Monitoring médií


Datum:  Zobrazit


Nejvyšší státní zástupce navrhl na pozici svého nového náměstka Přemysla Poláka

28.07.2021 - ceska-justice.cz (JusticeNepřehlédněte)

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž navrhl ministryni spravedlnosti Marii Benešové na pozici svého náměstka státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství Přemysla Poláka. Řídit by měl odbor trestního řízení a mezinárodní odbor. Zastupitelství to dnes uvedlo na webu. Stříž žádá o jmenování Poláka náměstkem k 16. srpnu. Bude mít tak dva náměstky, kromě Poláka na své pozici zůstává i současný náměstek Jiří Pavlík.

„JUDr. Přemysl Polák, Ph.D. je zkušeným a erudovaným státním zástupcem, který je zaměřen zejména na problematiku mezinárodní justiční spolupráce. Do současné doby působil na mezinárodním odboru Nejvyššího státního zastupitelství. Kromě bohaté publikační činnosti je rovněž významným spoluautorem zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních,“ uvedl Stříž.

Stříž na postu nejvyššího státního zástupce vystřídal Pavla Zemana, který skončil k poslednímu červnu. Dříve působil jako Zemanův první náměstek.

(čtk)

ČTK

Ústavní soud měl stížnosti podnikatele Dědice vyhovět, napsal Šámal v disentu

28.07.2021 - ceska-justice.cz (NepřehlédnětePolitikaVýběr šéfredaktora)

Ústavní stížnosti ostravského podnikatele Martina Dědice o rozhodnutích o omezujících opatřeních nahrazujících vazbu a také o zákazu vycestování mělo být vyhověno. Tvrdí to člen senátu, který o Dědicově stížnosti rozhodoval, profesor Pavel Šámal v disentním stanovisku k nálezu Ústavního soudu, který Dědicovu stížnost zamítl. „S ohledem na zněni nálezu je víc než pravděpodobné, že budu podávat stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva,“ sdělil Ekonomickému deníku Martin Dědic.

Ústavní soud minulý týden vydal nález, kterým zamítl stížnost lobbisty Martina Dědice. Ten už od roku 2016 stojí před ostravským soudem, protože je obžalován z manipulace s veřejnými zakázkami ostravského magistrátu a krácení daní.

Ústavní stížnost Martina Dědice směřovala proti dvěma loňským rozhodnutím o omezujících opatřeních nahrazujících vazbu a také o zákazu vycestování. Podle Dědice už důvody pro vazbu dávno neexistují, protože se dostavuje k soudním jednáním, a nejsou tedy důvody ani pro opatření, které mají institut vazby nahradit. Dědic je pod dohledem probačního úředníka a musel složit peněžitou záruku.

Ústavní soud dospěl k závěru, že Dědicova stížnost vůči rozhodnutím nižších soudů je nedůvodná.

„Napadená usnesení byla vydána na základě zákona, dostatečně uváděla důvody, na nichž byla založena, a nelze je označit za rozhodnutí svévolná,“ uvedl soudce zpravodaj Josef Fiala.

Ústavní soud navíc konstatoval, že zatímco uložení vazby zasahuje přímo do osobní svobody, přijetí peněžité záruky, dohled probačního úředníka a zákaz vycestování je výrazně slabším zásahem. Dědic navíc mohl po povolení soudu několikrát vycestovat do zahraničí.

Nedostatečné odůvodnění

Jenže s nálezem Ústavního soudu zásadně nesouhlasí člen senátu, který o Dědicově stížnosti rozhodoval, profesor Pavel Šámal. Podle něj mělo být ústavní stížnosti Martina Dědice o rozhodnutích o omezujících opatřeních nahrazujících vazbu, a také o zákazu vycestování, vyhověno.

V odůvodnění nálezu se ohledně probačního dohledu nad Martinem Dědicem uvádí, že o důvodnosti trvání dohledu probačního úředníka jsou namístě určité pochyby. Zejména se zřetelem ke skutečnosti, že krajský soud nevyžaduje od probačního úředníka zprávy hodnotící průběh dohledu a chování stěžovatele.

„Přesto většina senátu na základě zhodnocení jediné skutečnosti, a to údajné další trestné činnosti

stěžovatele (zločin a pokus zvlášť závažného zločinu), které se měl dopustit v průběhu trvání tohoto dohledu, dospěla k závěru, že nelze dovodit, že uplatňování tohoto institutu je nadbytečné a patří se přistoupit k jeho zrušení (srov. v širších souvislostech zásadu nemo turpitudinem suam

allegare potest),“ odůvodňuje svoje disentní stanovisko Pavel Šámal.

Soudce Ústavního soudu Pavel Šámal. Foto: Ivan Holas

„Přesto většina senátu na základě zhodnocení jediné skutečnosti, a to údajné další trestné činnosti

stěžovatele (zločin a pokus zvlášť závažného zločinu), které se měl dopustit v průběhu trvání tohoto dohledu, dospěla k závěru, že nelze dovodit, že uplatňování tohoto institutu je nadbytečné a patří se přistoupit k jeho zrušení (srov. v širších souvislostech zásadu nemo turpitudinem suam

allegare potest),“ odůvodňuje svoje disentní stanovisko Pavel Šámal.

„Podle mého názoru měl být podstatně větší důraz položen na zcela nedostatečné odůvodnění rozhodnutí obou nižších soudů, které se vůbec konkrétními skutečnostmi a námitkami stěžovatele ohledně probačního dohledu nezabývaly. Přitom stěžovatel namítal, že mu není jasné, jak krajský soud mohl plnění probačního dohledu hodnotit, když mu je známo, že probační úředník, který vykonával nad ním dohled, krajskému soudu žádné zprávy nezasílal a krajský soud se na jeho plnění ani jedinkrát v průběhu šesti let do doby podání jeho žádosti nedotázal. Již tyto skutečnosti vedou k jednoznačnému závěru, že plnění uloženého probačního dohledu je zcela formální a

neplní svůj účel, a proto minimálně probační dohled měl být obecnými soudy zrušen,“ tvrdí profesor Šámal.

Soudy se se zákazem vycestování vypořádaly nedostatečně

Podobná je podle názoru Pavla Šámala i situace ohledně zákazu vycestování, který musí být podle

judikatury Evropského soudu pro lidská práva opodstatněný a nezbytný po celou dobu jeho trvání. A to s ohledem na konkrétní okolnosti daného případu (srov. např. rozsudek Földes a Földesné Hajlik proti Maďarsku ze dne 31. 10. 2006, stížnost č. 41463/02; či rozsudek Luordo proti Itálii ze dne 17. 7. 2013, stížnost č. 32190/96).

„Z tohoto důvodu musí takový zákaz podléhat pravidelnému přezkumu, jinak by musel být považován za nepřiměřený (srov. zejména rozsudky Ignatov proti Bulharsku ze dne 2. 7. 2009, stížnost č. 50/02, bod 37, a Gočev proti Bulharsku ze dne 26. 11. 2009, stížnost č. 34383/03, body 55 až 57). Obecné soudy se nedostatečně s ohledem na zákaz vycestování vypořádaly s konkrétními námitkami stěžovatele,“ tvrdí dále Pavel Šámal.

Martin Dědic totiž v řízení před obecnými soudy argumentoval, že má nadále v České republice celou svou rodinu i zázemí. A argumentoval i tím, že nebylo náležitě zhodnoceno, že i podle krajského soudu „vzorně plní své povinnosti, účastní se všech hlavních líčení, plní všechny podmínky dohledu probačního úředníka, pokud cestoval do zahraničí, vždy řádně soud požádal o souhlas s vycestováním a vždy se také ze zahraničí řádně vrátil“.

„Stěžovatel uvádí i řadu argumentů proti závěrům obecných soudů, ze kterých dovozovaly nutnost trvání zákazu vycestování, a to zejména, že stěžovatel se pokoušel zajišťovat zřízení bankovního účtu ve Švýcarsku, kde se podle něj nejedná o pravdivou informaci, když spisový materiál (sp. zn. 77 T 1/2016 u Krajského soudu v Ostravě) žádnou takovou informaci neobsahuje (viz např. překlad právní pomoci ze Švýcarska z roku 2015). Dále že měl zřizovat obchodní společnost ve Švýcarsku a má zajištěný majetek na Mallorce, kdy nejde o nové informace a neví jaký to má význam pro trvání zákazu vycestování, když mu opakovaně bylo povoleno vycestování za účelem rekreace právě na Mallorku,“ pokračuje ve svém disentním stanovisku Šámal.

K tomu je podle Šámala nutné dodat, že část důkazních prostředků, ze kterých je tato informace dovozována, je v tomto trestním řízení procesně nepoužitelná.

„Obdobně je tomu podle stěžovatele i ohledně informace o zajištěném majetku stěžovatele v Lichtenštejnsku. Ke všem těmto skutečnostem navrhoval i důkaz trestním spisem vedeným u Krajského soudu v Ostravě, který si však Ústavní soud nevyžádal. Proto podle mého názoru, namítá-li stěžovatel, že jeho vazby na zahraničí vychází z informací v podstatě z počátku trestního řízení, přičemž řízení trvá již šest let, a proto nejsou aktuální, přičemž některé závěry obecných soudů nemají oporu v provedeném dokazování nebo vycházejí z důkazů procesně nepoužitelných, bylo povinností obecných soudů v napadených rozhodnutích na tyto námitky náležitě reagovat a buďto je vyvrátit, nebo případně uložené omezení spočívající v zákazu vycestování opětovně posoudit s ohledem na aktuální situaci (srov. např. rozsudek Prescher proti Bulharsku ze dne 7. 6. 2011, stížnost č. 6767/04, body 49-50),“ vyjmenovává Šámal zásadní judikáty, které vycházejí z podobné situace, v jaké se nachází Martin Dědic.

Zásahy do svobody pohybu musí být odůvodněné a ctít parametry základních práv

„Závěrem tedy považuji za nutné zdůraznit, že ze všech těchto důvodů mělo být podle mého názoru po přezkoumání napadených rozhodnutí konstatováno, že z nich není zřejmé, jaké konkrétní okolnosti nadále odůvodňují probační dohled a zákaz vycestování. Respektive, ze kterých konkrétních skutečností vyplývá stále obava, že by stěžovatel, který jak obecné soudy konstatovaly, bez jejich trvání a za současného trvání jeho slibu a peněžité záruky, které i já na rozdíl od probačního dohledu a zákazu vycestování shledávám v jeho případě plně odůvodněné, uprchl,“ lze se dále dočíst v disentním stanovisku profesora Šámala.

Podle něj lze tedy shrnout, že jak z ustálené judikatury Ústavního soudu, tak i z ustálené judikatury evropských soudů plyne, že zásahy do svobody pohybu zaručené čl. 14 Listiny, čl. 2 Protokolu č. 4 k Úmluvě a čl. 45 Listiny základních práv EU mohou být důvodné a zákonné. Musí však ctít základní parametry omezení základních práv a svobod.

„Klíčovou podmínkou proto zůstává jejich náležité odůvodnění, které musí být aktuální, konkrétní, přesvědčivé a brát v potaz faktor plynutí času, což však v posuzovaném případě podle mého názoru splněno nebylo. Proto mělo být ústavní stížnosti vyhověno a dotčené výroky napadených rozsudků zrušeny,“ uzavírá soudce Ústavního soudu Pavel Šámal.

Stížnost do Štrasburku

„Po přečtení nálezu Ústavního soudu, včetně disentu k mé ústavní stížnosti, bych rád poděkoval panu profesorovi Šámalovi, že si stížnost nejen že přečetl, ale také našel odvahu coby uznávaná trestní kapacita a profesor trestního práva zpracovat odlišné stanovisko,“ sdělil Ekonomickému deníku Martin Dědic.

„S ohledem na znění nálezu je víc než pravděpodobné, že budu podávat stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva,“ podotkl.

Pokud Martin Dědic stížnost do Štrasburku podá, bude mít vyjma disentního stanoviska profesora Šámala v ruce i jiný argument. Ústavní soud totiž zkonstatoval, že Martin Dědic ve své stížnosti k Ústavnímu soudu neargumentoval tím, že krajský soud řízení, v němž je obžalován, zatěžuje průtahy. „A opak neindikují ani údaje z aplikace InfoSoud,“ stojí v nálezu.

Jenže Dědic průtahy ve své stížnosti namítá. V ústavní stížnosti na stranách 6-8 v odstavci nazvaném „1) Délka trvání omezujících opatření užitých vůči Stěžovateli v návaznosti na délku trestního řízení“se totiž tímto problémem velmi podrobně zabýval a odkázal na soudní spis.

„Pro stěžovatele to znamená, že je již více než šest let nucen strpět kontinuální omezení, kdy je tímto způsobem krácen na svých základních právech a svobodách. Stěžovatel je přesvědčen, že samotná délka těchto omezení překračuje veškeré zákonné limity spravedlivého procesu, který je mu garantován např. článkem 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a dále také článkem 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Sám Ústavní soud se opakovaně ve svých nálezech vyjadřoval k nepřiměřené délce trestního řízení a případné kompenzaci,“ stojí v Dědicově ústavní stížnosti.

Podnikatel odkázal například na nález Ústavního soudu z roku 2006, ve kterém stojí: „Ústavní soud si je vědom skutečnosti, že kritérium přiměřené lhůty ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod nelze vykládat paušálně stanovením určité konkrétní délky konání trestního stíhání, jejímž překročením by bez dalšího došlo k porušení citovaného ustanovení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. S ohledem na svou rozhodovací praxi, resp. praxi Evropského soudu pro lidská práva, pokládá za zřejmé, že dobu trvání trestního

řízení delší než šest let je třeba považovat za spíše výjimečnou a v případě absence zřejmých a významných důvodů pro překročení této hranice nelze trvání trestního stíhání v délce vyšší tolerovat. Ústavní soud dovodil povinnost obecných soudů kompenzovat porušení práva

na přiměřenou délku řízení podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a to využitím všech takových prostředků, které jim trestní právo poskytuje.“

Dědic v ústavní stížnosti uvádí, že dle něj veškerá jeho omezení mají být zrušena již jen pro jejich zcela zjevně nepřiměřenou a šikanózní délku, kdy je například mimo jiné nucen každý týden docházet k probačnímu úředníkovi. „Přitom je stěžovateli je známo, že probační úředník, žádné zprávy Krajskému soudu nezasílá a Krajský soud v Ostravě se probačního úředníka za celých šest let omezení dotazoval pouze jednou. Není tedy zřejmé, z jakého důvodu soudy na zachování této kontroly nad stěžovatelem trvají, pokud tedy nemá jít o účelové zneužívání moci nad stěžovatelem,“ napsal Ústavnímu soudu Martin Dědic.

Jeho kontrola probačním úředníkem je podle něj o to absurdnější, že mu bylo soudem opakovaně povoleno na žádost vycestovat do zahraničí. „Z veškerých těchto cest se stěžovatel vždy v dohodnuté době vrátil,“ stojí v ústavní stížnosti.

„Bez komentáře,“ uvedl k tomu Martin Dědic.

Kauza Dědic v kostce

Policie, žalobce olomouckého Vrchního státního zastupitelství Vít Koupil, se Dědicovou aktivitami zabývají od roku 2014, kdy jej kriminalisté obvinili.

K ostravskému krajskému soudu se první kauza dostala v roce 2016. Podle hlavní obžaloby ostravský lobbista manipuloval s některými veřejnými zakázkami a za úplatky pomáhal firmám je získat. Podle státního zástupce získala Dědicova firma na úplatcích okolo 30 milionů korun.

Martin Dědic měl mít podle obžaloby velmi úzkou vazbu nejen na ředitele městských společností Dopravní podnik Ostrava a Městská nemocnice Ostrava-Fifejdy, ale i na některé regionální politiky.

Podnikatel označil obžalobu u soudu za pouhé představy státního zástupce. Trestní řízení považuje za zmanipulované a nezákonné.

V případu u ostravského soudu zazněly závěrečné řeči. Státní zástupce požaduje pro Dědice jedenáctiletý nepodmíněný trest. Verdikt by měl soud vyhlásit na podzim.

Nález Ústavního soudu v případě Dědicovy stížnosti na nezákonnost omezujících opatřeních nahrazujících vazbu a také o zákazu vycestování, včetně disentního stanoviska profesora Šámala si lze přečíst zde.

Jan Hrbáček, Ekonomický deník

ČTK

Rozhovor s Dagmar Dzúrovou

28.07.2021 - ČRo Dvojka (08:30 Jak to vidí)

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Dnešní pozvání přijala prof. Dagmar Dzúrová, demografka z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Děkuji, že jste tady, dobrý den.

Dagmar DZÚROVÁ, demografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Dobré ráno, děkuji za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V centru pozornosti bude jak jinak demografické aspekty pandemie. Přeji nerušený poslech. Další nařízení ministerstva zdravotnictví neobstálo před Nejvyšším správním soudem. Ten včera zrušil mimořádné nařízení proti šíření onemocnění covid-19, podle kterého musí lidé nosit respirátory ve vnitřních prostorách. Rezort zdravotnictví chce do tří dnů své nařízení přepracovat tak, aby nošení respirátorů bylo dál platné. Co si o tom myslíte, paní profesorko, Dzúrová, co by to znamenalo, odložit ochranu úst a nosu a kdo by to vlastně na základě čeho měl rozhodnout?

Dagmar DZÚROVÁ, demografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Děkuji za otázku, určitě je velmi důležitá. Je třeba říci, že soud neřeší, jestli nosit roušky nebo respirátory, jestli ano, nebo ne. Ale vlastně se vyjadřoval k tomu opatření, které považoval za nepřezkoumatelné. To znamená špatně doložitelné, špatně zdůvodnitelné. Takže spíš asi je otázkou, proč k tomu tak došlo. A myslím si, že by bylo zapotřebí, aby k tomuto nedocházelo a tedy ty návrhy, které jdou z ministerstva zdravotnictví, byly naprosto precizně vypracované. Aby tedy k tomuto nedocházelo, protože už toto se stává opakovaně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak řekl, jenom to upřesním i soudce Petr Mikeš, podle něj ministerstvo zdravotnictví nerespektovalo předchozí rozhodnutí soudu, který mu jasně popsal, jaké chyby v tom odůvodnění jsou.

Dagmar DZÚROVÁ, demografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Ano, ano, to je přesně ono, že to je spíš takové, spíš to ukazuje na takové určité možná podcenění toho odůvodňování. Ale to jsme už tady i o té komunikaci, která je takovým naším slabým místem v celé pandemii. Takovéto odůvodňování, vysvětlování, proč, proč se třeba některé opatření přijímají, proč je něco důležité, proč je důležitá prevence. S tím bojujeme od začátku pandemie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem vy jste členkou skupiny MeSES, jak s vámi nyní ministerstvo zdravotnictví komunikuje, existujete ještě?

Dagmar DZÚROVÁ, demografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Dobrá otázka, ano existujeme pořád, nic se nezměnilo, sice byla taková jako mediální bublina, která souvisela s ministrem Arenbergerem, který nám vlastně zrušil dekrety, které nám vydali, ale já bych rovnou to napravila a vysvětlila, že my jsme vznikli tak, že jsme parta dobrovolníků, která, kterou dal dohromady pan Dr. Petr Smejkal. Oslovil odborníky z různých rezortů a vytvořil skupinu, která pracovala prostě dobrovolně bez jakýchkoliv honorářů a hlavně my jsme nechtěli být pořádnou organizací. Chtěli jsme být apolitičtí, chtěli jsme si prostě, aby nám nikdo nemluvil do těch našich analýz, co vlastně děláme. Takže nic se nezměnilo, pokračujeme dál a jsme tady vlastně z toho důvodu, že jsme viděli, že ministerstvo zdravotnictví takové, takové, takový rezort, takovou jakoby skupinu mezioborovou nemá. No, tak jsme viděli tento problém, tak jsme přiložili ruku k dílu a vlastně jsme tady pořád.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mezioborová skupina pro epidemické situace, abych to řekla úplně přesně.

Dagmar DZÚROVÁ, demografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Přesně tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy se paní, prof. Dzúrová, zabýváte analýzou zdravotního stavu obyvatelstva a vztahem úmrtnosti a životního prostředí. Ten vývoj kolem nového koronaviru sledujete vlastně od samého začátku, od už konce toho roku 2019, kdy se o něm objevily první informace. Jaká byla vůbec naše populace v České republice ještě před nástupem pandemie? Jak jsme na tom byli zdravotně, kolik let jsme se v průměru dožívali, jaká byla úmrtnost? Vymykala se nějak ta naše situace, nebo byla, řekněme, standardní v rámci jednak naší historie a možná i v rámci střední Evropy nebo Evropy?

Dagmar DZÚROVÁ, demografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Odpovědět na tuto otázku by bylo na hodně dlouho, ale.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to základní.

Dagmar DZÚROVÁ, demografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Asi v základu lze říci, že optimista říká, že zdravotní stav české populace je v lepším, lepším průměru, lepším evropském průměru. Takže, když se srovnáme v rámci Evropy, tak někde ta uprostřed i z hlediska třeba naděje dožití nebo z hlediska úrovně úmrtnosti. Což takový hlavní determinanty toho našeho zdravotního stavu je rizikové chování, že naše populace má oproti třeba, pokud budu srovnávat v rámci Evropy. Větší rizikovou z hlediska konzumace alkoholu a kouření tabáku, tabákových výrobků. Takže to je věc, která nám zhoršuje úroveň zdravotního stavu a máme jakoby větší riziko onemocnění těch, na ty příčiny, které souvisejí s tímto rizikovým chováním. My jsme z hlediska naděje dožití dlouhou stagnovali téměř 20 let. Naděje dožití se historicky neprodlužovala v období let, od roku 1960- 85, téměř 25 let. Pak se až začala pomalu prodlužovat, zlepšovat se náš zdravotní stav. Nicméně už ten gap od těch nejlepších zemí Evropy jsme nedohnali. Takže pořád máme rozdíl naděje dožití, dejme tomu, 4 roky od těch nejlepších. Takže, abych to zkrátila, do do pandemie jsme vstupovali v rámci Evropy jako takoví průměrní hráči. Z hlediska zdravotního stavu s výrazným rizikovým chováním. Ale zase co nám pomáhalo, velmi kvalitní zdravotní péče. Takže to jsme zase ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi, zeměmi měli jakoby kvalitní, a to se i ukázalo v době pandemie, že zdravotnictví nás jakoby zachraňovalo. Byť tolik lidí zemřelo, ale přesto zachraňovali, dělali, co mohli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak pandemie, ten stav dosud zahýbal vůbec s tou nadějí na dožití, jak se tomu říká. Covid-19 byl podle dat Českého statistického úřadu loni druhou nejčastější základní příčinou úmrtí. První zůstala loni ischemická choroba srdeční, které podlehlo 19 171 lidí. Třetí cévní nemoci mozku, obecně tvoří nemoci srdce a cév příčinu 30 % všech úmrtí. A v přímé nebo nepřímé souvislosti s nemocí covid-19 zemřelo podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky loni 17 235 lidí. Takže přece jenom se ta pandemie teda podepsala.

Dagmar DZÚROVÁ, demografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Ano, říkáte to naprosto přesně. Ano je to tak. Je, je to nové onemocnění, předtím jsme tady tuto diagnózu neměli a stala se vlastně druhou nejčastější příčinou úmrtí. Ano přesně první ischemická choroba srdeční, potom onemocnění covid-19 a potom cévní onemocnění mozku, následuje selhání srdce a až potom následují zhoubné novotvary plic. Je to nová diagnóza. Vy jste i správně zmínila, že máte data zřejmě z tiskové konference Českého statistického úřadu, kde už je zmíněno počet úmrtí za rok 20, přesahující 17 000. Tedy pouze v souvislosti s covidem, což jej již číslo opraveno, respektive navýšeno o více jak 5000 zemřelých, kteří byli vlastně doplnění do systému poté. To znamená, když se prováděla ta korekce, kterou prováděl Ústav zdravotnických informací a statistiky, tak vlastně toto číslo se navýšilo a je to, jak říkáte přes 17 000 zemřelých. Základní příčina byla, základní příčina úmrtí právě ta zmíněná, která hrála nebo která zapříčinila to druhé místo z hlediska, z hlediska příčin úmrtí, tak to bylo přes asi 10 600.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesně tak. Co si myslíte o tom, paní Dzúrová, že se v průběhu zejména loňského roku často jsme slýchali v médiích od různých lidí, samozřejmě také různé debaty na sociálních sítích. Chápu, že to je velmi citlivé téma. Podlehl covidu nebo zemřel s covidem, jak jste to vnímá nebo vnímáte tyto debaty?

Dagmar DZÚROVÁ, demografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
No, já je vnímám velice citlivě. Mě to velmi tíží tyto debaty. A jednoznačně je to jako každé úmrtí je věc, která je velmi smutná, tragická a jestliže jde o infekční onemocnění, tak je to úmrtí, kterému by se dalo zabránit. Je prostě, dá se prevencí zabránit. Takže z mého pohledu jsou to úmrtí, ke kterým prostě nemuselo dojít. Když se podíváme na jiné evropské země, pokud se nebudeme porovnávat s nějakými třeba asijskými, ale zůstaneme v Evropě. Tak jsou země třeba skandinávské, které by pro nás mohly být vzorem, ale třeba Dánsko, Finsko a tam se pandemie prohnala a vlastně k žádné nadúmrtnosti nebo k žádné výrazné zvýšené úmrtnosti nedošlo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čím si to tedy vysvětlit /souzvuk zvuků/.

Dagmar DZÚROVÁ, demografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Lze si to vysvětlit jednoznačně prevencí. Tím, že když se třeba srovnáme tedy s Dánskem, které vždycky bychom měli mít takový dobrý příklad, tak tam když se, byste se podívala, jak probíhalo loňské léto, tak daleko více testovali, tam dělali denně 35 000 testů. My jsme jich tady měli, já nevím 5000. A přitom populace Dánska je téměř poloviční než naše populace. Takže tam i ve srovnání s ostatními zeměmi my tady pořád si myslíme, jak, jak máme, jak jsme jakoby omezování, kolik opatření tady bylo aplikováno. Ale je to třeba porovnat s ostatními zeměmi. A tam těch opatření pro tu prevenci bylo uděláno daleko víc, a co je důležitý a ne ani takto víc, ono je důležitý včas. Takže jenom jistě jste si všimla, že teď se hovoří o Austrálii, kde prostě mají pár případů a už uvažují o lockdownu uzavírce a podobně. Takže to jsou věci, které jako jestli, že se udělají ty opatření pozdě, tak potom vyvolají velikánské problémy a prostě vedou nejenom k těm vážným onemocněním a úmrtím, ale vlastně i k nutnosti těch razantních opatření, která nikdo nechce /souzvuk zvuků/.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje Dagmar Dzúrová, demografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Vyzkoumali jste, paní prof. Dzúrová, třeba možnou souvislost mezi počtem nakažených koronavirem, případně zemřelých se, řekněme, zdravotním stavem nebo situací v určitých nebo v jednotlivých částech republiky v konkrétních oblastech, které třeba byly problematičtější z hlediska zdravotního stavu, možná i dostupnosti zdravotní péče. Je tam něco, co by třeba, že bychom mohli říct více, když to řeknu velmi laicky, více nákaz v určitém kraji, kde to třeba předtím nebylo úplně, úplně ono?

Dagmar DZÚROVÁ, demografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Ono je na tuto otázku těžké jednoduše odpovědět. Je to z toho důvodu, že to je vlastně věc komplexní a něco jiného je riziko onemocnět. To znamená riziko vlastně se nakazit. Něco jiného je riziko vážného onemocnění covid a třeba /souzvuk zvuků/, takže to se velmi liší a liší se to samozřejmě i regionálně. Liší se to od toho, kde je jaká populace, jak je chráněna. Ale od mnoha dalších faktorů. Takže na toto je těžko odpovědět. Samozřejmě, že ty analýzy děláme, ale čím víc se jimi zabýváme. Tím vidíme, jak je to komplexnější a složitější, ale tak už to ve vědě bývá. Takže ta nákaza je za prvé o u vážného onemocnění i úmrtí. Je nejdůležitější věková struktura těch nakažených. Takže těch osob, které získaly tu infekci. Čím, kdy se jedná o starší osoby, tím je pochopitelně závažnější jejich průběh. Průběh onemocnění toto sledujeme, sledujeme denně křivky, jaká je úroveň nemocnosti z hlediska věku, z hlediska úmrtí, z hlediska podílu těch, kteří, kteří se nakazili a jak vlastně z nich, jaký počet umírá. Bedlivě se to sleduje i zejména teda v té celorepublikové úrovni. Co tady, abych to tak řekla jednoduše, co je úplně nejmarkantnější. Nejmarkantnější je to, že na v těch jednotlivý, ty jednotlivé vlny pandemické, které tady prošly, tak se lišily i z hlediska úrovně úmrtnosti podle věku. Zatímco my teď jakoby bereme, že 4 vlny. Ta první jakoby je ta jarní /souzvuk zvuků/, my tomu říkáme vlnka. Potom vlastně podzimní a potom ještě ty dvě jakoby vánoční a a ta, která následovala. Tak až ta poslední ta, která kulminovala únor, březen. Tak tam už nebyl nejvyšší podíl zemřelých v těch nejvyšších věkových kategorií. A už se vlastně posunul a jak často jsme slýchali, že vlastně to onemocnění a ty vážní v souvislosti se týkají mladších. Dost často se to opakovalo, to souviselo s tím očkování.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesně tak /souzvuk zvuků/.

Dagmar DZÚROVÁ, demografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Souviselo to s očkováním, že vlastně očkovat se začalo u nás, že jo začátkem tedy ledna. Jednak zdravotnický personál a potom ty nejvyšší věkové kategorie. A opravdu toto zafungovalo naprosto jednoznačně. Takže ty nejvyšší věkové kategorie už potom v té poslední naší vlně se neprojevily tou vysokou úrovní úmrtnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Před několika dny německá kancléřka Angela Merkelová vyloučila nebo řekla, že povinně se očkovat v Německu nebude. Pravdou je, že včera předevčírem se dala do pohybu u sousedů debata na popud několika německých politiků, zda přece jenom nezvážit povinné očkování populace nebo alespoň teda vybraného segmentům jako je v Řecku nebo ve Francii chtějí povinně naočkovat teda zdravotnický personál a také, pokud se nepletu pracovníky v sociálních službách. Co si o tom myslíte?

Dagmar DZÚROVÁ, demografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Tyto debaty se vedou. Jistě jsou relevantní a očkování se ukazuje, že je zatím tou nejlepší prevencí, co jakou můžeme mít. Já bych tady asi zmínila, co mě tedy velmi překvapuje anebo stálo by to určitě za zmínku, že je již 7 evropských zemí, které mají stoprocentní proočkovanost populace ve věku 80 plus. Je to prostě úžasný, že vlastně toho dosáhli, takže ta proočkovanost. Já tady mám i vypsané Irsko, Dánsko, Španělsko, Norsko, Island, Malta, Portugalsko. Já hodně často sleduju, jakoby nás porovnávám s Portugalskem takhle jakoby podobné populace. No, ale podívejte se, oni už mají stoprocentní proočkovanost osob 80 plus a i 70 plus. Tak jako tady opět, tady opět zůstáváme pozadu a ta Evropa nám utíká. Je tam daleko větší proočkovanost z hlediska věku. My pořád sledujeme proočkovanost jakoby celkové populace, což je samozřejmě taky důležité, ale primárně je důležité proočkovat ty nejstarší věkové kategorie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejrizikovější?

Dagmar DZÚROVÁ, demografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Nejrizikovější přesně tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, jak se vám líbí, nebo jak hodnotíte nově očkování na počkání? Množí se centra bez registrace.

Dagmar DZÚROVÁ, demografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
No, já tomu fandím, já tomu fandím, protože to je určitě daleko pohodlnější, než čekat na termín a nemít, nemít možnost si vybrat i ten druhý termín. Takže jednoznačně očkování přiblížit, zjednodušit, aby to nebylo tak složité, ale zejména, co je důležité, prostě komunikace, vykomunikovat, proč je očkování důležité, že očkování má 3 úlohy. Zachraňuje životy, předchází onemocnění a omezuje šíření.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká prof. Dagmar Dzúrová, demografka. Vnímáme tu celou situaci, paní doktorko, komplexně nejenom z toho molekulárního hlediska? Mám teď na mysli, jsme prostě lidé, živé bytosti. Máme své sociální vazby, práce. Teď trošku narážím na to, že vy jste vlastně stálo u zrodu magisterského studia sociální epidemiologie. Čím se vůbec liší od příbuzných oborů, jako je hygiena, preventivní lékařství. Nahlédla jsem do studijního plánu a jsou tam třeba základy virologie, parazitologie ale i demografie.

Dagmar DZÚROVÁ, demografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Ano, no o to mě moc těší, že jste šla takhle do hloubky. Děkuji, ano sociální epidemiologie je, vlastně vychází z definice zdraví a definice zdraví je, že zdraví není jenom nepřítomnost onemocnění, ale je to i sociální pohoda, takový ten /nesrozumitelné/. A tu sociální pohodu, kvalitu života, to je to, co my k tomu zdraví můžeme my přinést. To znamená my demografové, sociální geografové nebo prostě ty sociálnější vědní obory, ale ve spolupráci zase s těmi obory třeba biologickými nebo medicínskými. Přesně jak jste zmiňovala. Takže sociální epidemiologie je o tom, že existují velké sociální nerovnosti v oblasti zdraví. Ty souvisejí s rozdílnými podmínkami života. Už třeba tady se objevují stovky možná tisíce studií o tom, jak vlastně pandemie zvyšuje ty sociální nerovnosti v populacích. Souvisí to, když to zase zjednoduším s tím, že čím je třeba v oblastech vyšší nezaměstnanost, tím lidé prostě si nemohou dovolit třeba zůstat a na práci i v době té pandemie, na práci doma, na nějakém home officu. Musí jít do práce, protože tam hrozí větší riziko, že by třeba o tu práci přišli. Jsou to prostě úplně jiné možnosti, jak si zorganizovat život pokud a to já velmi často používám, můžete, anebo musíte. Jestliže musíte, tak musíte něco udělat a nemáte jinou možnost, anebo můžete a můžete si vybrat a můžete zvolit, jak se třeba v tom nejrizikovějším období budete chovat. Ne vždy úplně se každý může tak rozhodnout.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ostatně, jak jste hovořila o kvalitě života, respektive o naději na dožití o průměrné délce našeho života, tak není důležitá jenom ta délka nebo prodlužování, ale hlavně pak ta kvalita života. Napadá mě ještě poslední otázka. Paní Dzúrová, víme, že o stárnutí populace se nejenom v České republice hovoří už mnoho let. Co pandemie ukázala právě o naší připravenosti nebo připravenosti státu nebo určitých institucí na tento trend, kapacitách zdravotnictví, o sociální, o sociálním systému. Možná o infrastruktuře a celé řadě dalších faktorů nebo oblastí.

Dagmar DZÚROVÁ, demografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
No, tak to zase otázka je velmi zase široká. Já bych tady asi zdůraznila věc, která mě hodně trápí, a to je taková nízká spolupráce rezortů. Například ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí. Neřeší se u nás vlastně zdraví komplexně. Takže i zdraví právě třeba těch nejstarších věkových kategorií. Ukázalo se, ukázalo se tady v této době, jak jsme zranitelní z hlediska těch institucionální péče o ty osoby v nejvyšším věku. Jak jsou nevhodné, nevhodná velká zařízení pro právě pro tyto osoby. Protože jakmile do těchto velkokapacitních zařízení se dostane nějaké takovéto infekční onemocnění, tak je velmi těžké, se ubránit šíření. Takže to je jedna z věcí, která se, dlouze se o ní hovoří, že by se měly změnit tyto velkokapacitní zařízení v takové ty menší zařízení a zejména podpořit takovou tu domácí péči, aby lidé nebyli nuceni a zase jsme u toho. Jestli být nucen anebo člověk může, jestli tedy je ten stav takový, že je člověk nucen jít do nějakého zařízení, protože třeba není rodina, není žádná podpůrná domácí péče, která by tomu člověku pomohla. Samozřejmě, že v individuálním prostředí v tom soukromém, rodinném prostředí, přirozeném prostředí se člověk cítí lépe a i hrozí méně tam ten kontakt s více lidmi a šíření onemocnění.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to viděla prof. Dagmar Dzúrová, demografka z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Děkuji za váš čas, za vaše informace a přeji pevné zdraví.

Dagmar DZÚROVÁ, demografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
--------------------
Děkuji za pozvání a všem posluchačům také pevné zdraví, děkuji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zita Senková se připojil a zve k zítřejšímu pořadu s Lukášem Kovandou. Příjemný poslech Českého rozhlasu Dvojky.


Ministerstvo zdravotnictví doplní odůvodnění opatření o povinném nošení respirátorů ve vnitřních prostorech

28.07.2021 - ČRo Radiožurnál (12:08 Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře)

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Ministerstvo zdravotnictví doplní odůvodnění opatření o povinném nošení respirátorů ve vnitřních prostorech podle požadavků Nejvyššího správního soudu. Ministr zdravotnictví za hnutí ANO Adam Vojtěch řekl, že si neumí představit, že by v Česku neplatilo. Ministr Vojtěch také upřesnil, že chystané navýšení kapacity kulturních a sportovních akcí se týká lidí, kteří jsou očkovaní nebo COVID prodělali. Pořadatelé vstupenky nad třítisícovou hranici smí prodávat jenom jim. Negativní test návštěvníkům nad tento limit stačit nebude. My jsme teď ve spojení s právníkem, který se specializuje na zdravotní právo, který je také kandidátem koalice Pirátů a Starostů na post ministra zdravotnictví Ondřejem Dostálem, dobrý den.

Ondřej DOSTÁL, odborník na zdravotnické právo
--------------------
Dobrý den.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Úvodem ještě dodám, že jsme zvali i ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, ale bohužel rozhovor odmítl. Nicméně máme připravené ukázky z jeho dnešního rozhovoru pro CNN Prima News. Takže i pana ministra za chvíli uslyšíme. Ale začnu u vás pane Dostále. Začnu tím včera zrušeným opatřením ohledně respirátorů. Může podle vašeho právního názoru stačit doplnění toho odůvodnění nebo bez zásadnější změny samotného textu toho opatření ministerstvo podle vás znovu u soudu narazí?

Ondřej DOSTÁL, odborník na zdravotnické právo
--------------------
Ukažme si na podstatě toho případu, co by ministerstvo muselo udělat, aby obstálo. Jedná se o zemědělce pana Mráze, který prodělal COVID a je testovaný na protilátky, je astmatik, takže brojil proti tomu, proč musí nosit roušky, když je dle všeho bezinfekční. Ptal se na to soudu. Soud se ptal ministerstva. Ministerstvo nedokázalo podat kloudné vysvětlení, proto neobstálo. Ministerstvo by mohlo obstát jedině tehdy, pokud by vysvětlilo, proč i osoby, které jsou jím samým považovány za bezinfekční mají i nadále nosit roušky v uzavřených prostorech.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
To znamená, jestli to dobře chápu tak z vašeho pohledu jenom doplnění odůvodnění soudu stačit nebude?

Ondřej DOSTÁL, odborník na zdravotnické právo
--------------------
Já jsem přesvědčený že, nikoliv a trošku mě mrzí to co říkáte, že pan ministra si neumí představit, že by to opatření neplatilo. Máme tady příklad, například třeba Velké Británie, kde už se ustupuje od některých opatření, takže představit to nepochybně lze. Každopádně...

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Pardon já se omlouvám, že vám do toho skáču. Na druhé straně třeba na Twitteru jsem viděl i názor vašeho stranického kolegy, když to tak řeknu tedy zástupci Pirátů pražského primátora pana Hřiba, který vyzýval, aby to opatření bylo aktualizované a také říkal nebo psal na Twitteru, že si nedovede představit, že by v pražské MHD třeba nebyly povinné respirátory?

Ondřej DOSTÁL, odborník na zdravotnické právo
--------------------
U každého toho opatření je to stát, kdo musí prokázat, že je přínosné a nezbytné, že se bez něj neobejdeme a současně, že z něj nelze vyloučit třeba osoby již očkované nebo prodělávší, anebo testované na protilátky. Čili nošení roušek jako takové obstát může ale z této i z jiných povinností musí být nějak každý, u kterého to není nezbytné, u kterého by se jednalo o opatření v podstatě jenom šikanózní a zbytečné.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Jednou z těch otázek, o které se debatuje je to, jestli by výjimku z některých těch opatření měli mít lidé, kteří prokážou nebo u, kterých se prokáže vysoká hladina protilátek. K tomu se dnes pro CNN Prima News vyjádřil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Adam VOJTĚCH, ministr zdravotnictví /ANO/
--------------------
My jsme skutečně to zdůvodnění tam dali, a to zdůvodnění je jednoznačné. Zdůvodnění je takové, že v tuto chvíli neexistují žádné jasné opět stanoviska mezinárodní studie, a tak dále, které by říkaly, že pokud mají protilátky, tak je chráněn. Já znám případy, kdy právě lidé měli nějakou hladinu protilátek a stejně se nakazili po nějakém čase. Prostě nikdo v tuto chvíli není schopen říci, jaká je skutečná hranice, která reálně chrání a jak dlouho.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Pane Dostále, může tenhle argument v téhle konkrétní otázce podle vás u soudu obstát?

Adam VOJTĚCH, ministr zdravotnictví /ANO/
--------------------
Já si myslím, že stěží už, protože už jednou neobstál a to z podnětu lékaře, který se domáhal právě odstranění té diskriminace, když má laboratorně prokázané protilátky oproti lidem, u kterých se ta imunita pouze předpokládá, protože jaksi prodělali anebo, protože měli očkování. Tady je zapotřebí si říci, že v Rakousku jsou protilátky uznávány a nejeví se, že by Rakousko nějakým způsoben na tom zdravotně utratilo. Čili opět, pokud bude chtít pan kolega Vojtěch obstát s tím co říká, tak musí doložit, proč to ti Rakušané dělají úplně špatně a proč to uznávání protilátek je nebezpečné.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Jak už jsem říkal, v úvodu od neděle se mění protiepidemická opatření, mimo jiné se zvýší limity pro počet návštěvníků hromadných sportovních nebo kulturních akcí ale má to háček. Pořadatelé totiž budou muset ohlídat, že při počtu návštěvníků nad 3000. Prodají vstupenky jenom těm, kteří mají ukončené očkování proti covidu 19 nebo v posledních 180 dnech prodělali tuto nemoc. Když se na to podíváme prakticky, tak pokud by třeba pražská Slavia chtěla zaplnit 20 000 míst na svém stadionu v Edenu, tak jen maximálně třem tisícům lidí může stačit ke vstupu negativní test. Zbylých minimálně 17 000 lidí se musí prokázat očkováním nebo proděláním covidu. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch z hnutí nebo za hnutí ANO pro CNN Prima News reagoval na otázku, jestli toto opatření není diskriminací neočkovaných?

Adam VOJTĚCH, ministr zdravotnictví /ANO/
--------------------
Je to otázka nějaké jasně linie toho, že zkrátka potřebujeme zajistit, že ta nákaza se nebude šířit. A znovu říkám ten test není stoprocentní garance. A já myslím, že to takto vlastně nastavují ostatní země a není to myslím diskriminace, je to o tom, že říkáme v tuto chvíli ano můžete i neočkování dělat cokoliv ale u těch velkých akcí chceme, aby tam byla garance toho, že člověk je naočkován.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Tolik ministr Adam Vojtěch. My jsme stále ve spojení s odborníkem na zdravotnické právo a expertem Pirátské strany Ondřejem Dostálem. Pane Dostále, je tohleto opatření legální nebo je to diskriminace těch, kdo se nenaočkují?

Ondřej DOSTÁL, odborník na zdravotnické právo
--------------------
Já se obávám, že vede ke zjevně absurdním důsledkům a opět s tím bude mít asi po třicáté pan ministr problému u Nejvyššího správního soudu, proč? Vytváří dojem, že je bezpečné, pokud se potká 3000 lidí testovaných, ale ve chvíli, kdy tam bude tisící první tak, že to celé špatně, ty testování musí pryč a budou moci zůstat jenom očkování. Stejně tak se vytváří poměrně absurdní konstrukce i třeba pro mojí osobu. Já, teď za chvilku mi vyprší těch 180 dní od prodělání, to znamená, že do té doby budu moci kamkoliv v jakémkoliv počtu jo, ale úderem toho stoosmdesátého dne na jednu stranu natolik rizikovým, že nebude moci na tu velkou asi ani s testem, což neumím moc představit, jak bude chtít pan ministr vysvětlit nejen soudu, ale hlavně občanů.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Považujete za možné tohle nějak zkontrolovat toho pořadatele, který by to neohlídal prakticky postihnout?

Ondřej DOSTÁL, odborník na zdravotnické právo
--------------------
To je další věc. Vymahatelnost těch opatření obecně je nesmírně nízká, čímž obrovský klesá ta právu a koneckonců pokud by nedej bože udeřila nějaká další vážnější vlna, tak takto postavená opatření rozhodně nás před ničím neochrání, nijak nepomohou a i proto, že lidé si navykli je různým způsobem obcházet i, protože jsou v podstatě permanentně rušena Nejvyšším správním soudem. Čili všechno špatně.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Vita opatření dlouhodobě kritizujete, koneckonců už vloni na jaře jste uspěl se žalobou proti jednomu z nich u pražského městského soudu. Na druhé straně nebojíte se, že efektem toho napadání a těch soudních rozhodnutí nakonec může být to, že lidé přestanou všechna opatření respektovat, nemůže se to nakonec vymstít?

Ondřej DOSTÁL, odborník na zdravotnické právo
--------------------
Tady si myslím, že ne. Pokud ministerstvo nebo vláda získá důvěru občanů tím, že uvaluje pouze nutná a nezbytná opatření, která umí vysvětlit. Konkrétně vláda třeba nereagovala dostatečně na ohniska, neumí individualizovat tu v podstatě ochranu proti epidemii. Na druhou stranu se poměrně dost vyžívá v plošných opatření, a to i tam, kde epidemické riziko je mizivé. V podstatě selektivní uplatňování na někoho jo, na někoho ne. To jsme si teď hezky ukázaly na těch třítisícových akcích ale dost podobné je to v tom, že během celé epidemie, například v podstatě nemohlo chodit do škol ale mohlo se chodit do supermarketů a do továren, přestože ten poměr epidemický rizik je v podstatě jiný. Čili racionální politika, aby nebyla napadána před soudy i kdyby byla, tak by před soudy obstála a občané by jí věřili. Ale k tomu se musí výrazně změnit práce Ministerstva zdravotnictví.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Odborník na zdravotnické právo, zároveň kandidát koalice Pirátů a Starostů nezávislých na post ministra zdravotnictví Ondřej Dostál byl naším hostem. Díky, na slyšenou.

Ondřej DOSTÁL, odborník na zdravotnické právo
--------------------
Na slyšenou.


Ministerstvo zdravotnictví připravuje nové odůvodnění pravidel nošení respirátorů ve vnitřních prostorách

28.07.2021 - ČRo Radiožurnál (18:00 Hlavní zprávy)

Jana GULDA, moderátorka
--------------------
Ministerstvo zdravotnictví připravuje nové odůvodnění pravidel nošení respirátorů ve vnitřních prostorách. Reaguje tím na včerejší rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který nařízení zrušil právě kvůli nedostatečnému zdůvodnění.

Kryštof ŠIMEK, redaktor
--------------------
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch za ANO novinářům řekl, že si neumí představit případné zrušení celého opatření. Respirátory by tak minimálně do podzimu měli podle něj nosit všichni včetně lidí, kteří mají například dostatek protilátek. Přitom právě plošná povinnost bez výjimek byla jedním z důvodů, proč soud nařízení zrušil. Takto opatření Vojtěch zdůvodnil ve vysílání televize CNN Prima News.

Adam VOJTĚCH, ministr zdravotnictví /nestr. za ANO/
--------------------
V tuto chvíli neexistují žádné jasné opět stanoviska, mezinárodní studie a tak dále, které by říkaly, že pokud má někdo protilátky, tak je chráněn.

Kryštof ŠIMEK, redaktor
--------------------
S tím ale nesouhlasí například kandidát Pirátů a Starostů na ministra zdravotnictví, právník Ondřej Dostál. Ve vysílání Radiožurnálu řekl, že pouhé doplnění opatření Ministerstva zdravotnictví u soudu neobstojí a rezort bude muset prokázat, že je nařízení skutečně nezbytné a přínosné.

Ondřej DOSTÁL, expert strany pro zdravotnictví /Piráti/
--------------------
Z této i z jiných povinností musí být vyňat každý, u kterého to není nezbytné, u kterého by se jednalo o opatření v podstatě jenom šikanózní a zbytečné.

Kryštof ŠIMEK, redaktor
--------------------
Podle soudu ministerstvo systematicky ignoruje jeho minulá rozhodnutí. Na opravu dal rezortu 3 dny. Příště by už ale mohl rozhodovat bezodkladně. Kryštof Šimek, Radiožurnál.


Dětské skupiny se na jesle nezmění

29.07.2021 - Haló noviny (Z domova)

Dětské skupiny budou nadále i pro starší děti a na jesle se nezmění. Sněmovna tak upravila spornou vládní novelu, podle níž měly z dětských skupin vzniknout jesle, tedy zařízení pro nejmenší děti.
Předloha, která zakotví přímo zákonem financování dětských skupin včetně příspěvku rodičů, nyní zamíří k projednání do Senátu. »Zákon o dětských skupinách byl komplexní návrh, na němž se shodli všichni. Za náš poslanecký
klub, ač je to pro nás obrovský kompromis, jsme pro něj zvedli ruku. Jsou tam parametry,
na kterých se spolupodílíme. Týká se to například zvýšení hygienických norem,« uvedla místopředsedkyně sociálního výboru Sněmovny Hana Aulická Jírovcová (KSČM).
Dětské skupiny původně vznikaly v reakci na nedostatek míst v mateřských školách. Novela o přeměně dětských skupin na jesle souvisela s blížícím se koncem financování z unijních peněz. Část opozice mínila, že by vládní předloha vedla k likvidaci dětských skupin. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) naopak mluvila o průlomu v zajištění péče o malé děti. Nyní je v provozu přes tisíc skupin s asi 15 000 místy.
I Maláčová označila výsledné znění novely za kompromis a za krok správným směrem, byť lituje, že se opustil název jesle. O kompromisu mluvili i další poslanci.
Zařízení se podle schválené předlohy budou muset jmenovat dětská skupina. Navštěvovat je budou moci stejně jako nyní děti od půl roku do zahájení školní docházky. Zákon zakotví financování dětských skupin v návaznosti na normativ pro soukromé mateřské školy. Na děti do tří let by stát nyní dával asi 9600 korun měsíčně a na starší děti zhruba 5600 korun měsíčně.
Úhrada rodičů na dítě do tří let by činila nejvýše 4000 korun měsíčně, předloha předpokládá pravidelnou valorizaci. Na starší dítě by hranice platby určena nebyla. Maláčová se chystá ještě vyjednávat, aby bylo možné alespoň částečně chod dětských skupin financovat z evropských fondů. »Bude to dostupné pro většinu rodin s dětmi. Strop je 4000 korun měsíčně, ale očekáváme, že ve většině ČR budou stát 1700 korun měsíčně. To si myslím, že je velmi rozumné,« řekla Maláčová novinářům po schválení předpisu.
Předloha zavede odbornou způsobilost pečujících, a to zdravotnickou pro nejmenší děti a pedagogickou pro starší děti. Upraví také požadavky na prostory, například na jejich požární ochranu. Naopak nebude obsahovat spornou podmínku dostatečného denního osvětlení.
Debata se stočila i k epidemii koronaviru. Předseda SPD Tomio Okamura vyzval ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO), aby po verdiktu Nejvyššího správního soudu už znovu nenařizoval nošení respirátorů a roušek ve veřejných vnitřních prostorách. »Covidové
hysterie a přešlapů už bylo dost,« řekl. KSČM pak rozhořčil Okamurův výrok, že klub SPD jako jediný hlasoval proti pandemickému zákonu. »Opakovaně od těchto mikrofonů
lžete,« prohlásil Leo Luzar (KSČM). Připomněl, že proti zákonu byli i komunisté. SPD podle Luzara svým postupem většinu pro zrušení pandemické pohotovosti nezíská.

(cik)

Babiš ukázal na Adamovy lidi

29.07.2021 - Lidové noviny (Domov)

Odpovědnost za zrušené opatření k rouškám nesou dle premiéra legislativci ministerstva zdravotnictví

PRAHA Skóre prohraných pří o znění nařízení, jež ministerstvo zdravotnictví vydává s souvislosti s pandemií koronaviru, narůstá. K dosud sedmnácti prohraným sporům přibyl v úterý další. Jinak mocný úřad tentokrát porazil muž z Protivína, který trpí astmatem a napadl povinnost nosit respirátory. Nejvyšší správní soud mu dal za pravdu a vystavil likvidační vysvědčení právníkům resortu zdravotnictví. Právě na nich leží odpovědnost za nejistotu a chaos spojený se zrušeným opatřením. Do legislativců se pustil i premiér.
„Odpovědnost nese legislativa ministerstva zdravotnictví. Pan ministr zdravotnictví slíbil to napravit a vláda to projedná v pátek ráno,“ napsal včera LN premiér Andrej Babiš (ANO). Ačkoli soudci zrušili opatření, zároveň dali resortu třídenní lhůtu, aby chyby v opatření napravilo.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) na dotaz LN, zda vyvodí odpovědnost konkrétních podřízených, uvedl, že zadal interní audit, který prověří důvody, proč jsou mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví ze strany soudů rušena. „I tento čerstvý rozsudek bude předmětem šetření auditorů. Na základě výsledků auditu bude možné přijmout opatření, aby k těmto situacím již nedocházelo. Výsledky očekávám v řádu týdnů,“ napsal ministr LN. Vojtěchův náměstek pro legislativu a právo Radek Policar, jenž post klíčového muže ministerstva zdravotnictví zastává od roku 2015 a zasedá mimo jiné v Radě vlády pro lidská práva, ze zahraniční dovolené pro LN vzkázal: „Sekce legislativy ministerstva zdravotnictví nevydává mimořádná opatření, pomáháme kolegům ze sekce hlavní hygieničky se právními aspekty. Rozhodně nepíšeme odborná medicínská odůvodnění, logicky, to právníci ani neumí. Mohu tak nést odpovědnost pouze za moji práci.“

Soud: Proč to opisujete?

Dle specialisty na zdravotnické právo Ondřeje Dostála by měli úředníci umět říkat ne, pokud návrhy opatření odporují zákonům. „Organizačně je náměstek pro legislativu tím, kdo by měl garantovat odbornou správnost, a měl by odmítnout se pod to podepsat a poslat to na vládu, protože je to v rozporu se soudním výkladem zákona,“ řekl LN Dostál, člen expertní skupiny koalice Pirátů a Starostů.
Při podrobném čtení čerstvého verdiktu Nejvyššího správního soudu zarazí zejména ledabylé odůvodnění plošných nařízení. Resort zdravotnictví dle soudu nedodržel zákonné podmínky pandemického zákona. „Odůvodnění mimořádného opatření je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť z něj není zřejmé, jaká rizika pro fyzické osoby plynou z nošení ochranných prostředků a jaké riziko představují pro své okolí, pakliže by ochranné prostředky nenosily (zejména za situace, kdy by druhá osoba měla nasazený respirátor),“ konstatoval soud.
Na několika místech upozorňuje, že už v předchozích rozhodnutích varoval úředníky před nutností podrobně vysvětlit, co vedlo ministerstvo zdravotnictví k zavedení opatření, která zasahují do základních práv a svobod velkého počtu lidí. Vadilo mu, že část argumentace ministerští právníci pravidelně kopírují ze starších opatření.
Soudu také vadilo, že v dodaných podkladech chybí přesnější vymezení zdrojů, na kterých ministerstvo zdravotnictví staví svoji argumentaci. „Jaké konkrétní studie mají dle předsedy České vakcinologické společnosti ČLS JEP potvrzovat, že při používání respirátoru nedochází k omezenému přístupu kyslíku do dýchacích cest,“ například zajímalo soudce.
Zároveň ale poskytli resortu zdravotnictví návod, co by v doplněném odůvodnění nemělo chybět. Podle nich není jasné, proč se legislativci nezabývali možností výjimek z plošných opatření.
Celkově však považují opakované pochybení díky „mechanickému kopírování odůvodnění“ za porušení zákonných povinností. „Proto se i nadále v odůvodnění napadeného mimořádného opatření nachází nefunkční odkaz na informace poskytované Výzkumným ústavem bezpečnosti práce stran celkové účinnosti respirátorů, přestože tento nedostatek soud ministerstvu zdravotnictví vytkl opakovaně v rozsudcích.“

Jak z toho ven

Předseda senátu Nejvyššího správního soudu Petr Mikeš navíc naznačil, že pokud se Vojtěchův resort nepolepší, přikročí k tvrdšímu řešení. Neposkytne mu v případě zrušeného opatření čas na nápravu anebo ho zruší i zpětně.
Dle právníka Dostála by ministerstvo mělo vypracovat analýzu dopadů regulace jako u běžného zákona. „Měly by se nastínit varianty dopadů, když se opatření ponechá, zruší anebo když se určité skupiny z rouškového opatření vyjmou,“ řekl LN.

Poznámku čtěte na straně 8

Vláda versus soudy. Výběr zrušených opatření z poslední doby

* 22. února 2021 – Ústavní soud zrušil část usnesení vlády, která kvůli šíření covidu-19 omezila maloobchod a služby. Podle verdiktu nebyla opatření dostatečně odůvodněna. * 23. února 2021 – Městský soud v Praze zrušil k 10. březnu nařízení ministerstva zdravotnictví o pravidelném testování pracovníků v domovech pro seniory či postižené. * 31. března 2021 – Městský soud v Praze zrušil jako nezákonnou část opatření ministerstva zdravotnictví, která po českých občanech paušálně žádá před návratem ze zahraničí do vlasti negativní test na covid-19.

* 22. dubna 2021 – Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil celé mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví, které kromě jiného omezuje provoz obchodů, služeb i setkávání lidí. * 11. května 2021 – NSS zrušil opatření ministerstva zdravotnictví, které upravuje

povinnosti pozitivně testovaných zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných. Podle soudu vykazovalo hrubé nedostatky v odůvodnění. * 28. června 2021 – Podle NSS ministerstvo zdravotnictví náležitě nevysvětlilo, proč bylo potřeba testovat na koronavirus pracovníky malých firem a živnostníky bez zaměstnanců. * 27. července 2021 – NSS zrušil aktuálně platné opatření ministerstva zdravotnictví o nošení respirátorů ve vnitřních prostorách, není náležitě odůvodněné.

Foto popis|

MARTIN SHABU

Metnar, jediný „dvojkový“ ministr

29.07.2021 - Lidové noviny (Domov)

Ministr obrany Lubomír Metnar by měl být dle informací LN číslem dvě kandidátky ANO v Moravskoslezském kraji pro říjnové sněmovní volby. Nevýrazného člena vlády do voleb nikde nechtěli, není totiž „kampaňový člověk“.

PRAHA Možnost nasadit na předvolební billboardy a mítinky na náměstí člena vlády, mediálně známou osobnost, je pro vládní strany vždy příjemný bonus. Neplatí to však v případě nevýrazného ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO), jenž se v hnutí Andreje Babiše stal „horkým bramborem“ putujícím mezi kandidátkami pro říjnové volby do sněmovny. Nakonec dle informací LN zakotví jako dvojka v Moravskoslezském kraji (hnutí ANO finalizovalo podobu kandidátek včera večer, jednání skončilo po uzávěrce vydání – pozn. red.). Jako jediný z kandidujících ministrů nepovede krajskou soupisku coby jednička.
Metnar má pověst člověka šetřícího slovy i názory, v horké fázi kampaně nejde o bojovníka do první linie. „Ano, není to kampaňový člověk, i proto jsme se v kraji shodli, že nemůže být lídrem kandidátky,“ řekl LN moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák, lídr soupisky ANO na severu Moravy. Vedení hnutí nabízelo Metnara jako tamní jedničku, krajští lídři to odmítli a ke zopakování kandidatury vedení přemluvilo Vondráka. Na dotazy LN, jak se s pozicí dvojky kandidátky popasuje, Metnar nereagoval. Podle slov moravskoslezského hejtmana je současný ministr obrany známou personou spojenou s parlamentním působením a v klíčovém 1,2milionovém kraji pomůže uspět. Oceňuje například, že se se jménem Metnar nepojí žádné závažné kauzy. Což není úplně přesné, protože i Metnar už coby ministr byl vedle jiných aktérem plagiátorské aféry, načapali ho při tom, že jeho diplomová práce obsahovala celé neozdrojované pasáže včetně celých kapitol převzatých odjinud.
„Samozřejmě však ti, kdo jsou na kandidátce pod ním, to nesou nelibě, jelikož jim to dává menší šanci uspět ve volbách. Ale taková je politika, všichni neseme její rizika. Některým lidem se to zkrátka nelíbí,“ přiznal Vondrák nálady ve „svém“ regionu. O místo níže ministr odsunul třeba v regionu známého primátora Havířova Josefa Bělicu.
Politické působení zakřiknutého ministra obrany bylo vždy tak trochu kostrbaté. Do hledáčku mocenské smetánky se dostal jako úspěšný policejní vyšetřovatel žhářského útoku ve Vítkově, kde v dubnu 2009 neonacisté zaútočili zápalnými lahvemi na dům romské rodiny. Od tehdejšího ministra vnitra za ČSSD Martina Peciny za to Metnar převzal medaili, později si jej sociální demokrat vytáhl na post 1. náměstka. Následně odešel do soukromého sektoru. Na vnitro se však v roce 2017 vrátil, tentokrát jako ministr Babišovy první vlády. V té druhé se Metnar přesunul na obranu.
V souvislosti s tím působí bizarně jeho krátké členství v hnutí Bezpečnost, odpovědnost, solidarita (BOS), do nějž vstoupil v témže roce, kdy se stal ministrem vnitra. Mezi požadavky hnutí BOS patří třeba vystoupení Česka z Evropské unie a z NATO. Metnar tvrdí, že o těchto tendencích při vstupu do hnutí nevěděl, a když na ně přišel, uskupení opustil.
Těžkopádná výřečnost ho provází celou jeho kariéru. „Chtěl bych vyjádřit poděkování za vyjádřenou podporu, kterou nám spojenci vyjádřili,“ vysoukal ze sebe v České televizi, když letos na jaře komentoval kauzu výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích.
V médiích Metnar příliš vidět není, je tak bez překvapení, že krajské organizace se o něj nervaly, není totiž ideální člověk na podávání rukou s voliči na náměstích.
Oproti němu další členové kabinetu za ANO pronikli na pozice lídrů krajských soupisek. Lídr hnutí premiér Babiš povede kandidátku v Ústeckém kraji, kde se v přímém souboji utká s předsedou Pirátů Ivanem Bartošem, ministryně financí Alena Schillerová povede ANO v Jihomoravském kraji, šéfka resortu místního rozvoje Klára Dostálová v kraji Královéhradeckém. Ministr životního prostředí Richard Brabec původně měl být jedničkou v Ústeckém kraji, po přesunu Babiše na sever republiky se však Brabec dle informací LN objeví na kandidátce ANO v Jihočeském kraji, odkud premiérem uvolněné místo ve středních Čechách obsadí multiministr Karel Havlíček.
Nasazování členů kabinetu za ANO nese zvláštní znaky ze dvou důvodů. Kromě Brabce a Babiše se nikdo další nemůže pochlubit stranickou legitimací; nestraníci v čele kandidátek krajským organizacím hnutí očividně nevadí. Navíc to byl právě Babiš a jeho hnutí, komu nevoněla kumulace funkcí, a podepsali se tak pod novelu Pirátů o klouzavém mandátu: poslanec může svou funkci předat náhradníkovi po dobu svého působení ve vládě. Pokud by Babiš po volbách znovu skládal vládní sestavu, byla by poslanecká křesla lídrů kandidátek ANO zřejmě rychle vymetena.
Zbylá trojice ministrů za ANO – spravedlnosti Marie Benešová, školství Robert Plaga a zdravotnictví Adam Vojtěch – možnost boje o sněmovnu odmítli. Například Vojtěch už má domluvený post velvyslance ve Finsku.

Ano, není to kampaňový člověk, i proto jsme se v kraji shodli, že nemůže být lídrem kandidátky

Foto popis| Nasazení ministrů do voleb bývá palba velkou ráží. Ale platí to i pro šéfa resortu obrany Lubomíra Metnara za ANO? Sice řídí silové ministerstvo nadřazené české armádě, ve „velicí“ funkci však není. Sekundovat v Moravskoslezském kraji musí jako dvojka kandidátky hnutí hejtmanovi Ivu Vondrákovi. Foto autor| FOTO MAFRA – PETR LEMBERK

Regionální mutace| Lidové noviny - Čechy

MICHAL BERNÁTH

Právo respirátoru

29.07.2021 - Lidové noviny (Názory)

Vítejte v pravděpodobnostním světě

Odplata aroganci moci, chce se zajásat při pohledu na rozsudek Nejvyššího správního soudu, kterým zrušil opatření ministerstva zdravotnictví o nošení respirátorů. Je to pravda, ale ne celá pravda. Zároveň totiž soud, zřejmě aniž by si to uvědomoval, pomohl odpůrcům proticovidových opatření.
Nejvyšší soud zrušil napadené opatření ministerstva zdravotnictví kvůli jeho chabému odůvodnění. Přitom odůvodnění opatření vyžaduje zákon. Nebylo to poprvé, kdy soud zrušil opatření ministerstva z tohoto důvodu. Jenže ministerští úředníci zdůvodnění opět odflákli, a dokonce u tohoto opatření převážnou část zkopírovali z předchozích mimořádných opatření zrušených soudem. Vypadalo to, že si ministerstvo dělá ze soudů legraci. Což je v demokratickém právním státě nepřijatelné. Na druhou stranu z dokumentace případu se zdá, že člověku, který si na povinnost nosit respirátor či nanoroušku stěžoval, nešlo jen o to, že s tím má zdravotní problém. Jeho návrh spíše mířil k jeho totálnímu zrušení a vypadalo to, že vyšel z dílny odpůrců proticovidových opatření. Soud, i když výslovně připustil nutnost proticovidových opatření, mu přitom v mnohém vyšel vstříc. V soudním posouzení případu totiž vlastně požaduje, aby ministerstvo v odůvodnění uvedlo, jaká rizika plynou pro jednotlivé skupiny obyvatel podle věku či zdravotního stavu z nošení respirátorů, a zároveň jaká rizika by představovaly pro ostatní, pokud by respirátory nenosili. Což se lehce požaduje, ale hůř udělá.
Žijeme totiž ve světě, kde se některé věci nedají určit přesně. Lze je maximálně odhadnout s nějakou pravděpodobností, často na základě modelů, které budou vždy pro svoje zjednodušení napadnutelné. Přesné modely našeho světa totiž nelze udělat, protože pak by nešlo o model. Přesně na to ale odpůrci proticovidových opatření sázejí. Teď to budou mít i díky Nejvyššímu správnímu soudu snazší.

Marek Hudema

Babiš navrhl dva dny volna za očkování

29.07.2021 - Mladá fronta DNES (Z domova)

PRAHA Premiér Andrej Babiš na Twitteru uvedl, že zítra předloží vládě novou „odměnu“ za očkování.
Babiš napsal, že chce lidi motivovat k očkování, a tak na vládě předloží návrh na dva dny placeného pracovního volna pro všechny zaměstnance pod státní službou, kteří se naočkovali od 1. ledna 2021.
Premiér současně na sociální síti dodal, že vláda uloží všem ministrům, aby dali dva dny volna dalším svým zaměstnancům, což se týká i ozbrojených sborů. „Stačí, když se prokážou národním certifikátem nebo aplikací Tečka,“ uvedl.
Podobný postup vláda doporučuje i krajům či obcím a soukromým firmám. „Myslíme, že u některých lidí očkování mělo nějaký dopad, měli teplotu, necítili se dobře. Lidé si to zaslouží. Podstata je, že v tom vidíme motivaci (k očkování),“ doplnil Babiš.
Vláda zasedne v sedm hodin ráno. Měla by i schválit opatření ministerstva zdravotnictví o nošení respirátorů ve vnitřních prostorech.
Do něj resort podle požadavků Nejvyššího správního soudu doplní odůvodnění. O hodinu později by se Babiš měl sejít se zástupci odborů, s nimiž by podepsal dodatek ke kolektivní dohodě vyššího stupně, kde by bylo zmíněné placené volno zakomponováno. Ekonom Lukáš Kovanda se ovšem domnívá, že dva dny volna jen pro státní zaměstnance by vyšly ekonomiku na 21 miliard korun.

(van)

Boj o svůj chov šelem hospodský nevzdává

29.07.2021 - Mladá fronta DNES (Kraj Plzeňský)

Už podruhé zakázal soud muži z Rokycan chovat lvy a pumy.

ROKYCANY, PLZEŇ Až k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku je ochotný jít se svou žalobou proti Státní veterinární správě Josef Novotný z Rokycan. Uvedl to po včerejším rozsudku Krajského soudu v Plzni, podle kterého je jeho chov velkých šelem nelegální. Jako důvod soud uvedl, že záměr není v souladu s územním plánem Rokycan a nebylo na něj vydáno stavební povolení.
Obecný zmocněnec Josef Musílek, který Novotného u soudu zastupuje, uvedl, že veterinární správa neměla právo argumentovat chybějícím stavebním povolením, protože v zákoně na ochranu zvířat proti týrání nebyla povinnost, aby měl majitel ubikace a výběhu pro zvířata stavební povolení. Důkazem je podle něj to, že až letos v únoru byla přijata novela zákona a až podle ní musí mít chovatel stavební povolení.
Poradkyně Novotného v soudním sporu a odbornice na danou problematiku Tereza Holovská uvedla, že navíc k novele zákona nebyla přijata prováděcí vyhláška, což je problém i pro další chovatele velkých šelem, kterých je v Česku na dvě stovky. „Jděte se zeptat na některý stavební úřad a nikdo vám neřekne, jak má příbytek a výběh velkých šelem vypadat,“ podotkla Holovská. „Co se týče dvou pum, jedná se o dřívější několikrát schválený chov,“ připomněl u soudu Musílek.
Jedná se v pořadí o druhý rozsudek stejného znění. Rozsudek z loňského roku totiž Nejvyšší správní soud zrušil kvůli formálnímu pochybení. V rozsudku stojí, že u chovu těchto zvířat platí přísnější podmínky, a to jak s ohledem na welfare neboli životní podmínky samotných zvířat, tak i s ohledem na jejich okolí. „V konkrétním případě je to například ochrana veřejnosti před možným únikem šelem, když stavby pro jejich chov jsou umístěny v hustě osídlené rezidenční oblasti města Rokycany,“ stojí v rozsudku. A proč tedy veterináři požadovali při vyřizování žádosti na legalizaci chovu stavební povolení? Zástupce veterinární správy Tomáš Sýkora včera u soudu sdělil, že ji nepožadovali v žádosti. „Ale byli jsme stavebním úřadem v Rokycanech přizváni k místnímu šetření, zda je v chovu vše v pořádku, a zjistili jsme, že není zkolaudován,“ uvedl u soudu Sýkora. Citoval i veřejného ochránce práv. „Pokud stavba není legitimizovaná, veterináři nemohou rozhodnout jinak než stavbu nepovolit,“ sdělil.
Musílek zase citoval z protokolu o kontrole, kterou Krajská veterinární správa provedla na místě 28. dubna loňského roku. Z nálezu vyplývá, že zvířata jsou dobře živená, mají dostatečný výběh a kvalitní životní podmínky. To však soud jako důkaz odmítl.
Musílek sdělil, že celý spor je o tom, zda ze zákona vyplývá povinnost mít na ubikaci zvířat stavební povolení. „Podali jsme proto podnět ke změně stanoviska Stavebního úřadu v Rokycanech,“ sdělil.
Mluvčí rokycanské radnice Tereza Maixnerová potvrdila, že stavební úřad již zahájil řízení o odstranění stavby. „V rámci tohoto řízení si dotyčný znovu požádal o její dodatečné povolení,“ upřesnila Maixnerová. Nedá se podle ní předjímat, jaké rozhodnutí padne.
Na otázku redakce, proč chová velké šelmy, odpověděl chovatel a provozovatel restaurace Oáza v Rokycanech, že někdo rád jezdí na dovolenou a někdo má zase rád šelmy. „Osm let v Rokycanech chovám velké šelmy, kdyby se případ nedostal k soudu a nemedializoval, tři čtvrtiny lidí z Rokycan by ani nevěděly, že mám na zahradě pumy a lvy. Zvířata nikdy nikoho neohrozila, mají se u mě dobře a dělají mi radost,“ konstatoval Novotný. Lvy začal chovat poté, co mu malého lvíčka koupil syn pod stromeček. „Pak jsem dostal pokutu za týrání zvířat, že jsou lvi zvyklí žít v tlupě, a jeden lev je tedy málo. Aby tedy zvířeti nebylo smutno, pořídil jsem si druhého lva,“ přiblížil.
Holovská upozornila i na to, že novela zákona, která vstoupila v platnost letos v únoru, navíc zakazuje chovatelům rozmnožování šelem. „Ale už neříká, jak to má chovatel zařídit,“ přiblížila Holovská, která prý v případu figuruje proto, že chce pomáhat těmto krásným zvířatům. „Nemají totiž mobil, volební právo a jsou vydána napospas člověku,“ sdělila Holovská.
Narážela na to, že na konci může být utracení zvířat. Na otázku, jestli by je mohl někomu prodat, Novotný odpověděl, že zvířata nikdo nechce. Podle Holovské to způsobují i soudy a jejich neoprávněné požadavky.
Původně dostal Novotný zelenou na chov dvou pum v přístěnku u domu. Když si ale v roce 2016 pořídil první lvici, začal stavět ubikaci s výběhem. O dva roky později koupil další lvici. Nakonec mu úředníci nezlegalizovali příbytek a výběh pro lvy, neprodloužili mu ani ubikaci pro pumy.

Foto popis|

O autorovi| Jitka Šrámková redaktorka MF DNES

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

Jitka Šrámková

Všichni Babišovi muži a ženy

29.07.2021 - Mladá fronta DNES (Z domova)

Hnutí ANO schvalovalo kandidátky. Premiér jde na Ústecko

PRAHA Babiš proti Bartošovi, Havlíček versus Hamáček nebo Schillerová proti Fialovi.
Hnutí ANO včera rozhodovalo o kandidátkách pro nadcházející volby do Sněmovny. I když ne všichni lídři byli známí do uzávěrky tohoto vydání, zmíněné souboje jsou velmi pravděpodobné.
V úterý končí lhůta pro podávání kandidátních listin. Hnutí ANO patřilo mezi poslední parlamentní strany, které dosud neměly schválené kandidátky a lídry.
Do včerejšího zasedání je ani nikdo nechtěl oficiálně komentovat.
„Nesmíme ani naznačovat,“ vyhýbali se přímé odpovědi téměř všichni členové hnutí ANO včetně Andreje Babiše.
„Můžu kandidovat všude, v každém kraji,“ tvrdil několik hodin před setkáním předsednictva předseda ANO a premiér Andrej Babiš. Předběžně byl navržen ve Středočeském kraji.
Tam ale nakonec kandidovat nebude, jak už včera informovala MF DNES. Po rozhodnutí celostátního výboru bude v čele kandidátky v Ústeckém kraji, kde měl být původně jedničkou současný ministr životního prostředí Richard Brabec.
Na severu Čech přitom Babiš nebude kandidovat jen proto, že by si to hnutí ANO přálo. Největší výzvou pro něj bude bezesporu možnost utkat se s prozatím největším soupeřem – lídrem koalice Pirátů a STAN Ivanem Bartošem.
Už dříve k tomu ostatně Babiš říkal, že nemá jakýkoli problém s tím, Bartošovi se postavit.
„Přijde mi to logické, protože je to chytré opatření. A to z jednoho prostého důvodu. Má šanci vymezit se sám osobně vůči Ivanu Bartošovi, a tím pádem může boj personalizovat. Má také šanci přitáhnout v tu chvíli skupiny, které mají výhrady k Pirátům. Takže je to pro něj i marketingově a komunikačně výhodné,“ řekl politolog Jan Kubáček. Nutno k tomu ještě dodat, že hnutí ANO na Ústecku nemělo špatné výsledky. Po minulých volbách je nyní ve Sněmovně za Ústecký kraj zvoleno sedm poslanců ANO, zatímco Piráti mají jednoho, stejně jako ODS nebo třeba KSČM.
Proti střetu s předsedou hnutí ANO nemá nic ani předseda Pirátů. „Nejsem člověk, jenž by hleděl na nějaké funkce, ale chci prosazovat dobrý program, který jsme pro budoucnost naší země s Piráty a Starosty připravili. Ať už budeme bojovat z jakýchkoli pozic,“ napsal MF DNES Bartoš.

ANO sází na ministry

Blížící se volby však neslibují jen střet Babiše s Bartošem. Třeba ve středních Čechách, kde měl původně současný premiér kandidovat, se utkají například současní vicepremiéři – za ANO Karel Havlíček a za ČSSD Jan Hamáček.
Zajímavé bude bezesporu sledovat souboj lídrů na jižní Moravě. Tam se střetnou za ANO současná šéfka státní pokladny Alena Schillerová, za koalici Spolu šéf ODS Petr Fiala a absolutní nováček voleb, předseda Přísahy Robert Šlachta.
„Ano, budu lídrem kandidátky doma v Jihomoravském kraji,“ potvrdil včera Šlachta. A Schillerová pak k očekávanému střetu doplnila: „Patřím mezi ty, kteří mají i ve sportu z účasti v silné skupině radost. Je to výzva, na kterou se těším.“ Pikantní souboj se očekává i na severní Moravě. Ani ne tak proto, že zde za ANO před ministrem obrany Lubomírem Metnarem (měl by být až dvojkou) dostal přednost současný hejtman Ivo Vondrák. Jde o to, s kým se utká. Kandiduje zde i za SPD Tomio Okamura a za Volný blok Lubomír Volný – radikálové politické scény.
Navzdory tomu, že kandidátkám ANO vévodí jména současných ministrů, tři mezi nimi chybějí. Je to šéf resortu školství Robert Plaga, ministryně spravedlnosti Marie Benešová a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Přičemž Vojtěch už dříve řekl, že kandidovat nebude. Má se stát velvyslancem. Benešová se pomalu chystá na odpočinek, jak to dopadne s Plagou, není jasné.

Krajští lídři hnutí ANO

Praha * Patrik Nacher Středočeský kraj * Karel Havlíček Jihočeský kraj * Richard Brabec Vysočina * asi Martin Kukla Plzeňský kraj * nejspíš Jan Volný Karlovarský kraj * Jana Mračková Vildumetzová Ústecký kraj * Andrej Babiš

Liberecký kraj * Jana Pastuchová Královéhrad. kraj * Klára Dostálová Pardubický kraj * pravděpodobně David Kasal Jihomoravský kraj * Alena Schillerová Zlínský kraj * Radek Vondráček Olomoucký kraj * Ladislav Okleštěk Moravskoslez. kraj * Ivo Vondrák

Foto autor| Foto: Martin Veselý, MAFRA

O autorovi| Eva Pospíšilová, reportérka MF DNES

Eva Pospíšilová

Očkovaným ze státní sféry dva dny volna?

29.07.2021 - Právo (Zpravodajství)

Všichni státní zaměstnanci, kteří byli letos očkovaní proti covidu, by mohli dostat dva dny placeného volna. Návrh předsedy vlády Andreje Babiše (ANO) má v pátek projednat vláda. Řešit bude kabinet také opatření o povinném nošení respirátorů, které Nejvyšší správní soud opět shodil kvůli špatnému zdůvodnění.
„Je pravda, že někteří z nich (očkovaní) mají silnější reakci. I proto v pátek na vládě předložím návrh na dva dny placeného pracovního volna všem zaměstnancům pod státní službou, kteří se naočkovali od 1. ledna 2021,“ sdělil premiér.
„Vláda zároveň uloží všem ministrům, aby dali dva dny volna dalším svým zaměstnancům, což se týká i ozbrojených sborů. Stačí, když se prokážou národním certifikátem nebo aplikací Tečka,“ doplnil Babiš. Podobný motivační postup doporučuje i krajům, obcím či soukromým firmám. V pátek by se měl sejít i se zástupci odborů, s nimiž by dodatek týkající se placeného volna premiér podepsal. Ministerstva, úřady a jejich příspěvkové organizace zaměstnávají přes 482 tisíc lidí. Nejvíce je učitelů a nepedagogických pracovníků, kteří se mohli přednostně hlásit k očkování od konce února.
Babišův návrh rozhořčil předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středulu. „A to jako reakci na očkování mají jen státní zaměstnanci? Nechápu, proč se to netýká všech zaměstnanců,“ napsal na Twitteru. Podle něj by se měly nastavit jednotné podmínky pro všechny.
Dostatečnou ochranu před těžkým průběhem covidu má 4,6 milionu lidí s ukončeným očkováním. Nejvíce jich je ve skupině 70 až 79 let, tedy víc než 80 procent lidí. Čísla rostou i mezi nejmladšími ročníky. K registraci se odhodlala téměř polovina mladých ve věku 16 až 29 let, stejně tak třicátníci. Podle sociologa Daniela Prokopa, který se dlouhodobě podílí na výzkumu života během pandemie, je zde stále potenciál k růstu. „Šestnáct procent dospělých je neočkovaných a ochotných či neví. V segmentu lidí do 55 let bez maturity je to 25 procent. I ty lze oslovit,“ poznamenal na sociálních sítích Prokop. Mezi lidmi staršími 55 let je podle něj stejný počet neochotných (zhruba 12 procent), jako těch, kteří očkovaní nejsou a váhají. Znatelné jsou hlavně regionální rozdíly. Vládě se totiž stále nedaří oslovit některé z nejstarších seniorů. Stále je v Česku 53 menších obcí, kde nebyl naočkovaný jediný senior starší 80 let. Příkladem je středočeská obec Srbsko, kde žije třiadvacet občanů starších 80 let a nikdo z nich zatím podle statistik Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) očkován není.
Podle šéfa ÚZIS Ladislava Duška je v každém regionu oblast s podprůměrnou proočkovaností. Souviset to může i s dostupností očkovacího centra či očkujícího praktika. Na druhé straně jsou obce se stoprocentní proočkovaností seniorů starších 60 let, je jich 46.
Epidemie v Česku zpomalila. V úterý laboratoře potvrdily 252 nakažených, tedy o 49 méně než před týdnem, a denní počty pozitivních testů klesají v mezitýdenním srovnání už desátý den. Přibylo však hospitalizovaných. V nemocnicích bylo v úterý 52 pacientů s covidem, v těžkém stavu bylo osm z nich.

Vláda zároveň uloží všem ministrům, aby dali dva dny volna dalším svým zaměstnancům Andrej Babiš

Foto popis| Podíl očkovaných podle věku Očkováno první dávkou / Očkování ukončeno (%) Foto autor| Adobe Stock, PRÁVO-ti

Kristýna Šopfová

Pokuta žalobkyni kvůli dani z bytu

29.07.2021 - Právo (Zpravodajství)

Peněžitým trestem ve výši 346 tisíc korun potrestal včera Obvodní soud pro Prahu 5 státní zástupkyni Sylvu Krützner za zkrácení daně z prodeje nemovitosti. Podle soudu nesplnila podmínky pro osvobození od daně. Krützner tvrdí, že podmínky splnila, a vinu odmítla. Rozsudek není pravomocný, žena si na případné odvolání ponechala lhůtu.
Krützner podle obžaloby nepodala v roce 2015 přiznání k dani z prodeje nemovitosti v souvislosti s prodejem bytu v pražských Vršovicích, který v roce 2012 koupila za 890 tisíc od městské části a v roce 2014 ho prodala za více než tři miliony korun. Z nich pak podle žalobce Jana Fuchse vědomě neodvedla daň přesahující 360 tisíc korun.
„Co se týče viny, tak ta byla mnou během hlavního líčení bezpečně shledána,“ uvedl soudce Martin Fila. „Dospěl jsem k tomu, že nebylo splněno osvobození od daně. Zákon hovoří jasně o bydlišti, nikoliv o trvalém pobytu, a v tomto ohledu bylo nutné prokazovat, zda jste měla bydliště v té bytové jednotce 24 měsíců před tím prodejem, a dospěl jsem k tomu, že to splněno nebylo. Mám za to, že jste tam nebydlela,“ dodal soudce.

Absurdní spiknutí

Ve vršovickém bytě Krützner mezi roky 2008 a 2014 podle svých slov přebývala na střídačku, měla tam ale bydliště i trvalý pobyt. V bytě bydlelo několik žen, podle Krützner neměly spolu podepsanou nájemní smlouvu a pouze přispívaly poplatky na chod domácnosti.
Některé z nich ale u soudu prohlásily, že bydlení u Krützner našly na základě inzerátu na internetu a s obžalovanou měly podepsanou nájemní smlouvu. „Svědkyně uvedly, že v bytě nepobývala, neměla vyčleněnou místnost, neměla tam osobní věci,“ připomněl Fuchs v závěrečné řeči. Krützner to komentovala tak, že jde ze stran svědkyň o účelové tvrzení s cílem poškodit její osobu. Podle soudu je nějaké účelové spiknutí absurdní.
„Nikdy jsem neměla v úmyslu neodvést daň, byla jsem přesvědčena o tom, že jsem od daně osvobozena. Pokud bych měla jen malou pochybnost o tom, že mám daň zaplatit, zaplatila bych to,“ hájila se žalobkyně.
Za krácení daně ženě hrozí až tři roky vězení. Soud jí původně trestním příkazem uložil peněžitý trest ve výši žalované škody, Krützner ale proti tomu podala odpor a soud tak musel nařídit hlavní líčení. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová ženu loni postavila kvůli kauze dočasně mimo funkci.

(bad)

Soud zrušil vládní nařízení o rouškách v budovách a v MHD

28.07.2021 - TV Nova (06:30 Ranní Televizní noviny)

Tereza JANDOVÁ, moderátorka
--------------------
Hezké ráno, je půl sedmé a začínají Ranní Televizní noviny. Nejvyšší správní soud včera zrušil mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví, které nařizuje nošení respirátorů v budovách a MHD. Je to další opatření, které soud označil za nezákonné a rezortu dal na nápravu 3 dny.

Ivan BERKA, redaktor
--------------------
Ministerstvo zdravotnictví dostalo další políček od Nejvyššího správního soudu. Na ten se obrátil muž, který trpí dýchacími problémy a nošení respirátorů ho ohrožuje na zdraví více, než když ho nemá.

Petr MIKEŠ, soudce Nejvyššího správního soudu, Brno
--------------------
To byl ten hlavní důvod zrušení toho opatření, že se vlastně nezabývalo těmi negativy.

Ivan BERKA, redaktor
--------------------
Ministerstvo slibuje, že nařízení přeformuluje.

Gabriela ŠTĚPANYOVÁ, mluvčí Ministerstva zdravotnictví
--------------------
Ministerstvo zdravotnictví považuje za zcela klíčové, aby byla povinnost ochrany úst a nosu ve vnitřních prostorách a prostředcích hromadné dopravy zachována.

Ivan BERKA, redaktor
--------------------
Nemocnice v reakci na soudní rozhodnutí už mají připravená vlastní opatření.

Václav ŘIČÁŘ, mluvčí Krajské nemocnice Liberec
--------------------
My můžeme nařídit nošení roušek a samozřejmě krajní variantou je zákaz návštěv.

redaktorka
--------------------
Zásah vstoupí platnost za 3 dny od právní moci rozsudku. Během té doby může ministerstvo zdravotnictví reagovat. Povinnost ochrany úst a nosu ve vnitřních prostorách a prostředcích hromadné dopravy považuje ministerstvo za stále velmi důležité. Ivan Berka a redakce, televize Nova.


Soud zrušil vládní nařízení o rouškách v budovách a v MHD

28.07.2021 - TV Nova (07:30 Ranní Televizní noviny)

Tereza JANDOVÁ, moderátorka
--------------------
Hezké středeční ráno, začínají další Ranní Televizní noviny, vítejte. Nejvyšší správní soud včera zrušil mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví, které nařizuje nošení respirátorů v budovách a MHD. Je to další opatření, které soud označil za nezákonné a rezortu dal na nápravu 3 dny.

Ivan BERKA, redaktor
--------------------
Ministerstvo zdravotnictví dostalo další políček od Nejvyššího správního soudu. Na ten se obrátil muž, který trpí dýchacími problémy a nošení respirátorů ho ohrožuje na zdraví více, než když ho nemá.

Petr MIKEŠ, soudce Nejvyššího správního soudu, Brno
--------------------
To byl ten hlavní důvod zrušení toho opatření, že se vlastně nezabývalo těmi negativy.

Ivan BERKA, redaktor
--------------------
Ministerstvo slibuje, že nařízení přeformuluje.

Gabriela ŠTĚPANYOVÁ, mluvčí Ministerstva zdravotnictví
--------------------
Ministerstvo zdravotnictví považuje za zcela klíčové, aby byla povinnost ochrany úst a nosu ve vnitřních prostorách a prostředcích hromadné dopravy zachována.

Ivan BERKA, redaktor
--------------------
Nemocnice v reakci na soudní rozhodnutí už mají připravená vlastní opatření.

Václav ŘIČÁŘ, mluvčí Krajské nemocnice Liberec
--------------------
My můžeme nařídit nošení roušek a samozřejmě krajní variantou je zákaz návštěv.

redaktorka
--------------------
Zásah vstoupí platnost za 3 dny od právní moci rozsudku. Během té doby může ministerstvo zdravotnictví reagovat. Povinnost ochrany úst a nosu ve vnitřních prostorách a prostředcích hromadné dopravy považuje ministerstvo za stále velmi důležité. Ivan Berka a redakce, televize Nova.

Copyright © SOUDCOVSKÁ UNIE ČR 2011