Pohledy a názory
Soudcovská unie ČR se na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR seznámila s důvody, které vedly k rozhodnutí ministra spravedlnosti nejmenovat do funkce místopředsedy trestního úseku Krajského soudu v Brně soudce Mgr. Aleše Novotného. Svoje rozhodnutí ministr odůvodňuje tím, že „V trestních věcech projednávaných senátem č. 46T vedeným předsedou senátu Mgr. Alešem Novotným došlo k naplnění předpokladů odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, kdy v rámci své rozhodovací činnosti se podílel na vzniku škody státu minimálně ve výši 3 851 958,- Kč; nadále ještě běží některá soudní řízení o náhradu škody. Ministr spravedlnosti tak nemohl do funkce místopředsedy Krajského soudu v Brně odpovědného za úsek trestního soudnictví jmenovat někoho, kdo se opakovaně podílel svými nezákonnými rozhodnutími na vzniku takto vysokých škod“.
Toto odůvodnění považuje Soudcovská unie ČR za nepřijatelné a do budoucna velmi nebezpečné z několika důvodů:
Soudcovská unie České republiky:
vyjadřuje hluboké zklamání nad přístupem vlády ČR, která na jedné straně deklaruje posilování demokratického právního státu a vlády práva, a v rozporu s tím ve vztahu k nezávislé soudní moci, navíc bez potřebného předchozího dialogu s ní, pokračuje v dlouholeté erozi materiálního zabezpečení soudců,
zásadně nesouhlasí se schváleným návrhem zákona (sněmovní tisk č. 117), kterým má dojít od 1. 2. 2022 k faktickému snížení platů soudců,
upozorňuje na to, že pro projednávání a schvalování zákona nebyly splněny podmínky stavu legislativní nouze, zejm. pro absenci hrozby značné hospodářské škody pro státní rozpočet v případě ponechání platové základy pro výpočet platů soudců určené pro rok 2022,
upozorňuje, že návrh zákona nebyl vládou projednán s reprezentanty soudní moci a nebylo vyžádáno jejich stanovisko,
připomíná, že zásahy do materiálního zabezpečení soudců byly provedeny v letech 2002-2011, 2011-2014 a zmražením platové základny pro výpočet v platu soudců v roce 2021; v roce 2015 došlo k dohodě reprezentantů soudní moci s vládou, když soudci uvěřili příslibu vlády, že v budoucnu k protiústavním zásahům do platových poměrů nebude docházet a dobrovolně se vzdali části svých oprávněných platových nároků; došlo tak k úspoře takřka 4 miliard Kč ve státním rozpočtu,
Soudcovská unie jednoznačně odmítá slova ministryně spravedlnosti Marie Benešové v jejím vyjádření ke středečnímu volebnímu nálezu Ústavního soudu, jimiž zpochybnila důvěryhodnost všech soudců Ústavního soudu. Soudcovská unie respektuje kritiku konkrétního rozhodnutí, ale důrazně odmítá šíření závažného a nepodloženého obvinění, že ústavní soudci „mají asi něco slíbeno“. Fungování společnosti a státu je především založeno na důvěře. Ministryně spravedlnosti má v tomto systému významné postavení, a proto laická i odborná veřejnost očekávají důstojné naplňování její funkce.
Soudcovská unie ČR podporuje otevřený dopis evropských soudců a také státních zástupců adresovaný Komisi EU. Dopis připravili naši kolegové z polské soudcovské asociace IUSTITIA a připojují se k němu jednotliví soudci z mnoha evropských zemí včetně České republiky. Dopis v anglickém a polském jazyce si můžete přečíst a připojit se k němu
Soudcovská unie si u příležitosti výročí úmrtí Milady Horákové připomíná, jak důležitou hodnotou je nezávislá justice a stabilní systém soudnictví, který zaručuje občanům spravedlivý proces a rozhodnutí bez uplatnění mocenských vlivů.
Osud doktorky Milady Horákové nám má neustále připomínat, jak zrůdné důsledky pro jednotlivce i celou společnost má politické zneužití justičního systému. Aby se tato smutná minulost již nikdy neopakovala, je důležité si pěstovat citlivost na jakékoliv zneužívání moci a nepřehlížet ani dílčí projevy takových snah či jednání. Toto je jedna z priorit činnosti Soudcovské unie, stejně tak jako usilovat o zlepšení činnosti soudů a tím zvyšovat úroveň ochrany práv občanů a jejich důvěru v soudní moc.
Soudcovská unie vychází z premisy, že stát, potažmo občan, očekává, že soudce bude vykonávat svou funkci v každé jednotlivé kauze s maximálním nasazením, plným soustředěním a vysoce erudovaně. A toto očekávání považuje za naprosto přirozené a legitimní.
Zároveň si je Soudcovská unie vědoma toho, že naplňování uvedených požadavků vyvíjí na soudce setrvalý psychosociální tlak. V důsledku tohoto tlaku (jak vyplynulo ze studie 1. LF UK, zpracovávané od roku 2015) jsou soudci jednou z profesí nejvíce ohrožených syndromem vyhoření*), který byl WHO v květnu 2019 zařazen do Mezinárodní klasifikace nemocí. Ve vztahu k soudům se tedy jedná o zcela objektivní zdravotní riziko, s vysokou mírou pravděpodobnosti jeho vzniku, a s fatálními dopady na kvalitu výkonu funkce**).
Soudcovská unie vyzývá představitele výkonné moci k podání přesvědčivého vysvětlení důvodů výměny na postu ministra spravedlnosti.
Ministr spravedlnosti má v České republice velmi silný vliv na justici, vytváří podmínky pro výkon soudní moci. Ústavní soud v několika nálezech zdůraznil široké kompetence představitelů moci výkonné ve vztahu k moci soudní a z toho vyplývající obtížné dodržování rovnováhy mezi státními mocemi, které je základním znakem právního státu. Každá změna na postu ministra spravedlnosti vzhledem k jeho zásadnímu vlivu soudnictví dočasně destabilizuje a oslabuje.
Prezident republiky při projevu k nově jmenovaným soudcům vyjádřil svůj kritický pohled na činnost některých soudců, kteří podle jeho názoru nevykonávají svoji funkci dostatečně kvalitně. Soudcovská unie plně respektuje právo prezidenta republiky kritizovat činnost některých soudců. Jakékoliv selhání soudce je vždy velmi závažné. Pro objektivní pohled společnosti i motivaci nastupujících soudců je však nezbytné doplnit kritická tvrzení tím, že naprostá většina soudců vykonává tuto náročnou funkci výborně a dlouhodobě bez selhání, a jsou tak hodnoceni i v mezinárodním měřítku. Soudci České republiky se významnou měrou podílejí na tom, že Česká republika je považována za právní stát.
Kolegium Soudcovské unie České republiky pro občanské právo procesní vypracovalo stanovisko k navrhovanému věcnému záměru nové úpravy civilního procesního práva (dále jen "věcný záměr").
Soudcovská unie především dlouhodobě kritizuje stav, kdy natolik zásadní otázka, jako je výběr soudních funkcionářů, není upravena zákonem. Postavení soudních funkcionářů je v České republice specifické, jedná se o představitele justice, kteří vykonávají státní správu soudů a mají v tomto smyslu rozsáhlé pravomoci (i odpovědnost) a vedle Ministerstva spravedlnosti určující vliv na chod soudů. Vůči mnoha významným úkonům předsedů soudů neexistuje ze strany soudní moci účinný kontrolní prostředek. Příkladem je například sestavení rozvrhu práce, kde má předseda soudu v prostředí soudu zcela neomezenou pravomoc, v určitém rozsahu je kontrolním orgánem pouze Ministerstvo spravedlnosti, tj. orgán výkonné moci. Výjimečně silné postavení zastávají v prostředí ČR předsedové krajských soudů, kteří významně ovlivňují personální složení a hospodaření všech okresních soudů v jejich obvodu.