Je naprosto nezbytné...



          Mgr. David Havlík, člen Republikové rady SU ČR



 
 
 
             

       


         

       Píši své slovo v horký letní den, v den, který dělá čest měsíci červenci. Marně však hledám odlehčenou prázdninovou náladu. To přesto, že z brněnského rádia Krokodýl letí do éteru výzva, že je naprosto nezbytné, aby nebe bylo blankytné… Jednak mě totiž ještě bolí záda po nedávném operačním zákroku, ale hlavně mě tíží srdce po zprávě o odchodu vzácného člověka, kolegy, který znamenal pro mnohé z nás klidnou pozitivní sílu, moudrost a jistotu v justičním moři.
            Pojďme si prosím více všímat lidí kolem sebe, o to více těch, kteří vypadají silní a vyrovnaní jako sama skála. Pojďme si všímat více i sami sebe. Nebojme se svěřit blízkým, přátelům, kolegům se svými strachy a obavami. Je totiž naprosto důležité, abychom byli šťastní…
        Je pravdou, že jsme veřejností, novináři, dámami a pány na ministerstvu a vládě vnímáni často jen jako odlidštěná masa, na kterou může každý přenést své frustrace, svůj neklid a zlobu. Ve skutečnosti ale stále zůstáváme pouhými lidmi. I soudce se může mýlit, i soudce může být nejistý jak v profesním rozhodování, tak ve svém civilním životě. Je to přirozené a nemá smysl před tím zavírat oči. Naopak, je čas nahlas přiznat, že naše povolání s sebou nese obrovské psychické vypětí, tíži odpovědnosti, která dokáže lehce zlomit i ty nejsilnější z nás.
         Těžko tu svými slovy pohnu odpovědné k tomu, aby soudcům, především těm v první linii, byl přiznán zasloužený nárok na dlouhodobější volno po odsloužení určitého počtu let, ale mnohé pro svou duševní svěžest můžeme udělat sami. Tím, že budeme otevření ke strastem druhých, tím, že se nebudeme bát svěřit s vlastními bolestmi. Beze strachu z odsouzení okolím, beze studu, že selháváme a nejsme hodni svého postavení.
             Je přeci naprosto žádoucí, láska, aby hřála za nocí a hvězda, aby plála. Další verš, tedy aby člověk vyšel z mála, záměrně nenapíši, nebo si to ještě někdo špatně vyloží a do konce kalendářního roku vymyslí další platové opatření…
               Abych jenom nehořekoval, přidám pár tradičních tipů na letní osvěžení duše i těla. Sedím ve své kanceláři v hlavním městě české justice, takže odkážu především na místa spojená s jihomoravským regionem. Zájemcům o bližší seznámení se s § 498 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „občanský zákoník“), především pak s pojmem „podzemní stavba se samostatným účelovým určením“, vřele doporučuji procházku mezi kouzelnými vinnými sklepy v obci Vrbice. Podpůrných ovocných vitamínových nápojů se vám zde dostane do sytosti, zvláště ten ze zeleného veltlínu se loni myslím povedl. Sportovněji naladění kolegové si mohou odskočit k blízké rozhledně na Kobylím vrchu a zamyslet se nad nezbytností cesty vedoucí k rozhledně vinohradem (§ 1029 a násl. občanského zákoníku). I pár rozhrad (§ 1024 a násl. občanského zákoníku) či přestavků (§ 1087 občanského zákoníku) je cestou k vidění. Problematiku sousedských práv, především pak imisí hlukem (§ 1013 a násl. občanského zákoníku), si můžete osvěžit ve večerních hodinách nad půllitrem chladného piva na Jakubském náměstí v centru Brna. Těm, kteří si nevědí rady s finančními prostředky jednorázově nám vyplacenými za období prvního pololetí letošního roku, doporučuji návštěvu architektonicky hodnotného vinařství v obci Kurdějov (původním názvem Gurdau). Jméno vinařství samozřejmě prozrazovat nebudu, není možné dělat na stránkách profesního časopisu neplacenou reklamu. S ohledem na čistě německý charakter obce Kurdějov před rokem 1945 je návštěva vhodná i pro zopakování si restituční problematiky (aktuálně viz například nález pléna Ústavního soudu ze dne 3. 4. 2024, sp. zn. Pl. ÚS 10/24). Abych nepropagoval jen Jižní Moravu a Hanu Zagorovou (i když trvám na tom, že je nezbytné, aby hlas naší Unie zněl jak hlas má…), pozvu vás všechny na jedinečnou kulturní akci, kterou je koncert hudební skupiny Smradlavý hračky, jejíž dva členové jsou zároveň mými drahými kolegy. Koncert se bude konat v Jičíně v zámeckém parku v doznívajícím létě dne 21. září 2024 a kolegové po jeho skončení jistě rádi podepíší fanynkám některé ze svých sbírkových rozhodnutí a odpoví na zvídavé dotazy ohledně nejnovějších trendů v závazkové judikatuře Nejvyššího soudu.
                   Drahé kolegyně, drazí kolegové, užijte si krásný letní čas, pokuste se odpočinout si od starostí běžných dnů a načerpat sílu do dalšího profesního i soukromého života.
Je naprosto nezbytné…
             
 

Copyright © SOUDCOVSKÁ UNIE ČR 2011