Sídlo : Soudcovská unie ČR, z.s.
Ovocný trh 14
110 01 Praha 1
(úplné znění podle stavu k 18. 10. 2015)
po změnách provedených Shromážděním delegátů konaným v Českých Budějovicích
ve dnech 16. – 17. 10. 2015
ČÁST PRVÁ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
1. Soudcovská unie České republiky, z.s. (dále jen „Unie“), je stavovským nepolitickým spolkem soudců České republiky.
2. Unie má sídlo v Praze a působí na území České republiky.
3. Pobočné spolky se nezakládají.
§ 2
1. Účelem Unie je:
a) napomáhat pozvednutí soudnictví v České republice a soustavnému zvyšování úrovně ochrany práv a svobod člověka, zakotvených v mezinárodních úmluvách a paktech o ochraně lidských práv a svobod,
b) prosazovat ochranu práv těch skupin, které lze považovat za menšiny v nejširším slova smyslu, včetně přistěhovalců, osob postižených a sociálně slabých,
c) prosazovat a chránit nezávislost soudců, podílet se na profesionální přípravě soudců a justičních čekatelů, zastupovat duchovní, materiální a sociální zájmy soudcovského stavu,
d) přispívat k vytváření demokratického právního řádu, prosazovat moderní koncepce postavení, významu a organizace soudnictví a dbát na rozvíjení spolupráce stavovské organizace soudců České republiky s obdobnými sdruženími v zahraničí.
2. K naplnění tohoto účelu Unie zejména
a) podporuje myšlenky a činnosti směřující k přijímání právních předpisů, rozhodnutí a organizačních opatření k zabezpečení demokratického a plynulého výkonu soudnictví a ke zlepšení postavení soudců,
b) podle okolností zaujímá stanoviska k návrhům právních předpisů,
c) jedná o zájmech soudnictví, soudců a jejich stavovské organizace na všech úrovních s orgány státní správy a podílí se na činnostech z oblasti státní správy soudů v souladu se zákonným zmocněním a těmito stanovami,
d) vystupuje na ochranu soudnictví a soudců vůči libovolnému subjektu,
e) poskytuje sdělovacím prostředkům informace o stavu českého soudnictví, jeho příčinách a důsledcích,
f) pořádá přednášky a semináře a neustále rozvíjí spolupráci s vysokými školami v České republice i v zahraničí,
g) vydává písemné informace pro potřeby soudců,
h) spolupracuje s právnickými a soudcovskými organizacemi v České republice i v zahraničí.
3. Přidružení Unie k mezinárodním právnickým a soudcovským organizacím, která jsou vytvořena na demokratických zásadách nezávislosti soudnictví a úctě k lidským právům a svobodám, je v souladu s účelem Unie.
ČÁST DRUHÁ
ČLENSTVÍ
§ 3
1. Členem Unie (dále též jen „člen“) se může stát každý soudce České republiky (čl. 84, čl. 93 Ústavy České republiky).
2. Členy Unie jsou:
a) sekční členové,
b) individuální členové.
§ 4
Sekční členství
1. Sekční členství vzniká
a) doručením písemné přihlášky sekci a zaplacením zápisného, nebo
b) rozhodnutím ustavující schůze sekce o založení sekce a doručením oznámení o založení sekce Republikové radě; vzniká-li tímto způsobem členství v Unii, je podmíněno také zaplacením zápisného, nebo
c) doručením oznámení individuálního člena o vstupu do sekce této sekci,
d) v případech stanovených v odst. 5.
2. Založení sekce podle odst. 1 písm. b) je vyloučeno, působí-li již u soudu sekce.
3. Uchazeč o členství v Unii může vstoupit jen do sekce:
a) působící u soudu, kde vykonává funkci soudce, nebo
b) působící u soudu, kde dříve vykonával funkci soudce, nebo
c) působící u soudu neuvedeného v písm. a) a b), nepůsobí-li u soudu, kde vykonává funkci soudce, žádná sekce.
4. Vznikem sekčního členství se sekční člen stává současně členem sekce,
a) které doručil přihlášku ke členství podle odst. 1 písm. a), nebo
b) o jejímž založení rozhodl podle odst. 1 písm. b), nebo
c) do které vstoupil podle odst. 1 písm. c).
5. Vznikem sekce u soudu, kde člen Unie vykonává funkci soudce, není jeho dosavadní členství v jiné sekci dotčeno. Takový člen Unie však může písemně oznámit sekci, které je dosud členem a sekci působící u soudu, kde vykonává funkci soudce, že hodlá být nadále členem sekce působící u soudu, kde vykonává funkci soudce. V takovém případě jeho členství v sekci, které byl dosud členem, zaniká doručením takového oznámení oběma uvedeným sekcím, čímž se takový člen Unie současně stává členem sekce působící u soudu, kde vykonává funkci soudce.
§ 5
Individuální členství
1. Individuální členství vzniká
a) doručením písemné přihlášky Výboru a zaplacením zápisného, nebo
b) zánikem sekce, které byl člen Unie dosud členem, nebo
c) postupem podle § 8 písm. c), nebo
d) pokud člen sekce oznámí této sekci a Výboru, že ze sekce vystupuje a bude nadále individuálním členem; v takovém případě dnem doručení jeho oznámení Výboru zaniká jeho členství v sekci a vzniká mu individuální členství.
2. Individuální členství může vzniknout i soudci, který vykonává funkci soudce u soudu, kde působí sekce.
3. Po vzniku sekce u soudu, kde individuální člen Unie vykonává funkci soudce, se individuální člen stává členem této sekce a sekčním členem Unie uplynutím lhůty 15 dnů ode dne přijetí rozhodnutí o vzniku sekce, ledaže by v této lhůtě oznámil této sekci a Výboru, že zůstává i nadále individuálním členem.
§ 6
Členství v Unii zaniká
a) vystoupením sekčního člena na základě písemného prohlášení doručeného sekci,
b) vystoupením individuálního člena na základě písemného prohlášení doručeného Výboru,
c) vyloučením,
d) zánikem funkce soudce z jiných důvodů než odchodem do starobního nebo invalidního důchodu,
e) smrtí člena.
§ 7
1. Vyloučit lze člena Unie pro chování poškozující dobré jméno Unie nebo pro nezaplacení členského příspěvku do jednoho roku ode dne jeho splatnosti poté, co byl člen o zaplacení upomenut.
2. O vyloučení člena rozhoduje Republiková rada po vyjádření Etického soudu Unie. Nevyjádří-li se Etický soud Unie do 30 dnů ode dne, kdy mu byla věc předložena Republikovou radou k vyjádření, rozhodne Republiková rada i bez takového vyjádření.
§ 8
Pokud sekční člen Unie začne vykonávat funkci soudce u jiného soudu, než u kterého působí sekce, které byl dosud členem,
a) jeho členství v sekci, které byl dosud členem, zůstává zachováno, nebo
b) stane se členem sekce působící u soudu, u kterého začal vykonávat funkci soudce, oznámí-li této sekci že chce být členem této sekce, nebo
c) stane se individuálním členem, oznámí-li Výboru a sekci, jejímž byl dosud členem, že chce být nadále individuálním členem; v takovém případě se stává individuálním členem dnem doručení takového oznámení Výboru.
§ 9
Soudci - důchodci
U člena Unie, který je starobním nebo invalidním důchodcem, se ustanovení o členství v Unii užijí přiměřeně.
§ 10
Přidružené členství
1. Přidruženými členy Unie se mohou stát justiční čekatelé a asistenti soudců.
2. Stanovy Unie se pro přidružené členství užijí přiměřeně.
§ 11
Čestné členství
Čestným členem Unie se může stát osoba, která se mimořádně zasloužila o české soudnictví. O udělení čestného členství rozhoduje Shromáždění delegátů.
ČÁST TŘETÍ
SEKCE
§ 12
1. Základním článkem Unie je sekce. Název sekce tvoří označení „Sekce Soudcovské unie ČR, z.s." s uvedením celého názvu soudu, u kterého sekce působí.
2. Sekci tvoří zpravidla soudci téhož soudu. U každého soudu nebo pobočky soudu může působit jen jedna sekce; tím nejsou dotčena ustanovení § 4 odst. 5 a § 8 písm. a).
3. K ustavující schůzi sekce jsou zváni všichni soudci působící u tohoto soudu, případně soudů, u kterých má sekce působit.
4. K přijetí rozhodnutí o založení sekce je třeba, aby bylo přijato nejméně třemi hlasy.
5. Sekce písemně oznámí své založení Republikové radě.
6. Sekce působí u soudu, u kterého byla založena.
§ 13
1. Sekce zaniká
a) rozpuštěním, rozhodne-li o něm shromáždění sekce dvěma třetinami hlasů všech členů sekce,
b) klesne-li počet jejích členů na méně než tři.
2. Po zániku sekce je každý, kdo dosud hospodařil s prostředky svěřenými sekci, povinen tyto bez zbytečného odkladu předat Kanceláři Unie.
§ 14
1. Výkonným orgánem sekce je nejméně tříčlenná Rada sekce zvolená Shromážděním sekce.
2. Sekce s menším počtem než pěti členů Radu sekce nevytváří. Působnost Rady sekce plní v takovém případě Shromáždění sekce.
§ 15
1. Rada sekce ze svého středu volí předsedu a místopředsedu sekce. Je-li předseda zaneprázdněn nebo nemůže-li vykonávat svoji funkci, zastupuje ho ve stejném rozsahu místopředseda.
2. Shromáždění sekce je jejím nejvyšším orgánem.
3. Shromáždění sekce svolává předseda sekce podle potřeby, nejméně dvakrát ročně. Rovněž je povinen svolat shromáždění sekce, požádá-li o to alespoň jedna čtvrtina členů sekce.
4. Předseda sekce nebo jiný Radou sekce pověřený člen Rady sekce je povinen zaslat Republikové radě vždy do 30. září seznam členů sekce podle stavu ke dni 1. září daného roku.
ČÁST ČTVRTÁ
SHROMÁŽDĚNÍ DELEGÁTŮ
§ 16
1. Nejvyšším orgánem Unie je Shromáždění delegátů.
2. Každá sekce na Shromáždění delegátů vysílá zvolené delegáty, a to jednoho za každých započatých deset členů sekce.
3. Pro účely odst. 2 se individuální členové považují za jednu sekci.
§ 17
1. Shromáždění delegátů
a) volí a odvolává prezidenta, další členy Republikové rady, členy Kontrolní komise a Etického soudu Unie,
b) určuje minimální výši členských příspěvků a zápisného,
c) schvaluje a mění Stanovy Unie, hospodářský a volební řád,
d) schvaluje zprávu o hospodaření Unie a výroční zprávu Republikové rady,
e) schvaluje rozpočet Unie,
f) udílí čestné členství Unie a titul Čestný prezident,
g) rozhoduje o rozpuštění Unie.
2. Shromáždění delegátů si může vyhradit k posouzení a rozhodnutí i jiné otázky.
3. K rozhodnutí podle odst. 1 písm. c), f) je třeba, aby na Shromáždění delegátů, které o této změně rozhoduje, byly zastoupeny alespoň dvě třetiny všech členů a dvě třetiny přítomných hlasovaly pro přijetí takového rozhodnutí.
4. Řádné zasedání Shromáždění delegátů svolává prezident nejméně jednou ročně. Termín konání oznámí každé sekci a každému individuálnímu členu nejpozději šest týdnů předem s uvedením programu zasedání.
5. Mimořádné zasedání svolá prezident do třiceti dnů poté, kdy
a) se na tom usnese Republiková rada,
b) o to písemně požádá nejméně desetina sekcí nebo desetina členů Unie.
ČÁST PÁTÁ
REPUBLIKOVÁ RADA
§ 18
1. Členy Republikové rady jsou:
a) nejméně jeden zástupce za každý z volebních obvodů uvedených v odst. 2 písm. a) a b), přičemž celkový počet těchto zástupců činí 16. Počet těchto zástupců za jednotlivé volební obvody stanoví Republiková rada na principu poměrného zastoupení podle aktuálního počtu členů ve volebních obvodech ke dni předcházejícímu zahájení Shromáždění zástupců;
b) jeden zástupce za každý z volebních obvodů uvedených v odst. 2 písm. c) až g);
c) prezident.
2. Volebními obvody jsou:
a) individuální členové,
b) všechny sekce okresních soudů a jejich poboček v obvodu jednoho krajského soudu,
c) všechny sekce krajského soudu a jeho poboček,
d) sekce vrchního soudu,
e) sekce Nejvyššího soudu,
f) sekce Nejvyššího správního soudu,
g) sekce Ústavního soudu.
3. Členové Republikové rady mohou být voleni nejvýše ve dvou po sobě následujících volebních obdobích. Pro účely předchozí věty se za zvolení členem Republikové rady považuje i zvolení prezidentem.
§ 19
1. Republiková rada rozhoduje o všech záležitostech, které podle Stanov nebo rozhodnutí Shromáždění delegátů nepřísluší jiným orgánům Unie; není však oprávněna zastupovat Unii navenek a jednat jejím jménem,
2. Republiková rada předkládá Shromáždění delegátů výroční zprávu o činnosti, návrh rozpočtu na příští hospodářský rok a zprávu o hospodaření za uplynulý hospodářský rok.
3. V mimořádných případech může člen Republikové rady vyslat za sebe na jednání tohoto orgánu zmocněnce.
4. Člen Republikové rady může být Republikovou radou zmocněn, aby ve vymezeném rozsahu jednal jejím jménem.
5. Zástupci Unie v Mezinárodní organizaci soudců a v organizaci Evropští soudci za demokracii a svobody se zúčastní zasedání Republikové rady s hlasem poradním.
§ 20
Republiková rada je svolávána prezidentem podle potřeb. Prezident je povinen Republikovou radu svolat do 14 dnů, jestliže o to požádá alespoň pět jejích členů. Nesvolá-li prezident v tomto případě Republikovou radu ve stanovené lhůtě, může být svolána kterýmkoli z navrhujících členů Republikové rady.
§ 21
1. Pokud sekční člen, který je členem Republikové rady
a) začne vykonávat funkci soudce u jiného soudu než dosud, nebo
b) se stane individuálním členem,
jeho členství v Republikové radě zanikne dnem, kdy sekce, které byl dosud členem, oznámí Republikové radě, že nadále odmítá jeho členství v Republikové radě.
2. Pokud se individuální člen, který je členem Republikové rady, stane sekčním členem, jeho členství v Republikové radě zanikne dnem, kdy nadoloviční většina všech individuálních členů oznámí Republikové radě, že nadále odmítá jeho členství v Republikové radě.
3. Oznámení podle odst. 1 a 2 lze učinit nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy dosavadní člen Republikové rady začal vykonávat funkci soudce u jiného soudu.
§ 22
Výbor
1. Republiková rada volí ze svých členů čtyři členy Výboru. Dalším členem Výboru je prezident.
2. Výbor rozhoduje:
a) v mezidobí mezi zasedáními rady o neodkladných záležitostech Unie, o kterých je kompetentní rozhodovat Republiková rada,
b) ve věcech členství individuálních členů.
3. Rozhodnutí Výboru podle odst. 2 písm. a) podléhá schválení Republikové rady na jejím nejbližším zasedání.
ČÁST ŠESTÁ
PREZIDENT A VICEPREZIDENTI
§ 23
1. Prezident zastupuje Unii navenek a jedná jejím jménem.
2. Prezident svolává Shromáždění delegátů, Republikovou radu a Výbor a řídí jejich zasedání.
3. V době mezi zasedáními Výboru vykonává prezident pravomoci Výboru podle § 22 odst. 2. Jeho opatření, přijatá mezi zasedáními Výboru, může nejbližší zasedání Výboru nebo Republikové rady zrušit.
§ 24
1. Republiková rada volí z členů Výboru Prvního viceprezidenta a Druhého viceprezidenta (dále též „viceprezidenti“).
2. Je-li prezident zaneprázdněn nebo nemůže-li vykonávat svou funkci, zastupuje ho První viceprezident a není-li to možné, zastupuje ho Druhý viceprezident. V takovém případě zastupuje příslušný viceprezident místo prezidenta Unii navenek a jedná jejím jménem.
§ 25
Prezidentem a viceprezidenty nemohou být zvoleni zástupci za volební obvody sekcí téhož soudního kraje.
§ 26
Čestný prezident
1. Shromáždění delegátů může rozhodnout o udělení titulu Čestný prezident soudci, který byl dříve prezidentem Unie, k ocenění jeho zásluh.
2. Čestný prezident má právo zúčastnit se jednání každého orgánu Unie a vystoupit zde s poradním hlasem.
ČÁST SEDMÁ
KONTROLNÍ KOMISE
§ 27
1. Kontrolní komise je nezávislým kontrolním orgánem Unie.
2. Kontrolní komise má tři členy.
3. Členství v Kontrolní komisi je neslučitelné s funkcí člena Republikové rady a Etického soudu Unie.
4. Kontrolní komise nejméně jedenkrát ročně kontroluje hospodaření Unie. Zprávu o výsledku kontroly předkládá Shromáždění delegátů.
ČÁST OSMÁ
ETICKÝ SOUD UNIE
§ 28
1. Etický soud Unie se vyjadřuje v případech, kdy vznikne nebo může vzniknout pochybnost o souladu jednání soudce s etickým kodexem. Vyjádří se vždy, je-li mu doručen návrh Shromáždění delegátů, Republikové rady, Výboru, Sekce či kteréhokoli člena Unie.
2. Etický soud Unie má pět členů. Jeho členem nemůže být člen Kontrolní komise ani Republikové rady.
3. Členové Etického soudu Unie ze svého středu volí a odvolávají předsedu Etického soudu Unie.
4. Etický soud Unie se usnáší v plénu. Z usnášení je vyloučen člen Etického soudu Unie, u něhož jsou pochybnosti o jeho nepodjatosti. O vyloučení člena Etického soudu Unie rozhodují členové Etického soudu Unie prostou většinou hlasů korespondenčně.
5. Rozhodnutí Etického soudu Unie nemůže být přezkoumáváno jiným orgánem Unie.
6. Etický soud Unie neplní úlohu rozhodčí komise.
ČÁST DEVÁTÁ
ODBORNÁ KOLEGIA UNIE
§ 29
1. K prohloubení odborné spolupráce členů Unie zřizuje Republiková rada i bez návrhu 10 zakládajících členů odborná kolegia unie (dále jen „Kolegia“). Návrh na zřízení kolegia je Republiková rada oprávněna zamítnout i bez udání důvodu.
2. Název kolegia obsahuje plný název Unie a odborné zaměření kolegia. Tento název určí Republiková rada při zřízení kolegia.
3. Výkonným orgánem kolegia je nejméně tříčlenná Rada kolegia zvolená Shromážděním kolegia.
4. Rada kolegia ze svého středu volí předsedu a místopředsedu. Je-li předseda zaneprázdněn nebo nemůže-li vykonávat svoji funkci, zastupuje ho ve stejném rozsahu místopředseda.
5. Shromáždění kolegia svolává předseda kolegia podle potřeby. Rovněž je povinen svolat shromáždění kolegia, požádá-li o to alespoň jedna čtvrtina členů kolegia.
6. Členem kolegia může být kterýkoli člen Unie. Jeho členství v kolegiu vzniká doručením písemného prohlášení o vstupu do kolegia předsedovi kolegia.
7. Členství v kolegiu zaniká:
a) zánikem členství v Unii,
b) zrušením kolegia,
c) doručením písemného prohlášení člena kolegia o vzdání se členství v kolegiu předsedovi kolegia.
8. Předseda kolegia nebo jiný člen kolegia pověřený Radou kolegia je povinen zaslat Republikové radě vždy do 30. září seznam členů podle stavu ke dni 1. září daného roku.
9. Kolegium zrušuje Republiková rada, a to i bez udání důvodu. Rozhodnutím Republikové rady kolegium zaniká.
10. Po zániku kolegia je každý, kdo dosud hospodařil s prostředky svěřenými kolegiu, povinen tyto bez zbytečného odkladu předat Kanceláři Unie.
ČÁST DESÁTÁ
HOSPODAŘENÍ UNIE
§ 30
1. K zabezpečení činnosti sekcí, kolegií a Unie slouží základní a vedlejší zdroje.
2. Základními zdroji jsou zápisné a členské příspěvky, jejichž výši určuje Shromáždění delegátů.
3. Vedlejšími zdroji jsou
a) výnosy z vlastní činnosti,
b) dary, granty a subvence,
c) ostatní výnosy.
4. Členské příspěvky sekčních členů se vybírají:
a) v termínech do 30. ledna a 30. června každého roku vždy ve výši jedné poloviny celkového ročního příspěvku, nebo
b) měsíčně vždy do konce příslušného kalendářního měsíce.
5. Členské příspěvky individuálních členů se vybírají měsíčně vždy do konce příslušného kalendářního měsíce.
6. Hospodářský rok trvá od 1. září do 31. srpna následujícího roku.
7. Zásady hospodaření sekcí, kolegií a Unie stanoví Hospodářský řád.
8. Od placení členských příspěvků jsou osvobozeni členové:
a) ve starobním nebo invalidním důchodu,
b) po dobu mateřské nebo rodičovské dovolené,
c) přidružení, a
d) dočasně pracovně neschopní po dobu od jednoho měsíce trvání této pracovní neschopnosti do jejího skončení.
§ 31
Za Unii jedná v majetkových vztazích prezident nebo za podmínek § 24 odst. 2 viceprezidenti každý samostatně. Republiková rada může ke konkrétním právním úkonům určit nejméně dva členy Unie nebo jednotlivé členy Kanceláře Unie, které vybaví písemným zmocněním k vyřízení záležitostí. Je-li k platnosti právního úkonu nutná nebo dohodnuta písemná forma, je třeba podpisu nejméně dvou za Unii jednajících členů.
§ 32
1. Všechny funkce v Unii jsou čestné.
2. Při činnosti v Unii se mohou hradit jen hotové výdaje.
ČÁST JEDENÁCTÁ
KANCELÁŘ UNIE
§ 33
1. Kancelář Unie vykonává práce na úseku organizačním, hospodářském a finančním, vyřizuje správní agendu Unie, zajišťuje její administrativní činnost, vede základní hospodářskou evidenci, vykonává pokladní službu, sleduje stav a způsob využívání majetku Unie a informuje o tom Republikovou radu, Výbor, prezidenta a viceprezidenty; vykonává i další úkoly spojené se zajištěním činnosti Unie.
2. Činnost Kanceláře Unie zabezpečují zaměstnanci Unie.
3. Kancelář je podřízena prezidentu a viceprezidentům a v době zasedání Shromáždění delegátů, Republikové rady nebo Výboru přímo tomuto orgánu.
4. Mzdu zaměstnanců Unie stanoví Republiková rada.
ČÁST DVANÁCTÁ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 34
1. Funkční období:
a) členů Rady sekce,
b) předsedy a místopředsedy Sekce,
c) členů Republikové rady,
d) členů Výboru,
e) viceprezidentů,
f) prezidenta,
g) členů Kontrolní komise
činí tři roky; neskončí však, dokud není novou volbou nebo postupem podle odst. 6 příslušná funkce obsazena.
2. Funkční období členů Etického soudu Unie činí pět let.
3. Funkce uvedené v odst. 1 a 2 zanikají:
a) uplynutím doby uvedené v odst. 1 a 2,
b) doručením písemné rezignace,
c) odvoláním z funkce učiněným orgánem, který do příslušné funkce volí,
d) zbavením nebo omezením způsobilosti k právním úkonům,
e) zánikem členství v Unii.
4. Jednotlivé funkce zanikají též:
a) funkce předsedy a místopředsedy sekce zánikem členství v Radě Sekce,
b) funkce člena Republikové rady postupem podle § 22,
c) funkce člena Výboru zánikem členství v Republikové radě,
d) funkce viceprezidenta zánikem členství ve Výboru,
e) funkce předsedy Etického soudu Unie zánikem členství v Etickém soudu Unie,
f) funkce předsedy kolegia zánikem členství v kolegiu.
5. V případě uvedeném v odst. 3 písm. b) funkce zaniká doručením písemné rezignace
a) Radě sekce nebo Shromáždění sekce u funkcí uvedených v odst. 1 písm. a) a b),
b) Republikové radě nebo Shromáždění delegátů u funkcí uvedených v odst. 1 písm. c), f), g) a v odst. 2,
c) Výboru nebo Republikové radě u funkcí uvedených v odst. 1 písm. d), e) a f).
6. Při volbě členů Etického soudu Unie se volí též tři náhradníci. Zanikne-li členovi Etického soudu Unie členství v Etickém soudu Unie, stává se členem náhradník. Pořadí náhradníků pro doplňování počtu členů Etického soudu Unie určuje volební řád.
7. Jestliže některému z členů orgánů uvedených v odst. 1 písm. a), c), g) zanikne členství v tomto orgánu jinak než podle odst. 3 písm. a) nebo c), doplní tento orgán svůj počet tak, že chybějícího člena kooptuje. U člena orgánu uvedeného v odst. 1 písm. c) tak učiní na návrh těch, kdo kandidaturu toho, komu zaniklo členství v orgánu, navrhli. Funkce kooptovaného člena zaniká zvolením člena příslušného orgánu v doplňujících volbách, které se konají na nejbližším shromáždění.
8. Není-li do některé z funkcí uvedených v odst. 1 písm. a), c), g) nikdo zvolen, konají se na nejbližším shromáždění doplňující volby na tuto funkci.
9. Zanikne-li funkce člena Výboru jinak než podle odst. 3 písm. a) nebo c), konají se na nejbližší Republikové radě doplňující volby člena Výboru.
10. Zanikne-li funkce některého z viceprezidentů jinak než podle odst. 3 písm. a) nebo c), konají se na nejbližší Republikové radě doplňující volby do této funkce.
11. Zanikne-li funkce prezidenta jinak než podle odst. 3 písm. a) nebo c), konají se na nejbližším shromáždění doplňující volby prezidenta.
12. Zanikne-li funkce podle odst. 3 písm. c), konají se bez zbytečného odkladu na tomtéž zasedání orgánu, který do příslušné funkce volí, doplňující volby do této funkce.
13. Funkce toho, kdo byl zvolen v doplňujících volbách, zaniká v okamžiku, kdy by takto obsazená funkce měla zaniknout tomu, kdo byl do příslušné funkce zvolen v řádných volbách. To platí obdobně i pro případ uvedený v odst. 8.
§ 35
1. Pokud není v těchto Stanovách výslovně uvedeno jinak, je ke schválení příslušného usnesení nezbytná přítomnost nadpoloviční většiny oprávněných k hlasování. Usnesení je pak přijato, získá-li prostou většinu hlasů.
2. Ustanovení odst. 1 platí i pro volby a odvolání orgánů sekce a orgánů Unie uvedených v § 34 odst. 1. Volby a odvolání těchto orgánů se konají vždy tajnou volbou.
3. Volby a odvolání orgánů Unie uvedených v § 34 odst. 1 písm. c), f), g) a odst. 2 upravuje volební řád.
§ 35a
Seznam členů
1. Unie vede seznam členů. Seznam členů nebude zpřístupněn. Potvrzení s výpisem ze seznamu členů vydává Kancelář Unie.
2. Do seznamu členů se zapisují o každém členovi tyto údaje:
a) akademické tituly, jméno a příjmení, popř. pseudonym,
b) datum narození,
c) soud, u něhož vykonává funkci soudce,
d) odborná specializace,
e) příslušnost k sekci nebo údaj o individuálním členství,
f) údaj o členství v kolegiu.
3. Každý člen Unie bude zapsán do seznamu členů bez zbytečného odkladu poté, co bude Kanceláři Unie oznámen vnik jeho členství:
a) u sekčního člena Radou příslušné sekce,
b) u individuálního člena Výborem.
4. Údaje podle odst. 2 písm. a), c) a d) budou aktualizovány bez zbytečného odkladu po doručení oznámení člena Unie o těchto změnách Kanceláři Unie.
5. Údaje podle odst. 2 písm. e) budou aktualizovány bez zbytečného odkladu po doručení oznámení předsedy sekce nebo Výboru o těchto změnách Kanceláři Unie.
6. Údaje podle § 2 písm. f) budou aktualizovány bez zbytečného odkladu po doručení oznámení předsedy kolegia o těchto změnách Kanceláři Unie.
§ 36
Při zániku Unie bude její majetek použit na humanitární účely.
ČÁST TŘINÁCTÁ
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 37
Přechodná ustanovení
1. Prezident, viceprezidenti, předseda Soudu Unie, členové Republikové soudcovské rady, Výboru Rady Unie a Soudu Unie zvolení nebo kooptovaní ke dni 26. listopadu 2009 jsou prezidentem, viceprezidenty, předsedou Soudu Unie, členy Republikové rady, Výboru a Soudu Unie ve smyslu těchto Stanov. Období, na které byli zvoleni, trvá až do ukončení jejich funkčního období podle dosavadních Stanov.
2. Sekce působící u jednotlivých soudů ke dni 26. listopadu 2009 působí nadále u soudů, u kterých působily k tomuto dni.
3. Členové Rad sekcí, jejich předsedové a místopředsedové zvolení nebo kooptovaní ke dni 26. listopadu 2009 jsou členy Rad sekcí, jejich předsedy a místopředsedy ve smyslu těchto Stanov, a to až do ukončení jejich funkčního období podle dosavadních Stanov.
4. Odborné komise zřízené ke dni 26. listopadu 2009 jsou Komisemi ve smyslu těchto Stanov; členství v nich zůstává zachováno
[1]).
5. Veškeré dokumenty a rozhodnutí přijaté podle dosavadních Stanov se považují za dokumenty a rozhodnutí podle těchto Stanov.
6. Do účinnosti prvého rozhodnutí Shromáždění zástupců podle § 30 odst. 3
[2]) činí minimální výše členských příspěvků 2.400,- Kč ročně a výše zápisného 100,- Kč.
7. Po vzniku sekce působící u Nejvyššího správního soudu ČR nebo po vzniku individuálního členství soudce vykonávajícího funkci u tohoto soudu doplní Republiková rada počet svých členů o zástupce Nejvyššího správního soudu ČR.
8. Po vzniku sekce působící u Ústavního soudu ČR nebo po vzniku individuálního členství soudce vykonávajícího funkci u tohoto soudu doplní Republiková rada počet svých členů o zástupce Ústavního soudu ČR.
9. Hospodářský rok 2009/2010 trvá od 1. 11. 2009 do 30. 9. 2010.
Zrušují se Stanovy Soudcovské unie České republiky přijaté Ustavujícím shromážděním Soudcovské unie České republiky dne 4. 10. 1990, ve znění pozdějších změn a doplnění.
Přechodné ustanovení
ke změnám a doplněním provedeným Shromážděním zástupců
konaným ve Velkých Karlovicích 14. – 15. 10. 2011
Hospodářský rok 2011/2012 trvá od 1. října 2011 do 31. srpna 2012.
Přechodná ustanovení
ke změnám a doplněním provedeným Shromážděním zástupců
konaným v Dolní Moravě 17. – 18. 10. 2014
1. Členové kontrolní rady zvolení Shromážděním zástupců dne 18.10.2014 v Dolní Moravě se okamžikem účinnosti této změny stávají členy Kontrolní komise.
2. Pobočné spolky vzniklé podle § 3045 odst. 2 občanského zákoníku zanikají dnem účinnosti těchto změn.
3. Majetek pobočných spolků se dnem účinnosti těchto změn stává majetkem Unie a je nadále svěřen k hospodaření sekci, jejímž majetkem dosud byl.
Toto je platné znění Stanov SU ČR po změnách a doplněních provedených Shromážděním delegátů konaným v Českých Budějovicích 16. – 17. 10. 2015.
[1]) Změnami provedenými Shromážděním zástupců konaným v Dolní Moravě ve dnech 17. – 18. 10. 2014 byly veškeré komise ve smyslu tohoto ustanovení zrušeny.
[2]) v důsledku změn provedených Shromážděním zástupců konaným v Dolní Moravě ve dnech 17. – 18. 10. 2014 se dnes jedná o ust. § 30 odst. 2.