Za rokem 2023
JUDr. Libor Vávra, prezident Soudcovské unie ČR
Ohlédnutí za uplynulým rokem bohužel nelze začít jinak než vyslovením hlubokého zármutku nad oběťmi šíleného střelce, či spíše lidské zrůdy na Filozofické fakultě UK v Praze.
Čin, který nemá v moderní historii naší vlasti srovnání, snad jen s masovou vraždou kvalifikovanou jako obecné ohrožení Olgy Hepnarové v roce 1973, která úmyslně vjela s nákladním automobilem do občanů čekajících na tramvaj, osm jich usmrtila a dvanáct zranila. Mimochodem, jde o poslední popravenou ženu na našem území, k čemuž došlo v roce 1975. Mrazivé na této historické vzpomínce je to, že na její skutek odkazoval jako na svou inspiraci v roce 2005 Viktor Kalivoda, který zastřelil tři náhodné oběti a podle některých náznaků směřoval k něčemu podobnému, čeho jsme byli svědky letos. Ten byl v roce 2006 odsouzen na doživotí a v roce 2010 spáchal ve vězení sebevraždu.
Obrovská vlna lidské solidarity, které jsme v posledních dnech svědky, snad sjednotila většinu národa. O to více si musíme všímat jedinců, kteří nezměrnou tragédii zneužívají k vyvolání dalšího strachu a nenávisti.
Po desítky let se učíme, že potenciálního pachatele od jeho úmyslu neodvrátí sebepřísnější hrozící trest, ale jistota, že bude dopaden a usvědčen. U podobných vrahů, jako jsou shora zmínění, je ale třeba, aby byli odhaleni včas, aby jejich nejbližší, známí a přátelé nejen brzy vycítili vzrůstající nebezpečnost takového jedince, ale také, aby neprodleně podnikli potřebné kroky k jeho zastavení.
Přeji nám všem, aby hrůza z 21. prosince 2023 vedla k poznání, že lhostejnost a přezíravost k našemu okolí se nevyplácí. Že ohrožuje nevinné, naše blízké, a nakonec nás samotné.