Monitoring médií

Dvacet minut Radiožurnálu - Petr Mlsna

25.07.2024 - ČRo Radiožurnál (17:06 Dvacet minut Radiožurnálu)

Vladimír Kroc, moderátor
--------------------
Selhal Petr Mlsna v čele antimonopolního úřadu, jak tvrdí organizace Transparency International? Kdy dojde k reformě Úřadu pro hospodářskou soutěž, jak si vláda předsevzala ve svém programovém prohlášení? A v čem by ona reforma měla spočívat? Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu, které vysílá také Český rozhlas Plus, je dnes předseda Úřadu na ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna. Dobrý den.Petr Mlsna, předseda, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
--------------------
Dobrý den. Děkuji za pozvání.Vladimír Kroc, moderátor
--------------------
Podle nevládní protikorupční organizace Transparency International ČR blokujete reformu úřadu v zájmu udržení vlastní moci. Vaše reakce?Petr Mlsna, předseda, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
--------------------
Tak já, když jsem si včera přečetl hodnocení své osoby, kde na mě nenechala Transparency International ani nit suchou, tak jsem pochopil, že je to článek spíše bulvárního charakteru, protože bezesporu nemám moc, abych blokoval něco, na čem by byla případně politická shoda. A je potřeba říct, že ten návrh na změnu vlastně přezkumu veřejných zakázek, které dělá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, prošel mezirezortním připomínkovým řízením a bylo k němu uplatněno 560 připomínek. Já bych zmínil, že uplatnila některá ministerstva, Nejvyššísprávnísoud, Nejvyššísoud, Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv, to znamená, ta kritika vůči tomu návrhu nejde jenom od úřadu, který vedu, ale napříč státními institucemi, organizacemi.Vladimír Kroc, moderátor
--------------------
Mě zaujalo, že jste prohlásil, že tu kritiku považujete za důkaz toho, že ÚHOS pod vaším vedením nepodléhá žádnému tlaku. Pomozte mi prosím najít v tom logiku. Někdo mě kritizuje, že nejsem dost nezávislý, a to je už důkaz toho, že jsem nezávislý.Petr Mlsna, předseda, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
--------------------
Ne. Tak ta kritika směřovala k tomu, že snad podléháme nějakému politickému nebo byznysovému tlaku. Já bych chtěl zdůraznit, že úřad je nezávislý a již tato vláda provedla vlastně minulý rok novelou ještě větší posílení vlastně nezávislosti úřadu. Kdyžtak v detailu potom můžu říci, v čem ta?Vladimír Kroc, moderátor
--------------------
Ale bylo to i posílení vašich pravomocí, je to tak?Petr Mlsna, předseda, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
--------------------
Nebylo to posílení našich pravomocí, bylo to skutečně institucionální změna, kdy byla schválena novela zákona o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a byla vlastně omezena pravomoc předsedy libovolně odvolávat svoje místopředsedy, které mám ze zákona tři. A zákon stanovil jasné důvody, kdy může být místopředseda úřadu odvolán a zároveň byly stanoveny také kvalifikační kritéria jak pro předsedu, tak pro, tak pro místopředsedy úřadu.Vladimír Kroc, moderátor
--------------------
Je pravda, že proti reformě lobbujete u ministrů, poslanců a státních úředníků?Petr Mlsna, předseda, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
--------------------
Nelobbuji. Samozřejmě jsem dotazován na to, zda ta reforma s námi byla projednána, protože řada institucí se domnívá, že je to skutečně snad reforma, která je předkládána za souhlasu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Já veřejně na konferencích, kulatých stolech, které byly organizovány k tomuto tématu, vystupuji s věcnou kritikou, říkám, že je to skutečně revoluční hazard. Takto změnit přezkum veřejných zakázek v České republice, který povede k rozkolísání rozhodovací praxe a skutečně může dojít dokonce i k tomu, že pokud by byl zaveden princip sporného řízení, což znamená, že musíte unést břemeno důkazů a břemeno tvrzení, takže můžou procházet skutečně v České republice i zakázky, které budou prapodivné a já to spíš považuji skutečně za velmi nebezpečný hazard.Vladimír Kroc, moderátor
--------------------
Asi zatím nezaznělo, že ten návrh předkládá ministerstvo pro místní rozvoj, ale jistě se k tomu ještě vrátíme. Transparency International vás kritizuje za to, že jste podle ní selhal v posílení nezávislosti úřadu, takovou kritiku nepřijímáte?Petr Mlsna, předseda, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
--------------------
Takovou kritiku zásadně nepřijímám. Za mého předsednictví byla, co jsem ve funkci 3,5 roku, byla transponována i směrnice Evropského parlamentu a Rady číslo jedna z roku 2019, která je právě o posílení nezávislosti soutěžních úřadů v Evropské unii. A jak jsem tady zmiňoval tu novelu z minulého roku, tak ta právě transformovala ještě větší posílení nezávislosti úřadu jak na moci zákonodárné, tak na moci výkonné.Vladimír Kroc, moderátor
--------------------
Novinky.cz píší, že udržujete společenské kontakty s těmi, které byste měl kontrolovat. Můžete to vyloučit?Petr Mlsna, předseda, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
--------------------
Tak to můžu vyloučit zcela jednoznačně. Já bych i uvedl jednu věc, kterou jsem po svém nástupu zavedl ve vztahu k vedení celého úřadu, byť to zákon nepožaduje, máme všichni, včetně mé osoby a včetně mých místopředsedů prověrku na tajné, to znamená, aby skutečně bylo prověřeno Národním bezpečnostním úřadem, že jsme osobnosti, které vedou ten úřad a neudržují nějaké podezřelé nebo podivné společenské či jiné kontakty a zároveň, že to jsou také osoby, které mají skutečně vysokou morální integritu.Vladimír Kroc, moderátor
--------------------
Dobře, ale jistě tady platí možná trošku jiný metr než u jiných úřadů, úředníků. Setkání třeba s bývalým šéfem Fotbalové asociace Peltou nebo účast na svatbě advokáta Martina Janouška. To je podle vás v pořádku?Petr Mlsna, předseda, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
--------------------
Tak jestliže vás někdo pozve na svatbu, já nevidím důvod nepřijmout pozvání na svatbu, kde je 100 lidí. Já bych považoval za problematické, kdybych se scházel někde, jak to bylo někdy v minulosti, na benzínových pumpách nebo na nějakých utajených místech, ale jestliže jdete na svatbu, kde je 100 svatebčanů, tak to nepovažuji za nic.Vladimír Kroc, moderátor
--------------------
Háček ale je v tom, že Martin Janoušek je spolumajitelem kanceláře jako advokát, v níž figurují klienti, jejichž případy řeší ÚHOS. Takže tam asi by to stálo za zvážení. Já rozumím tomu argumentu, ale.Petr Mlsna, předseda, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
--------------------
Jasně. Já vám na to odpovím tak, že jsem právník a když v ročníku na právnické fakultě je 500 lidí, tak logicky s některými se potom seznámíte, skamarádíte a vaše cesty se někdy protnou, někdy neprotnou. Já můžu říct, že já znám samozřejmě desítky advokátů, pohybuji se v té branži celý život, znám i soudce, znám i státní zástupce, ale to přece nevypovídá nic o tom, že by snad byl člověk ve střetu zájmů.Vladimír Kroc, moderátor
--------------------
Takže vy to nepovažujete za střet zájmů, třeba účast na té svatbě.Petr Mlsna, předseda, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
--------------------
Ne.Vladimír Kroc, moderátor
--------------------
A jak si vysvětlujete, že Martin Janoušek žádal Deník N, který přišel s touto zprávou. Pravda bylo to na jaře, aby o tom nepsal a nabízel oplátkou jiná témata.Petr Mlsna, předseda, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
--------------------
To se musíte zeptat pana dr. Janouška. Já jsem takto neodpovídal Deníku N. A jaký k tomu měl důvod, to nevím. Možná to byly jeho nějaké osobní důvody, že nechtěl, aby se o tom psalo.Vladimír Kroc, moderátor
--------------------
Já si tady vypomůžu citací. Úředník, který sám má pravomoc rozhodovat o mnohamiliardových zakázkách, by měl chápat, že jakýkoliv kontakt s osobami, o kterých může nepřímo rozhodovat, může znevažovat činnost a rozhodnutí celého úřadu. Souhlasíte s takovým výkladem analytika Transparency International Marka Chromého?Petr Mlsna, předseda, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
--------------------
Tak to nesouhlasím, to bysme museli žít všichni ve vzduchoprázdnu. Ministři by se nesměli potkávat s těmi, které regulují například vyhláškami nebo nařízeními nebo o jejichž právech rozhodují. Takto pojímat střet zájmů by znamenalo, že každý vysoký státní úředník s rozhodovací pravomoci nebo ministr se musí během výkonu své funkce uzavřít do klauzury a nestýkat se vůbec s vnějším světem. To si myslím, že je naprosto přemrštěné. To je asi stejné, jako kdybych řekl, že jsem tady dneska s vámi na milém rozhovoru a zítra budu přezkoumávat zakázku Českého rozhlasu tak, že bych snad byl podjatý ve věci.Vladimír Kroc, moderátor
--------------------
Tak já jsem rád, že považujete ten rozhovor za milý. Je pravda, že etický kodex ÚHOS vám zakazuje přijmout dar v hodnotě vyšší než 300 Kč?Petr Mlsna, předseda, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
--------------------
Ano, je to tak.Vladimír Kroc, moderátor
--------------------
A kolik stály lístky, které jste dostal od předsedy hokejového svazu Aloise Hadamczika na mistrovství světa?Petr Mlsna, předseda, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
--------------------
Dostal jsem lístky, které byly označeny jako tzv. pořadatelská vstupenka, to znamená, záleží skutečně jenom na pořadateli mistrovství světa, komu takovou vstupenku nabídne, to znamená, není na ní hodnota uvedena žádná, nebyla na ni uvedena žádná. A tyto vstupenky nejsou ani volně obchodovatelné, že by si je někdo mohl koupit. Důležité možná z toho etického kodexu je ještě zmínit, že se nevylučuje přijímat společenskou úsluhu a já předpokládám, že když se koná nejvýznamnější sportovní akce, na které byli jak politici, tak státní úředníci a byli na ni pozváni, tak je poměrně logické, že takovou společenskou úsluhu přijmete.Vladimír Kroc, moderátor
--------------------
K tomu, abyste vysvětlil okolnosti tohoto daru, který Hadamczik přiznal, tak vás vyzval i premiér Petr Fiala. Proto se vás na to ptám. Vy to nepovažujete za něco, co už třeba je přinejmenším na hraně?Petr Mlsna, předseda, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
--------------------
Já to, já, pokud vám někdo nabídne na takovou společenskou událost lístek, který je volně neobchodovatelný a záleží jenom na někom, komu ho nabídne, jestli ho přijmete, to je asi stejné, jako kdyby mě.Vladimír Kroc, moderátor
--------------------
Skutečná hodnota toho lístku je v řádu desítek tisíc.Petr Mlsna, předseda, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
--------------------
To je otázka, ten lístek není veřejně obchodovatelný. Stejně tak, mě na té kauze spíš zajímá to, že se celá pozornost, jak se vlastně, kdo se účastnil hokeje, scvrkla na předsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a všichni ostatní takto konfrontováni nebyli.Vladimír Kroc, moderátor
--------------------
Já myslím, že ty důvody ještě zazní, ale dobře. Ještě mám jednu otázku. Miroslav Pelta byl odsouzen za, nebo nepravomocně, ovlivňování sportovních dotací. Je v pořádku, když se s ním setká šéf antimonopolního úřadu, jak se to stalo třeba v Kataru před dvěma roky?Petr Mlsna, předseda, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
--------------------
Já na tom nepovažuji nic zvláštního. Já se pohybuji ve fotbale od 15 let, dokonce jsem byl prvoligovým fotbalovým rozhodčím, byl jsem i místopředsedou komise rozhodčích v letech 2016–2019. Myslím. To znamená říkat, že neznáte někoho z fotbalového prostředí, když se v něm v podstatě velkou část svého života jste se pohyboval. Tak to by přece bylo farizejské říkat, že někoho neznáte a tak to já nepřistupuji k lidem. Zároveň bych chtěl říci, že je potřeba říci, že pan Pelta, pokud ctíme presumpci neviny, tak.Vladimír Kroc, moderátor
--------------------
Já jsem řekl, že je nepravomocně odsouzen.Petr Mlsna, předseda, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
--------------------
Tak je pořád nevinný.Vladimír Kroc, moderátor
--------------------
Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je Petr Mlsna, šéf antimonopolního úřadu. Pojďme se vrátit k meritu věci. Mělo by fungování ÚHOS projít reformou?Petr Mlsna, předseda, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
--------------------
Já dlouhodobě říkám a říkal jsem to i ministerstvu pro místní rozvoj. Každý systém lze zdokonalovat, žádný systém není dokonalý, nicméně je potřeba, pokud má dojít k nějakým změnám, aby ty změny byly evoluční, aby byly promyšlené, aby byly přijaté také odbornou veřejností. My jako úřad jsme navrhovali některé evoluční změny, které by přispěly k přezkumu dozoru veřejných zakázek, ale byly oslyšeny.Vladimír Kroc, moderátor
--------------------
Takže nejsou zapracovány do návrhu, které.Petr Mlsna, předseda, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
--------------------
Ne. Nejsou zapracovány do návrhu.Vladimír Kroc, moderátor
--------------------
Jenom připomenu, že vláda ji má ve svém programovém prohlášení, takže už asi pokud, tak je nejvyšší čas se do ní pustit. Reforma usiluje zejména o odstranění a teď cituji, nadměrné koncentrace pravomocí předsedy a také o zjednodušení rozhodovacích procesů, aby se omezil prostor pro nekalé praktiky. Máte pocit, že předseda má nadměrné nebo je tam u něj koncentrovaná příliš velká moc?Petr Mlsna, předseda, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
--------------------
Ne, já si myslím, že to je mýtus, který se tady šíří, zejména teda od neziskových organizací, že snad předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže je nadán takovými pravomocemi, že může ovlivňovat téměř cokoliv. Ale ta realita, pokud se podíváme na tvrdá čísla, která my jsme si jako úřad zmapovali, tak je potřeba říci, že zadá-li se v České republice cirka 17 000 zakázek podle zákona ročně, tak úřadem projde cirka 1 %. To znamená 99 % zakázek se odehraje skutečně jenom na úrovni zadavatelů a dodavatelů. A v druhostupňovém rozhodování, to znamená tam, kde rozhoduje předseda, se pohybujeme cirka kolem půl procenta, kdy rozhoduje předseda. A to řada těch věcí končí procesně a nikoliv meritorním rozhodnutím, takže já vám řeknu třeba v roce 2022 z těch 17 000 zakázek zadávaných v České republice, já jsem rozhodoval v 75 případech. A to na základě návrhu ještě rozkladových komisí, které jsou vlastně poradními orgány předsedy.Vladimír Kroc, moderátor
--------------------
Zas tu mám vypsanou citaci. Petr Mlsna má tak unikátní postavení, že dokonce i jednotliví členové vlády se mohou obávat proti němu vystupovat, protože na jeho rozhodnutí visí obrovské státní investice, dle kterých mimo jiné voliči hodnotí jejich práci. To tvrdí ve zprávě, kterou už jsem jednou citoval, právník a člen správní rady Transparency International Petr Leyer. Řekl byste, že je to výstižné?Petr Mlsna, předseda, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
--------------------
Ne. Není to vůbec výstižné, Já to považuji za blábol, pokud bysme se skutečně měli a kolegové by měli zájem se bavit věcně o tom, co by bylo přínosem pro reformu přezkumu veřejných zakázek v České republice. Tak já jsem k té diskuzi ochoten, ale mně připadá, že tady již došli pánům z Transparency International věcné argumenty a posunuli to teda výrazně do takové, do osobní roviny.Vladimír Kroc, moderátor
--------------------
Ona to musí být obrovská zodpovědnost. Předseda ve druhém stupni rozhoduje sám ve všech agendách úřadu, veřejných zakázkách, ochraně hospodářské soutěže, významné tržní síle, veřejné podpoře a přístupu k dopravní infrastruktuře. A veškerá vlastně ty tlaky týkající se zájmů v hodnotě desítek nebo stovek miliard se soustředí u jednoho jediného člověka, jak se s tím vyrovnáváte?Petr Mlsna, předseda, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
--------------------
To je taky mýtus. Tohleto. Protože jak jsem tady citoval ta čísla, v kolika případech rozhodnu u veřejných zakázek, tak v oblasti hospodářské soutěže já rozhoduji velice, velice zřídka. Protože drtivá většina řízení v oblasti hospodářské soutěže skončí na prvním stupni tzv. narovnáním nebo říkejme tomu třeba dohodou toho, kdo spáchal třeba kartel nebo se dopustil nějaké vertikální dohody, akceptuje tu pokutu a tím je řízení skončeno. Ono v oblasti veřejné podpory se v podstatě nerozhoduje vůbec. Tam má úřad jenom koordinační roli vůči Evropské unii. Takže ono, když to takhle vyjmenujete, tak to vypadá skutečně myticky a bombasticky, ale ta realita je úplně jiná.Vladimír Kroc, moderátor
--------------------
Přesto, nejsou ty pravomoci koncentrované v rukou jednoho člověka u antimonopolního úřadu v Evropě unikátní?Petr Mlsna, předseda, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
--------------------
Jsou různé modely, jsou různé modely. Česká republika má exekutivní strukturu nastavenou na monokratickém rozhodování, to znamená, je jasný šéf, ten šéf nese odpovědnost, jsou to jeho rozhodnutí, on je tím žalovaným u správních soudů, on musí svá rozhodnutí obhájit. Ale existují modely, které jsou našemu podobné. Třeba ve Švédsku je oblast veřejných zakázek také pod, řekněme, křídly jejich antimonopolního úřadu, některé státy nemají vůbec třeba exekutivní přezkum veřejných zakázek, typicky třeba Rakousko. Tam o tom rozhodují rovnou soudy. To znamená, vy si můžete vybrat, jaký model zavedete a Česká republika má prostě zavedený exekutivní model a monokratické rozhodování.Vladimír Kroc, moderátor
--------------------
A neměly by veřejné zakázky přezkoumávat kolektivní orgány, jak je to tedy ve většině unijních zemí?Petr Mlsna, předseda, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
--------------------
Já se domnívám, tak já vám uvedu příklad, kterým nám argumentovalo vždycky ministerstvo pro místní rozvoj, když se pustilo do prosazování této reformy. Chtělo, řekněme, implementovat v České republice tzv. chorvatský model. My jsme volali chorvatské předsedkyně. Tak říká, prosím vás, hlavně to nedělejte. Jakmile rozhodují nezávislé senáty, rozchází se judikatura, všichni potom neví, co očekávat od daného úřadu a odpovědnost za to nenesou ty jednotlivé senáty a ty senátoři, kteří v nich sedí. Ale nese za to odpovědnost předseda, který vlastně fakticky nerozhoduje. Výhoda monokratického rozhodování je ta, že je to předseda, kdo má jasný úkol sjednocovat rozhodovací praxi úřadu tak, aby byla předvídatelná vůči zadavatelům a dodavatelům.Vladimír Kroc, moderátor
--------------------
Ministerstvo pro místní rozvoj navrhuje, aby vznikla Rada pro veřejné zakázky, co je na tom špatně?Petr Mlsna, předseda, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
--------------------
Nejenom aby vznikla rada, aby vznikly tři vlastně senáty, které by byly nezávislé a každý by rozhodoval, řekněme, o nějakým case tak, jak přistane na úřadě.Vladimír Kroc, moderátor
--------------------
Takto je to formulováno v tom návrhu, ano?Petr Mlsna, předseda, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
--------------------
Přesně tak, což znamená, že každý senát si může nezávisle rozhodnout v identické věci úplně rozdílným způsobem, pak budete mít na stole nebo na světě dvě rozhodnutí, kdy jedno bude říkat ve stejné věci A a druhé bude říkat non A. To si myslím, že je pro zadavatelskou praxi to, co se podle mého názoru za mého předsednictví podařilo odstranit a ta rozhodovací praxe je předvídatelná.Vladimír Kroc, moderátor
--------------------
Jak napsal Věnek Bonuš v deníku Referendum, experti se dlouhodobě shodují, že paradoxně právě antimonopolní agenda je na antimonopolním úřadu dlouhodobě opomíjená. Důsledkem pak mohou být příliš vysoké ceny v některých sektorech ekonomiky, například za mobilní data. A ta opravdu vysoká jsou, ne?Petr Mlsna, předseda, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
--------------------
Tak já nevím, co na slova pana Bonuše říkat, protože pan Bonuš v těch debatách, které jsme i vedli nad reformou veřejných zakázek, nikdy neřekl ani jednu jedinou větu. Ano. Ale pak dokáže říci poměrně silná prohlášení. Není tomu tak samozřejmě. Pokud se podíváme na případy nebo do naší výroční zprávy za rok 2023, my jsme minulý rok uzavřeli nejvíce kartelových případů v celé historii existence Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Uložili jsme pokuty ve výši 280 000 000, z toho 220 bylo narovnání. Ty byly vybrány již do státního rozpočtu. O těch ani neběží žádná soudní řízení. Takže to je možná jenom takový povrchní dojem.Vladimír Kroc, moderátor
--------------------
Dobře. A co ta mobilní data?Petr Mlsna, předseda, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
--------------------
Já jsem na to odpovídal, myslím, když se projednávala výroční zpráva minulý rok v Senátu. Ono je to v Česku trochu jak se slevovými akcemi u potravin. My máme nějaké ceníkové ceny, ale pak máme samozřejmě slevy z ceníkových cen, to znamená, tady je důležité se podívat, jaká je realita. Já si myslím, že to, co neprospělo, a to není vina žádné, ani soutěžního úřadu, ale byla poměrně nepovedená aukce vlastně na čtvrtého mobilního operátora, který měl být tím, tou štikou vlastně v tom rybníku, který by ten český oligopol trochu rozbil a rozhýbal. A co bylo výsledkem, výsledkem, byl pravý opak. Ty tři hráči toho oligopolního trhu v důsledku té nepovedené aukce vlastně svoje postavení ještě výrazně posílili.Vladimír Kroc, moderátor
--------------------
A není to úkol právě vašeho úřadu, aby rozbil ten oligopol?Petr Mlsna, předseda, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
--------------------
Oligopol je nejčastější struktura trhu. Musíte si uvědomit, že samozřejmě to je něčí majetek, máte právo vlastnit majetek, je to soukromé vlastnictví, my nejsme regulátor. To je taková mylná představa, že oligopol je něco, co je škodlivé. Ono škodlivé to není, škodlivé je teprve v okamžiku, kdy dochází k zakázaným dohodám, ke kartelům, ke konečnému určování cen pro prodej atd. atd. To, že existuje oligopol, jak říkal, jak říkal Jean /nesrozumitelné/, to je nositel Nobelovy ceny, který napsal obrovské práce na oligopoly. Oligopoly Jsou nejčastější struktura trhu. Ono nemáte nikdy dokonalou konkurenci, to je jenom teoretický koncept, ale k vaší otázce, to není otázka soutěžní, to je otázka skutečně regulační. To znamená, máme Český telekomunikační úřad, který reguluje vlastně jednotlivé trhy, a to v kooperaci s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. To znamená, my skutečně tu agendu sdílíme a velice intenzivně ji probíráme.Vladimír Kroc, moderátor
--------------------
Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu s Petrem Mlsnou, předsedou Úřadu na ochranu hospodářské soutěže. Vám taky je vytýkáno zdlouhavé rozhodování, proč třeba v Německu funguje přezkum veřejných zakázek asi tak třikrát rychleji, v průměru je to 40 dnů a nikdy není delší než 80.Petr Mlsna, předseda, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
--------------------
To citujete data, která poskládalo do důvodové zprávy ministerstvo pro místní rozvoj. Ta realita je jiná. Oni neříkají už to B. V České republice Úřad pro ochranu hospodářské soutěže posuzuje a přezkoumává, pokud někdo napadne takovou zakázku úřadu, jak podlimitní, tak i nadlimitní veřejné zakázky. V Německu tato data se vztahují pouze k nadlimitním zakázkám na federální úrovni, podlimitní zakázky nejsou na federální úrovni vůbec přezkoumány. Nebo na spolkové úrovni vůbec přezkoumávány a tam se sporují rovnou strany civilní žalobou u soudu. To znamená, ten model je jako jiný.Vladimír Kroc, moderátor
--------------------
Mě to zajímalo, protože u nás je to třikrát delší, to jednání.Petr Mlsna, předseda, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
--------------------
To je otázka, protože když se podíváte potom na ta data, tak samozřejmě jedna věc je, co je psáno v německých zákonech z hlediska lhůt, ve kterých se má rozhodovat. Druhá věc je potom realita, ale také se musíte podívat na ta rozhodnutí, jak vypadají v Německu, v podstatě jsou očesána procesní práva účastníků řízení téměř na kost, kdežto česká právní úprava dává účastníkům řízení poměrně široká práva jako nahlížet do spisu, vyjadřovat se k podkladům řízení et cetera. To znamená, záleží vždy na to, jakou cestou se vydáte.Vladimír Kroc, moderátor
--------------------
A co říkáte ministerstvem pro místní rozvoj navrhovanému principu u živých kauz? Jeden úřad, Jedno rozhodnutí.Petr Mlsna, předseda, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
--------------------
Český správní řád je postaven v podstatě na dvouinstančním rozhodování. To znamená, je to systémová otázka, jestli zavedeme jednoinstanční rozhodování, můžeme jej zavést, ale pak nemá logiku ho zavádět jenom v oblasti veřejných zakázek. Ale tak ho zaveďme třeba i u přestupkového řízení za špatné parkování.Vladimír Kroc, moderátor
--------------------
A proč nezačít u těch veřejných zakázek?Petr Mlsna, předseda, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
--------------------
Klidně můžeme začít u veřejných zakázek, ale musíme samozřejmě stanovit taky mantinely, podle kterých se bude rozhodovat. Není možné říct, že bude jednoinstanční model a ten všechno spasí, ale tak, jak to navrhuje ministerstvo, tak vlastně ten návrh sám o sobě je absurdní, protože i kdybyste měl jednoinstanční řízení a pravomocně jste rozhodl v jedné instanci, tak ten návrh ministerstva pro místní rozvoj počítá s tím, že zadavatel i po pravomocném rozhodnutí bude blokován v tom uzavřít smlouvu s vítězným dodavatelem po dobu 15 dnů. Pokud náhodou nevydá Krajský soud v Brně předběžné opatření. A rozhodování Krajského soudu v Brně průměrně trvá cirka 550 dní, takže nenavazuje na to ten další krok. Je to takový výstřel v podstatě do tmy.Vladimír Kroc, moderátor
--------------------
ÚHOS dohlíží na zakázky v hodnotě přes 400 miliard korun ročně. Máte tedy vlastní koncepci toho, jak by se měl úřad reformovat?Petr Mlsna, předseda, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
--------------------
Máme. Já si třeba myslím, že velice nešťastný a v některých agendách už se to odstranilo, v jiných agendách, ne agendách týkajících se úřadu, třeba u stavebního řízení se odstranil tzv. ping pong. To znamená, ten princip, kdy vy jenom máte kasovat, to znamená zrušujete rozhodnutí a vracíte ho prvnímu stupni, můžeme zavést principu úplné apelace. To znamená, nechť se v druhém stupni rozhodne a rovnou se teda podávají žaloby k soudům. Obvyklá taktika jsou také podávání blanketních rozkladů, to znamená, úřad musí pak vyzvat účastníka řízení, aby jej doplnil. Já bych třeba navrhoval, aby blanketní rozklady byly zakázány a rovnou se návrh zamítal, pokud jej někdo podá. Je možnost zkrátit lhůtu pro podání správní žaloby ke Krajskému soudu v Brně. Je možné více motivovat například navracením části kauce účastníky, aby akceptovali již prvostupňové rozhodování, což se třeba u některých veřejných zadavatelů děje. Jsou zadavatelé, jako třeba Ředitelství silnic a dálnic, které akceptují v 95 % případů rozhodnutí prvního stupně. Ani rozklady k předsedovi nepodávají. /nesrozumitelné/ je někdy možná i o tom, jak k té zakázce přistupuje ten zadavatel sám.Vladimír Kroc, moderátor
--------------------
Tyhle návrhy, o kterých jste mluvil, tak ty zatím nejsou v návrhu zapracovány?Petr Mlsna, předseda, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
--------------------
Ne, ty nejsou, ty byly oslyšeny, jak jsem říkal.Vladimír Kroc, moderátor
--------------------
Takže bude-li nějaká reforma, tak těžko do konce tedy působení této vlády.Petr Mlsna, předseda, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
--------------------
To není otázka na mě. Nejsem to já, kdo má zákonodárnou iniciativu.Vladimír Kroc, moderátor
--------------------
To bylo tedy Dvacet minut Radiožurnálu, které vysílal také Český rozhlas Plus s předsedou Úřadu na ochranu hospodářské soutěže Petrem Mlsnou. Děkuji za rozhovor, ať se vám daří, mějte se hezky. Na shledanou.Petr Mlsna, předseda, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
--------------------
Děkuji za pozvání, na shledanou.Vladimír Kroc, moderátor
--------------------
Posloucháte teď ještě Radiožurnál a Český rozhlas Plus. Za chvilku už jsou tady další aktuální zprávy. Příjemný poslech dalších pořadů vám přeje Vladimír Kroc.

První Bidenova řeč po odstoupení z kandidatury

25.07.2024 - ČT 24 (22:00 Události, komentáře)

Martin Řezníček, moderátor ČT
--------------------
Americká viceprezidentka Kamala Harrisová pokračuje v kampani. V projevu v Texasu odmítla zákazy tisíců knih pro školní knihovny a naopak žádala přísnější kontrolu zbraní. Z Oválné pracovny ji podpořil i prezident Joe Biden ve svém prvním projevu poté, co se vzdal kandidatury. Podle něj je třeba sjednotit zemi a předat štafetu nové generaci. Naopak republikánský kandidát Donald Trump Harrisovou obvinil z nezvládnutí migrace do Spojených států.Donald Trump, kandidát na prezidenta USA
--------------------
Pokud se Kamala dostane do Bílého domu, bude tou nejradikálnější krajně levicovou extremistkou, jaká ho kdy obsadila. Bude desetkrát radikálnější. Takového šílence jsme v Bílém domě nikdy neměli, a to už jsme zažili pár hrozných.Joe Biden, prezident USA
--------------------
Má zkušenosti, je neústupná. Je schopná. Byla pro mě skvělou partnerkou a pro tuto zemi byla skvělou vůdkyní. Teď je volba na vás, Američané.Martin Řezníček, moderátor ČT
--------------------
No a velmi zajímavé dění ve Spojených státech teď probereme s trojicí hostů, George Hays, vedoucí katedry mezinárodních vztahů a diplomacie Anglo-American University v Praze. Dobrý večer.George Hays II, vedoucí katedry mezinárodních vztahů a diplomacie, Anglo-American University, Praha
--------------------
Thank you.Martin Řezníček, moderátor ČT
--------------------
Vítám tady také Milana Babíka, ředitele Knihovny Václava Havla, který má dlouholeté zkušenosti s pobytem ve Spojených států a s přednášením ve Spojených státech. Dobrý večer.Milan Babík, ředitel Knihovny Václava Havla
--------------------
Děkuji. Dobrý večer.Martin Řezníček, moderátor ČT
--------------------
A na dálku zdravím Elizabeth Allyn Woock z Katedry anglistiky a amerikanisty, pardon, Univerzity Palackého v Olomouci. I vám dobrý večer.Elizabeth Allyn Woock, katedra anglistiky a amerikanistiky, Univerzita Palackého v Olomouci
--------------------
Děkuji za pozvání.Martin Řezníček, moderátor ČT
--------------------
Tak, pane Hays, byl první projev po odstoupení z kampaně vlastně začátek několikaměsíčního politického konce Joe Bidena?George Hays II, vedoucí katedry mezinárodních vztahů a diplomacie, Anglo-American University, Praha
--------------------
Je to skutečně začátek konce. Teď bude čelit spoustě problémů, když se bude snažit protlačit nějakou další svoji agendu, prosadit další agendu. Všichni se už teď budou zaměřovat právě na Harrisovu a její kampaň a co bude potom.Martin Řezníček, moderátor ČT
--------------------
Jedna věc, která musela ty diváky zaujmout. On sice mluvil o nutnosti předat štafetu nové generaci, což je to, na co mnozí čekali a zároveň mnozí čekali taky, jak vysvětlí to, že nakonec se rozhodl nekandidovat, to zdůvodnění toho rozhodnutí. Chybělo vám to také v tom?George Hays II, vedoucí katedry mezinárodních vztahů a diplomacie, Anglo-American University, Praha
--------------------
On se pokusil kolem toho trošku kroužit, aniž by to řekl úplně otevřeně. Jeden z velkých důvodů je, že by zkrátka nemohl vzhledem k tomu, jak vypadaly ty průzkumy, že by asi neporazil Donalda Trumpa v příštích volbách. Co ale řekl, je, že musíme chránit naši zemi. A musíme mít někoho, kdo bude stát za americkými hodnotami. A je přesvědčen, že to předání Harrisové takhle bude fungovat.Martin Řezníček, moderátor ČT
--------------------
Pane Babíku, jak vy hodnotíte tenhle ten projev? Byl to zčásti asi ty typické americké hodnoty, které tam zmínil, demokracie atd., ale zároveň ta osobní rovina asi nebyla tak patrná, jak mnozí po tom týdnu nebo kolik čekali?Milan Babík, ředitel Knihovny Václava Havla
--------------------
Nebyla tak patrná. Ty zájmy, americké hodnoty a tak dál, bych považoval spíš za takovou obvyklou rétoriku, ta je přítomná ve všech podobných projevech, ale zároveň si myslím, že se s tím Joe Biden vypořádal s úctou. Možná musel skousnout i určitou zradu ze strany toho establishmentu stranického, dokonce se objevily některé názory i v českých médiích, že tím, že vlastně podpořil Kamalu Harrisovou, se určitým způsobem pomstil tomu establishmentu, který si jí třeba nepřeje, ale celkově ten projev hodnotím jako smířlivý. Zaměřil se na zájmy společnosti a země a víceméně jasně řekl, že je staví nad své vlastní ambice v kontextu jakéhosi uvědomění si, že nebyl schopný vlastně soupeřit s Donaldem Trumpem.Martin Řezníček, moderátor ČT
--------------------
Paní Woock, komentář v New York Times dneska zazněl jeden z mnoha, které k tomu měli, zazněl v tom smyslu, že sice se zaměřil Biden na duši Ameriky, ale že příliš neodhalil z té své. Souhlasíte s tím?Elizabeth Allyn Woock, katedra anglistiky a amerikanistiky, Univerzita Palackého v Olomouci
--------------------
Je to možné, ale je to taky možné, že v této chvíli není správný chvíli pro jeho osobní vyjádření. To asi přijde později. On teď má povinnost vést přechod jeho kandidatura do Kamaly Harrisový a hlavně dát Kamale Harrisové do hlavní světlo a na pódium a tvoří místo pro ni. Je to tradiční pro bývalý prezidenty. Potom napsat memoár, potom vstoupí do televize a poradí a tak a komentovat, ale v této chvíli si myslím, že on dělal to, co je slušný a správný a co je potřeba pro jeho Demokratická strana.Martin Řezníček, moderátor ČT
--------------------
Jak komplikované to pro něj bude po 50 letech v politice, kdy ještě velkou část toho strávil, že jo, jednak přes tři dekády v Senátu, pak byl osm let viceprezidentem, teď byl čtyři roky prezidentem, vlastně se upozadit a zároveň ale být tím stále velitelem vojsk a tou hlavní osobou ve státě?Elizabeth Allyn Woock, katedra anglistiky a amerikanistiky, Univerzita Palackého v Olomouci
--------------------
Je dobrá otázka. Američani právě mají dlouhé tradice, nechaj politici dlouhou fungovat /nesrozumitelné/ i po té době, jak fungujou v nějaký roli oficiálně. Bývalí prezidenti vždycky, vždycky mají nějaký místo v americký publikum, na /nesrozumitelné/ komentář a jsou vždycky pozvaný do každý akce. A jejich slovo je pořád velmi důležitý, i když nehrajou konkrétní role a určitě Joe Biden bude pokračovat dál. On bude muset mít nějaký tranziční rok nebo dva, aby tvořil nový tvář pro sobe, ale budeme ho ještě vidět určitě.Martin Řezníček, moderátor ČT
--------------------
Pane Haysi, ještě několik dnů před odstoupením, lépe řečeno předtím, než se vzdal kandidatury, tak prezident Biden říkal, že jedině Bůh by ho mohl o tu kandidaturu připravit, pak nakonec tedy vlivem těch událostí z toho odstoupil. Myslíte si, že on je sám vnitřně přesvědčen o tom, dospěl k tomu, že tohle je nejlepší pro tu zemi, anebo stále cítí, že to udělal jenom proto, že tady byl obrovský tlak od sponzorů, od spolustraníků a možná nakonec kdoví, i od rodiny?George Hays II, vedoucí katedry mezinárodních vztahů a diplomacie, Anglo-American University, Praha
--------------------
Ten tlak byl určitě velký, ale ten tlak už tady byl nějakou dobu. A lidé, kteří jsou k němu nejblíž, možná rodina, ale i demokratické špičky, museli mu ukázat, museli věnovat tomu ten čas a jasně ukázat, že opravdu neexistuje způsob, jak by tohle mohlo skončit tak, jak on by si přál. Určitě s tím není spokojený, to jsem si jistý, ale určitě je přesvědčen, že dělá to, co je nejlepší pro stranu a pro zemi.Martin Řezníček, moderátor ČT
--------------------
Spojené státy v rámci osmi dnů zažily tak překotný vývoj jako možné, možná ne za, s výjimkou teda těch prezidentských voleb, za osm let. Máme tady atentát, nebo pokus o atentát na Donalda Trumpa a máme tady odstoupení úřadujícího prezidenta, který lépe řečeno, z té kandidatury, který předtím dlouhodobě říkal, že prostě neodstoupí a že on jediný dokáže toho Donalda Trumpa porazit. Jak vy tenhle ten, těch osm dnů hodnotíte?George Hays II, vedoucí katedry mezinárodních vztahů a diplomacie, Anglo-American University, Praha
--------------------
Je to velmi bláznivá doba. Ten pokus o atentát asi od toho musíme oddělit, od toho, co se, pro co se rozhodnul Joe Biden. Ale zdá se mi, že pokaždé, když se objeví volby, nejen prezidentské, pokaždé jsou nějaké volby za posledních několik let, tak všichni pořád říkají, tohle je naprosto bezprecedentní, tohle je úplně bláznivé, všechno se úplně vymyká z ruky, všechno je pořád polarizovanější a teď v průběhu něco málo než týdne tady máme dvě skutečně historické události. Něco takového se nestalo, nikdo už se to ani nepamatuje, kdy se to stalo naposled. Ten pokus o atentát, z toho, co zatím víme, to bylo, co se objevil na veřejnosti, ten střelec byl takový ten typ střelce, osamělý mladý muž, který měl přístup ke zbraním, který chtěl se nějak proslavit, ani to nebylo úplně politické. Co se týče rozhodnutí Joea Bidena stáhnout kandidaturu, já myslím, že tady je taky velký tlak nejenom z těch, kteří s ním mluvili, ale taky to, že tady je ten časový limit, který má Demokratická strana, protože se musí rozhodnout během příštího týdne, protože pak se ta jména napíšou na volební lístky. A možná by se dalo vyhnout potenciálním legálním problémům, které by se jinak objevily.Martin Řezníček, moderátor ČT
--------------------
Pane Babíku, teď, když, pokud Kamala Harrisová skutečně získá tu demokratickou nominaci na prezidenta, tak bude veškerá pozornost věnovaná jí, ale stále je tady ještě prezident Spojených států. Ostatně jsme to naznačili předtím. Jak těžké bude pro Joea Bidena čelit tlakům z některých republikánských kruhů na odstoupení, ostatně jsme to slyšeli už dosud, když jsi tak neschopný, nejsi, nejsi schopný kandidovat nadále, tak proč vykonáváš ještě vůbec úřad prezidenta?Milan Babík, ředitel Knihovny Václava Havla
--------------------
Já si myslím, že tohle úplně nebude velký problém, že ten narativ a ta pozornost se velice rychle přesune právě na Kamalu Harrisovou, že Joe Biden vlastně bude existovat v jakémsi závětří. A vlastně Republikánská strana bude mít s Kamalou Harrisovou, myslím si, mnohem více práce než s Joem Bidenem. Já myslím, že ten narativ té volby se zásadně změnil, že najednou je to Donald Trump, který je starý, že najednou je to Kamala Harrisová, která je vitální, která přináší něco naprosto nového tím, že je to žena, také barvou své pleti, svým původem. Takže se vlastně ta příprava, to volební období se otevírá do několika různých rovin, ta dynamika se zásadně mění a myslím si, že Joe Biden vlastně v klidu doběhne mu to první jeho období a bude se soustředit i on na podporu Kamaly Harrisové.Martin Řezníček, moderátor ČT
--------------------
Když hovoříte o tom, že doběhne v klidu, tak on má ještě několik dalších témat, která by chtěl dokončit do té doby než za půl roku, protože to nebude samozřejmě s koncem voleb, ale bude to s koncem mandátu až v druhé polovině ledna, která by chtěl dokončit, co se mu může ještě podařit dotáhnout do konce?Milan Babík, ředitel Knihovny Václava Havla
--------------------
Reálně myslím si, že už nic moc zásadního. Nemyslím si, že dojde k žádným závratným posunům v záležitostech jako migrace nebo imigrace, záležitostech jako potratová politika nebo reprodukční práva žen. A možná to bude i záměr, vlastně připraví Kamale Harrisové to hřiště, dá se říci, k tomu, aby, aby ona v momentě zvolení zapůsobila co nejlépe, když se otevře ten první rok nebo to období toho hájení, jak se říká, kdy do toho může opravdu skočit, vlétnout a dosáhnout nějakých změn.Martin Řezníček, moderátor ČT
--------------------
Vy jste zmínil tu potratovou politiku, což je velmi zajímavé téma, ona ho sama paní Harrisová zmínila jako jedno z těch hlavních témat voleb. Je to skutečně hlavní téma voleb nebo se snaží spíše skrze tohle to téma přitáhnout lidi k volbám, aby skutečně přišli hlasovat a přišli hlasovat pro demokraty?Milan Babík, ředitel Knihovny Václava Havla
--------------------
Já myslím, že to jsou dvě strany totožné mince. Ono to téma je už delší dobu, minimálně od momentu, kdy došlo ke zvratu v potratové politice ve Spojených státech, Roe v. Wade atd. Je dost možné, že ve Spojených státech je hodně žen, které jsou s tímto velice nespokojené, jsou víceméně taková ta tichá síla, která, pokud Kamala Harrisová ten narativ bude prezentovat správně, by se jí mohla pomoci odemčít, že by dokázala aktivovat, pokud tyto ženy dostane k volbám, pokud bude vysoká volební účast v této složce populace voličské, tak by to mohlo být to, co jí přinese vítězství nebo je to jedna z těch základen.Martin Řezníček, moderátor ČT
--------------------
Paní Woock, jak vy se díváte na téma potratů v těchto amerických volbách a to, že to zmínila Kamala Harrisová vlastně takhle brzo jako hlavní téma, způsob, jak skutečně tu základnu nějakým způsobem, nevím, to české slovo, energizovat, prostě přimět ji k tomu, aby šla volit, anebo je to skutečně téma, které budou Američani většinově řešit?Elizabeth Allyn Woock, katedra anglistiky a amerikanistiky, Univerzita Palackého v Olomouci
--------------------
Zatím to vyřešil každý stát zvlášť pro sobe. Máme devět států plus Washington DC, který tvrdily právo na potratu bez omezení a zatím ty ostatní státy 14 z nich mají úplný bez možností na umělé interrupce, zbytek rozhodujou nějaký limity. Co znamená, že nejen ženy, ale i muži, který jsou otcové nebo by ještě nechtěli úplně se stát otcové, mají zájem o tom, ale co bude otevírat taky velmi zajímavý diskuze o cen medicíny v USA. Zatím běžný medián ceny potratů v USA činí nějak 500 USD a většinou ženy utratí víc jako 900 USD, tak je to pro většinu lidi nedosažitelný, i kdyby měly ve svém okolí legální možnosti jít na interrupci. A co je problém taky s /nesrozumitelné/. Teď si myslím, že když budou důrazný a dialog nebo diskurz o interrupce, budou taky pokračovat na ty další lékařské potřebný věci.Martin Řezníček, moderátor ČT
--------------------
Nemůže se nakonec stát jedna paradoxní věc, že Nejvyššísoud, do kterého část soudců těch konzervativně smýšlejících nominoval právě Donald Trump, vlastně otevřel tuhle tu Pandořinu skříňku a že se to v těch volbách může obrátit proti konzervativně smýšlejícím politikům a republikánům, někdy to je to stejné, někdy ne a že na tom nakonec mohou ty volby prohrát?Elizabeth Allyn Woock, katedra anglistiky a amerikanistiky, Univerzita Palackého v Olomouci
--------------------
Může, může to hrát roli. Hlavně, že ty státy nejsou úplně červený nebo modrý podle republikány nebo demokraty, ale většinu států, i většinou měst jsou fialové. A to i se týká situace názorů ohledem interrupcí, že všeobecný ankety ukazují, že přibližně 62 % Američanů podporujou nějaký vztah interrupce i bez ohledu na politické strany, tak politika o interrupci budu pokračovat i bez voleb, bude pokračovat neustále. A Amerika je právě zemí, který je pořád v rozvoji, tak i kdyby nějak došlo k nějaký závěru, já bych předpokládala, že bude pokračovat dál nějaký diskuze o tom a další citlivý téma během toto volební cyklus i nadále.Martin Řezníček, moderátor ČT
--------------------
Pane Haysi, jsou teď demokrati, jak se říká lidově, na koni? Ta pozornost, která byla věnovaná během sjezdu republikánského Donaldu Trumpovi a J. D. Vanceovi a ostatním, přetavila se kompletně v pozornost zaměřenou na demokraty?George Hays II, vedoucí katedry mezinárodních vztahů a diplomacie, Anglo-American University, Praha
--------------------
V krátkodobé budoucnosti rozhodně to tak bude, protože je tady taková novinka na scéně, je tady ten šok, co se stalo, a to určitě prospěje demokratům a viceprezidentce Harrisové, ale na druhou stranu, a to už tady taky zaznělo, celý ten scénář voleb, který měli republikáni připraveni a zejména Trump, je teď úplně jiný. A to, že se to stalo hned po tom jejich sjezdu, znamená, že to jejich sdělení úplně ztrácí energii. To znamená to, že ta volba J. D. Vance jako viceprezidenta, je teď dost problematická. Takže rozhodně to potenciálně může přinést nějaké výhody viceprezidentce Harrisové a Demokratické straně, až se i ta novinka trochu okouká.Martin Řezníček, moderátor ČT
--------------------
Pane Babíku, jaké téma rozhodne tyhle ty volby?Milan Babík, ředitel Knihovny Václava Havla
--------------------
No, já si myslím, že potratová politika, reprodukční práva žen budou pravděpodobně hlavním tématem a je to zčásti i z toho důvodu, jak kolega uvedl, že J.D. Vance je ještě radikálnější než prezident Trump, co se týče potratové politiky. Zmínil věci jako plošný zákaz potratů na federální úrovni i v případě incestu a podobných záležitostí. A to si myslím, že je velice problematické, jak říkám, Kamale Harrisové to vlastně nabízí to téma samo o sobě.Martin Řezníček, moderátor ČT
--------------------
Paní Woock, stejná otázka na závěr, pokud tedy tvrdíte, že potraty budou velmi důležitou, důležitým tématem, co kromě potratů ještě může být tématem, které spolu rozhodne volby?Elizabeth Allyn Woock, katedra anglistiky a amerikanistiky, Univerzita Palackého v Olomouci
--------------------
Já bych navrhovala, že náboženství bude taky docela živý téma v americké politické scéně právě z důvodu, že americká populace je docela věřící. A Kamala Harrisová je babtista, co prý hodně pomáhá, je aktivní v církvi. A oproti tomu Trump, to /nesrozumitelné/ mluví víc k tomu populace lidí, který chodí k volbám a zrovna on taky bude aktivovat mladší voliči teoreticky, ale si myslím, že náboženství bude docela důležitý pro americký populace.Martin Řezníček, moderátor ČT
--------------------
Děkuju mnohokrát, děkuju vám všem třem za tuhle velmi zajímavou debatu, doufám, že ji bude moc brzy zopakovat. Děkuju, dobrou noc.Elizabeth Allyn Woock, katedra anglistiky a amerikanistiky, Univerzita Palackého v Olomouci
--------------------
Na shledanou.George Hays II, vedoucí katedry mezinárodních vztahů a diplomacie, Anglo-American University, Praha
--------------------
Thank you.Milan Babík, ředitel Knihovny Václava Havla
--------------------
Děkujeme taky.

Posílí demokracii nové zákony na její ochranu?

26.07.2024 - Právo (Publicistika)

Demokracie přežije všechno, kromě zákonů na ochranu demokracie, tvrdil před mnoha lety provokativně filozof Václav Bělohradský. Možná že se doba změnila, možná se dnes bojíme o trochu víc, na každý pád zákony a opatření na obranu demokracie se pomalu množí a vyvolávají větší či menší podezření. Nejnověji se do obrany demokracie, myšleno hlavně posvátné poválečné denacifikované Ústavy, pustili v Německu. Vládní koalice – SPD, Zelení a FDP – se po dlouhých průtazích dohodla s nejsilnější opoziční stranou CDU na ústavních doplňcích ve jmenování ústavníchsoudců. Napříště budou potřebovat dvě třetiny hlasů v každé komoře parlamentu – v Bundestagu a Bundesratu. To sice platí i dnes, nejde však o ústavní zákon. Demokratické strany – Alternativa pro Německo ani Sdružení Sáry Wagenknechtové za demokratické evidentně považovány nejsou – chtějí mít ústavní pojistku proti demontáži nezávislého soudního systému, jakou zažilo například Polsko. Němce samozřejmě děsí i destrukce demokratických institucí v podání Viktora Orbána. Otázkou je, zda jde o výraz síly demokratických sil, které už po špatných historických zkušenostech nechtějí nic riskovat, nebo zda tím tradiční německá politika vyjadřuje svou slabost. Tedy obrovský strach z toho, že se něco v politice zásadně láme a že se blíží chvíle, kdy Alternativa pro Německo a další protestní hnutí vtrhnou do parlamentu s mnohem důraznější silou. Nastavit jim pevné ústavní překážky je přece v právním státě tou jedinou možností obrany: pořád se předpokládá, že se tu vše děje v rámci zákona, jinudy nelze. A je tedy německá demokracie už nyní zachráněna? Nebo bude potřeba k obrnění pevnosti Demokracie mnohem více nových a podrobnějších právních úprav? Vytvořit větší a silnější bariéry proti účelovému ohýbání zákona jistě bude možné, samy zákony však demokracii neudrží. Ani tu německou ne. Filozof Bělohradský měl vlastně pravdu, protože když se demokraté začnou bát o demokracii, přestávají se demokraticky chovat. Přestávají dělat demokratickou politiku. Německý kancléř Olaf Scholz je právník, věří v pozitivistickou sílu zákona, který zajistí demokratický řád. Demokracie dnes ale není v ohrožení proto, že by bylo málo řádu. Toho je naopak nadbytek, co chybí, je opravdové přesvědčení, že demokracie dává lidem to, co od ní většina chce. V Německu jistě sociální standard a spravedlnost. Demokracii dnes nejvíce chybí demokraté, kteří by tuto příčinu krize byli schopni vidět, pochopit a podle toho jednat. Nebát se o demokracii, dělat ji – to je větší obrana demokracie než dvoutřetinová ústavní laťka v parlamentu.

Magistrát vydal nový zákaz kamionům

26.07.2024 - Právo (Praha - Střední Čechy)

Od loňska platil na příjezdových trasách do hlavního města zákaz vjezdu nákladních automobilů těžších než 12 tun, tedy kamionů. U Městského soudu v Praze však uspěla žaloba společnosti České přístavy a soud zákaz k letošnímu 30. září zrušil. Aby se kamiony do Prahy opět nedostaly, vydal magistrátní odbor pozemních komunikací a drah nové opatření s téměř totožným zákazem. Umístil ho na úřední desky radnic, aby byla dodržena lhůta 30 dnů na připomínky. Soud dal za pravdu žalobě, která tvrdila, že nebyly vymezeny příjezdové trasy k přístavům Smíchov, Holešovice a Libeň, a tak se kamiony dostanou jen do Radotína. Žaloba označila důvody rozhodnutí magistrátu rozmístění značek v podobě zákazu vjezdu nákladních automobilů nad 12 tun s tabulkou TRANZIT za nepřezkoumatelné. „Nebylo nijak kvantifikováno, jak významný imisní příspěvek k překročení imisního limitu představuje silniční automobilová doprava, natož aby bylo vyjasněno, jaký podíl z celkové dopravy připadá na nákladní vozidla nad 12 tun. Opatření je proto nepřezkoumatelné, neboť základní východisko, ze kterého odpůrce vyšel, není podloženo ani elementárními fakty či údaji o území, natož takzvanými tvrdými daty z oficiálních zdrojů,“ stojí v odůvodnění rozsudku z letošního dubna. Magistrát se mohl bránit kasační stížností k Nejvyššímusprávnímusoudu, ovšem bez odkladného účinku. Zvolil však cestu nového zákazu. V něm úředníci podrobně rozebrali důvody. Zákaz má opět platit v ulicích Evropská, Drnovská, Na Radosti, Karlovarská, Poncarova, Cínovecká, Kbelská a Podbělohorská, Strahovský tunel, Plzeňská, Vaníčkova, Roentgenova, Zahradníčkova a na křižovatkách Pražského okruhu. Cílem je pro magistrát regulace negativních dopadů spojených s provozem těchto automobilů v intravilánu města. Má to vést k omezení hluku, vibrací, nadměrného opotřebení silnic, k větší ochraně ovzduší, plynulosti a bezpečnosti dopravy. Jenom obchvaty „Veškerý tranzit bude nucen využít pouze obchvatové komunikace Pražský okruh, Novopackou a podobně, čímž dojde k eliminaci zbytného závleku těžkých nákladních automobilů do zastavěných oblastí,“ argumentoval magistrát. Proti tomu se vymezila už úspěšná žaloba, podle níž se emisní a hluková zátěž neřídí typem a velikostí auta, ale jeho stářím, pohonem, emisní třídou. Podle žaloby by měl magistrát volit měkčí, ne tak invazivní nástroj, tedy kategoricky vyloučit celý segment veřejné dopravy, těžkou nákladní dopravu jako takovou. Magistrát nyní výjimky ze zákazu vjezdu zavedl. „Na území za touto dopravní značkou budou smět pouze ta nákladní vozidla, jejichž cílem je dosažení místa nakládky, vykládky, údržby nebo opravy vozidla, sídla, provozovny nebo obvyklého bydliště dopravce nebo řidiče,“ uvedl magistrátní odbor v novém opatření.Veškerý tranzit bude nucen využít pouze obchvatové komunikace Pražský okruh, Novopackou a podobně

Magistrát musí u Budějovické rozhodnout znovu

26.07.2024 - Právo (Praha - Střední Čechy)

Magistrátní odbor stavebního řádu bude muset znovu posoudit umístění stavby Administrativního centra Budějovická, s nímž nesouhlasí Praha 4. U Nejvyššíhosprávníhosoudu nyní uspěla její kasační stížnost, uvedla radnice na svém webu. Nejvyššísprávnísoud zrušil jak loňské pravomocné rozhodnutí magistrátního odboru, tak rozsudek pražského Městského soudu. Tato stanoviska označil za nepřezkoumatelná. Radnice odmítá výškovou budovu Obě instituce se podle nového verdiktu nedostatečně vypořádaly s námitkami, důkazy a argumenty, když o umístění stavby rozhodly. Praha 4 proti plánu developera, společnosti Opal Real, podle místostarosty Patrika Opy (ODS) bojuje od roku 2014. Radnice odmítá výškovou budovu na rohu Budějovické a Vyskočilovy ulice, která by dosahovala výšky 72 metrů, měla 19 podlaží nad zemí a pět pod zemí s garážemi. Stavbu Praha 4 podle opakovaných vyjádření považuje za předimenzovanou a pro daný pozemek nevhodnou. „Těší mě, že soud přijal naši argumentaci a vrací věc znovu do územního řízení,“ řekl Opa. Kasační stížnost byla podle něho poslední možností Prahy 4, jak se stavbě bránit. Úspěch u nejvyšší správní instance je podle něj dobrou zprávou zejména pro obyvatele michelského sídliště. Magistrátní odbor se podle Nejvyššíhosprávníhosoudu při posuzování věci zejména neuspokojivě věnoval otázce umístění výškové stavby ve stabilizovaném území sídliště Michelská, jak uvedla Praha 4. Odbor ani městský soud se nezabývaly ani otázkou, zda stavební záměr ohledně osvětlení nenaruší pohodu bydlení v nejbližších bytových domech, zda je přiměřený okolní zástavbě a zda může být umístěn do takzvaného stabilizovaného území.