Vyjádření Soudcovské unie ČR k prohlášení JUDr. Hany Marvanové (Lidové noviny, 7. 6. 2014, str. 1 a 3) ohledně korupčních vlivů v soudnictví
Z prohlášení JUDr. Marvanové vyplývá, že v justici dlouhodobě probíhají závažné protizákonné procesy. Soudcovská unie považuje za nutné upozornit na podklady těchto tvrzení a popsat aktuální systém kontrolních mechanismů v justici.
JUDr. Marvanová opírá svá prohlášení o korupci v soudnictví o zprávy BIS. Veškerá ostatní tvrzení jsou neurčitá a odkazují na nátlak od blíže neupřesněných osob či skupin. K obsahu zpráv BIS za rok 2010 se Soudcovská unie vyjádřila dne 7. 9. 2011, kdy se výrazně ohradila proti obecným proklamacím o korupci soudců, ze kterých nelze určit rozsah a podobu těchto jevů, a které zejména nejsou provázeny dalšími kroky k jejich nápravě či odstranění ze strany institucí povinných takto konat.
Zprávy BIS obecně upozorňují na individuální selhání soudců. JUDr. Marvanová správně poukázala na to, že s výsledky těchto zjištění pracuje výkonná moc, která má možnost požádat BIS o specifikaci sdělených informací. Výkonná moc, tedy vláda a Ministerstvo spravedlnosti má v rukou prakticky všechny rozhodující pravomoci v justici. Pravomoci personální i finanční. Ministerstvo spravedlnosti může podat návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti předsedy (či místopředsedy) jakéhokoliv soudu. Z uvedeného je zřejmé, že Ministerstvo spravedlnosti disponuje veškerými nástroji k identifikaci případných negativních jevů v justici, k jejich ověření a odstranění. Má možnost přijmout sankční i preventivní opatření. Takové postavení nikdo jiný nemá.
Pokud se zprávy BIS týkaly činnosti některých oddělení krajských soudů, bylo věcí Ministerstva spravedlnosti z těchto informací vyvodit důsledky. Pokud by se informace ukázaly jako pravdivé, podle jejich obsahu bylo možno je buď předat předsedům dotyčných soudů a nechat na jejich odpovědnosti další postup, nebo činit kroky samo, včetně úkonů v trestním či kárném řízení.
Jediným výstupem Ministerstva spravedlnosti vůči funkcionáři soudu týkající se ovlivnění insolvenčního řízení byl návrh na zahájení kárného řízení proti místopředsedovi Krajského soudu v Brně. Návrh byl však tak nekvalitně a neodborně zpracován, že z velké části jej nebylo možno meritorně projednat.
Nelze souhlasit s konstatováním BIS, že vůči soudcům nelze vzhledem k jejich postavení uplatnit nástroje trestního řízení. Soudci jsou trestně odpovědní jako každý jiný. Příkladem je trestní řízení vedené proti soudcům Okresního soudu v Litoměřicích.
Existují zde tedy zákonné kontrolní mechanismy, které umožňují zjištění, nápravu i postih případných negativních jednání soudců a soudních fukcionářů, včetně korupce. V rozhodující míře je však ovládá Ministerstvo spravedlnosti. S ohledem na aktuální zprávu BIS je nutno jako první zodpovědět otázku, zda tyto mechanismy byly využity a s jakým výsledkem, případně jednoznačně pojmenovat, kdo je odpovědný za jejich selhání.
Soudcovská unie podporuje veškeré kroky vedoucí k transparentnosti soudnictví. Zdůrazňuje však, že případné návrhy a diskuse o rozšíření sankčních opatření v oblasti soudnictví jsou smysluplné nejdříve ve chvíli, kdy bude analyzována funkčnost současného systému. Přidání jakéhokoliv jednotlivého postihu nemůže mít pozitivní vliv, pokud nebude fungovat systém, v jehož rámci by toto opatření mohlo být použito. Je třeba podporovat skutečně systémové změny v soudnictví, nikoliv návrhy omezených (byť líbivých) opatření, které často pouze odvádí pozornost od přímého pojmenování příčiny problémů a označení osob odpovědných za selhání.
V Praze 9. června 2014
JUDr. Tomáš Lichovník
prezident Soudcovské unie ČR