Monitoring médií


Datum:  Zobrazit


NS vyhověl federaci hudebního průmyslu ve sporu s provozovateli úložišť

16.09.2021 - ceska-justice.cz (JusticeNepřehlédněte)

Někteří uživatelé internetu sdílí prostřednictvím úložišť nelegální obsah, třeba filmy a hudební nahrávky. Další uživatelé je pak stahují zdarma, zatímco legální způsoby stahování nebo streamování zpravidla přinášejí majitelům práv nějaký finanční příjem, buď z přímých plateb, nebo z reklamy. Podle federace tak hudební vydavatelé, hudebníci a autoři v důsledku internetového pirátství ročně přicházejí o značnou část příjmů.

Z rozhodnutí NS například plyne, že pokud provozovatel úložiště vyplácí uživatelům odměnu, jejíž výše je závislá na počtu stažení, měl by přiměřeným způsobem ověřovat, zda odměny nesouvisí s ohrožováním či porušováním práv duševního vlastnictví. Pokud to nedělá, „dopouští se zásadně nekalé soutěže“.

Žalobu na ochranu proti nekalé soutěži podala Česká národní skupina Mezinárodní federace hudebního průmyslu (ČNS IFPI) v roce 2014. Týkala se úložišť Hellshare a Hellspy, která provozují firmy se sídlem v Praze. U Městského soudu v Praze federace částečně uspěla, vrchní soud ale žalobu zamítl s tím, že provozovatelé úložišť se nedopouštějí nekalé soutěže a případné porušování autorských práv je spíše záležitostí jednotlivých uživatelů úložišť. Po zásahu NS se ale vrchní soud musí sporem a obchodním modelem úložišť zabývat znovu, při zohlednění názoru nejvyšší instance.

Podle ředitelky ČNS IFPI Petry Žikovské NS posoudil činnost úložišť komplexně a připustil nekalou soutěž ve vztahu k vydavatelům hudebních nahrávek. „Naplňuje nás to optimismem a vírou ve funkčnost české justice, která je ve svých nejvyšších patrech schopna spravedlivého a erudovaného posouzení případu. Bohužel jsme na toto rozhodnutí museli čekat dlouhých sedm let, které pro vydavatele, hudebníky a skladatele hudby znamenaly citelné ztráty na jejich příjmech,“ uvedla Žikovská.

„Jedná se o precedenční rozhodnutí, které upřesnilo výklad právní úpravy tzv. bezpečného přístavu ve vztahu ke službám ukládání a sdílení obsahu. Z rozhodnutí plyne, že bezpečný přístav nevylučuje odpovědnost provozovatelů úložišť za volbu konkrétního obchodního modelu, pokud těží z porušování autorských práv, k němuž na těchto úložištích dochází,“ uvedla právní zástupkyně ČNS IFPI Zuzana Císařová.

(čtk)

ČTK

Osobní údaje či rychlost rozhodování. Michálek chce registr soudců, snižovat jejich počet odmítá

16.09.2021 - ceska-justice.cz (NepřehlédnětePolitikaVýběr šéfredaktora)

Podrobné údaje o rozhodování, profesní historii či fotografie a přehled publikační činnosti by měl obsahovat nový portál, jehož vytvoření prosazuje koalice Pirátů a Starostů a nezávislých (STAN). Projekt připravil předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. Údaje by spravovalo Ministerstvo spravedlnosti a nejdříve by měly být dostupné pouze pro zástupce justice a ministerstva. Snižování počtu soudů Michálek nepodporuje. Řekl to při dnešním představení portálu Rychlejší soudy.

Projekt Michálek představil se senátorem Zdeňkem Hrabou a odborníkem na zdravotnické právo Ondřejem Dostálem. Podle něj je právě u řízení týkajících se zdraví důležité, aby soudy rozhodovaly rychle. Zmínil případ pacientky s roztroušenou sklerózou, který dospěl až k Ústavnímu soudu a mezitím pacientka „neměla ani léčbu, ani spravedlnost“.

Nový web „Rychlejší soudy“ si prohlédněte zde.

Transparentnost soudů a soudců podle Michálka pomůže zrychlit řízení. „Už jen sociální tlak mezi kolegy může přispět ke zrychlení,“ uvedl pirátský expert na justici s tím, že i předsedové budou mít lepší informace o výkonu svých podřízených.

Aktivnější by při kontrolní činnosti podle Pirátů mělo být i ministerstvo spravedlnosti. „V kombinaci s dalšími opatřeními, které máme v programu, jako je například elektronický spis nebo rekodifikace procesních předpisů, pomůže soudy zrychlit. Protože spravedlnost, která přijde pozdě, není žádná spravedlnost,“ vysvětlil Michálek a zmínil také finanční podhodnocení justičního personálu.

Fotka jen u funkcionářů

O projektu „karty soudce“ už Česká justice dříve informovala. Poslanec nyní představil její konkrétní podobu. Jako vzor posloužila Pirátům soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Helena Králová, která rozhodovala například v případech expremiéra Petra Nečase a jeho manželky Jany. Její portrét ale Piráti rozostřili. „Naším cílem nebylo lynčovat konkrétního soudce, proto jsme rozmazali jednotlivé údaje,“ vysvětlil Michálek.

Ten kritizuje, že současné údaje o soudcích nebo databáze rozhodnutí jednotlivých soudů jsou buď obtížně dohledatelné nebo neveřejné. „Sbírku významných rozhodnutí Nejvyššího soudu si musí člověk za drahé peníze kupovat od soukromého nakladatelství,“ uvedl jako příklad na novém webu.

Prototyp údajů o konkrétním soudci Foto: Piráti

Rychlost nemá být na úkor kvality

Nový systém by měl na jednom místě shromažďovat profesní údaje o soudci, významná rozhodnutí (např. řízení, která se dostala před Ústavní soud či vyšla ve sbírce rozhodnutí pozn. red.), rychlost rozhodování, míru zrušených rozhodnutí, kárná řízení, publikační činnost či odměňování. Měření rychlosti by podle Michálka nemělo být na úkor kvality. „Obě hodnoty je třeba vyvažovat. Cílem je spíše omezit výrazné excesy v rychlosti rozhodování,“ vysvětlil. Odmítl také, že by shromažďování údajů mohlo být tlakem na nezávislost justice.

Návrh Pirátů podle něj vychází z rozhodnutí Ústavního soudu, který ve svých nálezech zdůraznil, že i soudní moc má být pod veřejnou kontrolou a že má být vykonávána transparentně. Fotografie by měla být uvedena pouze u soudců, kteří vykonávají či v minulosti vykonávali funkcionářskou funkci, tedy byli předsedou nebo místopředsedou soudu.

Statistika by upozornila i na kauzy, ve kterých vyšší soudy opakovaně rušily rozhodnutí. Grafy by pak zachytily, jak rychle soudce řeší své případy, ale i to, jak je na tom ve srovnání se svým soudem. Analýza by se týkala i toho, kolik procent rozhodnutí daného soudce zrušily vyšší instance. Projekt Piráti konzultovali například s vedením Městského soudu v Praze, se Soudcovskou unií či se zástupci Nejvyššího soudu. Zkušenosti čerpala opoziční koalice z Německa či USA, řekl Michálek.

Státní zástupci bez registru?

ČR má mírně nadprůměrný počet soudců. Čeká nás nyní generační obměna, protože velká část soudců se blíží 70 rokům. Ty je třeba nahradit mladými lidmi. Dramatické snižování počtu soudců v tuto chvíli nepodporuji, naopak si myslím, že ten stop stav jmenování soudců ze strany ministerstva nebyl správný,“ reagoval Michálek na dotaz České justice. Ministerstvo spravedlnosti loni avizovalo, že omezí jmenování soudců kvůli úbytku věcí, které soudy vyřizují. Namísto loňských 2 818 tabulkových míst pro okresní a krajské soudy, určilo ministerstvo letošní počet míst na 2 640. Proti tomu protestovali předsedové soudů.

Pro státní zástupce zatím Piráti podobný registr neplánují. „Systém veřejné žaloby je trošku odlišný v tom, že přípravné řízení je neveřejné. Logicky není možné zveřejňovat všechny informace,“ uvedl předseda poslaneckého klubu s tím, že u žalobců by bylo možné využití pouze některých prvků.

Eva Paseková

Eva Paseková

Soustava státního zastupitelství není založena na absolutní nezávislosti, konstatoval kárný senát

16.09.2021 - ceska-justice.cz (JusticeNepřehlédněteVýběr šéfredaktora)

Soustava státního zastupitelství není založena na absolutní svobodě státního zástupce, protože vedoucí státní zástupci mají významná oprávnění řídit činnost jednotlivých státních zástupců. A pokud státní zástupce neinformuje své nadřízené a nenechá si jimi svůj postup v konkrétní věci schválit, přestože postupoval podle nejlepšího vědomí a svědomí, může se dopustit kárného provinění. K takovému závěru dospěl včera kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS), když uložil státní zástupkyni Krajského státního zastupitelství (KSZ) v Plzni Věře Brázdové relativně přísný trest snížení platu o 20 % na dobu jednoho roku.

Brázdovou, zkušenou státní zástupkyni, která začínala v roce 1980 jako prokurátorka a posléze do roku 2015 byla dokonce ve vedoucí funkci na KSZ v Plzni, pohnala před kárný senát její nadřízená, vedoucí KSZ v Plzni Anna Maříková.

Brázdová podala minulý rok obžalobu proti třinácti osobám, podezřelých ze zločinů nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy, aniž by ovšem obžaloba byla schválena v souladu s aprobačním řádem jejími nadřízenými. V tomto případě konkrétně vedoucím odboru, prvním náměstkem a vedoucí státní zástupkyní. Obžaloba také neměla splňovat všechny náležitosti dle vnitřních předpisů státního zastupitelství.

Navíc v průběhu řízení před soudem Brázdová uzavřela se sedmi obžalovanými dohodu o vině a trestu, taktéž bez schválení nadřízenými. U tří obžalovaných sjednala podle Maříkové výši trestu, která byla podle ní zcela nepřiměřená, v rozporu se zákonnými požadavky, jež jsou pro mimořádné snížení trestu odnětí svobody pod dolní hranici zákonné trestní sazby stanoveny.

Dohoda o vině a trestu

Brázdovou sjednaná dohoda snížila tresty na trest 3 let podmíněně odloženého na 5 let, přičemž původně byly navrhovány u těchto obžalovaných pachatelů nepodmíněné tresty ve výměře 10 let. Tyto dohody byly následně schváleny soudem a Brázdová se na místě vzdala práva opravného prostředku. Tím podle Maříkové zmařila, aby mohli její nadřízení ještě do věci vstoupit a případně iniciovat opravné prostředky.

Před kárným senátem včera Maříková uvedla, že o celé věci se dozvěděla až ex post, na základě svého zájmu o to, jak její podřízení aplikují nový institut rozšířené možnosti uzavřít dohodu o vině a trestu. Nová úprava, která rozšířila tuto možnost i na nejzávažnější trestné činy, vstoupila v platnost v říjnu minulého roku. Tedy v době, která se kryje se začátkem hlavního líčení ve věci, v níž došlo k vytýkanému postupu Brázdové.

Brázdová přitom nijak nerozporovala, že aprobační řád KSZ v Plzni porušila a jednala bez souhlasu svých nadřízených.

Vysvětlila to časovou tísní, kdy se blížilo uplynutí maximální doby vazby u několika obviněných, a tak se snažila rychle dovést věc k obžalobě. „Obžaloba není vymazlená, není tam vše, co tam být má. Obžalobu jsem podávala hodinu před koncem pracovní doby. Přiznávám, že jsem obžalobu doručila i se spisovým materiálem na soud sama,“ uvedla před kárným senátem Brázdová.

Pocit únavy

„Po podání obžaloby u mne převládl vnitřní pocit únavy, byla jsem ráda, že jsem stihla podat žalobu, aniž by bylo nutné propustit některé obžalované z vazby. Navíc v případu bylo podáno trestní oznámení hlavním podezřelým na vyšetřovatele, což jsem také dostala na starost. Dala jsem to stranou, pracovala jsem na jiné obžalobě. Byl už tam trošku odpor. Proto jsem nezpracovala návrhy na trest, ani jsem to nepředložila k aprobaci,“ vysvětlovala kárnému senátu svůj postup Brázdová.

Odmítla ovšem, že by sjednané tresty byly mimo trestní sazbu a byly nezákonné. „Hlavní líčení bylo nařízeno na začátek října, tehdy vstoupila v platnost novela rozšiřující možnost dohody o vině a trestu. Byl to první případ u KSZ, který se konal již při platnosti této nové úpravy. U části obžalovaných jsem považovala za vhodné, aby byli za svůj postoj odměněni. Bez jejich výpovědí bych nemohla podat tu obžalobu tak, jak jsem ji podala. Uznala jsem za vhodné ocenit jejich přístup k trestní věci a hledala jsem možnost, jak to udělat,“ vypověděla Brázdová.

„Dostali zaplaceno za to, že se vzdali svého práva nevypovídat a neobviňovat se. Díky jejich výpovědi proces pokračuje a já mám důkazy pro to, abych mohla dosáhnout odsouzení dalších osob. Já si nemyslím, že bych tímto postupem znevážila státní zastupitelství v očích veřejnosti. Pokud bych jim nenavrhla žádný trest, tak pak ano,“ vysvětlovala Brázdová, podle níž není zvolené řešení dohody ve formě podmíněného trestu špatné.

„Nemohu se smířit s tvrzením, že jsem poškodila dobré jméno státního zastupitelství v očích veřejnosti,“ řekla Brázdová Foto: Jiří Novotný

Nejednotná soustava

Brázdová neviděla problém ani v tom, že se posléze vzdala práva na odvolání. „Jsem státní zástupce, předložila jsem dohodu, soud jí schválil. Byl to můj návrh, nebyl důvod proti rozhodnutí soudu brojit,“ uvedla.

Při své výpovědi poukázala na nejednotu uvnitř soustavy státního zastupitelství v názoru, zda je nutné, aby si státní zástupce nechal návrh dohody o vině a trestu schvalovat svými nadřízenými.

Kárnému senátu pak na doplňující dotazy vysvětlovala, k čemu při koncipování dohody o výši trestu přihlížela, tedy zda dostatečně zohlednila trestní minulost jednotlivých pachatelů a jejich roli při páchání trestné činnosti. „Když tu kauzu známe, jdeme tam s něčím, měli bychom umět prezentovat svůj názor. Přece bych nemohla říci před soudem, že si musím jít postup odsouhlasit,“ uzavřela Brázdová.

Kárný senát se však přiklonil na stranu kárné žalobkyně, přičemž jen mírně korigoval navržené kárné opatření.

Podle kárného senátu se totiž Brázdová dopustila kárného provinění, když nerespektovala pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce, aprobační řád plzeňského státního zastupitelství a také zákon o státním zastupitelství, který ukládá státním zástupcům řídit se pokyny svých nadřízených.

Státní zástupce nemá postavení soudce

Svým postupem podle kárného senátu „zcela znemožnila svým nadřízeným konat dohled nad činností podřízených státních zástupců“, k čemuž slouží právě zmíněné řády a pokyny.

„Soustava státního zastupitelství není založena na absolutní svobodě státního zástupce. Vedoucí státní zástupci mají významné oprávnění činnost svých podřízených řídit,“ zaznělo při zdůvodnění rozhodnutí. Podle kárného senátu jsou to totiž právě vedoucí státní zástupci, kteří mají klíčovou roli při nastavování politiky navrhovaných trestů. „Státní zástupce nemá postavení soudce,“ připomněl kárný senát.

Závěrečná řeč KSZ: Vyplývá, že si je plně vědoma toho, že nekvalitně zpracovala obžalobu, obešla aprobační proces, rozporuplné vyjádření ohledně jednání o dohodě a trestu a předložení k aprobaci. Vedení KSZ nemělo vůbec povědomí o situaci ve věci, o jednání o dohodě o vině a trestu. Domnívám se, že je to zaviněné porušení povinnosti státního zástupce, ohrozila tím důvěru ve státní zastupitelství a v odbornost jeho postupu.

Petr Dimun

Petr Dimun

Interní audit Ministerstva zdravotnictví zjistil několik pochybení při přípravě protiepidemických opatření

16.09.2021 - ČRo Radiožurnál (18:10 Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře)

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Interní audit Ministerstva zdravotnictví zjistil několik pochybení při přípravě protiepidemických opatření, která následně zrušil Nejvyšší správní soud. Jedním z opatření, které na audit navazuje je úprava procesu projednávání těchto opatření. Nově má všechna opatření přezkoumávat legislativní rada vlády. A právě člen legislativní rady vlády, odborník na ústavní právo z pražské Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Wintr je naším hostem, dobrý den.

Jan WINTR, člen legislativní rady vlády, právník, katedra teorie práva a právních učení, Právnická fakulta UK
--------------------
Dobrý den.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Podle serveru iRozhlas.cz audit konstatoval, že na Ministerstvo zdravotnictví nebyly dostatečně nastaveny procesy vnitřních postupů, že v organizačním řádu chybí jasné stanovení pravomocí jednotlivých úředníků. A audit kritizuje také to, že Ministerstvo zdravotnictví nedokázalo plně obsadit tým, který ta opatření připravuje. Máte pocit, že to je dostatečné vysvětlení toho, že 2 desítky ministerských opatření zrušily soudy?

Jan WINTR, člen legislativní rady vlády, právník, katedra teorie práva a právních učení, Právnická fakulta UK
--------------------
Já nejsem detailně obeznámen s tím, jak vnitřně funguje to Ministerstvo zdravotnictví. Já vidím jenom ty výsledky a ty výsledky podle mě nejsou dobrá jo, a je to z důvodů. Které částečně, říká ten audit ale částečně jako ty obecnější důvody jsou známe, že leckterá ta opatření vznikala, nikoliv na základě nějaké jako dlouhodobé odborné analýzy, ale na základě nějakého jako okamžitého politického rozhodnutí, že ta odůvodnění nebyla příliš kvalitní, že vznikala ta opatření velmi narychlo, čili tohle všechno se podepsalo na tom, že ta opatření byla nekvalitní, často tedy nezákonná a že byla potom zrušena Nejvyšším správním soudem.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Jedním z opatření, která mají být přijata po tomto auditu je to, že všechna opatření protikoronavirová má přezkoumávat legislativní rada vlády. Vy jste dosud o těch opatřeních nejednali?

Jan WINTR, člen legislativní rady vlády, právník, katedra teorie práva a právních učení, Právnická fakulta UK
--------------------
My jsme jednali o dvou. Legislativní rada vlády jedná o různých složení. Jednou za 14 dní se schází to plénum legislativní rady vlády, to připouštím, že není úplně tedy jako pružný způsob, jak tedy ta opatření, která přece jenom jsou třeba vydávána rychleji posuzovat ale legislativní rada vlády má spoustu pracovních komisí a zároveň je schopná zřizovat ad hoc komise a skutečně v sestavě nějaké užší byla projednána 2 ta opatření, myslím jedno v červnu a jedno někdy v srpnu a poměrně důkladně se diskutovala tom užším složení té legislativní rady.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Proč nebylo projednáno víc? Byla to vina Ministerstva nebo vy jste neměli vůli se tím zabývat?

Jan WINTR, člen legislativní rady vlády, právník, katedra teorie práva a právních učení, Právnická fakulta UK
--------------------
Nebylo nám to předloženo. Legislativní rada vlády je poradní orgán vlády, čili záleží na vládě co předloží legislativní radě a my jsme s dalšími členy legislativní rady dávali opakovaně najevo, že jsme připraveni se tím zabývat a proč, tedy od samého počátku od toho března 2020 tohle důležitá pravidla, tahle důležitá opatření nebyla aspoň v nějakém tedy jako krátkém třeba několikadenní nebo jednodenní řízení projedná na nějakou formací legislativní rady vlády, to mi vlastně nebylo nikdy jasné.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Vy jste říkal, že legislativní rada vlády jednala 2× o opatřeních Ministerstva zdravotnictví. Nahrávku jednoho z těchto jednání z června dnes zveřejnil týdeník Reflex na svém webu. Je ta nahrávka autentická? Můžete potvrdit, že to co Reflex zveřejnil, že opravdu jde o jednání legislativní rady vlády?

Jan WINTR, člen legislativní rady vlády, právník, katedra teorie práva a právních učení, Právnická fakulta UK
--------------------
Mě překvapilo, že se ta nahrávka tedy takhle objevilo v médiích, protože ta legislativní rada vlády jedná neveřejně a smyslem je tedy bez takovéhle velké publicity si tam tedy jako otevřeně říct ty argumenty pro a proti tomu danému řešení, které bylo zvoleno, ale je to samozřejmě jako velmi sestříhané a že jsou to jenom jako vybrané fragmenty toho ale tedy, co můžu posoudit tak ty fragmenty skutečně takhle zazněly na té poradě ta legislativní rady v tom červnu.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Z těch fragmentů to působí, že zástupci Ministerstva zdravotnictví nebere moc připomínky legislativní rady vlády, že chce svůj návrh prosadit stůj co stůj. Měl jste z toho stejný dojem?

Jan WINTR, člen legislativní rady vlády, právník, katedra teorie práva a právních učení, Právnická fakulta UK
--------------------
Tady je důležité vidět ten výsledek, že nakonec Ministerstvo ten návrh stáhlo, po té kritice legislativní rady to stáhlo. Tam skutečně ale chápu, že ten úředník Ministerstva zdravotnictví, především té legislativní radě nebo jejím členům předkládá argumenty, proč si myslí, že jaksi to opatření, tak jak ho formulovali, že je přijatelné, nicméně ten hlas členů legislativní rady kritický byl nakonec vyslyšen a to opatření v podstatě nebylo potom vládě předložen, čili si myslím, že tady to vlastně zafungovalo správně.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Od zástupce Ministerstva zdravotnictví na té nahrávce mimo jiné zaznívá, že toho protiepidemické opatření jen na základě politického zadání, které není v dané chvíli měnitelné, když budu citovat. Opravdu vznikala ta protiepidemická opatření podle politické objednávky?

Jan WINTR, člen legislativní rady vlády, právník, katedra teorie práva a právních učení, Právnická fakulta UK
--------------------
Tak to nedokážu posoudit, protože nevidím dovnitř toho fungování Ministerstva zdravotnictví. Nakonec podle pandemického zákona ten, kdo přijímá to mimořádné opatření je Ministerstvo zdravotnictví po schválení vládou, tzn. jsou tam tyhle politické orgány, které o tom nakonec rozhodnou a taky to v demokratickém státě správné, zároveň je ale správné, aby tedy jako útočníka návrhy to těch opatření na základě tedy nějaké expertizy a jako, do jaké míry za těmi opatřeními ta expertní byla nebo nebyla já zvenčí nedokážu posoudit.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Nově tedy všechna protiepidemická opatření má projednávat legislativní rada vlády, předpokládáte jako její člen, že to zamezí tomu, aby do budoucna ta opatření rušily soudy?

Jan WINTR, člen legislativní rady vlády, právník, katedra teorie práva a právních učení, Právnická fakulta UK
--------------------
Já nevím přesně, co tzn. že legislativní rada vlády bude projednávat všechna ta opatření. To ještě asi bude potřeba nějak to zpřesnit, jako v jakých těch formací to bude projednáváno, jaké na to budou termíny. Myslím, že je rozhodně dobře, že tam tenhle ten mezikrok bude. Slibuju si od toho zkvalitnění těch opatření. Slibují si od tohoto, že budou méně teda rušen těmi soudy ale samozřejmě to nemůžu zaručit.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Když se člověk podívá na text těch platných protikoronavirových opatření a potom se dívá kolem sebe, tak může mít pocit, že mnoha nebo některá ta opatření v praxi stejně moc nedodržují. Například povinnost nosit roušky při kulturních nebo sportovních akcích. Z pohledu právníka je problém, když formálně platí pravidla, která v praxi většina lidí nedodržuje?

Jan WINTR, člen legislativní rady vlády, právník, katedra teorie práva a právních učení, Právnická fakulta UK
--------------------
Problém to je, protože pokud co jsou vydávána pravidla, o kterých se tuší, že nebudou dodržována tak to v podstatě může mít negativní dopad na důvěru právní řád jako celek. Já pořád jako právní teoretik doufám, že to bude spíš společností vnímáno tak, že tahle ta míra nedodržování je prostě jako typická pro tenhleten jako zvláštní typ těch opatření týkající se toho covidu, která mají tedy zvláštní formu, fungují jsou trochu, jako v mimořádném režimu a že se to nebude tedy přelévat do způsobu zacházení s celým tím právním řádem, ale pokud by tedy tahle ta covidová právní epizoda měla mít dopad na celý právní řád, že k tomu celému právnímu řádu bude přistupováno tedy způsobem, že se to takhle masivně nedodržuje a že je to i psáno s tím, že se to nejspíš teda jako nebude dodržovat a vedení moci státu to zkontrolovat by to samozřejmě bylo velmi nežádoucí. Mají pravidla být nastavena tak, aby jako byla aspoň nějaká elementární šance, že budou dodržována a taky mají být nastavena tak, aby se dala zkontrolovat, protože ten stát jako neplní dobře tu svoji funkci, pokud má pravidla, která vlastně není pak schopen vynutit.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
Říká člen legislativní rady vlády, odborník na ústavní právo Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze prof. Jan Wintr. Díky, že jste byl naším hostem, na viděnou, na slyšenou.

Jan WINTR, člen legislativní rady vlády, právník, katedra teorie práva a právních učení, Právnická fakulta UK
--------------------
Děkuju, na shledanou.

Tomáš PANCÍŘ, moderátor
--------------------
A já ještě doplním, že jsme zvali do vysílání také zástupci Ministerstva zdravotnictví. Ti pozvání nepřijali. Ministerstvo zdravotnictví nám ale zastalo prohlášení které, cituji: "Ministerstvo zdravotnictví striktně odmítá, že by ochranná opatření vznikala na základě politického zadání nebo jakkoliv nestandardně. Protiepidemická opatření reagují na aktuální epidemickou situaci a vznikají na základě odborných doporučení. Protiepidemická opatření formuje sekce hlavní hygieničky České republiky ve spolupráci se sekcí legislativní, která pak odpovídá za zákonnost a právní čistotu dokumentu. Opatření jsou konzultována i s odbornými skupinami, například MeSES nebo vakcinologická společnost skutečnost, že zaměstnanec ministerstva zdravotnictví pracuje na základě pokynu svých nadřízených není podle našeho názoru ničím překvapujícím. Tolik prohlášení Ministerstva zdravotnictví.


Kritika zrušení bezdoplatkových zón v Úpici

16.09.2021 - ČT 1 (18:00 Události v regionech - Praha)

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Města, která se na svém území skutečně potýkají s takzvaným obchodem s chudobou jsou nespokojená s nedávným verdiktem Ústavního soudu. Ten vyhlašování bezdoplatkových zón zrušil. Radnice jsou zklamané, že tím ale přicházejí o jeden z mála fungujících nástrojů, jak se bránit přílivu problémových a nepřizpůsobivých obyvatel. Ministerstvo práce a sociálních věcí jako rychlé řešení doporučuje vyvlastnění soukromých ubytoven pro chudé. Podle radnice v Úpici by ale stačilo, kdyby dávky hmotné nouzi zohlednili v místě obvyklou výši nájmu. Víc o tom reportáž Věry Hofmanové.

Věra HOFMANOVÁ, redaktorka
--------------------
Jedno z míst sociálního bydlení v Úpici. Pro lidi v okolí to není snadné soužití.

Marek SEMERÁK, instruktor Městské policie Úpice
--------------------
Je to dost na psychiku a snažit se vyhnout nějakýmu fyzickýmu kontaktu.

Věra HOFMANOVÁ, redaktorka
--------------------
Původně městská vyhláška stanovila bezdoplatkovou zónou celý katastr Úpice.

Petr HRON, starosta Úpice /Žít v Úpici/
--------------------
Kdysi tady bydlel jeden člověk, to byl všechno. V tý době, kdy nám kraj zrušil, tak do tejdne se tohle barák naplnil.

Věra HOFMANOVÁ, redaktorka
--------------------
Majitelé zničených domů v nich dnes ubytovávají nepřizpůsobivé ze všech koutů země.

Eva GOROLOVÁ, obyvatelka Úpice
--------------------
6 600 Kč.

Věra HOFMANOVÁ, redaktorka
--------------------
Platíte?

Eva GOROLOVÁ, obyvatelka Úpice
--------------------
Ne, beru a 5600 platím. Někteří tedy mají dluhy na těch popelnicích, no.

Věra HOFMANOVÁ, redaktorka
--------------------
Alespoň částečným řešením by podle typické radnice bylo doplácet lidem dávky v hmotné nouzi do výše nájmu v místě obvyklém.

Petr HRON, starosta Úpice /nestr./
--------------------
A měl by ho ctít třeba i Úřad práce, takže když Úpice je třeba v cenové mapy nějakých 117 Kč za metr čtverečný a v tu chvíli okamžitě přestane podnikání v sociálním bydlení.

lékař
--------------------
Podívejte potřebuju, abyste šla s námi do sanitky.

Martin PILÁT, velitel Městské policie Úpice
--------------------
Jak vidíte tak holčina není schopna ani sedět.

Petr HRON, starosta Úpice /nestr./
--------------------
Jakákoliv pokuta u nich se míjí účinkem, protože nikdo jim to nemůže strhnout z dávek.

Věra HOFMANOVÁ, redaktorka
--------------------
V době platnosti vyhlášky o bezdoplatkové zóně, kdy se podnikání s chudobou v Úpici nevyplácelo radnice jeden z vybydlených objektů koupila. Ještě letos ho čeká demolice. Věra Hofmanová, Česká televize, Úpice.


NS se zastal majitelů práv hudebních nahrávek

16.09.2021 - ČT 24 (13:00 Zprávy)

Linda BARTOŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejvyšší soud se zastal majitelů práv k hudebním nahrávkám ve sporu s provozovateli internetových úložišť. Jejich obchodní model teď bude muset důkladněji prozkoumat Vrchní soud v Praze. Podle jeho původního rozhodnutí se provozovatelé úložišť nedopouštějí nekalé soutěže a případné porušování autorských práv je spíš záležitostí jednotlivých uživatelů. Odměnami za stahování se teď bude muset soud zabývat.


Postihy kvůli neuhrazeným pokutám budou přísnější

17.09.2021 - Haló noviny (Z domova)

Policisté, celníci a také obecní strážníci zřejmě získají právo odebrat na místě registrační značku vozu nebo nasadit takzvanou botičku autům řidičů s nesplaceným dluhem za dřívější dopravní přestupek. Předpokládá to novela, kterou schválila Sněmovna.
Novela dává policistům a celníkům pravomoc požadovat po řidiči uhrazení dosud nesplacené částky postihu v hotovosti nebo kartou. Pokud by řidič nedoplatek na místě neuhradil, mohli by mu policisté nebo celníci nařídit, aby zajel na nejbližší vhodné místo, kde by mu buď odebrali registrační značku, nebo nasadili botičku. Obdobnou pravomoc by získali také obecní strážníci. Týkala by se neuhrazených pokut, které za porušení dopravních předpisů uložily obce. V současnosti vede podle ministerstva vnitra špatná vymahatelnost nedoplatků za dopravní přestupky k tomu, že lidé opakovaně porušují pravidla silničního provozu. Řidiči kamionů nedodržují zejména takzvané sociální předpisy, tedy stanovenou dobu řízení, bezpečnostní přestávky a odpočinek. Provozovatelé pak poškozují silnice přetíženými auty a řidiči překračují povolenou rychlost. »Máme zkušenosti z provozu takové, že zahraniční řidiči kamionové dopravy velmi často neplatí pokuty a spoléhají na to, že se jim nic nestane,« uvedl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
Předseda ústavně právního výboru Marek Benda (ODS) prosadil úpravu, podle které by Nejvyšší soud mohl rozhodovat o stížnostech pro porušení zákona v neveřejném zasedání i v jiných případech než jen tehdy, když je zamítá. Podle Bendy by to zefektivnilo činnost soudu.
»Tento pozměňovací návrh je bohužel typickým přílepkem
zákona,« uvedl zpravodaj Zdeněk Ondráček (KSČM). Obsahově však s návrhem souhlasí. Stejně jako Hamáček se ale obává, že Senát by mohl novelu kvůli nesouvisejícímu pozměňovacímu návrhu vrátit poslancům k novému posouzení. V takovém případě by se už Sněmovna do voleb k projednání předlohy nedostala, takzvaně by spadla pod stůl.
Benda přiznal, že úprava je čistým přílepkem. Uvedl ale také, že už jednal se senátory a že horní komora, kam nyní novela míří, by ji kvůli této úpravě poslancům vracet neměla.

(jad)

Jak zrychlit justici? Práci soudců prohnat drobnohledem a statistikami, říkají Piráti

17.09.2021 - Hospodářské noviny (Události)

Justice

Práci soudů by mohlo zefektivnit zavedení elektronického soudního spisu nebo vytvoření podrobných statistik práce jednotlivých soudců. To je plán, se kterým přichází před volbami koalice Pirátů a STAN. „Pokud chceme zachovat nezávislost justice, musíme vzít vítr z plachet jejím kritikům. Tedy pracovat na tom, aby fungovala efektivně,“ říká předseda poslaneckého pirátského klubu a jejich kandidát na ministra spravedlnosti Jakub Michálek.
Michálkův plán je důkladně zanalyzovat práci jednotlivých soudců. Navrhuje vytvořit kartu soudce, v níž budou nejen profesní údaje a jejich významná rozhodnutí, ale také rychlost, za jak dlouho průměrně rozhodnou, či kolik procent jejich verdiktů vrátí odvolací soudy. Nebo to, jakým čelili kárným řízením.
Michálek ale přiznává, že nedokáže odhadnout, nakolik jím navrhovaná opatření mohou soudní řízení zrychlit. „Důkladná analýza těchto dat by ale mohla vést ke zjištění, co je příčinou, že se některé případy příliš dlouho vlečou,“ říká s tím, že pak bude na předsedech soudů či ministerstvu, aby zjednali nápravu. Analýza podle něj také ukáže, kdy lze průtahy přičíst soudcům, kdy účastníkům řízení a kdy znalcům.
HN již opakovaně uvedly, že v některých oborech, například psychiatrii, je nedostatek znalců kritický a některá soudní řízení prodlužuje až o roky. „Třeba zjistíme, že není problém na straně soudu, ale proto, že na znalecký posudek se čeká řadu měsíců,“ uvedl Michálek.
Podle pirátského poslance by uvedená karta soudce byla nejdřív pro vnitřní potřeby justice - tedy pro ministerstvo spravedlnosti a předsedy soudů. „Pokud se osvědčí, je možné je zpřístupnit i veřejnosti,“ dodává.
Piráti zatím začali s mapováním práce soudců na Obvodním soudu pro Prahu 1. Pilotním příkladem je jeho soudkyně Helena Králová, která řešila několik případů milenky a poté manželky bývalého premiéra Petra Nečase. Zatímco průměrný soudce v Praze 1 podle Michálka ukončí do jednoho roku 95 procent případů, Králová je pomalejší ado roka vynesla verdikt v devadesáti procentech svých kauz. Nemálo z nich se táhne dva a více let.
Prezident Soudcovské unie ČR Libor Vávra ale tvrdí, že takto jednoduše soudce srovnávat nejde. Třeba i proto, že každý z nich má jiný typ agendy- někdo se specializuje třeba na krádeže, jiný na hospodářskou kriminalitu, kterou je mnohem složitější řešit.
„Když soudíte například v sociálně vyloučené lokalitě, tak se těm lidem špatně doručují obsílky. Jsou neustále v pohybu. Řešení je tam mnohem pomalejší než v nějaké spořádané lokalitě, i když tam jsou třeba mnohem složitější případy,“ poukazuje Vávra.
Podle něj navíc soudci se statistikami již pracují a většinu z těch, o kterých Michálekmluví, používají. „Já se vždy snažil, aby si moji soudci přečetli, jak jsou na tom ve srovnání se svými kolegy. A to pak poznáte, že to má vliv, protože každý chce pracovat dobře, a ne vyčnívat negativním způsobem,“ říká Vávra, který byl v minulosti dvanáct let předsedou Obvodního soudu pro Prahu 1 a do loňska pak řídil Městský soud v Praze.
Stejně tak je podle něj obtížné porovnávat soudce podle toho, kolik případů jim odvolací instance zruší a vrátí knovému projednání. Třeba proto, že v bagatelních případech je minimum odvolání. Nebo že jednotlivé okresy se výrazně liší procentem odvolání - například proti verdiktům okresních soudů na severu Čech padne odvolání méně než v každém dvacátém až třicátém případě, v Praze více než dvakrát častěji.
„Jsem příznivec toho, aby těch statistických informací bylo víc než dnes. Nestačí ale jen, aby to bylo správně sečtené, musíme se hlavně shodnout na jejich interpretaci. A to bude paradoxně víc práce než ty statistiky dát dohromady,“ upozorňuje Vávra.
Rychlost řízení přitom podle posledních dat - tentokrát Evropské unie - není nejžhavějším problémem české justice. Hodnotící zpráva EU z letošního léta říká, že Česko se dokonce zlepšilo a v délce řízení postoupilo ze šestého na páté místo ze zemí evropské sedmadvacítky.
„Problém justice je, že vyřeší obrovské množství relativně jednoduchých případů, kdy se nikdo neodvolá, ale pak je balík sporů, které se hodně vlečou. Když se to zprůměruje, vychází to dobře, ale takové údaje nejsou směrodatné. Takže se snažíme zaměřit na to, jak postihnout balík těch případů, které se vlečou, a základ je ho pořádně zmapovat. Dnes tomu tak není,“ říká Michálek.
„Už jsme se dostali tak daleko, že se o moc dál nemůžeme posunout jinak než změnou procesních předpisů, které budou napsány pružně a moderně,“ soudí Vávra. Hlavním z nich by měl být nový trestní řád -ten stávající je totiž z roku 1964. S Piráty pak souhlasí, že výrazně by pomohlo zavedení elektronických soudních spisů. „To je ale gigantický úkol, už jen z hlediska zabezpečení datových toků,“ upozorňuje.

Rychlost řízení podle posledních dat Evropské unie není nejzhavejsim problémem české justice.

Foto popis|

O autorovi| Marek Pokorný, marek.pokomy@hn.cz

Marek Pokorný

Soud napravil chybu v zákonech. Odškodnění za následky povinného očkování lze vymáhat

17.09.2021 - Hospodářské noviny (Právo)

Odškodnění

Kdo mezi lety 2014 a 202 0 utrpěl újmu, kterou mu způsobilo povinné očkování, může žádat stát o odškodnění. V těchto letech přitom nebylo zákonem stanoveno, kdo za případnou újmu může. Nejvyšší soud ale rozhodl, že je neakceptovatelné, aby nebyl nikdo odpovědný za újmu, kterou nelze přičíst samotnému poškozenému ani vyšší moci. Nárok na odškodnění ze zákona existoval jen do roku 2014 a poté až od dubna 2020, kdy nabyl účinnosti zákon o náhradě újmy způsobené povinným očkováním.
Soud se zabýval případem malého chlapce, který v roce 2015 týden po očkování takzvanou hexavakcínou
utrpěl obrnu lícního nervu těžkého stupně s trvalými následky. Rodiče se obrátili na ministerstvo zdravotnictví a posléze na nižší soudy. Ty ale odmítly poskytnout odškodnění, protože neexistovala právní úprava, podle níž by šlo nárok uplatňovat.
Do konce roku 2013 se lidé mohli náhrady újmy na zdraví domáhat dle občanského zákoníku. Zákon upravoval odpovědnost zdravotnického zařízení za škodu na zdraví způsobenou podáním očkovací látky. Po přijetí nového občanského zákoníku ale zákonodárci dané právo vypustili a nenahradili ho ani přijetím jiného předpisu.
Přestože právo na náhradu škody od státu mohou lidé uplatňovat standardně dle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, v případě újmy vzniklé po povinném očkování ho využít nemohli. Zmíněný zákon se totiž vztahuje jen na případy, kdy byla újma způsobena nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. „Dle tohoto zákona nárok uplatnit nejde. Očkování není ani nezákonné rozhodnutí, ani nesprávný úřední postup,“ vysvětluje advokátka Zuzana Candigliota, která rodinu chlapce zastupuje.
Návrh zákona o náhradě újmy způsobené povinným očkováním předložila vláda poslancům až v roce 2019, v reakci na nález Ústavního soudu z roku 2015, který ve svém odůvodnění kpřijetí potřebné právní úpravy vyzval. „Současný právní stav neobsahuje žádný právní titul, na základě kterého by osoba, které vznikla újmu na zdraví v důsledku povinného očkování, se mohla úspěšně domoci odškodnění této újmy s výjimkou případů, kdy újma je důsledkem nesprávného postupu poskytovatele zdravotních služeb, který očkování provedl, nebo kdy je újma důsledkem vady očkovací látky,“
stojí v důvodové zprávě k návrhu. I tak ale zákon umožňoval právo na náhradu škody jen v případech po 8. dubnu 2020. Kauza se tedy dostala až kNejvyššímu
soudu, který pokládá právní mezeru za nespravedlivou. „Soud pokládá za nepřijatelné, nespravedlivé a diskriminující, aby se poškozeným, u nichž vznikla újma do 31.12. 2013 a poté od 8. 4. 2020, náhrady újmy na zdraví dostalo, zatímco újma vzniklá v mezidobí mezi těmito daty by odškodněna nebyla, a to jen proto, že zákonodárce opomněl jejich nároky upravit. Rozhodnutí odvolacího soudu je formalistické, nespravedlivé a zakládá nerovnost mezi osobami, jimž byla způsobena obdobná újma v různých obdobích,“ konstatoval soud.
Jestli ale bude náhrada újmy ve výsledku skutečně přiznána, není jisté. Ministerstvo totiž v tomto případě popíralo nejen to, že by stát nesl odpovědnost, ale i souvislost mezi očkováním a způsobenou újmou. Samotné znaky újmy, které je třeba naplnit k přiznání odškodnění, jsou podle tohoto zákona, resp. judikatury vnímány jinak než například v trestním právu. „Podle zákona se totiž odškodňuje pouze taková újma, která představuje zvlášť závažné ublížení na zdraví. Takže nejprve musí být posouzeno, zda újma naplňuje toto kritérium. Méně závažné újmy se neodškodňují a to je velký problém, protože judikatura Nejvyššího soudu již pojem,zvlášť závažné ublížení na zdraví‘ vyložila velmi přísným způsobem,“ vysvětluje Candigliota.
Podle rozsudku Nejvyššího soudu v jiné věci pod tento pojem nelze zařadit ani těžká vnitřní zranění, po kterých osoba upadla na tři týdny do bezvědomí a byla šest měsíců upoutána na lůžko bez možnosti pohybu, což například orgány činné v trestním řízení hodnotí jako těžkou újmu na zdraví. Podle soudu musí být následky natolik vážné, aby osobu vyřazovaly z většiny sfér společenského uplatnění. „Pokud je uvedené kritérium závažnosti újmy naplněno, takse odškodňuje bolestné, ztráta na výdělku, ztížení společenského uplatnění a účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví očkovaného. Bolestné a ztížení společenského uplatnění vyčíslují znalci podle metodiky Nejvyššího soudu,“ doplňuje advokátka.
Advokát David Pytela vnímá rozhodnutí Nejvyššího soudu jako velice pozitivní. „Překlenuje mezeru v právní úpravě, která v daném období výslovně neupravovala právo na náhradu újmy způsobené povinným očkováním. Jednalo se přitom o vědomou chybu zákonodárce. Tuto chybu mohl napravit buďto sám zákonodárce, anebo soud formou tzv. pravé retroaktivity (zpětné působnosti). Tento postup se připouští pouze výjimečně, nicméně zde byl odůvodněn ochranou ústavně garantovaných práv občanů. Díky tomuto rozhodnutí se podstatně zvýší možnost občanů, rodin s dětmi domáhat se odškodnění,“ říká.

Foto popis| Nárokna odškodnění ze zákona existoval jen do roku 2014 a poté až od dubna 2020, kdy nabyl účinnosti zákon o náhradě újmy způsobené povinným očkováním. Foto autor| Ilustrační foto: HN - Lukáš Bíba

O autorovi| Adéla Nekvasilová, adela.nekvasilova@hn.cz

Adéla Nekvasilová

Bývalá soudkyně podala dovolání

17.09.2021 - Mladá fronta DNES (Severní Čechy)

Most

Někdejší místopředsedkyně ústeckého krajského soudu Markéta Lehká, která byla letos v květnu pravomocně odsouzena za jízdu pod vlivem alkoholu, se rozhodla bránit mimořádným opravným prostředkem. Jak zjistila MF DNES z justiční databáze, podala dovolání k Nejvyššímu soudu. Lehká dostala za řízení v opilosti čtyřměsíční trest odnětí svobody s 18měsíční zkušební dobou, pokutu 100 tisíc a zákaz řízení na 18 měsíců. Zároveň přišla o talár. Podle obžaloby v prosinci 2019 nadýchala skoro dvě promile, odběr krve odmítla. Od začátku tvrdí, že nepila a že naměřené hodnoty způsobily požité léky Stopangin a Bromhexin.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy

(gor)

Žalobkyně bude mít rok nižší plat kvůli postupu v drogové kauze

17.09.2021 - Mladá fronta DNES (Kraj Plzeňský)

BRNO, PLZEŇ Kárný senát Nejvyššího správního soudu včera snížil plzeňské žalobkyni Věře Brázdové plat o 20 procent na jeden rok. Důvodem je postup Brázdové v rozsáhlé drogové kauze. Obžalobu neukázala svým nadřízeným a později uzavřela s částí obžalovaných dohody o vině a trestu, opět bez konzultace se svými nadřízenými. Svým postupem podle kárného senátu zcela znemožnila nadřízeným dohled.
„Celé se to vymklo aprobačnímu procesu,“ řekl předseda kárného senátu Petr Mikeš.
Obžaloba z drogových deliktů se původně týkala třinácti lidí. Brázdová ji zpracovávala samostatně a v rozporu s aprobačním řádem obžalobu doručila k soudu, aniž ji před tím předložila nadřízeným. Nerespektovala tak běžný služební postup.
Později uzavřela se sedmi obžalovanými dohodu o vině a trestu. U tří lidí byly sjednané tresty podle kárné žaloby zcela nepřiměřeně mírné.
Obžalovaným hrozilo deset let vězení, dohoda jim vynesla tři roky s podmíněným odkladem na pět let. Dohody schválil soud, přičemž Brázdová se vzdala opravného prostředku. Vedení státního zastupitelství o dohodách dlouho ani nevědělo.
„Je to vážné pochybení, které už nelze napravit,“ řekla krajská státní zástupkyně Anna Maříková. „Nemám pocit, že by byli potrestáni nedostatečně. Pět let nad nimi bude viset Damoklův meč,“ uvedla Brázdová k podmíněným trestům dohodnutým se třemi obžalovanými. Dohodou chtěla prý ocenit jejich ochotu vypovídat.
„Nemohu se smířit s tvrzením, že jsem poškodila dobré jméno státního zastupitelství v očích veřejnosti,“ řekla Brázdová, která na plzeňské prokuratuře a později na státním zastupitelství působí od 80. let.
Před kárným senátem dnes státní zástupkyně připustila dílčí pochybení, kdy nenechala aprobovat u nadřízených ani obžalobu, ani pozdější návrhy na dohodu, které s advokáty dojednávala ‚na vlastní pěst‘.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

(ČTK)
Copyright © SOUDCOVSKÁ UNIE ČR 2011