Zpráva z jednání organizace MEDEL

Zpráva z jednání organizace MEDEL (Magistrats européens pour la Démocratie et les libertés) konaného ve dnech 3.- 4. července 2014 v Bělehradě
 
Ve dnech 3.- 4. července 2014 proběhlo v Bělehradě setkání zástupců národních organizací soudců a státních zástupců sdružených v asociaci MEDEL (Magistrats européens pour la Démocratie et les libertés). Setkání bylo pořádáno srbskými organizacemi sdružujícími soudce [1] a státní zástupce[2].
 
První den setkání byl věnován mezinárodní konferenci na téma „Vzdělávání soudců a státních zástupců za účelem zvýšení kvality soudnictví“. Konference probíhala za účasti zástupců řady evropských států (velmi silně byla zastoupena Francie, Portugalsko a Srbsko, dále pak mimo Českou republiku např. Bulharsko, Moldávie aj.). Cílem konference bylo prezentovat rozdílné systémy vzdělávání soudců (státních zástupců), a to jak před jejich nástupcem do funkce, tak další (celoživotní) vzdělávání. Obecně řečeno v evropském prostoru mají tradici dva rozdílné modely přípravy na výkon soudcovské profese, a to model založený na Justičních školách (akademiích), které slouží na rozdíl od naší praxe již k přípravě soudců před tím, než začnou soudcovskou profesi fakticky vykonávat (např. Francie, Srbsko) a dále model, který vychází zejména z průběžného vzdělávání justičních čekatelů (asistentů) a následně soudců (Německo, Rakousko).
 
Následující den se konalo již samotné jednání členů organizace MEDEL (jednání proběhlo mimo Bělehrad v městečku Sremski Karlovci). Předmětem jednání byly následující body:
  • přijetí stanoviska MEDELu ke vzdělávání (přípravě) soudců (viz příloha č. 1).
  • předběžná diskuze o změnách stanov (statutu) organizace MEDEL. Navržené změny se týkají: (i) změny sídla organizace (formální sídlo ve Štrasburku by mělo být nahrazeno sídlem v Berlíně, kde se nachází faktický sekretariát organizace), (ii) dále úprava cílů organizace (čl. 1 stanov) s rozšiřujícím zněním umožňujícím spolupráci i s jinými než evropskými zeměmi (uvažuje se například o možnosti členství Maroka), (iii) změna ve způsobu hlasování nejvyššího orgánu MEDELu (Conseil d´administration) (čl. 4 bod 8), přičemž nyní má každá země 4 hlasy (pokud má členská země více organizací zapojených v MEDELu, pak záleží pouze na těchto organizacích, jak si hlasy rozdělí. V návrhu změn se nově počítá s tím, že každá členská organizace bude mít 1 hlas.
    Uvedené změny byly dány členským organizacím ke zvážení a o změně stanov se pak bude fakticky rozhodovat na dalším zasedání MEDELu (pravděpodobně ještě do konce roku ve Španělsku).
  • v otázce Nejvyšších rad soudnictví vypracovalo vedení MEDELu shrnutí odpovědí obsažených v dotaznících, které před zasedáním vyplnili zástupci členských států (viz příloha č. 2). Nejvyšší rady soudnictví (dále jen „NRS“) existují v současnosti ve většině evropských zemí (s výjimkou České republiky a Německa). Pouze ve velmi málo zemích však tvoří většinu soudci (případně státní zástupci) jmenovaní přímo soudci (státními zástupci). Stejně tak mezi členy NRS jsou velmi málo zastoupeni soudci nižších soudů (s tímto je spojen v podstatě problém „odtržení členů NRS od reality“). MEDEL přitom považuje za zásadní pro NRS pluralitu názorů v rámci NRS. Pokud se týká pravomocí NRS, tyto jsou v jednotlivých státech velmi odlišné, převážně se však uplatňují při výběru soudců, při změnách místa výkonu funkce a při kariérním postupu soudců (v některých zemích NRS pouze předkládají návrhy ministerstvu a skutečný výkon těchto pravomocí pak náleží ministerstvu (vládě), takovýto postup není dle MEDELu dostatečný pro zajištění soudcovské nezávislosti. MEDEL rovněž zaznamenal, že v některých zemích mají NRS pravomoc hodnotit profesní (a někdy i sociální) schopnosti soudců (MEDEL takového hodnocení soudců obecně považuje za přínosné, avšak při zachování určitých předem stanovených pravidel). Hodnocení soudců by pak mělo být vykonáváno ne přímo předsedy jednotlivých soudů, ale spíše třetí (nezávislou) osobou jmenovanou NRS. Předsedové soudů by se, v principu, neměli podílet na hodnocení soudců. V oblasti kárné odpovědnosti soudců se MEDEL přiklání k tomu, aby role NRS v oblasti kárné odpovědnosti byla řešena na evropské (společné) úrovni (např. definice kárných provinění). Pro oblast vzdělávání soudců a jejich výběr MEDEL souhlasí s tím, aby tzv. poslední slovo při vývěru soudců měly právě NRS. NRS by měly hrát roli i při stanovení obsahu vzdělávání soudců (ve spolupráci s justičními akademiemi).
  • Přítomní zástupci členských států MEDELu vyjádřili podporu francouzským soudcům a státním zástupcům v souvislosti s trestním stíháním bývalého francouzského presidenta Sarkozyho, kteří čelí mimořádnému tlaku a osočování ze strany politických stran a medií.
     
    Z osobních diskuzí s jednotlivými účastníky mě zaujalo:
     
  • kritický pohled bulharského zástupce na fungování NRS v Bulharsku: jelikož soudci nemají v NRS většinu, jsou často přijímána spíše politicky přijatelná rozhodnutí. Navíc o účast v NRS je mezi soudci obecně malý zájem (účast v NRS vylučuje soudce na několik let z výkonu jeho funkce, a proto o členství v NRS mají zájem především soudci v důchodovém věku).
  • „vlažný“ pohled na fungování NRS v Portugalsku (portugalští zástupci se vyjadřovali spíše v tom smyslu, že NRS mají u nich dlouholetou tradici, jejich význam však je spíše formální.
  • Francie má NRS již od roku 1946, ve Francii je však specifické, že soudci mohou být sdruženi v odborech.
     
    Závěrem ještě jednu informaci: dosavadní dlouholetý předseda MEDELu pan Antonio Cluny oznámil rezignaci na svoji funkci z důvodu jeho nového působení v EUROJUSTu, které není slučitelné s výkonem jeho funkce prezidenta MEDELU. O novém nástupci pana Clunyho nebylo dosud rozhodnuto.
Mgr. Jana Benešová
červenec 2014
 

[1] Društvo sudija Srbije
[2] Udruženje tužilaca Srbije


Copyright © SOUDCOVSKÁ UNIE ČR 2011