Pohledy a názory
Republiková rada na zasedání 21. 9. 2023 mimo jiné posoudila přípravu nadcházejícího celostátního volebního Shromáždění delegátů Soudcovské unie v polovině příštího měsíce v Přerově a jednomyslně vyzvala Parlament ČR, aby respektoval důstojné postavení soudcovské moci. V této souvislosti SU ČR považuje vládní návrh změny zákona o platu soudců spočívající ve snížení koeficientu v platové základně od 1. 1. 2024 za flagrantní porušení práva soudců na materiální zabezpečení, aniž by pro takovou zásadní restrikci byly splněny mantinely vytýčené konstantní judikaturou Ústavního soudu ve věcech platových restrikcí vůči soudcům. Proto Republiková rada SU ČR žádá Parlament ČR, aby tento zákon, který představuje trvalou a neodůvodněnou erozi materiálního zabezpečení soudců, jednoznačně zamítl.
Soudcovská unie se již na počátku válečného konfliktu na Ukrajině stala kontaktním subjektem pro podporu a pomoc ukrajinským soudcům a jejich rodinám ve velmi tíživé životní situaci.
Stavovská organizace soudců ČR uspořádala mezi soudci finanční sbírku, sestavila tým soudců ze všech regionů České republiky, kteří bezprostředně poskytovali odbornou pomoc, obecné rady i finanční pomoc těm ukrajinským soudcům, kteří se ocitli v naší zemi bez finančních prostředků, léků a dalších základních potřeb nezbytných k životu. Svoji vlast byli nuceni opustit z důvodu těžké nemoci či přímého ohrožení životů svých i svých blízkých.
Finanční prostředky, které nebyly využity pro pomoc ukrajinským uprchlíkům v ČR, Soudcovská unie zaslala Asociaci soudců Ukrajiny k poskytnutí nejvíce postiženým soudcům a jejich rodinám.
Soudcovská unie ČR se znepokojením sleduje neutěšený vývoj válečného konfliktu na Ukrajině, který má nesmírný dopad na miliony občanů této země a bezprostředně se také dotýká našich kolegů – ukrajinských soudců.
Republiková rada SU ČR se na zasedání 24. března 2022 usnesla, že vyhoví žádostem mezinárodních soudcovských organizací, aby se právě ona stala na našem území kontaktním subjektem pro případnou podporu a pomoc ukrajinským soudcům v této tíživé životní situaci.
Soudcovská unie sestavila tým, který bude připraven ve všech regionech pomoci odbornou či obecnou radou, nasměrovat potřebné, ujmout se jich a v případě potřeby poskytnout také finanční pomoc.
Jménem Republikové rady Soudcovské unie ČR se proto prezident obrátil na všechny členy unie, ale i na ostatní soudce, kteří nejsou členy profesní soudcovské organizace, se žádostí o poskytnutí finančního příspěvku na pomoc ukrajinským soudcům.
Pokud takto shromážděné peníze nebudou v plné výši použity pro uvedený účel, rozhodne Republiková rada SU ČR, jakou formou jimi Ukrajině, či tamní justici stavovská organizace soudců ČR pomůže.
Soudcovská unie ČR se na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR seznámila s důvody, které vedly k rozhodnutí ministra spravedlnosti nejmenovat do funkce místopředsedy trestního úseku Krajského soudu v Brně soudce Mgr. Aleše Novotného. Svoje rozhodnutí ministr odůvodňuje tím, že „V trestních věcech projednávaných senátem č. 46T vedeným předsedou senátu Mgr. Alešem Novotným došlo k naplnění předpokladů odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, kdy v rámci své rozhodovací činnosti se podílel na vzniku škody státu minimálně ve výši 3 851 958,- Kč; nadále ještě běží některá soudní řízení o náhradu škody. Ministr spravedlnosti tak nemohl do funkce místopředsedy Krajského soudu v Brně odpovědného za úsek trestního soudnictví jmenovat někoho, kdo se opakovaně podílel svými nezákonnými rozhodnutími na vzniku takto vysokých škod“.
Toto odůvodnění považuje Soudcovská unie ČR za nepřijatelné a do budoucna velmi nebezpečné z několika důvodů:
Soudcovská unie České republiky:
vyjadřuje hluboké zklamání nad přístupem vlády ČR, která na jedné straně deklaruje posilování demokratického právního státu a vlády práva, a v rozporu s tím ve vztahu k nezávislé soudní moci, navíc bez potřebného předchozího dialogu s ní, pokračuje v dlouholeté erozi materiálního zabezpečení soudců,
zásadně nesouhlasí se schváleným návrhem zákona (sněmovní tisk č. 117), kterým má dojít od 1. 2. 2022 k faktickému snížení platů soudců,
upozorňuje na to, že pro projednávání a schvalování zákona nebyly splněny podmínky stavu legislativní nouze, zejm. pro absenci hrozby značné hospodářské škody pro státní rozpočet v případě ponechání platové základy pro výpočet platů soudců určené pro rok 2022,
upozorňuje, že návrh zákona nebyl vládou projednán s reprezentanty soudní moci a nebylo vyžádáno jejich stanovisko,
připomíná, že zásahy do materiálního zabezpečení soudců byly provedeny v letech 2002-2011, 2011-2014 a zmražením platové základny pro výpočet v platu soudců v roce 2021; v roce 2015 došlo k dohodě reprezentantů soudní moci s vládou, když soudci uvěřili příslibu vlády, že v budoucnu k protiústavním zásahům do platových poměrů nebude docházet a dobrovolně se vzdali části svých oprávněných platových nároků; došlo tak k úspoře takřka 4 miliard Kč ve státním rozpočtu,
Soudcovská unie jednoznačně odmítá slova ministryně spravedlnosti Marie Benešové v jejím vyjádření ke středečnímu volebnímu nálezu Ústavního soudu, jimiž zpochybnila důvěryhodnost všech soudců Ústavního soudu. Soudcovská unie respektuje kritiku konkrétního rozhodnutí, ale důrazně odmítá šíření závažného a nepodloženého obvinění, že ústavní soudci „mají asi něco slíbeno“. Fungování společnosti a státu je především založeno na důvěře. Ministryně spravedlnosti má v tomto systému významné postavení, a proto laická i odborná veřejnost očekávají důstojné naplňování její funkce.
Soudcovská unie ČR podporuje otevřený dopis evropských soudců a také státních zástupců adresovaný Komisi EU. Dopis připravili naši kolegové z polské soudcovské asociace IUSTITIA a připojují se k němu jednotliví soudci z mnoha evropských zemí včetně České republiky. Dopis v anglickém a polském jazyce si můžete přečíst a připojit se k němu
Soudcovská unie si u příležitosti výročí úmrtí Milady Horákové připomíná, jak důležitou hodnotou je nezávislá justice a stabilní systém soudnictví, který zaručuje občanům spravedlivý proces a rozhodnutí bez uplatnění mocenských vlivů.
Osud doktorky Milady Horákové nám má neustále připomínat, jak zrůdné důsledky pro jednotlivce i celou společnost má politické zneužití justičního systému. Aby se tato smutná minulost již nikdy neopakovala, je důležité si pěstovat citlivost na jakékoliv zneužívání moci a nepřehlížet ani dílčí projevy takových snah či jednání. Toto je jedna z priorit činnosti Soudcovské unie, stejně tak jako usilovat o zlepšení činnosti soudů a tím zvyšovat úroveň ochrany práv občanů a jejich důvěru v soudní moc.
Soudcovská unie vychází z premisy, že stát, potažmo občan, očekává, že soudce bude vykonávat svou funkci v každé jednotlivé kauze s maximálním nasazením, plným soustředěním a vysoce erudovaně. A toto očekávání považuje za naprosto přirozené a legitimní.
Zároveň si je Soudcovská unie vědoma toho, že naplňování uvedených požadavků vyvíjí na soudce setrvalý psychosociální tlak. V důsledku tohoto tlaku (jak vyplynulo ze studie 1. LF UK, zpracovávané od roku 2015) jsou soudci jednou z profesí nejvíce ohrožených syndromem vyhoření*), který byl WHO v květnu 2019 zařazen do Mezinárodní klasifikace nemocí. Ve vztahu k soudům se tedy jedná o zcela objektivní zdravotní riziko, s vysokou mírou pravděpodobnosti jeho vzniku, a s fatálními dopady na kvalitu výkonu funkce**).
Soudcovská unie vyzývá představitele výkonné moci k podání přesvědčivého vysvětlení důvodů výměny na postu ministra spravedlnosti.
Ministr spravedlnosti má v České republice velmi silný vliv na justici, vytváří podmínky pro výkon soudní moci. Ústavní soud v několika nálezech zdůraznil široké kompetence představitelů moci výkonné ve vztahu k moci soudní a z toho vyplývající obtížné dodržování rovnováhy mezi státními mocemi, které je základním znakem právního státu. Každá změna na postu ministra spravedlnosti vzhledem k jeho zásadnímu vlivu soudnictví dočasně destabilizuje a oslabuje.