Monitoring médií


Datum:  Zobrazit


Muž napadený policisty dosáhl přes promlčení smír s českou vládou ve Štrasburku

18.03.2024 - ceska-justice.cz (justice)

Přes promlčení nároku dosáhl smírného ujednání s českou vládou muž, kterého v roce 2016 fyzicky napadli a poté neoprávněně zadržovali policisté při silniční kontrole. Policisté za to byli odsouzeni. Na rozsudek muž čekal kvůli uplatnění náhrady škody. Tím však došlo promlčení a české soudy nárok zamítly, Ústavnísoud to potvrdil. Po podání stížnosti do Štrasburku mu česká vláda nyní vyplatí přes pět tisíc euro.Vyplývá to z rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci stížnosti Valchář v. ČR, kterou Filip Valchář podal loni v únoru. Soud vzal smírné ujednání na vědomí a stížnost vyškrtl ze seznamu stížností. Česká vláda se zavázala zaplatit 4 800 euro za nemajetkovou újmu a 600 euro za náklady zastoupení. Rozhodnutí bylo zveřejněno 14. února 2024.„Soud obdržel prohlášení o smírném narovnání podepsané stranami, v nichž stěžovatel souhlasil, že se vzdá jakýchkoli dalších nároků vůči České republice v souvislosti se skutečnostmi, které vedly k této stížnosti s výjimkou závazku vlády zaplatit mu uvedené částky,“ informuje o případu Evropský soud pro lidská práva. „Platba bude představovat konečné řešení případu,“ dodává Soud.České vládě byla stížnost oznámena v květu 2023 s otázkou: Je zamítnutí promlčené žádosti podané stěžovatelem podle zákona č. 82/1998 slučitelné se zvláštní procesní povinností, kterou článek 3 Úmluvy ukládá státům, aby zavedly mechanismus umožňující nejen identifikaci a potrestání odpovědných osob, ale také poskytnutí náhrady za morální újmu?Soud: Plnění úkolů státu způsobilo muži újmuFilip Valchář si stěžoval podle článků 3 a 13 Úmluvy na zamítnutí jeho nároku na náhradu škody z důvodu špatného zacházení ze strany policisty.Úplná komunikace případu s českou vládou je zde.Co se přesně stalo, je pak popsáno v usnesení českéhoÚstavníhosoudu z 11. října 2022, kterým senát předsedy Davida Uhlíře stížnost Filipa Valcháře odmítl.Z usnesení vyplývá, že muže v roce 2016 zastavila ve vozidle policejní hlídka. „Jeden z policistů při kontrole dokladů stěžovatele fyzicky napadl a poté jej hlídka odvezla na služebnu, kde byl několik hodin neoprávněně zadržován. Policisté stěžovateli způsobili fyzickou bolest a psychický šok. Za uvedené jednání byl jeden z policistů odsouzen Krajským soudem v Ostravě za zneužití pravomoci úřední osoby a omezování osobní svobody k podmíněnému trestu (druhý z policistů byl odsouzen v roce 2020, třetí osvobozen),“ popsal českýÚstavnísoud situaci.„Krajský soud rovněž konstatoval, že jednání policisty způsobilo stěžovateli nemajetkovou újmu, přičemž se tak stalo při plnění úkolů státu (tj. nešlo o exces) a za vzniklou újmu by měl také odpovídat stát,“ citoval Ústavnísoud rozsudek krajského soudu. „S nárokem na náhradu škody byl stěžovatel odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních,“ shrnul Soud.Úplné usnesení českéhoÚstavníhosoudu je zde.Nárok promlčen, lhůta se odvíjí od policejního zákrokuJak dále vyplývá z usnesení, muž uplatnil nárok na náhradu škody způsobenou nesprávným úředním postupem prvního policisty u ministerstva vnitra v roce 2018. „Ministerstvo vnitra návrhu nevyhovělo, stěžovatel poté v zásadě neuspěl ani se žalobou o zaplacení částky 212 088 Kč podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 7. K odvolání stěžovatele Městský soud v Praze prvostupňový rozsudek v podstatě věci potvrdil. Nárok na náhradu nemajetkové újmy i bolestného označil za promlčený, neboť stěžovatel se o škodě dozvěděl bezprostředně po zákroku policisty, kdy zároveň začala běžet zákonná šestiměsíční promlčecí lhůta. Ta poté uplynula již v březnu 2017,“ shrnul vývoj rozhodování v ČRčeskýÚstavnísoud.Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku Foto: Wikimedia/Adrian GrycukS takovým výkladem ovšem muž jako stěžovatel nesouhlasil. Podle něho musel být policista nejprve odsouzen, aby mohlo být před soudy prokázáno, že muž došel újmě. Nárok proto podle něho promlčen nebyl: „Tvrdí, že celá situace po zákroku policistů byla nejasná a zprvu musel sám čelit obviněním, že se dopustil protiprávního jednání. Za takového stavu by nebyl schopen nesprávný úřední postup prokázat. Teprve poté, co byly v trestním řízení provedeny všechny důkazy, a byl vydán odsuzující rozsudek, měl stěžovatel dostatečný podklad pro své tvrzení o nesprávném úředním postupu policisty. Počátek promlčecí lhůty by tak měl být vázán až na právní moc rozsudku,“ citoval Ústavnísoud argumentaci muže.ÚS: Kvadraturu kruhu měl řešit procesně jinakPodle Ústavníhosoudu však obecné soudy postupovaly v souladu s judikaturou: „Obecné soudy zamítly nárok stěžovatele, neboť jej neuplatnil v zákonné lhůtě šesti měsíců a ten se promlčel. Obecné soudy vycházely z ustálené judikatury (citovaly např. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššíhosoudu ze dne 20. 6. 2012 sp. zn. 31 Cdo 619/2011), podle které újma při neoprávněném zásahu policisty vzniká již při samotném zásahu a od něj se také odvíjí počátek promlčecí lhůty,“ uvedl Ústavnísoud doslova.Stěžovatelova teorie směšuje podle Ústavníhosoudu subjektivní promlčecí lhůtu se schopností prokázat své přesvědčení o protiprávním jednání policistů. „Stručně vyjádřeno, pokud byl stěžovatel přesvědčen, že mu policisté způsobili škodu a chtěl ji nahradit, nedává smysl, aby své přesvědčení a možnost podání návrhu na náhradu škody podmiňoval vydáním pravomocného rozsudku v jiném řízení,“ uvedl Ústavnísoud ve svém rozhodnutí.„Navíc tato zdánlivá ,kvadratura kruhu´ byla v praxi snadno řešitelná – stěžovatel mohl podat v zákonné lhůtě žalobu na náhradu škody a soud požádat o přerušení řízení do doby ukončení souvisejícího trestního řízení s policistou (soud by ostatně řízení o odškodnění pravděpodobně přerušil i bez návrhu). Odkaz na stavění lhůty v občanském zákoníku není případný, neboť odškodňovací zákon je proti občanskému zákoníku jednak lex specialis, jednak se z hlediska odpovědnosti jedná u shodného nároku o dva odlišné subjekty (stát oproti policistovi/fyzické osobě),“ uvedl českýÚstavnísoud.Stěžovatel sám přiznává, že na výsledek trestního řízení čekal úmyslně. Jak již bylo vysvětleno, toto rozhodnutí neodpovídalo ustálené judikatuře a promlčení nároku tak způsobil stěžovatel. Ministerstvo vnitra naopak k promlčení nijak nepřispělo, nesnažilo se zneužít právo na úkor stěžovatele, uvedl v závěru Ústavnísoud, který stížnost muže s „pochopením jeho těžké situace“ odmítl.Po stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva a následné dohodě se nyní česká vláda zavázala zaplatit Filipu Valchářovi 135 000 korun do tří měsíců.Irena Válová

Soud v Chorvatsku zakázal prezidentovi kandidovat v parlamentních volbách

18.03.2024 - ceska-justice.cz (Politika)

Ústavnísoud v Chorvatsku zakázal prezidentu Zoranu Milanovičovi kandidovat v dubnových parlamentních volbách, pokud nerezignuje na funkci hlavy státu. Informovala o tom veřejnoprávní stanice HRT. Milanović minulý týden šokoval politickou scénu v zemi, když oznámil, že povede kandidátku sociálních demokratů (SDP). Odstoupit z prezidentské funkce chtěl až po skončení hlasování.Předseda ústavníhosoudu Miroslav Šeparović po dnešní narychlo svolané schůzi uvedl, že prezident země se z titulu své funkce nesmí podílet na činnosti žádné politické strany. Vyloučena je proto možnost, aby se hlava státu stala kandidátem v parlamentních volbách či se vydávala za kandidáta na předsedu chorvatské vlády.„Pokud se prezident republiky v době výkonu této funkce stane kandidátem pro volby poslanců v chorvatském parlamentu nebo vystupuje na veřejnosti jako budoucí kandidát na předsedu vlády, musí ihned odstoupit,“ citovala HRT z prohlášení ústavníhosoudu.Chorvatští poslanci ve čtvrtek schválili rozpuštění Saboru a vypsání předčasných parlamentních voleb na 17. dubna. Stalo se tak po měsících protestů opozice proti vládě dlouholetého premiéra Andreje Plenkoviče z konzervativního Chorvatského demokratického společenství (HDZ).O několik hodin později Milanović oznámil, že bude jedničkou kandidátky SDP a že se chce stát premiérem. Kandidovat chtěl podle svých slov jako nestraník a nezávislý. Milanovičovo zařazení do čela kandidátky potvrdil i předseda socialistů Pedja Grbin. Milanović v této souvislosti uvedl, že si je jist svým vítězstvím a že z prezidentské funkce odstoupí až po něm.Milanović, který byl v letech 2011 až 2016 předsedou chorvatské vády, je dlouholetým kritikem současného premiéra Plenkoviče. Prezident plní v chorvatském politickém systému spíše reprezentativní roli, výkonnou mocí disponuje především vláda.(čtk)

Šéf slovenské prokuratury odstavil Lipšice a další žalobce z končícího úřadu

18.03.2024 - ceska-justice.cz (Politika)

Šéf končícího elitního útvaru slovenské prokuratury (ÚSP) Daniel Lipšic a několik dalších z celkového počtu tří desítek žalobců z tohoto úřadu již nebudou dohlížet na vyšetřování nových závažných kriminálních případů. Po rozhodnutí slovenské sněmovny zrušit ÚSP k 20. březnu generální prokurátor Maroš Žilinka část elitních prokurátorů zařadil na odbory, kde nebudou mít na starosti trestní kauzy. Stávající případy by jim měly zůstat. Napsal to dnes slovenský list Denník N.Zrušení ÚSP po téměř 20 letech jeho fungování slovenský ústavnísoud nepozastavil, na rozdíl od snížení trestních sazeb za korupci či ekonomickou kriminalitu či zkrácení promlčecích dob trestných činů, které rovněž byly součástí rozsáhlých změn ve slovenském trestním právu. Premiér Robert Fico označoval ÚSP za semeniště zla a porušování lidských práv. Podle opozice bylo cílem vádou prosazených změn dosáhnout beztrestnosti stíhaných osob s vazbami na nynější vládní koalici. ÚSP vykonával dozor také nad vyšetřováním kauz z doby dřívějšího vládnutí Ficovy strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) , ve kterých byly obviněny nebo již odsouzeny desítky lidí.Z Lipšice bude podle listu řadový prokurátor na oddělení legislativy generální prokuratury, které se vyjadřuje k návrhům zákonů. Několik dalších elitních prokurátorů zase přejde na odbor, který se zabývá stížnostmi obviněných či odsouzených na podmínky ve vazbě či věznicích. Jeden z nynějších žalobců v případu vraždy novináře Jána Kuciaka bude nově pracovat na mezinárodním odboru prokuratury.ÚSP byl zřízen v rámci boje proti organizované kriminalitě a na pomoc vyšetřování nejzávažnějších trestných činů a korupce politiků či jiných vysokých úředníků. Těmito kauzami se pak zabývá zpravidla Specializovaný trestní soud (STS).„Paradoxně úřad končí v situaci, kdy začal plnit svou skutečnou úlohu. Tedy dozoruje kauzy, které se týkaly mimořádně vlivných lidí z politiky nebo byznysu,“ citoval list Lipšice, který jako ministrspravedlnosti stál v roce 2004 u vzniku ÚSP.„Generální prokurátor SR zařadil všechny prokurátory Úřadu speciální prokuratury k 20. březnu 2024 do organizačních složek Generální prokuratury SR tak, jak mu to ukládá zákon o prokuratuře a právních čekatelích prokuratury, a tak, aby bylo zajištěno řádné plnění úloh prokuratury,“ uvedla generální prokuratura. Podle Denníku N by dosavadním elitním prokurátorům měly zůstat případy, kterými se už zabývá STS, další kauzy se z ÚSP přesunou na krajské prokuratury.Žilinka měl v posledních několika letech spíše napjaté vztahy s Lipšicem, na kterého generální prokurátor také podal podnět k disciplinárnímu stíhání za to, že podle něj komentoval pravomocně neskočené případy. Disciplinární soud pak Lipšice potrestal uložením důtky, tedy mírněji, než žádal Žilinka.Končící ÚSP sice byl součástí prokuratury, generální prokurátor ale vůči tomuto elitnímu útvaru neměl tak silné pravomoci, jaké má vůči okresním či krajským prokuraturám. Navzdory tomu vedení prokuratury zasáhlo do případů, nad kterými vykonával dozor ÚSP. Na základě využití mimořádného opravného prostředku předloni zrušilo například stíhání nynějšího premiéra Fica, dále nynějšího ministra obrany Roberta Kaliňáka, někdejšího policejního prezidenta a poslance Ficovy strany Tibora Gašpara a jedné další osoby v souvislosti s podezřením ze zneužívání policie a finanční správy proti politickým oponentům Směru-SD v době dřívějšího vládnutí sociálních demokratů. Podobně vedení prokuratury v minulosti zrušilo obvinění z korupce bývalého ředitele slovenské civilní tajné služby SIS Vladimíra Pčolinského či obvinění finančníka a spoluzakladatele česko-slovenské finanční skupiny Penta Investments Jaroslava Haščáka.(čtk)
Copyright © SOUDCOVSKÁ UNIE ČR 2011