Patří k nim nepochybně mimořádné plýtvání ekonomickými a finančními prostředky, které jsou vynakládány na realizaci nedostatečně připraveného projektu elektronizace justice. Jak v hrubých rysech vyčíslil soudce Lichovník, jen ztráty státu spojené s uplatňováním elektronického platebního rozkazu (jichž v loňském roce bylo vydáno téměř půl miliónu) činily v mezidobí let 2009 a 2010 přibližně 180 miliónů Kč, což je jistě nezanedbatelná částka. V letošním roce se odhady této ztráty pohybují kolem 220 miliónů Kč. Na druhé straně se peněz v justici citelně nedostává. To přitom v situaci, kdy se dlouhodobě zhoršují podmínky práce zejména prvostupňových soudů. Prezident Soudcovské unie v té souvislosti vyslovil vážnou obavu, že by to mohlo vyústit ve významné zhoršení vymahatelnosti práva a funkčnosti celé soudní soustavy. V posledních letech totiž došlo k mimořádnému zvýšení počtu sporů před soudy. Nárůst u některých soudů dosahuje dvaceti, třiceti, šedesáti, někdy ale i stovky procent. Například u Okresního soudu v Jindřichově Hradci zvýšení počtu kauz představuje 95 %! „Pokud by podnikatel získal o čtyřicet procent vyšší objem zakázek, lze předpokládat, že by přijal nové zaměstnance, investoval by do nových technologií, snažil by se vytvořit organizační, materiální a personální podmínky k rozšíření produkce. Ze strany exekutivy vůči justici se bohužel v tomto ohledu nestalo vůbec nic,“ řekl mj. T. Lichovník. „Soudy postihlo – stejně jako celou veřejnou sféru – snížení mzdových prostředků, což vedlo v některých případech i k propouštění zaměstnanců a ke snížení platu odborného aparátu. Za více práce méně peněz. Taková je dnešní realita v soudnictví.“ Zvýšení efektivity justice tak nenastalo. Prezident Lichovník poznamenal, že při nezměněném trendu zvyšování počtu případů řešených soudy může dojít pouze k tomu, že soudy budou muset fakticky snižovat úroveň své práce, aby se vůbec s obrovským soudním nápadem vypořádaly, nebo začne narůstat průměrná délka řízení.

„Vládou vyhlašovaný boj proti korupci je jedna věc,“ prohlásil viceprezident Soudcovské unie Tomáš Mottl. „Ale kroky, o kterých mluvíme, nesvědčí o tom, že by to exekutiva myslela vážně. Tento boj se totiž neobejde bez funkční a silné justice! Nelze účinně chránit práva občanů a bojovat s korupcí s podfinancovaným soudnictvím.“
T. Lichovník dále hovořil o všeobecné personální výměně funkcionářů soudů a kritizoval nedostatečně nastavená pravidla tohoto procesu, který je opět zcela v rukou moci výkonné. T. Mottl k tomu dodal, že základní problém vzniká v tom, že moc výkonná koncentruje a centralizuje ve své agendě jak výběr soudních funkcionářů, tak dokonce i výběr samotných soudců. „Jedinou možnou a správnou cestou – jako v drtivé většině zemí Evropy – je vytvoření Nejvyšší rady soudní moci, na jejíž činnosti se budou podílet soudci spolu s přestaviteli legislativy a exekutivy, aby se zrušila přímá personální závislost soudců na osobě politického reprezentanta moci výkonné, ministra,“ řekl v této souvislosti. Viceprezidentka Unie Šárka Hájková označila českou situaci, kdy všechny zásadní záležitosti justice má v rukou ministerstvo, za evropský relikt. „Nepřibližujeme se modernímu světu,“ zdůraznila, „a proto musíme tento stav opakovaně kritizovat.“
Za hlavní příčiny tohoto neutěšeného obrazu považuje T. Lichovník trvalé podfinancování soudnictví a naprostou absenci dlouhodobé koncepce, což je dáno mj. tím, jak se mění politické figury v čele ministerstva. „Volby se v justici nesmějí projevovat. To je podmínka, aby soudnictví mohlo fungovat a účinně plnit své základní úkoly. A splnění této podmínky vyžaduje změnu modelu správy justice v čele s Nejvyšší radou soudní moci,“ uzavřel prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník.

V Praze, 14. 7. 2011
Havlíček Brain Team