudci jsou nyní pod velkým tlakem. Každé rozhodnutí evropských soudů, které nezávislým soudcům dá do rukou nové právní argumenty, je vítané a vláda se ho bojí.
Kromě disciplinární komory má vláda k dispozici další nástroje, jak na soudce vyvíjet tlak. Mohou jim zastavit či ničit kariéru jejich nadřízení, dosazovaní reformou zavedeným systémem kontrolovaným vládní stranou. Nebo se mohou stát terčem štvavé kampaně veřejnoprávních médií, která strana ovládá, jako se to stalo soudkyni Agnieszce Warcholové, jež osvobodila aktivistky bojující za práva LGBT osob. Ty byly obviněné, že při veřejném protestu zhanobily portrét Panny Marie Čenstochovské, jedné z nejsvětějších postav panteonu polských svatých.

Foto popis| Symbol nezávislosti soudů Demonstrace před polským Nejvyšším soudem na podporu soudce Igora Tuleyi, který měl být potrestán za nezávislé rozhodování, jež se nelíbilo vládní straně Právo a spravedlnost. Foto autor| Foto: Profimedia

O autorovi| Martin Ehl, martin.ehl@economia.cz

Martin Ehl

Spor ČEZ a Správy železnic o elektřinu se vrací na začátek

13.05.2021 - Hospodářské noviny (Události)

Soud

Správa železnic si před více než deseti lety objednala od firmy ČEZ elektřinu, kterou ale nakonec odmítla převzít. Dopravci na dráze, pro které byla určena, si ji totiž následně sami nakoupili o třetinu laciněji. Obě společnosti se od té doby přou, jestli měli správci drah za neodebranou elektřinu zaplatit. Teď je případ zase na začátku, kam ho už podruhé vrátil Nejvyšší soud.
Původně šlo o „pouhých“ 805 milionů korun, před dvěma lety ale sporná suma vinou úroků narostla na 1,3 miliardy. Obě firmy si přitom peníze po opačných rozhodnutích soudů už několikrát „přehodily“ mezi sebou.
Vrchní soud v Praze již před dvěma lety pravomocně potvrdil, že Správu železnic vyvinila z povinnosti placení vyšší moc. Nejvyšší soud ale nyní rozhodl, že obecné soudy musí případ projednat znovu. Správě železnic tak hrozí, že uvedenou sumu bude muset přece jen platit, a to ještě navýšenou o další stamiliony na úrocích.
Příběh začal v prosinci 2008, kdy Správa železnic uzavřela s ČEZ smlouvu na tříletou dodávku elektřiny pro všechny dopravce na dráze takřka za tři miliardy korun ročně. Podle tehdy platného energetického zákona dopravci nemohli kupovat elektřinu přímo, ale museli ji odebírat od správce kolejí. V polovině roku 2009 se ale zákon změnil a dopravci si mohli vybrat, od koho si elektřinu nakoupí. A Správa železnic byla povinna jim na to poskytnout svoji síť.
Protože elektřina zlevňovala, dopravci - hlavně České dráhy - toho hned využili a nakoupili si elektřinu znovu od ČEZ. Ale už bez prostředníka, tedy Správy železnic.
Ta v prosinci 2008 nakoupila elektřinu na tři roky dopředu v průměru za 2000 korun za megawatthodinu, České dráhy platily o plnou třetinu méně, přesně 1386 korun za MWh.
Protože správa drah objednanou elektřinu neodebrala, ČEZ po ní požadoval zaplatit ušlý zisk z rozdílu cen. Ten za rok 2010 vyčíslil na 805 milionů korun. Správa železnic v roce 2015 požadovanou sumu 805 milionů včetně dalších 310 milionů na úrocích uhradila. Vrchní soud v Praze totiž rozhodl, že platné smlouvy se mají plnit. Po dovolání správců drah ale Nejvyšší soud v srpnu 2017 verdikt zrušil a v novém kole soudy rozhodly, že ČEZ na uhrazení nemá nárok - změna zákona totiž podle nich byla okolností vylučující odpovědnost za škodu. Jinými slovy: Správa železnic dopravcům nemohla vnutit svoji dříve nakoupenou elektřinu. Zaplacená částka tedy putovala zpět Správě železnic, opět zvýšená o úroky, tentokrát dalších 191 milionů korun.
Proti tomu podal dovolání pro změnu ČEZ a Nejvyšší soud již podruhé všechny dosavadní verdikty zrušil a případ vrátil k novému projednání. Nižší soudy musí znovu přezkoumat, zda Správa železnic nepodnikla aktivní kroky k tomu, aby si dopravci mohli koupit elektřinu napřímo. „Soudy nižších stupňů ponechaly stranou svých úvah poznatek, že žalovaná (Správa železnic) předložila Energetickému regulačnímu úřadu návrh na zřízení odběrných míst elektrické trakce pro České dráhy a následně je zaregistrovala u operátora trhu s elektřinou,“ uvedl Nejvyšší soud v rozsudku, který zveřejnil ve středu. Je tak podle něj otázka, zda k tomu, že Správa železnic nebyla schopna dodávat proud dopravcům, došlo skutečně nezávisle na její vůli. Protože v současnosti neexistuje pravomocné rozhodnutí, ČEZ by mohl žádat vrácení úroků, které Správě železnic zaplatil. „Analyzujeme rozhodnutí a následně se rozhodneme o dalším postupu,“ říká mluvčí Roman Gazdík.
U soudů je ještě spor o dalších 854 milionů, které ČEZ požaduje jako ušlý zisk za rok 2011. Ten je přerušen do doby, než se definitivně vyřeší spor za rok 2010.

Původně šlo o 805 milionů, suma ale vinou úroků narostla na 1,3 miliardy.

Foto popis|

O autorovi| Marek Pokorný, marek.pokorny@economia.cz

Marek Pokorný

Dědicové výtvarníka Káji Saudka uspěli u Nejvyššího soudu

12.05.2021 - Impuls (13:00 Zprávy)

Monika VRCHOTOVÁ, moderátorka
--------------------
Dědicové výtvarníka Káji Saudka uspěli u Nejvyššího soudu. Vyhověl jim ve sporu s aukční síní, která formou katalogu publikovala soudků komiks Muriel a andělé. Saudkovi žádají zničení zbytků nákladů a 1 000 000 Kč jako náhradu za bezdůvodné obohacení. Kauza se vrací k Vrchnímu soudu v Olomouci. Aukční síň připravila tisícovku katalogů za 300 Kč. Policie v roce 2014 zabavila 533 kusů, které se nestačily prodat. Teď je katalog žádaným sběratelským artiklem. Na internetu se prodává i za desetinásobek původní ceny.


Hlasování o nedůvěře vládě proběhne na začátku června

12.05.2021 - Impuls (13:00 Zprávy)

Monika VRCHOTOVÁ, moderátorka
--------------------
Hlasování o nedůvěře vládě proběhne na začátku června. Společně se na tom shodli koalice Spolu a Piráti se Starosty. Část opozice dokáže dát dohromady dostatek hlasů k tomu, aby se mohla mimořádná schůze Sněmovny uskutečnit. Prezident Miloš Zeman se ale už dříve vyjádřil, že by v případě vyslovení nedůvěry nechal Babišův kabinet dovládnout do voleb v demisi. Podle předsedy lidovců Mariana Jurečky to ale i tak stojí za pokus.

Marian JUREČKA, předseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
Protože vláda, která je bez důvěry a je v demisi, tak ta vláda, i z toho, co tady v minulosti řekl Ústavní soud, tak má omezené mantinely. Nemá dělat zásadní věci. To znamená, ta vláda má dělat dobrou správu země, má dovládnout, připravit se na předání odpovědnosti vládě budoucí.

Monika VRCHOTOVÁ, moderátorka
--------------------
Premiér Andrej Babiš nechápe, proč by Sněmovna měla hlasovat o vyslovení nedůvěry vládě 5 měsíců před volbami. Kabinet podle něho zvládá pandemii i očkování. Pro vyslovení nedůvěry vládě bude podle místopředsedy Radima Fialy hlasovat také SPD. Komunisté postup ještě zváží v širším vedení.


Kauza OKD končí. Nic se nestalo

13.05.2021 - Lidové noviny (Domov)

Dle verdiktu Nejvyššího soudu nebylo rozhodování nižších instancí v případu údajně nevýhodného prodeje státních dolů chybné

PRAHA Téměř po deseti letech definitivně padla pod stůl obvinění v kauze privatizace těžební společnosti OKD. Nejnověji ani podle Nejvyššího soudu nejsou důvody k tomu, proč by za okolnosti prodeje minoritního balíku akcií měli nést odpovědnost soudní znalec Rudolf Doucha a dva exmanažeři Fondu národního majetku Pavel Kuta (zemřel v prosinci 2019 – pozn. red.) a Jan Škurek. Všichni tři byli stíhaní od roku 2012 a od roku 2014 čelili i obžalobě.
O jejich trestní odpovědnosti byl přesvědčený Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Kladl jim za vinu, že Doucha se dopustil trestného činu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku. Dvojici exmanažerů obžaloval za porušování povinnosti při správě cizího majetku. Avšak Nejvyšší soud to nyní definitivně odmítl. Potvrdil tak již dřívější zprošťující verdikty Obvodního soudu pro Prahu 2 a Městského soudu v Praze.
„Z obou rozhodnutí soudů nižších stupňů (zjednodušeně uvedeno) vyplývá, že obviněný Ing. Rudolf Doucha sice předložil znalecký posudek, který trpěl jistými vadami, rozhodně ale obviněný záměrně úmyslně nepodal nepravdivý či hrubě zkreslený posudek, naopak sám upozorňoval, že některé majetkové hodnoty neoceňoval, protože to ani nevyplývalo z původního zadání s přesně stanovenou metodou pro ocenění akcií,“ uvedl v odůvodnění, jež mají LN k dispozici, Jiří Říha, předseda senátu Nejvyššího soudu.
A věnoval se i roli Kuty a Škurka. Taktéž jejich vinu odmítl. „Podobně ani u zbylých dvou obviněných, Pavla Kuty a Jana Škurka, nebylo prokázáno, že by jakkoliv pochybili při správě cizího majetku, že by zapříčinili jakoukoliv škodu,“ konstatoval Říha. Dle něj ležela klíčová odpovědnost na tehdejší vládě, která v inkriminovaném roce 2004 rozhodla o prodeji minoritního podílu akcií těžební společnosti za cenu 4,1 miliardy korun. „Určující pro rozhodnutí o prodeji akcií a podmínek prodeje byla podle závěrů soudů nižších stupňů pro vládu jiná kritéria než jen výše kupní ceny (zmiňována byla především situace v regionu, hrozící velká nezaměstnanost, zajištění pokračování fungování OKD apod.). Proto soudy dospěly k závěru, že nebylo prokázáno, že by obvinění porušili povinnost,“ uzavřel Nejvyšší soud. Advokát Zdeněk Kabilka, který zastupoval Škurka, má za to, že se potvrdily předchozí verdikty. „Nejvyšší soud nám dal za pravdu. Dovolání nejvyššího státního zástupce bylo odmítnuté jako nedůvodné a zcela nepřípustné,“ řekl LN Kabilka.

Politická spirála

Kauzu provázel silný politický rozměr (viz grafika). Jako svědci vystupovali u soudu sociálnědemokratičtí politici – dva někdejší premiéři Bohuslav Sobotka a Vladimír Špidla a exministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Okolnosti kauzy vedly i ke vzniku sněmovní vyšetřovací komise. Ta si jako svědka předvolala i někdejšího majitele dolů miliardáře Zdeňka Bakalu, ten však odmítl na slyšení dorazit s odůvodněním, že je případ zpolitizovaný.
Podle původní konstrukce obžaloby způsobilo jednání trojice Doucha, Škurek, Kuta státu škodu skoro šest miliard korun. Posudek na cenu balíku akcií, jejž si nechala připravit tehdejší vláda, dostatečně nezohlednil ocenění 32 dceřiných společností OKD ani portfolio 44 tisíc hornických bytů. To však odmítl v roce 2018 Obvodní soud pro Prahu 2, který si ke zmíněnému posudku Douchy z Vox Consult a také znaleckému posudku policie nechal zpracovat i revizní znalecký posudek; všechny posudky si však dle mínění soudu částečně protiřečily. Soudkyně Iva Fialová proto hovořila o bitvě znalců. O rok později pak zprošťující verdikt potvrdil také Městský soud v Praze. S tím však dozorový žalobce Černý nesouhlasil a skrze nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana podal dovolání k Nejvyššímu soudu. Urgumentoval, že soudkyně Iva Fialová z Obvodního soudu pro Prahu 2 byla v kauze podjatá, dle dikce dovolání „měla být vyloučena pro pochybnost s ohledem na její silnou osobní averzi vůči státnímu zástupci“. S ním se ostře „střetla“ kvůli čtení protokolů z přípravného řízení, což mu zakázala.

Jen pocit nestačí

„Pouhý subjektivní pocit stran, že soudce je pro podjatost vyloučen z projednávání určité trestní věci, není postačující pro posouzení otázky, zda je schopen nestranně vykonávat úkony trestního řízení, či nikoli,“ zhodnotil postup Nejvyšší soud. A předseda senátu Říha se strefoval i do osoby šéfžalobce Pavla Zemana.
„Zcela nekriticky převzal tu část argumentace dozorového státního zástupce, kterou brojil proti naprosto řádnému a zákonnému postupu předsedkyně senátu v řízení před soudem prvního stupně, ba dokonce v tom spatřoval její podjatost, zatímco tím zároveň hájil postup státního zástupce v průběhu hlavního líčení konaného dne 20. dubna 2018, který byl soudy nižších stupňů důvodně označen za nepřípustný a nezákonný,“ konstatoval předseda Říha. Dle něj Fialová postupovala zcela v souladu s pravidly trestního řízení. Dokonce dle názoru Nejvyššího soudu mohla jednat ještě razantněji. Mohla žalobci Černému odejmout slovo či ho postihnout za přečin pohrdání soudem.
„Ze všech výše uvedených důvodů dospěl Nejvyšší soud k závěru, že důvod dovolání naplněn nebyl a námitky pod něj podřazené v dovolání nejvyššího státního zástupce jsou v tomto ohledu zjevně neopodstatněné,“ uzavřel Říha s tím, že není rolí Nejvyššího soudu přezkoumávat skutková zjištění nižších instancí.

Foto popis| Chronologie případu OKD Foto popis| * Část akcií těžební společnosti OKD byla na začátku 90. let prodána v kuponové privatizaci, hlavním majitelem však zůstal stát, akcie držely i obce a města. * V následujících letech získala rozhodující vliv firma Prosper Trading, jež odkoupila obecní podíly a v létě 1997 pak i akcie OKD od státem založeného Restitučního investičního fondu. * Později se většinovým vlastníkem OKD stal Karbon Invest (KI) Viktora Koláčka a Petra Otavy. * V roce 2003 začala vláda premiéra Vladimíra Špidly (ČSSD) jednat s KI o prodeji zbylých 46 procent akcií státu. Původně dohodnutou cenu 2,25 miliardy korun však v květnu 2004 neschválil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. * V září 2004 vláda premiéra Stanislava Grosse (ČSSD), v níž byl ministrem financí pozdější premiér Foto popis| Bohuslav Sobotka (ČSSD), schválila prodej menšinového státního podílu skupině KI za 4,1 miliardy korun (podle státního zástupce však byla tehdejší cena činila nejméně 9,8 miliardy korun). Součástí privatizovaných dolů OKD bylo i téměř 44 tisíc hornických bytů. * Většinovým vlastníkem se ale ještě v listopadu 2004 stala investiční Foto popis| skupina RPG Industries, vedená podnikatelem Zdeňkem Bakalou, jehož firma Charles Capital se podle médií podílela i na předchozích krocích majitelů KI (tehdejší prodejní cena firmy se podle různých zdrojů pohybovala od devíti do 12 miliard korun). * Později se majitelem společnosti OKD stala v Nizozemsku registrovaná firma Foto popis| New World Resources (NWR). Jenže v roce 2016 se firma ocitla v insolvenci a majitelem dolů se o dva roky později stal opět stát. * Privatizací OKD se v letech 2017 až 2018 zabývala sněmovní vyšetřovací komise. Paralelně s tím probíhalo i soudní líčení. V roce 2018 nejprve Obvodní soud pro Prahu 2 trojici obžalovaných – soudního znalce Rudolfa Douchu, který vypracoval posudek k ceně státního podílu, a exmanažery Fondu národního majetku Pavla Kutu a Jana Škurka – osvobodil. V květnu 2019 to potvrdil odvolací Městský soud. * V květnu 2021 Nejvyšší soud odmítl dovolání nejvyššího státního zástupce. Foto popis| Jan Škurek Foto popis| Pavel Kuta Foto popis| Rudolf Doucha Foto autor| FOTO: MAFRA-MICHAL ŠULA, ARCHIV // KOLÁŽ ŠIMON / LN

MARTIN SHABU

Nejvyšší soud napsal tečku za kauzou OKD

13.05.2021 - Lidové noviny (Titulní strana)

PRAHA O tom, jak dlouhé bývá hledání spravedlnosti, by mohl vyprávět bývalý místopředseda Fondu národního majetku Pavel Kuta. Definitivního zproštění obžaloby v privatizačním příběhu z roku 2004, které včera potvrdil Nejvyšší soud, se nedožil. Zemřel před dvěma lety náhle ve věku 51 let.
Spolu s Janem Škurkem a soudním znalcem Rudolfem Douchou byl Kuta ústřední postavou kauzy nevýhodného prodeje státního podílu v OKD. Podle konstrukce policie a žalobců připravili stát „cinklou“ privatizací OKD o 5,7 miliardy korun.
Jenže Nejvyšší soud včera odmítl dovolání nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, čímž případ skončil. „Nejvyšší soud dospěl k závěru, že důvod dovolání naplněn nebyl a námitky pod něj podřazené v dovolání nejvyššího státního zástupce jsou v tomto ohledu zjevně neopodstatněné,“ uvedl ve verdiktu Jiří Říha, předseda senátu Nejvyššího soudu.

Více k tématu na straně 3

MARTIN SHABU

Nechtěl testovat děti. Odvolaný ředitel se soudí s městem

13.05.2021 - Mladá fronta DNES (Kraj Liberecký)

SEMILY Bývalý ředitel Waldorfské školy v Semilech Ivan Semecký se kvůli svému odvolání soudí s městem. „Právní zástupce už podal žalobu,“ sdělil Semecký, který umožnil chodit do školy i dětem, jejichž rodiče odmítli testování, a ve třídách děti nemusely nosit na obličeji roušky.
Bývalý ředitel porušil vládní nařízení, a 20. dubna ho proto radní odvolali. Školu zatím vede jeho zástupkyně, radnice už vypsala konkurz na nového ředitele školy, nastoupit by měl v polovině června. O žalobě informovala starostka Lena Mlejnková na jednání zastupitelstva, víc věc nechtěla s odkazem na jednání soudu komentovat. Už dříve ale uvedla, že vedení města nemělo jinou možnost než ředitele odvolat. Rada o tom rozhodla jednomyslně. „Pan ředitel na jednání rady města žádal o více času, ale z jeho strany nebyl učiněn žádný vstřícný krok,“ řekla Mlejnková.
Za porušení opatření mohou hygienici vyměřit škole až třímilionovou pokutu. Po odvolání ředitele ale podle hygieniků došlo ve škole nápravě. „Žádné rozhodnutí zatím nepadlo, vypořádáváme námitky,“ uvedla mluvčí Krajské hygienické stanice v Liberci Zuzana Balašová.
Největším problémem mimořádného opatření a metodiky ministerstva školství je podle Semeckého to, že sáhly na základní práva občanů. „Zakazuje dětem chodit do školy a popírá práva rodičů, aby rozhodovali o svých dětech,“ řekl odvolaný ředitel, který odmítal dělat ze školy testovací centrum. Na podporu Semeckého a za návrat dětí do škol bez podmínek vznikla petice, pod kterou se už na internetu podepsalo přes 14 tisíc lidí, dalších více než tisíc podpisů posbírali v Semilech na její listinnou podobu.
Testování a roušky patřily k podmínkám, za kterých se v dubnu mohly děti vrátit do lavic. Návrh na zrušení testování minulý týden zamítl Nejvyšší správní soud, na který se obrátili rodiče žákyně prvního stupně jedné z pražských základních škol.
Semily jsou centrem waldorfského vzdělávání v Libereckém kraji. Ve městě je nejen mateřská a základní škola, ale od roku 2006 také lyceum.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj

(ČTK)

Soud zamítl stížnost města

13.05.2021 - Mladá fronta DNES (Vysočina)

Třebíč

Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost třebíčské radnice, která dostala od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže pokutu 1,5 milionu korun. Antimonopolní úřad sankci uložil za chyby při veřejné zakázce na provozovatele městské autobusové dopravy v letech 2017 až 2024, kterou radnice vyhlásila v roce 2016. Radnice stanovila při výběru provozovatele MHD podmínku zajištění krytého stání pro autobusy. Úřad označil podmínku za diskriminační.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Vysočina

(ČTK)

Kauza privatizace OKD definitivně končí

13.05.2021 - Právo (Zpravodajství)

Trestní kauza kolem kontroverzní privatizace důlní společnosti OKD z roku 2004 je defi-nitivně u konce. Nejvyšší soud (NS) odmítl už koncem února dovolání nejvyššího žalobce Pavla Zemana proti zprošťujícím verdiktům pražských soudů z roku 2019. Písemné znění rozhodnutí NS ale účastníci obdrželi teprve včera a Právo má jeho kopii k dispozici.
Původně obžalovaní bývalí místopředsedové Fondu národního majetku Pavel Kuta (51) a Jan Škurek (49) i znalec Rudolf Doucha (71) jsou takto s konečnou platností nevinní. Kuta se však tohoto verdiktu již nedočkal, podle nynějšího usnesení NS totiž v průběhu dovolacího řízení 4. prosince 2019 zemřel.

Kritika žalobce

Znalec Doucha verdikt potvrzující jeho nevinu včera přivítal. „Jsem samozřejmě moc rád, že už to definitivně skončilo. Budu žádat od státu odškodnění za to dlouholeté trestní stíhání. Už jsem to dal k soudu, žádám zhruba šest milionů korun,“ řekl včera Právu Doucha.
Pravomocný zprošťující verdikt padl přitom už předloni v dubnu, kdy pražský městský soud potvrdil původní rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 z května 2018. Zeman pak podal proti tomu dovolání k Nejvyššímu soudu předloni v červenci. Napadal v něm mimo jiné i podjatost soudkyně z Prahy 2 Ivy Fialové, která vedla hlavní líčení v kauze. Měla prý averzi vůči státnímu zástupci Tomáši Černému, který případ obžaloval.
Na verdikt pak museli všichni počkat takřka půldruhého roku do 25. února, na jeho písemné znění pak další téměř tři měsíce. A v něm Nejvyšší soud odmítl fakticky všechny námitky Zemana, a to i vůči soudkyni Fialové. „Nejvyšší soud nepovažuje dovolání nejvyššího státního zástupce za důvodné,“ uvedl v usnesení NS předseda senátu Jiří Říha. Doplnil, že výhrady nejvyššího žalobce považuje za „zjevně neopodstatněné“.
Říha si naopak neodpustil kritiku žalujícího státního zástupce Černého. „Skutečně nezohledňoval případ v jeho komplexnosti, jako to učinily soudy nižších stupňů, některá zjištění soudů nižších stupňů pomíjel, nevěnoval jim pozornost, a to ani poté, co se soudy nižších stupňů takovou otázkou zabývaly a nedostatky verze předestřené obžalobou vytýkaly,“ nebral si servítky soudce Říha. Obžaloba tvrdila, že znalec Doucha, jenž vypracoval expertizu k ceně 46procentního státního podílu v OKD, vytvořil hrubě zkreslený posudek. Tím pak výrazně ovlivnil ocenění důlního gigantu na mnohem nižší částku, jelikož do něj nezahrnul dceřiné firmy, různé další majetky a podhodnotil cenu 40 tisíc bytů vlastněných OKD.

Dědictví Grossovy vlády

Prodej akcií OKD schválila vláda Stanislava Grosse (ČSSD), státní podíl získala v roce 2004 skupina Karbon Invest za 4,1 miliardy. Podle státního zastupitelství však byla tehdejší cena podílu nejméně 9,8 miliardy korun, a státu tak vznikla škoda cca 5,73 miliardy. Vláda rozhodovala i na základě Douchova posudku, jehož vypracování zadali Kuta se Škurkem. Všichni obžalovaní vinu popírali.
Karbon Invest prodal OKD po dvou měsících investiční skupině RPG Industries vedené finančníkem Zdeňkem Bakalou. Tehdejší prodejní cena firmy se podle různých zdrojů pohybovala od devíti do 12 miliard korun. Ministrem financí byl v inkriminované době pozdější premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který byl kvůli prodeji OKD terčem kritiky. V trestní kauze vystupoval jako svědek. Výtky odmítl, vláda podle něj podíl prodala za nejvyšší nabízenou cenu.

Budu žádat od státu odškodnění zhruba šest milionů korun za dlouholeté trestní stíhání Rudolf Doucha

Radim Vaculík

Předkupní právo spoluvlastníka na podíl už jen omezeně

13.05.2021 - Právo (Nemovitosti)

Vlastnictví určitého podílu na domě či pozemku bývá někdy spíše přítěží. Mnohdy se spoluvlastníci nejsou schopni dohodnout na tom, jak nemovitost spravovat. Nabízí se tedy prodej podílu. I to však může být složitější.
V činžovních domech se stává, že bydlící spoluvlastníci prakticky neplatí žádný nájem, nebo jen v minimální částce odpovídající fondu oprav, a ještě si nechávají vyplácet výnosy na konci roku. Fakticky tím obírají nebydlící spoluvlastníky, když výnosy jsou malé a nebydlící spoluvlastník nečerpá výhodu levného bytu.
Soudní spory, které kvůli tomu vznikají, trvají i léta a nezřídka nakonec k ničemu nevedou. Obvykle k těmto situacím dochází tak, že podíly na nemovitosti se dědí a tříští se na stále větší počet osob. Komplikace pak vznikají i u rodinných domů třeba mezi sourozenci a jejich partnery, kteří získají podíl.
Proto koneckonců ty nejlevnější nabídky v realitní inzerci jsou právě prodeje podílů na domech či pozemcích. Prodej je pro vlastníka často jedinou cestou, jak z této šlamastyky ven.

Blokovat prodej už není snadné

Získat alespoň nějaké peníze. Pro kupujícího to zase bývá podnikatelský záměr, že postupně například v činžovním domě vykoupí podíly levněji, než je cena na trhu, a získá alespoň větší polovinu či zcela rozhodující tři čtvrtiny na činžáku. To si už pak může podle svého „hlasovat“ o výši nájmů a krocích týkajících se správy domu.
Prodeje podílů dříve velmi ztěžovalo předkupní právo. Kdo podíl chtěl prodat, musel ho nejprve nabídnout ostatním spoluvlastníkům. Jenže ti prostřednictvím toho mohli prodej snadno účelově shodit. Vedli jednání o ceně a poslední den oznámili, že to neberou. Mohli tak prodej blokovat, až zájemce „zvenčí“ ztratil zájem. Na druhou stranu předkupní právo mělo chránit například před tím, aby sourozenec tomu druhému neprodal podíl jejich rodinného domu bez jeho vědomí a šance ho vykoupit.
Zákonodárci v tom plavali. Nejprve předkupní právo nebylo víceméně stanoveno, pak ale přišel nový občanský zákoník a v tomto případě s platností od roku 2015 ho zavedl. A pak se přišlo na to, že hlavně v novostavbách to komplikuje prodej například garáží, které patří k danému bytu. Zmatek nad zmatek. Jak je to tedy dnes? Prodat podíl na nemovitosti může každý spoluvlastník. „Zatímco dřív měli ostatní spoluvlastníci k prodávanému podílu předkupní právo, od 1. července 2020 platí předkupní právo pouze tehdy, vzniklo-li spoluvlastnictví v rámci dědictví, a platí pouze po dobu šesti měsíců od jeho vzniku. Snad jsme konečně našli rozumnou variantu a jsem rád, že se již žádné další veletoče nechystají,“ říká advokát specializující se na nemovitosti Jan Kindl.

Copyright © SOUDCOVSKÁ UNIE ČR 2011